Fotíme s Koalou: Zvířátka
31.8.2012, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. Ve 28. díle se povídáme na problematiku focení zvířat.
Přes prázdniny si naše Koala pěkně odpočinula, ale samozřejmě také fotila, zkoušela a dále se učila. Tentokrát se zaměřila na focení zvířat, velkých, malých i nejrůznější méně příjemné "havěti". Koala tak opět dává dohromady poznatky, které se už naučila u minulých dílů a přidá i pár nových. Jak tedy fotit zvířata všeho druhu?
Tomu se říká relax :-)
Samozřejmě každé zvíře vyžaduje jinou práci a hodně záleží na tom, čeho vůbec chcete fotografií dosáhnout. Jako u všeho, ani tady nelze brát následující řádky jako stoprocentní pravdu za všech okolností. Základem většiny fotografií je to, že byste ve většině případů měli fotit z výšky očí. Tohle platí stejně tak i pro snímání lidí a zejména dětí.
Když fotíte seshora, budou snímky nezajímavé a většinu snímku zabere často velmi nezajímavé pozadí.
Důvod? Koala vám to velmi ráda vysvětlí. Pokud fotíte seshora, budou snímky nemastné neslané a hlavním problémem je pozadí. Koho zajímá tráva, hlína nebo chodník? A to nemluvě o tom, co se bude na tom chodníku válet. Tráva za kačerem může být kdekoli, nemá jakoukoli vazbu k prostředí kde jste snímek vyfotili. A nyní si představte, že byste fotili slepice ve výběhu. Jak by asi vypadala fotografie, kde by většinu snímků zabíral nevábný výběh? Moc dobře asi ne.
Tentýž snímek ze stejného místa. Jen z nižší výšky.
Téhož kačera vyfotila Koala ze stejného místa, jen z mnohem nižší pozice, z výšky očí. Snímek získal úplně jinou hloubku, v pozadí se objevila cesta a tráva tvoří příjemné okolí a ne tři čtvrtiny snímku. I u kompaktů můžete takto dosáhnout menší hloubky ostrosti, protože pozadí je mnohem vzdálenější než v prvním případě. V tomto případě ale byla použita zrcadlovka a telezoom.
Tohle mě stálo čisté kalhoty.
Určitě jste už vyfotili mnoho fotografií zvířat a pokud jste fotili seshora, pravděpodobně jste měli jen dokumentační fotky. Tady jsem s Koalou také mohl vážku vyfotit seshora a mít fotku typu "jó, viděl jsem vážku". Tahle fotografie vyžadovala si doslova téměř lehnout na vyšlapaný zablácený chodník. Ale co bychom s Koalou neudělali pro pořádnou fotku. Vyplatilo se.
Podobně tomu bylo i fotografie užovky.
O chvíli později jsme s Koalou potkali užovku. Koala překonala svůj strach z hadů, opět lehla na zem s fotoaparátem a fotila. Znovu se tím pozadí posunulo mimo pásmo plné hloubky ostrosti, a tak se příjemně rozmazalo. Na snímku je had krásně vidět. Kdybyste jej fotili seshora, museli byste jej mezi těmi listy spíše hledat.
No a když už jsme mluvili o té slepici :-)
No a když už Koala mluvila o těch slepicích, tak jednu pro vás vyfotila obyčejným ultrazoomem. Snímání seshora prostě většinou není to pravé ořechové, ale občas se může hodit.
No... někdy i to snímání seshora má smysl. Vždyť i Koala je zvířátko.
Ale tím problémy s focením zvířat nekončí. Co třeba maličké věci jako pavouci, motýli, mouchy a podobný hmyz? Když zapnete klasické makro pro focení z minimální vzdálenosti pár centimetrů, většinu hmyzu vyplašíte. Navíc i kdyby se vám to podařilo, často byste trpěli příliš širokým úhlem záběru (záleží na fotoaparátu). Proto je v těchto případech dobré někdy trochu zazoomovat a fotit z větší dálky (radím ale nechat zapnuté makro). Nicméně i zde to záleží na konkrétním přístroji a některé fotoaparáty jsou pro focení z větší dálky naprosto nepoužitelné.
Autofokus není vždy kamarád. Vidíte toho pavouka? Koala ano, fotoaparát nikoli.
