Všechno OK, ovšem s jedinou výjimkou:

Parametr: ­"Iris range: F4.0~16 at wide end­"

... chápu tak, že to má na nejširším ohnisku proměnlivou clonu F4­-16 a tedy, že světelnost na nejdelším ohnisku není uvedena. Tj. nemusí to být nějakých brutálních F16, třeba to má F4 v celém rozsahu, netuším.

Vdaka za postreh.

F4 v celom rozsahu urcite mat nebude, pretoze to by si vyzadovalo priemer vstupnej sosovky minimalne 20 cm ­(800 mm ­/ 4­)­), co vzhladom na rozmery kamery ­(139mm x 156mm­) nie je fyzicky mozne.

Podla obrazku a udanych rozmerov odhadujem ze priemer vstupnej sosovky moze byt okolo 10 cm, co by ­(v idealnom pripade­) na dlhom konci 800 mm mohlo dat svetelnost F8. Je preto mozne ze najlepsia svetelnost sa bude od hodnoty F4 ­(na kratkom konci­) postupne zhorsovat az po cca F8 na dlhom konci.

Což je ovšem ze strany Fujifilmu taková malá, nepatrná sviňárna, že neuvádí základní světelnost na dlouhém konci :­-­).

Ale co mě překvapilo vůbec nejvíc, jsou hodnoty těch ohnisek. To je běžné, že se u bezpečnostních kamer uvádí pouze nepřepočítaná hodnota? Není to pro zákazníka matoucí?

Otazka je kto je zakaznik. Predpokladam ze to asi nebudu typicki fotografi ktori myslia vo ­"full­-frame ekvivalentnych­" milimetroch, ale skor navrhari bezpecnostnych systemov, ktory nemusia mat ponatia o tom co je full­-frame a ani nemaju predstavu o tom aky siroky zaber predstavuje ohnisko 96 mm. Ti budu pravdepodobne ovela lepsie rozumiet pozorovacim uhlom priamo uvedenym v technickych parametroch.

Hmm, to dává smysl ;­-­).

"F4 v celom rozsahu urcite mat nebude, pretoze to by si vyzadovalo priemer vstupnej sosovky minimalne 20 cm ­­(800 mm ­­/ 4­­)­­) ... ...­"

Vím, že se v tom fakt vyznáš, ale opravdu je to tak jednoduché?

Proč má třeba LX7 průměr vstupní čočky cca 27 mm, když by při 90 mm ­/ 2,3 měl mít cca 39 mm ?

Resp. jinak: Proč má LX7 průměr vstupní čočky cca 27 mm, když by stačil jen 17,7 ­/ 2,3 = cca 7,7 mm?

Presnejsie napisane, nie je to priamo priemer prvej sosovky v objektive, ale ­(fyzikalne vyjadrene­) priemer ekvivalentneho otvoru v objektive, ktorym prechadza svetlo zo sceny na snimac.

Da sa to predstavit aj tak, ze ak by sme objektiv, nastaveny na danu hodnotu zoomu ­(dane ohnisko­), nahradili jedinou sosovkou s danou ohniskovou vzdialenostou, na to aby na snimac pustila rovnake mnozstvo svetla ako nas objektiv, jej priemer by musel byt rovny ohniskovej vzdialenosti vydelenej hodnotou svetelnosti.

Cize v pripade LX7, nastaveneho na maximalny zoom, by to bolo presne tych 17.7 mm ​­/ 2.3 = cca 7.7 mm. A ak by LX7 mal pevny objektiv s fyzickym ohiskom 17.7 mm, tak by naozaj stacilo, aby otvor v nom bol tych 7.7 mm.

Avsak konstrukcia zoomovacich objektivov byva komplikovanejsia, sosovky sa pri zoome navzajom rozne posuvaju, a nie vzdy sa vyuziva cela plocha vsetkych sosoviek, sosovky preto byvaju vecsie, nez by bolo vzhladom na pevny objektiv nutne. Pri takychto objektivoch, ktore su optimalizovane hlavne na vysoku svetelnost, a nie na male rozmery, sa casto konstrukcia robi tak, ze vnutorna stavba prvej casti objektivu sa podoba na objektiv pre ovela vecsie snimace ­(tie potrebuju aj umerne vecsie objektivy­) a druha cast objektivu sluzi ako speed­-booster, t.j. sustredi svetelne luce na mensi snimac ­(realne pouzity vo fotoaparate­).

