Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Použití filtrů v digitálním věku

24.10.2007, Roman Pihan, článek
Filtry v éře digitální fotografie nemají již takové rozšíření jako v době filmové. Přesto je při správném použití jejich úloha nenahraditelná. Změna světelných podmínek ještě před dopadem na senzor nemůže být mnohdy nahrazena editací dat poskytnutých senzorem.

Proč říci filtrům ano?


Optické filtry mění rozložení světla před vstupem na senzor a tak mohou být považovány za něco jako pre-processing. Jejich úloha i funkce je tedy zcela stejná jako u filmu s tím rozdílem, že mnoho efektů dříve dosahovaných filtrem může být dnes snadno dosaženo také post-processingem (následnou editací snímku). Proč tedy některé efekty nahradit nelze?

1. Digitální fotoaparáty mají mnohem větší tendenci k přepalům bílé než některé (lepší) filmy. Je to způsobeno jejich omezeným a skokově ohraničeným dynamickým rozsahem. Polarizační a přechodový filtr dokáže před vstupem na senzor kontrast scény (její dynamický rozsah) snížit a tak senzoru v jeho úloze pomoci.

2. Některé filtry svým efektem působí plošně v celé scéně a místo od místa jinak neumožňují simulaci editací. Např. polarizační filtr odstraňující lesky je velmi obtížné v PC nahradit, protože lesky se objevují v mnoha místech a mnohde jinak. Na spoustě míst by se také v PC musela scéna pod lesky domalovávat.

3. Přestože je barevné filtry snadné realizovat v PC, stále existuje důvod pro jejich použití. Úprava výrazných barevných posunů filtrem ještě před senzorem vyrovná působení na jednotlivé RGB složky senzoru a tím výrazně stoupá kvalita obrazu. V PC nebo ve fotoaparátu pomocí funkce vyvážení bílé je podobná funkce také možná, disproporce mezi barevnými kanály je ale již jen potlačena, nikoliv vyrovnána. Tato situace nastává zejména při fotografování ve světle žárovek.

4. Šedý filtr umožňuje fotografovat expozičními hodnotami, které by byly bez filtru nerealizovatelné. Zkuste např. fotografovat expozičním časem 30 vteřin za jasného dne! To bez filtru nelze.

5. Některé filtry – např. infračervený filtr – dramaticky posouvají vnímání reality mimo okem viditelnou oblast. Svět se za filtrem tedy zcela mění a není možné jej na podobný upravit v PC.

6. Filtry chrání přední čočku objektivu a je lepší poškodit výměnný (a levný) filtr než celý objektiv.

7. A v neposlední řadě - efekt filtru je ihned a ještě na scéně vidět a tak mnoha fotografům vyhovuje vidět alespoň náhled jejich fotografického záměru. Pokud něco není OK, je možné to rovnou opravit. Doma u PC to již možné není nebo jen za cenu časově náročné a výrazné manipulace s obrazem.



Při správném použití a směru světla (z boku) je efekt např. polarizačního filtru velmi silný a nenahraditelný.


Proč se filtrů obávat


Optické filtry však nejsou jen dar, ale jak to obvykle bývá, mají i své problémy:

1. Filtry mohou zhoršit reflexe v protisvětle. Objektiv se proti reflexím složitě brání a filtr samozřejmě optické poměry změní. Odolnost na reflexe v protisvětle se s filtrem často snižuje a "prasátka" či plošné protisvětlo jsou viditelnější a častější.

2. Filtry rády způsobují vinětaci. Zejména u širokoúhlých objektivů se často stává, že obroučky filtru (filtrů) blokují světlo vstupující do objektivu ze stran, což je vidět zejména v rozích a ty tím ztmavnou - vinětují. V extrému je obroučka filtru na snímku již vidět a potom jsou rohy snímku zcela černé.

