Jaký digitální fotoaparát na dovolenou? – 6.díl
4.7.2006, Roman Pihan, článek
V závěrečném díle našeho seriálu probereme výsledek - tedy digitální fotografii na kartě a její možnosti uložení u různých fotoaparátů. Dále způsoby propojení s počítačem, televizí a tiskárnou a příslušenství kolem digitálního fotoaparátu.
I. Formát výsledné fotografie
JPEG
Snad každý dnešní digitální fotoaparát ukládá fotografie ve formátu JPEG. JPEG je populární a všemi PC programy akceptovaný standard pro fotografie. Díky velmi kvalitní kompresi zmenšuje cca 10x až 20x velikost souboru a tím zvyšuje počet snímků, které se vejdou na kartu.
Také snad každý fotoaparát umožňuje nastavit dva na sobě zcela nezávislé parametry fotografie:
TIFF
Přes všechny výhody je JPEG komprese nevhodná pro vysoce kvalitní fotografie formátů nad cca A5. Proto lepší fotoaparáty nabízejí formát TIFF, který ukládá snímky se všemi detaily bez komprese, případně komprimované jen bezeztrátově (původní soubor se všemi detaily je 100% obnovitelný). TIFF produkuje ale obrovské soubory – pro 6 Mpix fotografii je to 18 MB, pro srovnání běžný JPEG by měl mezi 1-3 MB. To nejen zabírá místo na kartě, ale i zpomaluje fotografování díky dlouhé době ukládání na kartu.
RAW
Pro vysoce kvalitní fotografie je ideální formát RAW který ale ne všechny fotoaparáty nabízejí. RAW jsou do souboru uložená holá data ze senzoru před jakýmkoliv výpočtem reálného obrazu. 6 MPix RAW soubor má kolem 5-6 MB, ale k získání reálné JPEG nebo TIFF fotografie je nutné surová data (RAW = hrubý, surový) zpracovat na PC - fotografii je třeba teprve vypočítat. Program k tomu určený bývá obvykle dodaný na CD u fotoaparátu. Výpočet obrazu ale chvíli trvá (cca 20 vteřin na fotografii) a to pochopitelně snižuje operativnost. RAW ovšem poskytne nejkvalitnější obrazový podklad s možností řady nastavení, často dokonce s 12 bitovou barevnou hloubkou.
Při ukládání do RAW se ve fotoaparátu obejde celý výpočet obrazu a ponechá se až do PC.
Praxe
JPEG je pro 99% aplikací zcela postačující. S nastavenou malou kompresí je prakticky nerozeznatelný od TIFF formátu a tak TIFF trochu postrádá smysl. RAW je nástrojem profesionálů. Jednak je vysoce kvalitní - často dokonce 12 bitový, jednak umožní nastavit řadu parametrů výpočtu obrazu (vyvážení bílé, saturace barev, kontrast, oprava expozice, ostrost obrazu atd.) a pak je tu také ta věc, že kdo má RAW je z hlediska autorského zákona jednoznačný autor snímku.
II. Propojení s PC
Fotografie (ať již JPEG, TIFF či RAW) je třeba z karty nějak dostat do PC. Proto fotoaparáty nabízejí propojení pomocí USB či Firewire (IEEE1394). I když používáte čtečku (což je rozumné a její cena se dnes pohybuje kolem 500,- Kč), tak čtečka je opět s počítačem propojena přes USB či Firewire.
