Je fakt, že dříve byl nutný mnohonásobný bracketing a skládání a pak i fotky z digitálů vypadaly u statických fotek hezky, dnes už ta multiexpozice je standardní HDR režim i u mobilů.
Odpovědět0 0
mqa
|
26.12.20126:50
Rad by som si precital nazor autora po tych par rokoch. Mam pocit ze je seriozny
Odpovědět0 0
honzamaco
|
6.12.200621:19
ano, souhlasím, klasická fotografie je na tom lépe, ale pak mi vzniká problém, jak ji dostat do pc. či už na presentaci, nebo jako pozadí, nebo jiné využití. digitalizace klasické fotografie, nebo negativu je zatím dost špatná. nebo se mýlím?
Honza
Odpovědět0 0
iFer
|
29.7.200720:50
Mýlíš se :) Filmové skenery, ač drahé, to dokážou s přehledem. Fotka je pak kvalitnější než z digitálu a když započítáš, že ze snímače u analogu nemusíš převádět Bayesovou transformací, tak z analogu dostaneš cca 40MP krásné fotky s velkým dynamickým rozsahem! Samozřejmě musíš mít dobrý objektiv a pro většinu amatérů i profíků je to zbytečné, to už je jiná věc.
Odpovědět0 0
Musím říct, že jsem si článek přečetl docela se zájmem - ne že bych něco z něj nevěděl, ale bylo to sepsané hutně, zajímavě a čtivě. Jo, hodně zjednodušeně, ale tohle přece není článek pro odborníky jako vy, ale pro běžný lid, který si prostě myslí že si koupí digitál za tři a půl tisíce - a pak se diví, že svého Alíka prostě nevyfotí, protože on - bestie - neposedí a skáče zásadně napříč scénou, takže na displeji toho psa prostě vůbec neuvidí (a jiný hledáček ten kompakt nemá).
A myslíte že vztah velikosti snímače a hloubky ostrosti je všeobecně známou věcí ? No, z kolegů z IT kterých jsem se na to ptal to nevěděl nikdo (kromě lidí, kteří už dřív fotili zrcadlovkou na film a z té doby vědí, že existuje i něco jiného než scéna zaostřená od nevidím do nevidím).
Prostě si myslím, že ta zjednodušení která použil autor vyplývají spíš ze snahy o popularizaci problému - a ta se mu povedla - s ohledem na cílovku, kterou oslovuje - celkem dobře.
Odpovědět0 0
Zdeněk Rejzek
|
11.3.200620:42
Pokud autor chtěl problém zpopularizovat tak nevím do jaké míry a hlavně pro koho se mu to povedlo, soudě tak dle bouřlivé diskuze 4 lidí. Ta "cílovka" zřejmě se vůbec tímto problémem nezajímá a ani se ji nedivím, jinak by si žádný Vámi uváděný digitál v životě nekoupila, musela by být padlá na hlavu, zejména po přečtení tohoto článku.
S filmovým přístrojem Alíka v hledáčku možná uvidíte, ale v 90% případů na filmu nic nebude, to zjistíte až po zaplacení zpracování ve fotolabu. Když zrovna nedojdou baterie v digitálu zjistíte okamžitě, že Alík není, takže máte šanci jej přemluvit k novému fotografování a hlavně to nic nestojí jak finančně tak pocitově. A této nesporné přednosti autor vyplodil pár slov(4). Opravdo dobrý a objektivní článek pro "cílovku".
Odpovědět0 0
no, když se podívám na čtenost tohoto článku,je výrazně nad průměrem. Takže bych řekl že váš despekt není zcela na místě. Je mi jasné, že na tento argument může být spousta protiargumentů, čas ukáže..
Odpovědět0 0
Ivusha
|
7.7.200813:11
Nejsem tedy přes fotografii žádný Lumén.Ale to co fotím na analogovou zrcadlovku....mám pak i na filmu.Možná jsem si vybrala i dobrý lab, ale to je vedlejší.Každopádně toho zmiňovaného Alíka na filmu mám a s digitálem( taky zrcadlovka) ne a ne se mi Alík povést.Pravda je že můžu fotit Alíka do aleluja, ale to mě po chvíli nebaví.Navíc nepovedenou nebo nelíbivou fotografii ihned mohu smazat, ale pak se nemám z čeho poučit.Což u filmu jde.Na fotografiích pak mám možnost vidět chyby kterých jsem se dopustila a příště se jich snažit vyvarovat.Autor článku chtěl nejspíš upozornit na úskalí které nás začátečníky s digitálem čekají a upozornit nás na věci méně snadné.Každopádně film je pro mě nesmrtelná klasika.
Odpovědět0 0
Zdeněk Rejzek
|
9.3.200623:35
Když považujete mobilní telefony s fotoaparátem za fotoaparáty tak je mi Vás líto, co by na to asi řekli pánové Sudek, Plicka, Hák a další. S přístroji na film v ceně do 800 Kč také těžko vůbec nějakou kloudnou fotografi pořídíte, takže nějaké vylepšování nepřipadá v úvahu. V článku není moc věcí, se kterými se s Vámi dá souhlasit,snad jen s tím barevným šumem. Jaký je však šum při ISO 50-100 (KM A 200) a u DSLR 100- 800? Zvířata v pohybu se dají fotografovat s lepšími digitály celkem slušně, s DSLR v pohodě, chce to jen cvik a vůli, jak to fotografie mnohých dokazují. Hloubka ostosti je u DSLR prakticky shodná s objektivy kinofilmových přístrojů a o té největší přednosti digitálů, možnost okamžitého prohlédnutí obrázku a případně jeho odstranění nepíšete vůbec. Fotografoval jsem na film a vím co mě to stálo peněz a nervů, zda na filmu po vyvolání bude vůbec něco. To potom raději nosím baterie než spoustu drahých filmů.S digitálem mohu experimentovat a jsou k tomu potřeba jen ty baterie. Digitální fotoaparáty jsou nejméně na stejné úrovni než filmové a co je nejpodstatnější pro fotografy je provoz nesrovnatelně levnější. Pokud provozujete fotolab na filmy nelze se potom Vašemu názoru divit.