3. S filtry se obtížně manipuluje, zpomalují fotografování a jejich použití je problematické např. při reportáži.

4. Filtry je třeba udržovat v čistotě stejně jako objektivy.

5. Filtry stojí spoustu peněz, zejména pokud vlastníte více objektivů nebo fotoaparátů s různými průměry závitů.

Všimněte si, že zhoršení kvality obrazu v negativních vlivech filtrů nefiguruje (vyjma reflexí v protisvětle). Je totiž zcela zanedbatelné je-li filtr čistý a nepoškrábaný.



Zejména při použití více filtrů nebo u filtrů uchycených dále před objektivem hrozí, že filtry na snímku již uvidíte. Na to pozor - snímek to logicky degraduje.


Čištění filtrů


Stejně jako u objektivů je třeba optiku filtrů udržovat čistou a nepoškrábanou. Paradoxně ale drobné nečistoty a prach, kterých se uživatelé obvykle obávají nejvíce, vadí nejméně. Jsou totiž natolik mimo hloubku ostrosti, že na snímku nebudou nijak vidět. Největší problém jsou mastnoty a plošné nečistoty, které zmléční obraz, září a snímek výrazně poškozují na ostrosti a kontrastu. Podobně působí škrábance, které právě vznikají usilovným čištěním, o setření pečlivě nanesené antireflexní vrstvě na filtru nemluvě. Proto je lepší filtry (a stejně i přední čočky objektivů) jen ofukovat od prachu a nečistot a pokud na něm ulpí mastnota (krémy, otisky prstů atp.) očistit je mokrou cestou pomocí čistících papírků a čistidel určených na optiku. Víc není třeba.



S čištěním filtrů to zbytečně nepřehánějte. Stačí ofukovat či očistit štětečkem a mastnoty zlikvidovat mokrou cestou.


Úbytek světla


Přestože např. šedý filtr má přímo „v popisu práce“ světlo zeslabovat, ne vždy a u všech filtrů je tento efekt žádoucí. Např. polarizační filtr našroubovaný na objektivu při fotografování venku se stává přítěží při vstupu do vnitřku kostela. Nezbývá než filtr sejmout, protože úbytek světla na něm o cca 1-2 EV může nepříjemně prodloužit expoziční časy a zkomplikovat či znemožnit fotografování. Opustíte-li kostel, má filtr na objektivu zase smysl.

Úbytek světla na filtru (absorpční faktor) se udává v násobcích, tj. kolikrát filtr světlo zeslabí, nebo v procentech či v EV jednotkách, v anglické literatuře často jako f-stop. F-stop je obdoba EV. Automatika samozřejmě úbytek hravě vyrovná, ale za cenu delšího expozičního času a/nebo více otevřené clony a/nebo vyššího ISO.


Absorpční

faktor

Propustnost

filtru

Úbytek světla v EV

(f-stop)

1x
100 %
0 EV
1,4x
71 %
½ EV
2x
50 %
1 EV
2,8x
35 %
1 ½ EV
4x
25 %
2 EV
5,6x
18 %
2 ½ EV
8x
13 %
3 EV


Uchycení filtru na objektiv


Nejrozšířenějším způsobem uchycení filtru na objektiv je filtr našroubovat na přední závit na objektivu. Ne všechny fotoaparáty (zejména kompaktní) mají na objektivu závit a tak je na trhu nejrůznější příslušenství pro uchycení filtru náhradní cestou. V nouzi postačí je (u některých filtrů) podržet před objektivem rukou.

Uchycení přes závit s sebou nese problémy s různými průměry závitů. Čím větší je filtr, tím je logicky dražší a tak je v případě více objektivů či fotoaparátů někdy těžké zvolit správný průměr. Pamatujte ale, že větší filtr půjde na menší objektiv přizpůsobit, opačně nikoliv.

Unikátní řešení nabízí firma Cokin, která nejprve na fotoaparát upevní universální držák a do něj potom pasují již stále stejné filtry, které nabízí ve značném rozsahu. Je to ekonomické, ale mechanicky zranitelnější řešení.