USB
Propojení pomocí USB (Universal Serial Bus) je pohodlné, jednoduché a každý se s ním již asi setkal (myš, klávesnice, tiskárna …). Některé fotoaparáty se jednoduše po propojení přihlásí do operačního systému jako nový disk (tzv. USB Mass Storage Device) a je potom snadné kopírovat soubory stejně jako třeba z CD. Fotoaparát s kartou je navíc možné využít i jako Flash disk a na kartě ve fotoaparátu je tak možné přenášet např. PowerPoint presentace! Některé fotoaparáty však vyžadují ke kopírování speciální software a speciální drivery, což je velmi nepraktické.Z hlediska rychlosti se USB dělí na starší USB 1.1 s teoretickou rychlostí až 12 Mb/s a novější USB 2.0 s rychlostí až 480 Mb/s. Praktická rychlost kopírování je však mnohem nižší a záleží na mnoha dalších faktorech. Absence USB 2.0 tak není tragédií. Jen to zpomalí kopírování a např. 512 MB karta se bude kopírovat místo cca desítek vteřin asi 2 minuty.
Firewire (IEEE1394)
Firewire je alternativou k USB a dosahuje rychlostí kolem 400 Mb/s. Nic převratného proti USB nenabízí a jsou jím vybaveny jen profesionální přístroje.
Remote Capture
Některé fotoaparáty po propojení s PC nabízejí i možnost řídit fotoaparát a „mačkat spoušť“ přímo z počítače. Tato funkce je známá jako Remote Capture a umožňuje okamžitý přenos fotografie do PC a její okamžitý náhled na monitoru PC místo na displeji fotoaparátu.
III. Propojení s TV
Většina fotoaparátů nabízí také možnost video výstupu pro TV nebo videorecorder. Tady v Evropě budete potřebovat normu PAL. Ty lepší fotoaparáty nabízejí dokonce možnost pomocí dálkového ovládání listovat ve fotografiích a tak pro přátele pohodlně uspořádat profesionální slide show. Kvalita obrazu na televizi je ale silně limitována kvalitou televizní normy a v praxi odpovídá jen rozlišení cca 640x480 bodů.
IV. Propojení s tiskárnou
Mnoho fotoaparátů také nabízí možnost přímého propojení s tiskárnou a tisk fotografií bez PC. Propojení se realizuje opět pomocí USB a buď je přímý tisk umožněn na vyjmenovaných kompatibilních tiskárnách nebo se drží obecného standardu PictBridge. I když je to pohodlné, zbavuje to digitální fotografii její hlavní výhody – možnost editovat fotografie v PC.
Další standard, který se pro tisk používá, je tzv. DPOF (Digital Print Order format). Umožňuje určit které fotografie z karty se mají vytisknout, jak velké, v kolika kopiích, jak se mají otočit, oříznout atp. To vše se zadá a uloží na kartu přímo ve fotoaparátu, karta se potom odnese do fotosběrny či k DPOF kompatibilní tiskárně a tam se fotografie již bezobslužně vytisknou.
V. Dálkové ovládání
Dříve populární drátová spoušť byla u digitálních fotoaparátů nahrazena elektronickou kabelovou spouští nebo praktičtějším infračerveným dálkovým ovládáním (jako u TV). Ty nejlepší umožňují vedle základního stisknutí spouště např. i periodické fotografování (Time Lapse), čítač snímků atp.
Ukázka bezdrátového ovládání Nikon ML-L3.
VI. Přibalený software
Fotoaparáty mají obvykle přibalen všechen potřebný software pro kopírování fotografií do PC či na převod RAW formátu. Některé nabízejí i jednoduchý software na prohlížení a editaci fotografií, na Remote Capture či na skládání panoramat z fotografií. Pokud ještě v PC nemáte vybrán a nainstalován svůj oblíbený software může být pro vás CD z krabice velmi užitečné.
VII. Příslušenství
Fotoaparáty se pochopitelně liší i nabídkou různého příslušenství. Od externích blesků přes dálkové ovládání, předsádky na objektiv, krytky a očnice až po podvodní pouzdra. Řada příslušenství je universální (stativy, filtry, brašny), řada je ale závislá na konkrétním výrobci nebo i modelu.
Různé telekonvertory a širokoúhlé (wide) konvertory jsou oblíbeným příslušenstvím, které umožní rozšířit zoom rozsah.
