Zrcadlovka a já: Je název důležitý?
2.4.2010, Jana Bártová, fejeton
Onehdy jsem vedla vzrušenou debatu s jedním svým kamarádem fotografem. Dohadovali jsme se o tom, jestli se fotka opravdu může jmenovat Prso, když je na ní zmíněná část těla a jaké potenciální důsledky může takové pojmenování mít.
Protože jsme se nedokázali shodnout na přijatelném výstupu, on tvrdil, že se takto fotka rozhodně jmenovat nemůže, že je to málo literární a poetické a příliš popisné, já zas tvrdila, že na pojmenování přece nezáleží, že jde spíše o fotku samotnou a způsob jejího ztvárnění, rozhodla jsem se pátrat po této problematice hlouběji a dotázat se širšího okruhu lidí kolem fotografování. Chtěla jsem zjistit, jaký na to mají názor. Zajímalo mě, jakým způsobem pojmenovávají fotky a proč, jakou dávají jménům důležitost a jestli si myslí, že nevhodně zvolený název může dobré fotografii ublížit nebo jestli na ni nemá zásadní vliv.
Názory, které jsem si k problematice pojmenovávání fotek vyslechla, byly více než zajímavé. Téměř každý k tomu totiž měl svůj vlastní přístup, který dokázal podložit dostatečným množstvím argumentů, aby se s ním dalo ztotožnit. Asi nejvíce mě zaujal názor, že opravdu vypadá divně, když má člověk před sebou dvacet fotek a u nich jednoslovné názvy typu Strom, na fotce je strom, Auto, na fotce je auto, Kytka, na fotce je kytka atd. Takové pojmenovávání je nejen duplicitní, ale také bez jakéhokoliv nápadu a fantazie. Název by měl prý raději zprostředkovat, jak má fotografie působit, a vhodně tak fotku doplnit o další dimenzi. Například strom stojící sám uprostřed polí může být Samotář.
Andělská křídla nebo Modelka držící látku?
Další názor z spektra byl takový, že název nehraje naprosto žádnou roli. Jde přeci o fotografii, způsob jejího ztvárnění, to, co je na ní a co se skrývá za ní. Název hraje jen druhotnou roli a je tam jen proto, že tam být musí. Když se ještě fotky vyvolávaly, nebylo třeba vymýšlet k nim krkolomné názvy. Šlo o to upoutat diváka ztvárněním, kompozicí a samotnou fotografií. Ne jejím označením.
Jiný, neméně zajímavý názor vyslovil výše zmíněný kamarád, se kterým jsem se hádala o označení fotografie Prso. Podle něj může správně zvolený a dostatečně kreativní název fotografii dokonce vylepšit. Může napovědět, co se na fotce objeví, ale také celou věc obestřít rouškou tajemství. Pamatuji se na fotku, která nesla název Zapomenutý turista, a po jejím otevření se na ní objevily staré opuštěné tenisky pověšené na větvi stromu. Fotografie tak rázem měla zajímavou a vtipnou pointu. Mně osobně však název tak trochu odvedl od jejího ztvárnění.
Pořád jsem ještě nerozlouskla ten oříšek s fotkou ňadra. Nenapadá mě žádný jiný vhodný název a osobně proti tomu pojmenování vůbec nic nemám. Kdyby se do mě nepustil ten kamarád, asi bych se tím vůbec nezabývala. Napříště už se zřejmě budu víc snažit a fotky budu pojmenovávat s větší fantazií. Ovšem staré názvy u svých fotek kvůli tomu měnit nehodlám.
Názory, které jsem si k problematice pojmenovávání fotek vyslechla, byly více než zajímavé. Téměř každý k tomu totiž měl svůj vlastní přístup, který dokázal podložit dostatečným množstvím argumentů, aby se s ním dalo ztotožnit. Asi nejvíce mě zaujal názor, že opravdu vypadá divně, když má člověk před sebou dvacet fotek a u nich jednoslovné názvy typu Strom, na fotce je strom, Auto, na fotce je auto, Kytka, na fotce je kytka atd. Takové pojmenovávání je nejen duplicitní, ale také bez jakéhokoliv nápadu a fantazie. Název by měl prý raději zprostředkovat, jak má fotografie působit, a vhodně tak fotku doplnit o další dimenzi. Například strom stojící sám uprostřed polí může být Samotář.
Andělská křídla nebo Modelka držící látku?
Další názor z spektra byl takový, že název nehraje naprosto žádnou roli. Jde přeci o fotografii, způsob jejího ztvárnění, to, co je na ní a co se skrývá za ní. Název hraje jen druhotnou roli a je tam jen proto, že tam být musí. Když se ještě fotky vyvolávaly, nebylo třeba vymýšlet k nim krkolomné názvy. Šlo o to upoutat diváka ztvárněním, kompozicí a samotnou fotografií. Ne jejím označením.
Jiný, neméně zajímavý názor vyslovil výše zmíněný kamarád, se kterým jsem se hádala o označení fotografie Prso. Podle něj může správně zvolený a dostatečně kreativní název fotografii dokonce vylepšit. Může napovědět, co se na fotce objeví, ale také celou věc obestřít rouškou tajemství. Pamatuji se na fotku, která nesla název Zapomenutý turista, a po jejím otevření se na ní objevily staré opuštěné tenisky pověšené na větvi stromu. Fotografie tak rázem měla zajímavou a vtipnou pointu. Mně osobně však název tak trochu odvedl od jejího ztvárnění.
Pořád jsem ještě nerozlouskla ten oříšek s fotkou ňadra. Nenapadá mě žádný jiný vhodný název a osobně proti tomu pojmenování vůbec nic nemám. Kdyby se do mě nepustil ten kamarád, asi bych se tím vůbec nezabývala. Napříště už se zřejmě budu víc snažit a fotky budu pojmenovávat s větší fantazií. Ovšem staré názvy u svých fotek kvůli tomu měnit nehodlám.
