Fotíme dovolenou mobilem: italské Lecce nalehko

Na centrálním náměstí ještě chvilku zůstaneme. Zde se toho dá vyfotit hodně, od již zmíněného amfiteátru přes sloup až po zajímavé informační centrum v budově San Marco. Pěkný styl mají ale i budovy v okolí a ke svému by si tu přišli jistě i street fotografové.

 

 

 

V ruchu historického města se mohou naskytnout různé situace a nemusí jít jen o lidi a architekturu. V historickém centru města se mohou bavit i nadšenci do automobilové techniky. Koroze zde není takový problém jako u nás, takže v ulicích města najdete spoustu zajímavých vozů od klasických fiatů až po historické tříkolky.

 

 

 

Takový starý Fiat 500 ve stavu, jak by byl právě vyroben, není zas tak těžké najít. U fotografie, kterou zde vidíte, se ukazuje jedna z nectností mobilních telefonů, konkrétně tedy iPhonu. Zatímco standardní aplikaci pro focení spustíte okamžitě, specializované aplikace trvají déle, takže uvidíte-li něco, co chcete rychle vyfotit, pokusy spustit aplikaci třetích stran vyjdou většinou v propásnutou příležitost.

 

Třeba zde jsem využil stínu, což prodloužilo čas a i s mobilním telefonem se světelným objektivem se mi podařil panning (pohybové rozmazání). Přesto vidíte, že byla použita citlivost ISO 32, kdežto standardem je ISO 25. Mít možnost rychle nastavit čas nebo ISO citlivost (což by vedlo k trochu delšímu času 1/80 sekundy), mohl bych dosáhnout trochu výraznějšího efektu.

 

 

 

Pokud chcete fotit v noci, bude to chtít nějakou zajímavou scénu, protože jinak to s mobilním telefonem nebude moc zábava. V mém případě iPhone SE nemá ani optickou stabilizaci, takže udržet 1/17 sekundy v pokleku nebylo úplně jednoduché. Moderní telefony by ale neměly mít takový problém (díky stabilizaci a/nebo multiexpozici). Každopádně, pokud si najdete zajímavě nasvícenou scénu, jako byl tento zaparkovaný Fiat 500, pak i s telefonem můžete pořídit zajímavý snímek. V tomto případě byl použit RAW a jeho zpracování v Lightroomu. Je vidět, že barevného šumu je zde opravdu dost, nicméně barevně je i přes citlivost ISO 400 fotografie z telefonu solidní a v menších rozlišení (i kolem 3-4 MPx) jde o použitelný výsledek.

 

 

 

Ve stísněných uličkách Lecce nezažijete moc často přímé sluneční světlo, takže za zamračeného dne se kupodivu budete občas pohybovat u překvapivě dlouhých časů a telefon bude zvedat citlivost. ISO 32 je sice téměř základní citlivostí, ale ukazuje, s čím bude nutno počítat. U iPhonu musím ocenit excelentní optiku ostrou od rohu až do rohu, nicméně odšumování poněkud hrudkuje, což nevypadá vždy nejlépe. Bylo by lepší fotit do RAWu.

 

 

 

Na první pohled velmi podobná situace v podobně tak úzké uličce. Toto ale bylo foceno o dvě hodiny dříve, tedy se Sluncem výrazně výše na obloze (podotýkám, že šlo o konec října), takže expoziční čas je mnohem kratší. Až na hrudkování obrazu kvůli stylu odšumování od Applu není snímku po stránce výkonu telefonu co vytknout. Obraz je krásně ostrý až do rohů.

 

 

 

V ulicích pochopitelně nenajdete jen odstavená auta, která u nás už neuvidíte, ale pochopitelně i spoustu architektury. Abyste ji našli, je rozhodně dobrým nápadem si stáhnout mapu města, osobně preferuji klasické české Mapy.cz, což je asi nejlepší mapová aplikace, která existuje. Už by to jen chtělo mít možnost vypnout tu naprosto příšernou a nervy drásající rotaci mapy (sever má být nahoře, tak to prostě je a vždy bude, Sezname!). Pomocí mapy pak snadno naplánujete výlet kolem pamětihodností a kdo se moc nevyzná v mapě, tomu jistě pomůže GPS signál. Kvalita GPS závisí na telefonu, v případě toho zkoušeného s tím nebyl žádný problém.