VIII. Váha a rozměr
Přes výčet parametrů v tomto seriálu bude asi zásadní argument i váha a rozměr fotoaparátu. Chcete-li nosit fotoaparát stále s sebou jako praktický obrazový zápisník, budou malé rozměry, nízká váha a plná automatika hlavním požadavkem. Pokud se naopak chcete fotografií živit či fotografovat vysoce kreativně, je jedinou volbou digitální zrcadlovka (DSLR). A mezi těmito mantinely je velmi rozmanitá nabídka. Nicméně v každém případě „Na velikosti záleží!“
IX. Závěr
Kdo čekal odpověď na věčnou otázku „KTERÝ?“ se asi nedočkal. Odpověď totiž neexistuje. Každý má jiné potřeby a představy, a tak univerzální fotoaparát který splní vše na trhu není. Odpověď je ukrytá v klidném a vědomém zvážení současných možností digitální techniky a v jejich konfrontaci s potřebami a očekáváními. A k tomu snad tento seriál pomohl...
JPEG
Snad každý dnešní digitální fotoaparát ukládá fotografie ve formátu JPEG. JPEG je populární a všemi PC programy akceptovaný standard pro fotografie. Díky velmi kvalitní kompresi zmenšuje cca 10x až 20x velikost souboru a tím zvyšuje počet snímků, které se vejdou na kartu.
Také snad každý fotoaparát umožňuje nastavit dva na sobě zcela nezávislé parametry fotografie:
- Rozlišení - aneb počet obrazových bodů fotografie (např. 2560 x 1920 pixelů). Rozlišení nemůže být nikdy větší než je fyzické rozlišení senzoru. Pokud vyšší rozlišení fotoaparát nabízí jedná se pouze o interpolaci (výpočet) dalších bodů, což hravě zvládne každé PC. Rozlišení je rozumné ponechat na maximální hodnotě rovné rozlišení senzoru. Jinak jste draze investovali např. do 6 MPix fotoaparátu a nyní 6 MPix uměle přepočítáváte např. na 2 MPix. Nelogické že? Snad vyjma kritické situace, kdy dochází místo na kartě nebo vžadujete nižší šum.
- Kompresi obrazu – aneb jak moc JPEG matematicky komprimuje obraz (podobné MP3 kompresi u zvuku). Komprese obrazu přitom nijak nemění jeho rozlišení! Komprese pracuje na základě komplikované matematiky, jenž neukládá ty detaily obrazu, které oko nevidí. Stupeň komprese potom říká jak moc se detaily obrazu „zahazují“. Fotoaparáty obvykle nabízejí 2 nebo 3 stupně komprese (Super Fine/Fine/Standard). Platí jednoduchá logika – čím vyšší komprese, tím více se vyhazují detaily, trpí kvalita obrazu ale tím menší je JPEG soubor a tím větší je kapacita karty z hlediska počtu fotografií. Pokud dochází místo na kartě, je vždy lepší zvýšit JPEG kompresi ale zachovat rozlišení obrazu než naopak. Zvýšit JPEG kompresi a současně snížit rozlišení má smysl jen skutečně v kritických situacích s kartou či v případech, kdy fotíte jen na web atd.
TIFF
Přes všechny výhody je JPEG komprese nevhodná pro vysoce kvalitní fotografie formátů nad cca A5. Proto lepší fotoaparáty nabízejí formát TIFF, který ukládá snímky se všemi detaily bez komprese, případně komprimované jen bezeztrátově (původní soubor se všemi detaily je 100% obnovitelný). TIFF produkuje ale obrovské soubory – pro 6 Mpix fotografii je to 18 MB, pro srovnání běžný JPEG by měl mezi 1-3 MB. To nejen zabírá místo na kartě, ale i zpomaluje fotografování díky dlouhé době ukládání na kartu.