U hmyzu a obzvláště toho tenčího (mouchy, pavouci,...) často narazíte na problém s autofokusem. Protože tělíčko pavouka zde zabírá opravdu jen malou plochu ostřícího (AF) bodu, autofokus se raději chytne pozadí, na které dokáže snadno zaostřit. Pokud to zkusíte znova, začne sice přeostřovat, ale protože znovu velmi rychle najde správné zaostření na pozadí (kam už bylo zaostřeno z předchozího případu), nenamáhá se zkoušet kratší vzdálenosti. To vše v zájmu rychlosti. Jak vidíte, rychlý autofokus (resp. jeho optimalizace pro rychlost) dokáže být zároveň nevýhodou.
Jako pomocný objekt na ostření může posloužit třeba ruka.
Jednoduchým řešením tohoto problému je neumožnit autofokusu zaostřit na pozadí. Tedy zajistit to, že v AF bodu prostě žádné pozadí nebude. K tomu lze využít několik triků. Důležité je přimět fotoaparát, aby zaostřil na přibližně tu vzdálenost, ve které se nachází váš objekt. Stačí tedy zhruba na tutéž vzdálenost dát ruku a ostřit na ní. K témuž se dá velmi dobře využít nějaký větší list v přibližně stejné vzdálenosti, který vyplní celou plochu AF pole. Autofokus zaostří na tuto kratší vzdálenost a rozmaže pozadí. Nyní už jen namiřte na pavouka a zkuste zaostřit znovu. Fotoaparát tentokrát začne hledat ostřící vzdálenost na té vámi předurčené a dříve chytí pavouka než pozadí. Často tedy zaostří na pavouka, což vy právě potřebujete.
A z beznadějných pokusů s autofokusem je najednou pokus velmi nadějný.
Další potíží je zejména ostření na hýbající se objekty, což mnoho zvířat splňuje beze zbytku. Zde už (zejména) pro kompakty mnoho řešení neexistuje. Můžete předostřit na přibližnou vzdálenost a doufat, že zrovna tam to vyjde. Občas to sice může fungovat, ale např. u koček to kvůli jejich velmi rychlému pohybu většinou nefunguje (nevíte, kdy se uráčí zvednout a kam poběží) a psi se většinou rozeběhnou za vámi, což na předostření a stisk spouště v ten pravý moment klade zvýšené nároky. Ostřit při pohybu, to kompakt skoro nikdy nezvládne.
Mnoho lidí při focení bude využívat sekvenční snímání a na počítači vyberou ten "pravý" snímek. Ano, tohle je řešení, ale Koala mu moc neholduje. Proč? Budete se divit, ale protože je to velmi jednoduché a často i ten nejlepší výsledek není úplně dokonalý. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že z fotografie, kterou vyfotíte na jeden stisk, prostě v tom pravém okamžiku ručně bez sekvenčních pomocníků, budete mít mnohem větší radost. To už záleží na tom, co chcete vyfotit, pro jaké účely, ale zkusit to dát na první dobrou... to má něco do sebe.
Pro některé živočichy je velmi účinná technika postupného přibližování.
Nicméně někdy je dobré si trochu pomoci třeba technikou postupného přibližování. Riskovat, že vám třeba žába uskočí, je příliš vysoké a někdy je dobré ji vyfotit z dálky (a mít alespoň nějakou fotografii pro výřez). Pak se můžete postupně přibližovat a občas vyfotit snímek lepší než ten předchozí (pro méně agresivní výřez) až se dostanete na takovou vzdálenost, kterou potřebujete.
Na vážky nemusíte chodit jenom ráno, když jsou ještě "promrzlé".
Koala při focení vypozorovala i několik dalších zajímavostí. Různé vážky a hmyz se velmi dobře fotí velmi brzy ráno za svítání, kdy je ještě zima a tito tvorové ještě nemají náladu se moc hýbat. To ale neznamená, že za horkého dne je nevyfotíte. Vážky totiž mají tendenci sice nejen pořád létat, ale také si na chvíli sedat na jedno a totéž místo. Tato fotografie byla vyfocena tak, že jsme se s Koalou přiblížili na pár centimetrů od klacíku, na který tato vážka pořád sedala a počkali, až přiletí znovu. Poprvé ji sice vyplašíte, ale pokud tam budete chvíli nehybně, do minuty ji máte na kartě. Tím samozřejmě nejsou všechny možnosti vyčerpány. Zcela jinak se budou fotit ryby ve vodě, úplně jinak sloni a lvi v Africe. To už ale není předmětem našeho cyklu focení pro začátečníky. Pro dnešek by to stačilo a Koala se bude pomalu připravovat na další díl seriálu. Mezitím...