Firma Cokin nabízí řešení pro všechny typy fotoaparátů včetně těch, které nemají závit na filtry na objektivu


UV a Skylight filtry


V digitálním věku jsou UV filtry zbytečné (UV filtr má před sebou každý senzor) a tak významný a užitečný efekt UV filtru je mechanická ochrana objektivu. Je lepší vyměnit UV filtr za pár set korun než celý objektiv či fotoaparát. Podobný účinek mají i Skylight fitry, které však snímek mírně oteplují (filtrují modré světlo). Efekt je malý a zvládne ho hravě funkce vyvážení bílé na fotoaparátu.


Polarizační filtr


Pokud hodláte pořídit jen 1 filtr, pak pořiďte polarizační. Jeho účinek je dostatečně znám a tedy jen výčtem:
  • Ztmavuje oblohu
  • Zdůrazňuje mraky
  • Odstraňuje atmosférický opar
  • Odstraňuje lesky z vodní hladiny, skel, brýlí atp.
  • Syté a čistí barvy
Polarizační filtr se tak nejčastěji používá v létě při snímcích krajiny, architektury, přírody atp. Za jistých okolností ale může zvyšovat kontrast a tak je třeba jeho použití pečlivě zvážit. O úbytku světla na něm byla již řeč, typické hodnoty mohou být podle jeho natočení 0,5 až 3 EV.



Polarizační filtr ztmavuje oblohu, sytí mraky a barvy a tak jeho použití je typické v létě. Použití je však velmi všestranné


Přechodový filtr


Přechodový filtr ztmavuje ještě před vstupem na senzor část scény a tím usnadňuje a mnohdy vůbec umožňuje senzoru zachytit světelně hodně dynamickou scénu. Jeho použití je tedy typické tam, kde se světlá část snímku soustřeďuje do jednoho místa (obvykle obloha). Použití je ale všestranné a tak by tento filtr měl být v brašně hned po polarizačním.



Přestože kresba na obloze na tomto snímku ani při použití přechodového filtru není nijak výrazná, tak filtr zabránil reflexím a bloomingu na senzoru a kresba katedrály i lampy je díky němu perfektní


Neutrální šedé filtry


Neutrální šedé filtry zeslabují světlo beze změny barevného podání. Umožňují tím snímat dlouhými expozičními časy i za jasného dne, kdy by to bez filtru nebylo možné. Jsou tedy typickým nástrojem při snímcích tekoucí vody, moře atp.



Tento snímek byl pořízen za plného denního světla časem 3 vteřiny a tudíž byl bez šedého filtru nerealizovatelný


Barevné filtry


Barevné filtry je snadné realizovat až v PC a tak jejich použití na scéně není nezbytné. Výjimku tvoří situace, kdy snímáte ve světle výrazné barvy (typicky žárovky nebo halogeny, které jsou silně červené) a nechcete plnou tíhu srovnání barev ponechat na funkci vyvážení bílé. Ta totiž probíhá editací dat až za senzorem, kde již barevná disproporce napáchala škody. Typické je proto použití modrého filtru, který barvu světla žárovek srovná na blízkou bílé. A ta obsahuje rovnoměrně rozložené všechny RGB složky.



Vlevo vidíte snímek ve světle žárovek. Vyvážení bílé to srovná ale za cenu potlačení červeného a zesílení modrého kanálu. Modrý filtr barvu opraví ještě před dopadem na senzor


Další kreativní filtry


Na trhu je pochopitelně řada dalších filtrů, jejichž efekt někdy lze a někdy nelze nahradit v PC. Jejich použití ale není již tak časté a hlavně slouží předem promyšlenému tvůrčímu záměru. Za všechny jmenujme např. infračervené filtry.



Infračervený filtr zachycuje svět jinak než ho vidíme prostým okem. Je to kreativní nástroj a současně dobrodružství. Jeho účinek nelze v PC nahradit
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.