RAW
Pro vysoce kvalitní fotografie je ideální formát RAW který ale ne všechny fotoaparáty nabízejí. RAW jsou do souboru uložená holá data ze senzoru před jakýmkoliv výpočtem reálného obrazu. 6 MPix RAW soubor má kolem 5-6 MB, ale k získání reálné JPEG nebo TIFF fotografie je nutné surová data (RAW = hrubý, surový) zpracovat na PC - fotografii je třeba teprve vypočítat. Program k tomu určený bývá obvykle dodaný na CD u fotoaparátu. Výpočet obrazu ale chvíli trvá (cca 20 vteřin na fotografii) a to pochopitelně snižuje operativnost. RAW ovšem poskytne nejkvalitnější obrazový podklad s možností řady nastavení, často dokonce s 12 bitovou barevnou hloubkou.
Při ukládání do RAW se ve fotoaparátu obejde celý výpočet obrazu a ponechá se až do PC.
Praxe
JPEG je pro 99% aplikací zcela postačující. S nastavenou malou kompresí je prakticky nerozeznatelný od TIFF formátu a tak TIFF trochu postrádá smysl. RAW je nástrojem profesionálů. Jednak je vysoce kvalitní - často dokonce 12 bitový, jednak umožní nastavit řadu parametrů výpočtu obrazu (vyvážení bílé, saturace barev, kontrast, oprava expozice, ostrost obrazu atd.) a pak je tu také ta věc, že kdo má RAW je z hlediska autorského zákona jednoznačný autor snímku.
Formát fotografie | Orientační velikost 6 MPix souboru | Poznámka |
| Nekomprimovaný TIFF | 18 MB | 3 kanály, 8 bitů na kanál |
| Komprimovaný TIFF | 8 MB | Bezeztrátová komprese |
| 12 bitový RAW | 6 MB | 1 kanál, 12 bitů na kanál |
| JPEG, kvalita 100% | 3 MB | Nerozeznatelný od originálu |
| JPEG, kvalita 80% | 1,2 MB | Akceptovatelná kvalita |
| JPEG, kvalita 50% | 0,5 MB | Používaný na internet |
| JPEG, kvalita 20% | 0,2 MB | Drastická ztráta kvality |
Hrubá velikost souboru pro fotografii 6 MPix (3000x2000 bodů) a pro různé formáty uložení.
II. Propojení s PC
Fotografie (ať již JPEG, TIFF či RAW) je třeba z karty nějak dostat do PC. Proto fotoaparáty nabízejí propojení pomocí USB či Firewire (IEEE1394). I když používáte čtečku (což je rozumné a její cena se dnes pohybuje kolem 500,- Kč), tak čtečka je opět s počítačem propojena přes USB či Firewire.
USB
Propojení pomocí USB (Universal Serial Bus) je pohodlné, jednoduché a každý se s ním již asi setkal (myš, klávesnice, tiskárna …). Některé fotoaparáty se jednoduše po propojení přihlásí do operačního systému jako nový disk (tzv. USB Mass Storage Device) a je potom snadné kopírovat soubory stejně jako třeba z CD. Fotoaparát s kartou je navíc možné využít i jako Flash disk a na kartě ve fotoaparátu je tak možné přenášet např. PowerPoint presentace! Některé fotoaparáty však vyžadují ke kopírování speciální software a speciální drivery, což je velmi nepraktické.Z hlediska rychlosti se USB dělí na starší USB 1.1 s teoretickou rychlostí až 12 Mb/s a novější USB 2.0 s rychlostí až 480 Mb/s. Praktická rychlost kopírování je však mnohem nižší a záleží na mnoha dalších faktorech. Absence USB 2.0 tak není tragédií. Jen to zpomalí kopírování a např. 512 MB karta se bude kopírovat místo cca desítek vteřin asi 2 minuty.
Firewire (IEEE1394)
Firewire je alternativou k USB a dosahuje rychlostí kolem 400 Mb/s. Nic převratného proti USB nenabízí a jsou jím vybaveny jen profesionální přístroje.