... pokecá se svou novou kamarádkou labutí.
Tomu se říká relax :-)
Samozřejmě každé zvíře vyžaduje jinou práci a hodně záleží na tom, čeho vůbec chcete fotografií dosáhnout. Jako u všeho, ani tady nelze brát následující řádky jako stoprocentní pravdu za všech okolností. Základem většiny fotografií je to, že byste ve většině případů měli fotit z výšky očí. Tohle platí stejně tak i pro snímání lidí a zejména dětí.
Když fotíte seshora, budou snímky nezajímavé a většinu snímku zabere často velmi nezajímavé pozadí.
Důvod? Koala vám to velmi ráda vysvětlí. Pokud fotíte seshora, budou snímky nemastné neslané a hlavním problémem je pozadí. Koho zajímá tráva, hlína nebo chodník? A to nemluvě o tom, co se bude na tom chodníku válet. Tráva za kačerem může být kdekoli, nemá jakoukoli vazbu k prostředí kde jste snímek vyfotili. A nyní si představte, že byste fotili slepice ve výběhu. Jak by asi vypadala fotografie, kde by většinu snímků zabíral nevábný výběh? Moc dobře asi ne.
Tentýž snímek ze stejného místa. Jen z nižší výšky.
Téhož kačera vyfotila Koala ze stejného místa, jen z mnohem nižší pozice, z výšky očí. Snímek získal úplně jinou hloubku, v pozadí se objevila cesta a tráva tvoří příjemné okolí a ne tři čtvrtiny snímku. I u kompaktů můžete takto dosáhnout menší hloubky ostrosti, protože pozadí je mnohem vzdálenější než v prvním případě. V tomto případě ale byla použita zrcadlovka a telezoom.
Tohle mě stálo čisté kalhoty.
Určitě jste už vyfotili mnoho fotografií zvířat a pokud jste fotili seshora, pravděpodobně jste měli jen dokumentační fotky. Tady jsem s Koalou také mohl vážku vyfotit seshora a mít fotku typu "jó, viděl jsem vážku". Tahle fotografie vyžadovala si doslova téměř lehnout na vyšlapaný zablácený chodník. Ale co bychom s Koalou neudělali pro pořádnou fotku. Vyplatilo se.
Podobně tomu bylo i fotografie užovky.
O chvíli později jsme s Koalou potkali užovku. Koala překonala svůj strach z hadů, opět lehla na zem s fotoaparátem a fotila. Znovu se tím pozadí posunulo mimo pásmo plné hloubky ostrosti, a tak se příjemně rozmazalo. Na snímku je had krásně vidět. Kdybyste jej fotili seshora, museli byste jej mezi těmi listy spíše hledat.
No a když už jsme mluvili o té slepici :-)
No a když už Koala mluvila o těch slepicích, tak jednu pro vás vyfotila obyčejným ultrazoomem. Snímání seshora prostě většinou není to pravé ořechové, ale občas se může hodit.
No... někdy i to snímání seshora má smysl. Vždyť i Koala je zvířátko.
Ale tím problémy s focením zvířat nekončí. Co třeba maličké věci jako pavouci, motýli, mouchy a podobný hmyz? Když zapnete klasické makro pro focení z minimální vzdálenosti pár centimetrů, většinu hmyzu vyplašíte. Navíc i kdyby se vám to podařilo, často byste trpěli příliš širokým úhlem záběru (záleží na fotoaparátu). Proto je v těchto případech dobré někdy trochu zazoomovat a fotit z větší dálky (radím ale nechat zapnuté makro). Nicméně i zde to záleží na konkrétním přístroji a některé fotoaparáty jsou pro focení z větší dálky naprosto nepoužitelné.
Autofokus není vždy kamarád. Vidíte toho pavouka? Koala ano, fotoaparát nikoli.
U hmyzu a obzvláště toho tenčího (mouchy, pavouci,...) často narazíte na problém s autofokusem. Protože tělíčko pavouka zde zabírá opravdu jen malou plochu ostřícího (AF) bodu, autofokus se raději chytne pozadí, na které dokáže snadno zaostřit. Pokud to zkusíte znova, začne sice přeostřovat, ale protože znovu velmi rychle najde správné zaostření na pozadí (kam už bylo zaostřeno z předchozího případu), nenamáhá se zkoušet kratší vzdálenosti. To vše v zájmu rychlosti. Jak vidíte, rychlý autofokus (resp. jeho optimalizace pro rychlost) dokáže být zároveň nevýhodou.
