Koala cestuje: Eindhoven a Amsterdam v Holandsku

Díky nízkonákladovým aerolinkám je dnes velmi jednoduché procestovat celou Evropu (a nejen ji), aniž by vás to vyšlo na nějaké závratné částky, díky nejrůznějším službám není těžké najít ani levné hotely a hostely. Problémem může být spíše dostatek dovolené z práce. Naše Koala má ale volna dostatek, a tak pořád přemýšlí, kde ještě nebyla. Spolu s kamarády vymyslela pětidenní výlet do Holandska, jmenovitě do Eindhovenu, kam lítá nízkonákladovka Wizzair. Ve čtyřech lidech i se zakoupením slevové klubové karty byla zpáteční letenka za necelých 700 korun na osobu, takže bylo rozhodnuto. Letí se do Holandska.
Destinace Eindhoven byla jasná, tam letí letadlo. Otázkou ale zůstávalo, co tam? Přílet ve středu večer, odlet brzy odpoledne v neděli, co navštívit za ty tři dny mezi? Docela rychle bylo jasné, že tři dny v Eindhovenu je na toto město až moc, takže Koala, která si dobrovolně vzala vytvoření předběžného plánu cesty na starosti, zvolila strategii jednoho dne v Eindhovenu a dvou dní v Amsterdamu. Rozběhlo se googlování a zjišťování jak se dostat sem a tam, co je k vidění zde a jinde. Když už byla půlka plánu hotová, šťastnou okolností náhod zjistila, že spousta krásných nočních fotografií z Eindhovenu byla pořízena při každoroční světelné umělecké show GLOW. A zjistila také to, že čirou náhodou letošní ročník GLOW 2013 začíná právě 9. listopadu, což byl poslední volný den výletu. Takže celý plán bylo nutno přehodit, nejprve jet na první dva dny do Amsterdamu a poslední den strávit v Eindhovenu, kde zrovna začínala tato show.
Zajistit dopravu na holandské letiště nebyl žádný problém. Česká část cesty je jednoduchá, objednání letenek a nasednutí do správného letadla Koale také nedělalo žádné potíže, vždyť už byla i na Floridě. Větší legrace je v Holandsku. Webové stránky místních dopravců (9292.nl, gvb.nl, connexxion.nl) nejsou zrovna vzorem jednoduchosti, ale přesto se Koala po chvíli doklikala k tomu, že jednorázová jízdenka z letiště na vlakové nádraží Eindhovenu stojí 3,50 EUR a je možné ji koupit v autobusu (později zjistila, že tu jsou i automaty a ne všechny fungují, její desetieurovka se automatu tuze nelíbila). Jezdí tu autobusy 400 a 401, lepší bylo vzít prvně jmenovaný, který má dvě zastávky. Tu první (letiště) a tu druhou, poslední (vlakové nádraží).
Vlaky do Amsterdamu jezdí snad každou půlhodinu a lístek koupený v dopravní kanceláři byl za 18,40 EUR, cesta trvala hodinu a dvacet minut. V Amsterdamu je pak dobré hned naběhnout do dopravní kanceláře zdejšího MHD dopravce (GVB.nl), která je hned před vlakovou stanicí. Protože už bylo dost večer, stihli jsme to jen chvilku před zavíračkou. Nutno uznat, že všude v Holandsku výborně zvládají angličtinu, takže není problém se domluvit. Tam jsme si s Koalou pořídili 3denní lístek za 16,50 EUR, což krásně vyšlo na dva celé dny plus na cestu do hotelu a z něj. Platnost lístku je po dobu 72 hodin od doby prvního nástupu do tramvaje. Pokud vás zajímají různá muzea a jiné atrakce, lze si koupit "I amsterdam" kartu za 62 EUR, díky čemuž budete mít volný vstup do mnoha muzeí, slevy na atrakce a samozřejmě také tři dny MHD. Koala chtěla město především vidět, než navštěvovat muzea, takže jsme se spokojili s lístkem na městskou dopravu.
Koala šťastně dojela do hostelu a jak už je v zařízeních tohoto typu obvyklé, zmatky nemohly chybět. Ze čtyřlůžkového pokoje byl najednou sedmilůžkový (celý jsme jej měli pro sebe), aby se jednoho krásného dne v pokoji objevily věci cizích lidí a naše zmizely. Naštěstí byly přeneseny jen do jiného, tentokrát už čtyřlůžkového pokoje, ale tyhle zmatky v rezervacích jsou opravdu nepochopitelné. Vraťme se ale zpátky. Začínaly první dva dny našeho výletu a Koala se už nemohla dočkat, až konečně spatří Amsterdam za denního světla.