  

Kde jsem ale zaznamenal problém, a to nemalý, byla spotřeba energie. To je opět záležitost, která hodně závisí na telefonu. Zatímco např. u Xiaomi Redmi 4X LTE se výdrž při focení potácí až někde okolo 1000 snímků, v případě iPhone SE s takřka třetinovým akumulátorem je to logicky výrazně méně. Tam se to pohybuje okolo 200 snímků podle toho, jak moc necháte vybít baterii.

 

Nicméně to hovořím při použití výchozí aplikace. Lightroom žere o něco více a pokud budete chtít využívat focení do HDR, které snímků dodá takový dynamický rozsah, že byste to od telefonu nikdy nečekali (aby ne, když fotí tři expozice), pak lze počítat se zhruba 2 % baterky na jednu fotku. To pak hovoříme o několika desítkách fotek na jedno nabití. Aplikace má nicméně jednu výhodu. Fotografie hned nezpracovává, ale ukládá tyto tři snímky do paměti a zpracovává je až tehdy, když jste v seznamu vyfocených snímků. Pokud tam tedy nezavítáte a Lightroomem jen fotíte, stav akumulátoru klesá jen pozvolna.

 

Doporučuji pak nechat zpracování snímků až na doma (je ale faktem, že do té doby se nepodíváte na vyfocený snímek). Rozhodně tak alespoň v případě iPhonů a zejména při focení do HDR RAWu nezapomeňte na plně nabitou powerbanku. Možná ji budete potřebovat i během výletu. Upřímně řečeno, ještě nikdy jsem nenabíjel telefon tak často jako v Lecce a při focení se dá výdrž baterie počítat spíše na jednotky hodin. Dvouhodinová fotovycházka celou baterku iPhonu spolehlivě vybije. Své nepřidalo ani používání mapy města.

 

Pomocí map např. zjistíte, že hned vedle hlavního náměstí je další náměstíčko Piazza Vittorio Emanuele II, vedle něhož je barokní kostel Chiesa di Santa Chiara (postaven v 15. století, přestavěn na barokní v 17. století). Právě na náměstí jsem dostatečně otestoval HDR, viz výše. Je až neuvěřitelné, co vše se mi z RAWu podařilo vytáhnout, nicméně jistě si všimnete obrovského množství šumu. To je ale dáno i tím, že jsem snímek vyfotil extrémně tmavě a v editoru jsem přidával expozici o téměř 2 EV. Věřím, že s lépe nastavenou expozicí už při focení by kvalita snímku byla mnohem lepší.

 

 

 

Pokud se neztratíte, tak kolem kostela Santa Chiara z levé strany směrem k veřejným záchodkům po zhruba 50 metrech dojdete k dalšímu amfiteátru Teatro Romano di Lecce. Je zde mříž, takže pro kloudnou fotografii to bude chtít prostrčit fotoaparát nebo telefon mříží a opravdu hodně doufat, že vám nevypadne. Chce to hodně široký úhel záběru nebo ideálně panorama. Pokud sem půjdete v noci (jako já), pak musíte počítat s tím, že panorama se obvykle dělá z videa, tedy z velmi krátkých expozic a bude extrémně tmavé. Pak je lepší vyfotit snímky ručně jako fotografie a složit je později v PC (snímek výše je složen ze tří expozic v Microsoft Image Composite Editor). 

 

Směrem na západ je ještě spousta různých kostelů a bazilik. Asi by vám chvíli trvalo, než byste se je naučili od sebe rozeznávat. Já se pohyboval spíše v severozápadní části centra města, a to ať už sám nebo v rámci konferenčních výletů. Najdete zde např. Katedrálu v Lecce (Duomo di Lecce), ke které je ale nejlepší se dostat ze severu, takže si vše pěkně obejdete, až nakonec přijdete na náměstí Piazza del Duomo. Katedrála byla poprvé postavena už ve 12. století, aby byla přestavěna v 17. století a na svém místě stojí dodnes.

 

Upřímně řečeno, toto místo bylo pro mě zakleté a ačkoli jsem zde byl několikrát, nikdy nepřálo počasí. Nakonec nejlepší snímek byl paradoxně ten noční. Sice nepříliš ostrý a opravdu plný šumu, nicméně vypadá aspoň trochu zajímavě, byť jen v malých rozlišeních (do jednoho megapixelu se to ještě dá prezentovat). Na noční fotky iPhone SE moc nestačí a chtělo by třeba prásknout více snímků do multiexpozice a ty pak složit dohromady. Jinak je to bída.

