Canon EOS 1300D: starý známý

 

 

EOS 1300D je klasickým zástupcem levných zrcadlovek. Mám tím ale na mysli spíše velikost a ovládání. Fotoaparát už na první pohled působí jednoduše, zpracování jako takové je pak poměrně slušné. Tělo nikde nevrže, a i když nepůsobí žádným prémiovým dojmem, vypadá to na solidního a spolehlivého pracanta. Grip má rozumnou velikost a fotoaparát se alespoň s lehkými objektivy poměrně dobře drží.

Za bajonetem se skrývá zrcátko a za ním starý známý 18MPx APS-C senzor, jehož základ je tu s námi už pěknou řádku let. Napravo z toho pohledu je tu tlačítko na odjištění objektivu, nahoře mikrofon a dioda. Ta funguje jako indikace samospouště nebo jako přísvit proti efektu červených očí.

Tradičním setovým objektivem je EF-S 18-55mm 1:3.5-5.6 IS II s optickou stabilizací. Jde o klasický objektiv s 3× optickým zoomem a tradiční světelností. V dnešní době, kdy se vše hodně optimalizuje i pro video, nicméně působí už dost archaicky. Zatímco zoomovací kroužek je ještě poměrně hladký (trochu se kouše až u delších ohniskových vzdáleností), ostřící kroužek už opravdu neodpovídá dnešním dnům. Při ostření se totiž vysouvá a otáčí, navíc je ostřící motorek hodně hlučný. Video s autofokusem je sice možné, ale vzhledem k mnoha problémům jej patrně nebudete moc využívat. Objektiv má přepínače stabilizace a manuálního ostření, využívá 58mm filtry.

Fotoaparát je vybaven interním bleskem, pochopitelně se ale nezapomnělo na sáňky pro externí verze. Kolečko fotografických režimů je v pořádku, tuhost je sice vyšší, ale ovladatelnost je dobrá. Nelíbil se mi však ten fakt, že kolečko nelze přetočit z manuálního režimu na videosekvence kratší cestou. Pokud tedy chcete natáčet video, musíte kolečkem otočit až 300° podle toho, kde zrovna jste. Vedle je páčka pro zapnutí a vypnutí přístroje.

Dále je tu tlačítko pro vyklopení blesku (elektronické) a kolečko pro nastavení vybraných parametrů. Je možné jej použít pro nastavení clony, času, ve quick menu i hlavním menu. Spoušť je poněkud měkká s dlouhým chodem, ale jinak nemám větších výhrad.

Interní blesk má směrné číslo 9,2 při citlivosti ISO 100, což by ještě před pár lety byla podprůměrná hodnota, dnes se ale zejména u CSC přístrojů vyskytují i mnohem nižší čísla a jde tak minimálně o průměr, ne-li mírný nadprůměr.

Pentaprizmatický hledáček má 95% pokrytí a 0,8× reálné zvětšení, což po přepočtu znamená jen 0,5× zvětšení. Není teda moc velký (obzvlášť když jej srovnáte téměř s kterýmkoli profi kompaktem nebo lepším ultrazoomem s elektronickým hledáčkem na trhu), podobně je to i s jasem. Obraz v něm mi přišel být poměrně temný a v interiéru osvětleném slabšími žárovkami už toho není moc vidět a na manuální ostření můžete skoro zapomenout. To totiž kvůli velikosti hledáčku není jednoduché ani za dobrého světla. Zadní displej se zlepšil, zůstala mu 3,0" úhlopříčka, zvýšilo se ale rozlišení ze 460 na 920 tisíc bodů (640×480 RGB pixelů). Displej má tak příjemně detailní obraz a slušné jsou i pozorovací úhly.

Vedle hledáčku máte tlačítko na spuštění live view, případně v režimu videa zahájí natáčení videa. Spuštění natáčení je nicméně takřka okamžité, naměřil jsem jen zhruba kolem tří desetin sekundy. Vpravo je pogumování pro palec, které znatelně zlepšuje držení přístroje a pak tlačítka pro zmenšení a zvětšení snímků.

Tlačítka napravo od displeje zahrnují Av pro nastavení korekce expozice, Q pro vstup do quick menu, DISP pro změnu zobrazení displeje. Pak je zdě čtyřsměrný ovladač, nahoře je ISO citlivost, vpravo nastavení autofokusu (jednorázový, průběžný), dole vyvážení bílé, vlevo pak sekvenční snímání a samospoušť. Prostřed tlačítko SET potvrzuje vybrané volby (jinak je neaktivní), v menu mu ale můžete přiřadit i další funkci.Poslední dvě tlačítka vás dostanou do hlavního menu nebo režimu prohlížení.

Na pravé straně neuvidíte v podstatě nic, je tu akorát poutko na popruh a dole vstup pro externí napájení.

Levá strana je trochu zajímavější. Na objektivu je vidět přepínač manuálního ostření a stabilizace. Na těle pak vidíme např. gumovou krytku nejrůznějších portů.

Konkrétně je tu jack pro dálkové ovládání, USB a HDMI port. Bohužel však nejde o dnes již typické micro USB.

K napájení slouží Li-Ion akumulátor LP-E10 s napětím 7,4 V a kapacitou 860 mAh. Vidíte také kovový závit pro stativ.

V balení k fotoaparátu najdete vedle samotného přístroje také setový objektiv, krytky objektivu i těla, nabíječku s kabelem, USB kabel, akumulátor a také manuál.

Canon EOS 1300D tedy nepřináší žádná větší překvapení a je na tom v mnoha ohledech podobně jako předchůdce. Pojďme se v dalších kapitolách podívat na fotografické výkony fotoaparátu.