První, čeho si nelze nevšimnout, jsou kola. Stovky, tisíce, desetitisíce kol. A stejné množství Holanďanů na nich. Jako chodec tu člověk skoro nemá žádná práva, všude samé cyklostezky, části chodníků pro chodce jsou často docela úzké, no Koala měla co dělat, aby nepřišla k úrazu a někdo ji nesmetl.
Vzhledem k tomu, že se tu tolik nekrade, spousta kol není k ničemu přivázána (mnoho z nich např. vítr smete na chodník), ale najdou se i opatrní Nizozemci se zámkem. A jak se ukázalo, někdy ani to nepomohlo.
Kola je zde samozřejmě možné si zapůjčit, Koale se to ale tentokrát moc nechtělo. Přeci jen začátkem listopadu už není moc teplo, a tak se raději spokojila s vyhřátou kapsou mé bundy. Nizozemcům očividně nepřekáží žádné povětrnostní podmínky a jsou schopni v houfech jezdit i kolem desáté či jedenácté večer.
Co si však Koala užila náramně, bylo focení nejrůznějších mostů, vodních kanálů a místní architektury. Kolem centra jsou v jakýchsi čtyřech soustředných "půlkružnicích" (s centrem ve vlakovém nádraží) vodní kanály, takže mostů tu jsou skutečně stovky. Pak už to chce jen pěkné počasí a zážitek je dokonalý. Ale i s trochu horším počasím je to zajímavé.
Najdete tu dokonce lavičku, na které je řečeno, že vyfocení snímku z tohoto místa by vám mělo zajistit přibližně 72 lajků na Facebooku. Koala to zkusila, ale získala jich jen 16. Asi má málo kamarádů :-)
První den Koala strávila skoro celý chozením po městě, focením vodních kanálů, mostů a architektury. Stavila se i k velmi známému nápisu "I amsterdam", který najdete kousek za Rijksmuzeem. Tohle je velmi náročná fotografická záležitost. Jestli chcete nápis vyfotit bez lidí, bude to chtít vyzkoušet asi brzy ráno, protože lidí tu je jinak opravdu hodně a... každý se se tu samozřejmě fotí.
Poté co Koalu omrzelo čekat na chvíli, kdy by se dal nápis alespoň trochu slušně vyfotit, otočila se raději čelem vzad a šla k Van Goghovu muzeu. Tam už tolik turistů a návštěvníků není.
Koale nicméně vyhládlo a najít rozumné jídlo za rozumnou (českou) cenu pochopitelně není úplně snadné. Západní Evropa a hlavní město, to není ideální kombinace pokud se nechcete stravovat v "mékáči" nebo podobných zařízeních. Nakonec se Koale podařilo najít pěknou pizzerii, kde velmi slušná pizza vyšla na nějakých deset až dvanáct euro, což je rozhodně přijatelné.
Mezitím se pochopitelně začalo stmívat a přišel na řadu noční Amsterdam. Městu to vůbec neubírá na kráse, ba naopak. Díky vodním kanálům si nadmíru užila mnoha odrazů světel na vodní hladině, takže fotograf může fotit ještě náruživěji než ve dne. A nebylo třeba se bát, že by se nedostala zpátky do hotelu, městská doprava jezdí velmi často až téměř do jedné ráno a pak nastupují noční autobusy.
Druhý den sliboval trochu lepší počasí, ale nakonec bylo spíše lehce mlhavo a jen občas vykouklo sluníčko. Koala se vydala směrem k přístavům na východní části města. Zde je vědecké centrum NEMO, které vypadá jak část potopeného Titanicu. Vevnitř jsou vědecké expozice, které budou zajímat každého, a to včetně malých dětí (vodní modré hodiny u vchodu zaujmou každého technicky založeného člověka). Má-li člověk volný čas, může to zkusit, ostatně v obchodu s vědeckými hračkami Koala vydržela snad půl hodiny. Moc času ale neměla, a tak raději zamířila na střechu komplexu. Z něj je docela pěkný výhled na Amsterdam, zejména na okolní lodě v přístavu. Jen škoda, že ochranné zábradlí je až tak moc daleko od kraje "lodi", kazí to spoustu fotografií.
Směrem na druhou stranu je replika lodě Amsterdam a za ní hned muzeum všeho, co má něco společností s námořnictvím. Pokud ale návštěvník zvolí jen dvoudenní návštěvu jako my s Koalou, pravděpodobně mu na to nezbude moc času.
Koala se tak nechala vyfotit před jednou z plachetnic v přístavu a šmatlala dále. Město je veliké a větrné mlýny čekají. V samotném Amsterdamu jich ale moc není, ty jsou spíše za městem. Jeden ale najdete nedaleko za přístavem a rozhodně nevypadá vůbec zle. A v hospůdce přes řeku mají skvělé omelety a čerstvý mátový čaj.