Odpovědět0 0
wlken
|
29.4.200812:59
myslím že i s filmovým přístrojem do 800 kč lze pořídit krásné a působivé snímky- Zenit v bazaru seženete za 5 stovek a Flexaret tak za těch 800 a myslím že u obou je optika na vynikající úrovní a lze s nima vyfotit nádherné snimky-jenom je to trochu víc práce:-)
Odpovědět0 0
Roman Pihan
|
9.3.200612:45
To je nedorozumnění. Samozřejmě, že obsluha minilabu nic moc nezachraňuje - zvláště u zákazek za 2,- Kč/fotka. Ale minilab má algoritmy na automatické korekce a subkorekce. A ty často selžou u digitálních dat - resp. jsou účinější u filmového podkladu.
A jestli se vám zrno líbí nebo ne - to je samozřejmě jen vaše věc. Ale používají ho taková jména jako Helmut Newton či National Geographic. Já osobně ho považuji za možný výtvarný prvek. Digitální šum ne.
Odpovědět0 0
Petr Matoušek
|
9.3.200619:33
Aha. Takže výsledky focení na negativy v podobě pozitivů závisí na automatických korekcích, respektive na tom, jak je podle svého vkusu naprogramoval nějaký Ind nebo Argentinec. Děkuji, to mě uklidnilo. Jen v tom pořád nějak nedokážu vidět tu ohromnou výhodu proti digi... :-)
No a na tom druhém se shodneme alespoň napůl. Sice jsem ještě neviděl výstavu od fotografa jménem National Geographic, a i kdybych ji viděl a každý snímek byl úmyslně zazrněný, pořád by to pro můj vkus znamenalo jen technickou nedokonalost - nebo samoúčelnou manýru -ale digitální šum je opravdu hnus, to vám podepíšu.
Jo, abych nezapomněl, díky moc za skvělý seriál o objektivech.
Odpovědět0 0
Pavel Tomíška
|
17.9.200913:30
S křížkem po funuse jsem oběvil tuhle "ohnivou diskusi". Nedá mi to abych nepřipojil situaci, které jsem byl náhodným svědkem. V jednom servisu fototechniky se jeden postarší pán vehementně domáhal opravy fotoaparátu u kterého přestalo fungovat převíjení filmu. Technik a majitel provozovny v jedné osobě ho odbyl s tím, že to co považuje za fotoaparát je jen bakelitová krabička s plastovou čočkou a opravit to nelze. Pánovi se to nelíbylo a tvrdil, že je to nejlepší fotoaparát jeho života, a že s ním udělal z posledních tří dovolených přenádherné fotky, jiný že nesežene neboť tento pořídil zdarma s nějakým zbožím. Servisák se mu marně snažil vysvětlit, že ty fotky byly pěkný hlavně díky filmu a jeho velké expoziční pružnosti (nikoli dynamickému rozsahu filmu jak je uvedeno v článku) a ne díky fotoaparátu.
Co se minilabů týče v menších městech bývaly 1-2, které, mohly konkurovat velkým sběrnám jedině tou strategií, že budou dělat lepší fotky, samozřejmě v rámci nároků kompaktistů.
Článek je napsaný v tom duchu, že výhody digitálu o proti filmu jsou notoricky známé, zkusme najít nějaké výhody filmů proti digitálům. Jinak barevnou fotografii zhotovenou digitálním kompaktem rozeznávám obvykle na první pohled od fotografie klasické nereálnou zelení.
Odpovědět0 0
Petr Matoušek
|
9.3.20066:26
by žádnou podexponovanou fotografii nezachraňoval. Minilab je sériovka a obsluze je zcela lhostejné, co leze ven. Tím jsou všechny proklamované výhody filmu obráceny vniveč, neboť - kolik lidí je schopno a ochotno si doma kvalitně barevně zvětšovat? Z minilabu dostanete lepší fotky jedině tak, že mu pošlete snímky v elektronické podobě a zvolíte režim bez úprav.
K šumu a zrnu - jednoznačně jě šum hnusný, ale dá se proti němu bojovat několika způsoby. Ovšem tvrzení, že je zrno krásné, se objevilo až po nástupu digi, když fandové kinofilmu uviděli snímky z DSLR s velkým čipem, focené s citlivostí, u které kinofilm dá jen zrno a nic dalšího... Podle mě je zrno z nouze ctnost a je stejně hnusné jako šum. Viděl jsem dostatek fotografických publikací s (černobílými) fotkami uznávaných mistrů, ale zrno jsem nikdy za umění nepovažoval, je mi lito. Vždycky jen za neschopnost - nebo technickou nemožnost.
Ještě bych dodal, že první černobílé fotky 6x6 jsem kopíroval, zvětšováku ještě nemaje, v roce 1966.
Odpovědět0 0
bob222
|
9.3.20067:33
Plny suhlas, pokial ide o minilaby. 95 % z nich ( a to som ich obehal nemalo) vobec nezaujima ako "vylepsovat" podexponovane fotky. Nasypat, vypadnu fotky a skasirovat.
Seriozne spracovane foto som ziskal az ked som spoznal jedneho pracovnika, ktory sa mojim fotkam individualne venoval. ALE nikdy to nerobi pre beznych zakaznikov, to je bohuzial fakt....
Odpovědět0 0