 

 

 

Pochopitelně to o moc lepší není ani uvnitř. I zde bude telefon bojovat s nedostatkem světla, pokud tedy nemá nějakou pokročilou techniku multiexpozice jako některé moderní telefony. V mém případě se dá snímek označit jako slušný tak od 2 megapixelů dolů. Na snímku zvonice (Campanile) opravdu vidíte, že počasí někdy dost nepřálo a vždy, když jsem chtěl vyfotit něco okolo Duomo di Lecce, bylo zhruba takto. V tomto případě se nevyvedl ani noční snímek. Zvonice je 72 metrů vysoká a byla vystavěna mezi lety 1661 až 1662. Zajímavostí je i to, že je trochu nakřivo.

 

 

 

Nemá smysl zde ukazovat každý kostel nebo architektonickou zajímavost v Lecce. Jsou jich zde opravdu mraky. A najít mezi nimi rozdíly, to je někdy opravdu fuška. Z kostelů tak zmíním už jen některé. Pokud se vydáte na sever od Piazza del Duomo, přijdete necelých 500 metrech k Porta Napoli. Tento vítězný oblouk má opět spojitost s Karlem V. a byl postaven v barokním stylu v roce 1548.

 

Zde se ukazuje další omezení smartphonů, a to je obvykle absence zoomu. Dnešní smartphony sice mívají mnohdy více objektivů, ale ty často používají k dosažení malé hloubky ostrosti, což, přiznejme si, většinou stejně moc dobře nefunguje. Mnohem užitečnější jsou objektivy s jiným úhlem záběru, např. teleobjektiv. Tady by se dost hodil. Nemohl jsem jít blíž (v hustém provozu není dobré fotit uprostřed silnice), navíc bych dostal mnohem větší perspektivní zkreslení, což jsem nechtěl. Takže nakonec jsem z 12MPx snímku musel vyříznout jen 2 megapixely. Kousek od oblouku je ještě obelisk, ale ten se mi nepovedlo kloudně vyfotit (je uprostřed kruhového objezdu, takže je kolem něj pořád nějaké to auto).

 

 

 

To už jsme na kraji historického centra a je lepší se vrátit směrem doprostřed. Cestou je ještě několik architektonických památek, ale nemá smysl je zde ukazovat. Jsou nahuštěné mezi dalšími budovami, vypadají velmi podobně jako všechny ostatní a navíc naprosto šedivá obloha vždy, když jsem šel kolem, také ničemu nepomohla. Zastavím se tak až uprostřed města, asi 100 metrů severně od centrálního náměstí Piazza Sant'Oronzo. Zde stojí Basilica di Santa Croce.

 

 

 

Na tomto místě už ve 14. století stával klášter, načež v průběhu 16. století zde vyrostla bazilika a dožila se až dnešních dní, kdy prochází rekonstrukcí, aby vydržela ještě nějaký ten pátek. Jako u všeho v Lecce, i zda bude problém vyfotit ji nějak rozumně kvůli okolní stísněnosti.

 

 

 

To více štěstí budete mít v Celestýnském paláci (Palazzo dei Celestini). Tam už je přeci jen více místa a ke slovu přijde hlavně širokoúhlý záběr (nebo panorama). Palác tvoří jeden komplex i s bazilikou Santa Croce a jde vlastně o klášterní část, která má začátky už ve 14. století, jak již bylo zmíněno výše. Přes toto nádvoří se dá projít na druhou stranu k městskému parku Villa Comunale di Lecce.

 

 

 

Oázou klidu bych to zrovna nenazval, obvykle je tu dost lidí, pokud tedy nezvolíte nějakou z postranních cestiček. Z fotografického hlediska tu mohou zaujmout různé pohledy se sochami v záběru, altánky nebo i fontány.

 

 

 

U nich se může projevit jedna typická nectnost telefonů, absence clony. Na nějaké pohybové rozmazání vody tak zapomeňte, pokud tedy s sebou nenosíte i nějaký silnější ND filtr, který byste mohli držet před telefonem. Naopak si tu můžete užít slow-motion videa, které je u mnoha smartphonů k dispozici.

 

 

 

Na druhém konci parku začíná ulice Via Imperatore Adriano, která postupně pokračuje až do blízkého pobřežního města San Cataldo, kam jsem se chtěl také vypravit. Byl jsem si tedy zjistit, jak jezdí autobusy, zda všemu správně rozumím a po cestě si ještě vyfotil kostel Chiesa di Sant'Antonio a Fulgenzio. Jak je opět vidět, noční focení postaršímu iPhonu moc nejde, opravdu hodně šumí. V menších rozlišeních ale použitelný snímek a na sociálních sítích byste si asi ani ničeho nevšimli.