Koale se docela líbilo na Rembrantově náměstí (Rembrantplein). Našla tu kopec soch, na kterých se samozřejmě okamžitě musela vyfotit. Lezla po sochách, podávala si s nimi ruce a vyváděla spoustu hloupostí. Očividně v tom nebyla sama. A protože je to vcelku velký dopravní uzel tramvají, nebyla tu jenom jednou.
Na co každopádně v Amsterdamu narazíte na každém kroku, jsou coffeeshopy . Tráva zde rozhodně není něčím neznámým, tu zde ucítíte z každého druhého kouřícího člověka. Koala tomuto vůbec neholduje, ostatně jako cizinka by neměla mít možnost si ji zde oficiálně koupit. Někde se to dodržuje, někde ale nikoli.
Obecně je zajímavé, že hlavním lákadlem tohoto města jsou takové věci jako "hulení a lehké děvy", ne moc dobrá vizitka. Ostatně známý Red Light District je v podstatě v centru města kousek od vlakového nádraží.
Posledního dne ráno se Koala ještě vydala na květinový trh, kde nakoupila několik cibulek tulipánu a pádila na vlak. Dva dny v Amsterdamu skončily a bylo třeba se přesunout zpátky do Eindhovenu. Denní přesuny vlakem jsou podstatně složitější, vlaky jsou překvapivě narvané, přestože jezdí opravdu každou chvíli. Narvaností ji to trochu připomnělo vlaky v Indii, jen ta úroveň vlaků je někde jinde.
Samotné ubytování v Eindhovenu jsme objednávali ráno a překvapivě i přesto, že měla toho večera začít světelná show GLOW 2013, jsme našli volné pokoje přímo v centru města s více než 20% last minute slevou, takže pro jednoho stála jedna noc zhruba 900 korun v dosti slušném hotelu. V samotném Eindhovenu moc pamětihodností není, můžete zkusit nějaká muzea, třeba od společnosti Philips nebo DAF.
Philips tu má i zajímavý stadion, pak je tu ještě několik zajímavých kostelů, ale tím to už v podstatě končí. Eindhoven má přes 200 tisíc obyvatel, ale s Koalou nemáme tušení, kde vůbec bydlí. Město působí mnohem menším dojmem, až jsme se divili, že je tu vůbec letiště. Vypadá spíše jako větší vesnice.
Protože se pomalu blížilo zahájení světelné show, Koala se ještě chtěla pořádně najíst. Po chvíli našla zajímavou asijskou restauraci Umami, kde za 20 EUR dostanete tříchodové menu, kde se každé menu skládá ze dvou jídel. Samozřejmě jde o malé porce, ale můžete si zvolit hodně zajímavé kombinace. Např. v prvním menu můžete dostat krevety, sushi, kraba, lososa nebo jiné z celkem asi 15 možností. Vy si vyberete dvě. Pro druhý chod si opět vyberete dvě z 10-15 možností. A tak dále. Velmi zajímavé... a chutné.
S plným žaludkem se Koala vydala do centra města, kde už byla zahájena zmíněná světelná show GLOW 2013. A že bylo na co koukat, se můžete podívat v článku věnovaném této akci.
Ačkoli počasí nebylo zrovna nejpříjemnější, občas pršelo a nebylo zrovna dvakrát teplo, show byla velmi zajímavá. Nasvícený kostel byl velmi působivý, některé atrakce byly trochu fádnější. Koale se to nicméně velmi líbilo a určitě by vám příští ročník doporučila, i když atrakce budou proti letošnímu ročníku jiné. Každý ročník má totiž jiné téma.
Koala takto vydržela běhat po Eindhovenu až do půlnoci, kdy show skončila. Expozice jsou nicméně k vidění po celý týden, vždy od šesti odpoledne, takže pokud se to nestihne první den, má člověk ještě šest dalších pokusů. S Koalou jsme se už ale museli vrátit, letadlo odlétalo brzo odpoledne zpět do Brna (při těchto rychlovýletech na dokonalé prostudování mešt opravdu moc času nezbývá).
Tyto eurovýlety nemusí být ani drahé, Koalu to vyšlo se vším všudy (letenky, jízdenky na vlak, tramvaje, autobusy v ČR i Holandsku, ubytování, strava a další) na zhruba 6 tisíc korun. Kdo by chtěl více šetřit, neměl by mít problém vejít se pod 5 tisíc. Koala nyní začala znovu šetřit a už přemýšlí, kam se vydá příště.