Jako pomocný objekt na ostření může posloužit třeba ruka.
Jednoduchým řešením tohoto problému je neumožnit autofokusu zaostřit na pozadí. Tedy zajistit to, že v AF bodu prostě žádné pozadí nebude. K tomu lze využít několik triků. Důležité je přimět fotoaparát, aby zaostřil na přibližně tu vzdálenost, ve které se nachází váš objekt. Stačí tedy zhruba na tutéž vzdálenost dát ruku a ostřit na ní. K témuž se dá velmi dobře využít nějaký větší list v přibližně stejné vzdálenosti, který vyplní celou plochu AF pole. Autofokus zaostří na tuto kratší vzdálenost a rozmaže pozadí. Nyní už jen namiřte na pavouka a zkuste zaostřit znovu. Fotoaparát tentokrát začne hledat ostřící vzdálenost na té vámi předurčené a dříve chytí pavouka než pozadí. Často tedy zaostří na pavouka, což vy právě potřebujete.
A z beznadějných pokusů s autofokusem je najednou pokus velmi nadějný.
Další potíží je zejména ostření na hýbající se objekty, což mnoho zvířat splňuje beze zbytku. Zde už (zejména) pro kompakty mnoho řešení neexistuje. Můžete předostřit na přibližnou vzdálenost a doufat, že zrovna tam to vyjde. Občas to sice může fungovat, ale např. u koček to kvůli jejich velmi rychlému pohybu většinou nefunguje (nevíte, kdy se uráčí zvednout a kam poběží) a psi se většinou rozeběhnou za vámi, což na předostření a stisk spouště v ten pravý moment klade zvýšené nároky. Ostřit při pohybu, to kompakt skoro nikdy nezvládne.
Mnoho lidí při focení bude využívat sekvenční snímání a na počítači vyberou ten "pravý" snímek. Ano, tohle je řešení, ale Koala mu moc neholduje. Proč? Budete se divit, ale protože je to velmi jednoduché a často i ten nejlepší výsledek není úplně dokonalý. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že z fotografie, kterou vyfotíte na jeden stisk, prostě v tom pravém okamžiku ručně bez sekvenčních pomocníků, budete mít mnohem větší radost. To už záleží na tom, co chcete vyfotit, pro jaké účely, ale zkusit to dát na první dobrou... to má něco do sebe.
Pro některé živočichy je velmi účinná technika postupného přibližování.
Nicméně někdy je dobré si trochu pomoci třeba technikou postupného přibližování. Riskovat, že vám třeba žába uskočí, je příliš vysoké a někdy je dobré ji vyfotit z dálky (a mít alespoň nějakou fotografii pro výřez). Pak se můžete postupně přibližovat a občas vyfotit snímek lepší než ten předchozí (pro méně agresivní výřez) až se dostanete na takovou vzdálenost, kterou potřebujete.
Na vážky nemusíte chodit jenom ráno, když jsou ještě "promrzlé".
Koala při focení vypozorovala i několik dalších zajímavostí. Různé vážky a hmyz se velmi dobře fotí velmi brzy ráno za svítání, kdy je ještě zima a tito tvorové ještě nemají náladu se moc hýbat. To ale neznamená, že za horkého dne je nevyfotíte. Vážky totiž mají tendenci sice nejen pořád létat, ale také si na chvíli sedat na jedno a totéž místo. Tato fotografie byla vyfocena tak, že jsme se s Koalou přiblížili na pár centimetrů od klacíku, na který tato vážka pořád sedala a počkali, až přiletí znovu. Poprvé ji sice vyplašíte, ale pokud tam budete chvíli nehybně, do minuty ji máte na kartě. Tím samozřejmě nejsou všechny možnosti vyčerpány. Zcela jinak se budou fotit ryby ve vodě, úplně jinak sloni a lvi v Africe. To už ale není předmětem našeho cyklu focení pro začátečníky. Pro dnešek by to stačilo a Koala se bude pomalu připravovat na další díl seriálu. Mezitím...
... pokecá se svou novou kamarádkou labutí.