Presne opacna situacia je napriklad pri ultrazoomoch. Tie maju velmi dlhe ohniska, a tu je preto dolezite aj to, aby objektiv na dlhom konci nebol prilis obrovsky ­(nemal prilis velky priemer­). Napriklad taky FZ300, ten ma na fyzickom ohnisku 108 mm svetelnost F2.8, co zodpoveda priemeru ekvivalentnemu vstupneho otvoru cca 39 mm. A realny priemer objektivu, resp. jeho vysuvnej casti, je pritom kusok nad 4 cm. Pri LX7, ktory je vysoky cca 7 cm, je tak nejak jedno ci vstupna sosovka bude mat 7.7 mm alebo 27mm, stale je to ­"v norme­". Tu preto netreba objektiv minimalizovat za kazdu cenu. Kdezto pri FZ300, ak by bol objektiv optimalizovany iba na svetelnost, a vstupna sosovka by mala ­(odhad z brucha podla pomerov u LX7­) 130mm, to by uz bolo dost neunosne :­) Preto musi mat objeiktiv FZ300 uplne inu konstrukciu, a na dlhych ohniskach uz nemoze vyuzivat vyssie spominany speed­-boosterovy princip.

Hmm, zajímavé, máš můj obdiv, jak to máš nastudované :­-­).

"... Napriklad taky FZ300, ten ma na fyzickom ohnisku 108 mm svetelnost F2.8, co zodpoveda priemeru ekvivalentnemu vstupneho otvoru cca 39 mm. A realny priemer objektivu, resp. jeho vysuvnej casti, je pritom kusok nad 4 cm...­"

Je tohle důvod, proč mají zpravidla ultrazoomy dost špatnou kresbu mimo střed fotky na širokém konci? Zvláště pak, když se široký konec žene do nějaké pro UZ nesmyslné hodnoty ­(např. ekv. 24, 20 mm atd.­)?

Vdaka :­) Fyzika, a z nej hlavne elektrina a optika ma velmi bavili uz od malicka, takze zakony optiky mi rozhodne nie su cudzie. Ked vidim nejaky objektiv, vnimam ho aj v kontexte tychto zakonov optiky. Doda to dalsi zaujimavy rozmer pohladu :­)

"pro UZ nesmyslné hodnoty ​­(např. ekv. 24, 20 mm atd.­" ... je to presne tak. Snaha o skratenie minimalnych ohnisk na hodnoty, pri ktorych sa zacina hodne prejavovat skreslenie typicke pre rybie oko ­(sudkova vada­) prinasa so sebou v konstrukcii UZ objektivov ovela vecsie komplikacie ­(a tym vecsiu nutnost kompromisov cena verzus kvalita­) nez predlzenie rozsahu ohnisk na dlhom konci. Co som v praxi vypozoroval, tak sa to zacina prejavovat uz pod cca 30 mm, a pod 24 mm je to uz velmi vyrazne. Preto som v minulosti vzdy tvrdil, ze taky UZ objektiv, zacinajuci az ­(povedzme take pekne okruhle cislo­) na 32 mm, by mohol byt za tu istu cenu opticky ovela kvalitnejsi nez objektiv zacinajuci na dnes beznych 24 mm. Btw. kedysi ultrazoomy zacinali az na 36mm, navrhari asi vedeli preco :­) Ono je sice krasne mat 20 mm a extremne siroky uhol zaberu, ale napriklad ja osobne to malokedy vyuzijem a nechybalo by mi to az tak. Radsej by som uprednostnil dlhsi kratky koniec a lepsiu opticku kvalitu.

Dalsi dovod zhorsenej kresby na kraji obrazu tiez suvisi s kratkymi ohniskami a sudkovou vadou. V snahe zjednodusit konstrukciu objektivu ­(a znizit jeho cenu­) sa sudkova vada kompenzuje softwerovo ­- natiahnutim rohov obrazu. A take softwerove natiahnutie obrazu je interpolacia podobna digitalnemu zoomu, a digitalny zoom uz z principu znehodnocuje kresbu. V Milanovych recenziach je casto vidno ako velmi sa obraz takto digitalne ­"natahuje­" do rohov.