Olympus C-5000 Zoom: Nejnovější všeuměl

S příchodem podzimu 2003 se na nás opět valí spousta novinek ze světa digitálních fotoaparátů. První z nich představila koncem minulého týdne japonská firma Olympus. Těžko říct, jestli šli vývojáři "do sebe" a navrhli dostatečně kvalitní a spoustou využitelných fotografických funkcí nadupaný přístroj.

V tiskové zprávě se hovoří o tom, že kreativní způsob tvorby fotografie by měl být vždy na prvním místě. Což o to, to my na Digimanii víme a celou dobu jsem se nesnažil tvrdit nic jiného. Současným problémem jsou snad jedině ceny. Olympus C-5000 Z je pro takovou kreativní práci vybaven všemi expozičními režimy (tedy jak plnou automatikou, tak i prioritou clony a času a pro největší volnost při práci také režimem manuálním), což z něj skutečně dělá přístroj, který zaujímá spíše vyšší příčku. Jestliže jsem mluvil o ceně (kterou výrobce v případě tohoto modelu ještě nestanovil) bylo to proto, že za podobnou univerzálnost si musí případný uživatel zaplatit. Odhaduji, že tato "mašinka" přijde na sumu do dvaceti tisíc (možná i lehce víc).



Ale co nabízí přístroj dál? Kromě propracovaných expozičních režimů je stále nejdůležitější otázkou rozlišení, které fotoaparát "umí". Věřte, že tato "krabička" je osazena 5 Mpix snímacím CCD čipem a snímky na něj vykresluje hned trojnásobný optický zoom. Ten lze doplnit až čtyřnásobným zoomem digitálním, takže celkové zvětšení (kterým se pyšní i firma) je hned dvanáctinásobné. Osobně bych zůstal poněkud střízlivější a zvětšení, které není optické bych moc na zřetel nebral - to lze vždycky provést i na počítači úpravou snímků a dopadne to prakticky stejně. Protože tam, kde není informace ji nepřičaruje ani fotoaparát.

Při pohledu na přístroj se neubráníme dojmu, že Olympus opět poněkud mění design svých přístrojů. Ponechám stranou, jestli je to k dobrému nebo ne, koneckonců na každého z nás působí uvedený model zcela jistě jinak. Co je však nepochybné plus je masivní grip, díky němuž fotoaparát určitě perfektně sedne do pravé ruky. Na ovládání si Olympus dal údajně také velmi záležet (podle tiskové zprávy) a zjednodušil jej na největší možnou míru. Ze snímku lze vypozorovat, že na horní stěně je kromě spouště otočný volič, kterým se snad volí i expoziční režimy. Nicméně čas či clona se nejspíš budou volit opět elektronicky a kruhový volič expozičních časů, známý z těl klasických mechanických zrcadlovek, tak asi upadne (možná ke své škodě) v úplné zapomnění.

Ve výbavě nechybí (jak by také mohl) rozměrný 1,8" LCD displej se 134000 pixelů, na kterém si uživatel může nejen prohlížet fotografie, ale díky němuž provádí i základní nastavení fotoaparátu, popřípadě výběr ne zrovna často používaných funkcí. Logiku tohoto menu bych viděl na standardní, kterou je vybaven každý fotoaparát firmy Olympus.

Expoziční režimy jsou doplněny ještě několika scénickými režimy, jako jsou portrét, vlastní portrét, sport, noční scéna a krajina. Nutno podotknout, že pokud je přístroj vybaven oběma režimy priority, nejsou tyto scénické režimy téměř vůbec potřeba. Vhodné jsou ovšem pro začátečníky anebo v situacích, kdy je potřeba udělat snímek "dostatečně rychle". Tím nemyslím, že by nešlo rychle fotit třeba na prioritu clony, ale spíš to, že v některých režimech se mohou měnit i jiné parametry (jako například citlivost), které by akčnost přístroje "zpomalovaly". Dobrým rysem je možnost nastavení expozičního času v rozsahu 1/1000 s až 16 s. Zvláště ten dlouhý čas je přímo excelentní a uživatel jej uvítá například při snímání fotografií v lese (samozřejmě s pomocí stativu).

Na co bych ještě neměl zapomenout je makrorežim. Tím je tento přístroj také vybaven (a nemůže to být díky konkurenci ani jinak) a v režimu supermakro umí dělat snímky již od čtyř centimetrů. Což je v případě fotografování neživých věcí (třeba detailů k nějaké technické dokumentaci) zcela jistě velmi dobrá vlastnost. K dispozici je také vestavěný blesk, který je vybaven sadou základních funkcí, ale změna se udála i na tomto poli. Přístroj je totiž vybaven patkou pro mnohem výkonnější blesk externí a věřím, že je vybaven i na spolupráci s tímto bleskem.

Paměťovým médiem je xD-Picture karta, která se dnes dodává v kapacitách 16MB - 512MB, takže pokrývá dostatečně široký rozsah i pro 5 Mpix přístroj. Energetickým zdrojem přístroje je Li-Ion baterie, ale lze dokoupit i adaptér, díky kterému lze přístroj živit přímo ze sítě (samozřejmě za předpokladu, že uživatel fotí doma). Jinak k baterii se jako standardní součást dodávky přidává i nabíječka.

Co říci závěrem? Se svými rozměry 105 x 74 x 46 mm a váhou 240 g se tento fotoaparát řadí spíše k těm bytelnějším, takže určitě něco vydrží. Vyšší hmotnost také fotograf ocení pro pevnější držení. Olympus tímto fotoaparátem rozšiřuje své "čtyřkové"i "pětkové" řady a podle papírových předpokladů se zdá, že půjde o propracovaný přístroj. Nezbývá nám, než se těšit na jeho uvedení na trh a doufat, že nám jej firma někdy v budoucnu zapůjčí i k testování.

Specifikace