Remote Capture
Některé fotoaparáty po propojení s PC nabízejí i možnost řídit fotoaparát a „mačkat spoušť“ přímo z počítače. Tato funkce je známá jako Remote Capture a umožňuje okamžitý přenos fotografie do PC a její okamžitý náhled na monitoru PC místo na displeji fotoaparátu.
III. Propojení s TV
Většina fotoaparátů nabízí také možnost video výstupu pro TV nebo videorecorder. Tady v Evropě budete potřebovat normu PAL. Ty lepší fotoaparáty nabízejí dokonce možnost pomocí dálkového ovládání listovat ve fotografiích a tak pro přátele pohodlně uspořádat profesionální slide show. Kvalita obrazu na televizi je ale silně limitována kvalitou televizní normy a v praxi odpovídá jen rozlišení cca 640x480 bodů.
IV. Propojení s tiskárnou
Mnoho fotoaparátů také nabízí možnost přímého propojení s tiskárnou a tisk fotografií bez PC. Propojení se realizuje opět pomocí USB a buď je přímý tisk umožněn na vyjmenovaných kompatibilních tiskárnách nebo se drží obecného standardu PictBridge. I když je to pohodlné, zbavuje to digitální fotografii její hlavní výhody – možnost editovat fotografie v PC.
Další standard, který se pro tisk používá, je tzv. DPOF (Digital Print Order format). Umožňuje určit které fotografie z karty se mají vytisknout, jak velké, v kolika kopiích, jak se mají otočit, oříznout atp. To vše se zadá a uloží na kartu přímo ve fotoaparátu, karta se potom odnese do fotosběrny či k DPOF kompatibilní tiskárně a tam se fotografie již bezobslužně vytisknou.
V. Dálkové ovládání
Dříve populární drátová spoušť byla u digitálních fotoaparátů nahrazena elektronickou kabelovou spouští nebo praktičtějším infračerveným dálkovým ovládáním (jako u TV). Ty nejlepší umožňují vedle základního stisknutí spouště např. i periodické fotografování (Time Lapse), čítač snímků atp.
Ukázka bezdrátového ovládání Nikon ML-L3.
VI. Přibalený software
Fotoaparáty mají obvykle přibalen všechen potřebný software pro kopírování fotografií do PC či na převod RAW formátu. Některé nabízejí i jednoduchý software na prohlížení a editaci fotografií, na Remote Capture či na skládání panoramat z fotografií. Pokud ještě v PC nemáte vybrán a nainstalován svůj oblíbený software může být pro vás CD z krabice velmi užitečné.
VII. Příslušenství
Fotoaparáty se pochopitelně liší i nabídkou různého příslušenství. Od externích blesků přes dálkové ovládání, předsádky na objektiv, krytky a očnice až po podvodní pouzdra. Řada příslušenství je universální (stativy, filtry, brašny), řada je ale závislá na konkrétním výrobci nebo i modelu.
Různé telekonvertory a širokoúhlé (wide) konvertory jsou oblíbeným příslušenstvím, které umožní rozšířit zoom rozsah.
VIII. Váha a rozměr
Přes výčet parametrů v tomto seriálu bude asi zásadní argument i váha a rozměr fotoaparátu. Chcete-li nosit fotoaparát stále s sebou jako praktický obrazový zápisník, budou malé rozměry, nízká váha a plná automatika hlavním požadavkem. Pokud se naopak chcete fotografií živit či fotografovat vysoce kreativně, je jedinou volbou digitální zrcadlovka (DSLR). A mezi těmito mantinely je velmi rozmanitá nabídka. Nicméně v každém případě „Na velikosti záleží!“
IX. Závěr
Kdo čekal odpověď na věčnou otázku „KTERÝ?“ se asi nedočkal. Odpověď totiž neexistuje. Každý má jiné potřeby a představy, a tak univerzální fotoaparát který splní vše na trhu není. Odpověď je ukrytá v klidném a vědomém zvážení současných možností digitální techniky a v jejich konfrontaci s potřebami a očekáváními. A k tomu snad tento seriál pomohl...
