Nový základ Canon EOS 4000D s plastovým bajonetem

Základní řadou Canonu ve třídě APS-C zrcadlovek byla dlouho dobu tisícovková řada. To se nyní mění a Canon představil rovnou dva nástupce, dá-li se to tak nazvat. Směrem výše zamířil EOS 2000D, na který se podíváme v budoucnu, a který přináší užitečná vylepšení (např. tolik očekávaný 24MPx Dual Pixel AF CMOS čip do nejlevnější řady). Naopak směrem níže zamířil nový EOS 4000D. Ten chce být co nejlevnějším fotoaparátem, takže proti EOS 1300D je nutno čekat dokonce několik kroků zpět a nikoli vpřed (skutečným nástupcem je tedy EOS 2000D, naopak 4000D vytváří novou, ještě níže mířenou řadu). Tam snad jen můžeme hovořit o tom, že je mířen pro začátečníky, takže pro ně nabídne inteligentní automatické režimy a průvodce focením, které nezkušeným pomohou se správným nastavením fotoaparátu.

 

 

Zůstává tak zde 18MPx APS-C senzor s rozměry 22,3×14,9 mm a rozlišením 18,7 MPx (efektivně se využívá 18,0 MPx). Jeho základ se datuje až do roku 2009, takže opravdu nejde o žádnou novinku. Dost velkým překvapením je dokonce to, že snímač se ukrývá za černým plastovým bajonetem a nikoli kovovým. Zpracování obrazu má na starosti také již dosti starý procesor DIGIC 4+, nicméně víme už ze starších modelů, že i tyto nejlevnější zrcadlovky Canon bývají příjemně svižné. Výjimkou je sekvenční snímání, kde je maximem pouhých 3,0 fps a buffer pojme pouhých 6 RAWů (ty jsou 14bitové).

 

 

Zaostřovací mechanismus zůstává také beze změny, má tedy 9 bodů s jediným křížovým bodem uprostřed. Ten umí ostřit od 0 EV, takže ve tmě to nebude žádná sláva a ostatní body dokonce začínají na ještě horších 1 EV. Fotoaparát je vybaven interním bleskem (manuálně výklopným) se směrným číslem 9,2 při citlivosti ISO 100, synchronizační čas je pak 1/200 sekundy.

 

 

Expozici je možné nastavovat běžnými režimy jako je automatika, priorita clony, času a manuál včetně bulb režimu. Citlivosti mohou být od ISO 100 do ISO 6400, v režimu rozšíření nabídne ISO 12800. U videa je maximem ISO 6400. Expoziční časy pak poskytují rozsah od 1/4000 sekundy do 30 sekund. Nechybí korekce expozice s bohatým rozsahem od -5 EV do +5 EV a expoziční bracketing pro 3 snímky s až 2EV rozdíly.

 

 

EOS 4000D umí natáčet Full HD videosekvence s rozlišením 1920×1080 pixelů při 30 snímcích za sekundu. V nižším HD rozlišení (1280×720 pixelů) se dostanete i na 60 fps. Videa se ukládají do souborů MOV s kodekem H.264). Najdete tu USB port, HDMI typu C a bezdrátové připojení Wi-Fi (IEEE 802.11b/g/n).

 

 

Pentazrcadlový hledáček má 95% pokrytí a 0,8× zvětšení. Šetřilo se zde ale tak, že hledáček není vybaven žádnou dioptrickou korekci (je nutno pořídit si speciální dioptrické čočky). Dalším nepříjemným překvapením je zmenšení displeje. Zatímco EOS 1300D měl 3,0" displej s 920 tisíci body, nyní tu najdeme jen menší 2,7" displej s rozlišením 230 tisíc bodů (320×240 pixelů). Tohle měl v tisícovkové řadě naposledy o tři generace starší EOS 1100D z roku 2011! Navíc je jen o primitivní TN displej s pozorovacími úhly 120° vertikálně a 130°horizontálně.

 

Podporovány jsou paměťové karty SD, SDHC a SDXC. Li-Ion akumulátor LP-E10 má postačit na vyfocení 500 snímků při teplotě 23 °C, resp. 410 snímků při 0 °C. Polykarbonátové tělo se skelnými vlákny váží spolu s kartou a baterií 436 gramů. Rozměry jsou 129,0×101,6×77,1 mm. Cena těla byla stanovena na 330 britských liber (9500 Kč s DPH), v setu s 18-55mm objektivem pak vyjde na 370 liber (10500 Kč DPH). 

 

Zdroj: canon-europe.com, stuff.tv