Canon PowerShot S110: solidnost do kapsy

Novodobá historie řady PowerShot S začala po několikaleté odmlce modelem S90, který nás v recenzi velmi potěšil. Dnes se podíváme na model S110, který tento fotoaparát a jeho další nástupce S95 a S100 postupně nahradil. Nejnovější model má 12MPx 1/1,7" CMOS BSI snímač a objektiv s 5× optickým zoomem. Malé rozměry a požadavek na větší univerzálnost se bohužel projevily ve zhoršené světelnosti, která je nyní velmi dobrá jen na nejširší ohniskové vzdálenosti. Fotoaparát si ale zachovává kompaktní rozměry, umožňuje natáčet Full HD videosekvence, najdete tu HDR, dotykové ovládání a dokonce i bezdrátové Wi-Fi připojení. Vypadá to na zajímavý fotoaparát.

 

 

Canon PowerShot S110 patří do málo rozšířené kategorie profi kompaktů, které jsou skutečně velmi kompaktní a neobtěžují ani v malé kapse. Druhým takovým zástupcem je téměř dvakrát tak dražší Sony Cyber-Shot RX100, zbývající profi kompakty jsou spíše kapesní tak do bundy. S110 strčíte i do kapsy u kalhot. Tělo přístroje je velmi tuhé, zpracování příkladné, je tu ale drobný detail v krytce baterie dole, která je i při zavření poněkud pružná a vrže. Protože tlačítko spuštění je velmi maličké a tuhé, musíte si při zapínání přístroje pomoci palcem vytvořit pevnou oporu pro možnost jej vůbec stisknout. A právě palec spočine na propadající se krytce, což nevytváří dobrý dojem.

K samotnému držení nemám výhrady. I když vepředu není žádný grip, vzadu pomůže malý výstupek pro palec a díky malé hmotnosti fotoaparátu tu opravdu nejsou s držením větší problémy.

Na přídi je objektiv s otočným okružím, kterému můžete přiřadit mnoho funkcí. Zajímavé je třeba manuální ostření, kdy otočením kolečka okamžitě přepnete na manuální ostření a upravujete ostřící vzdálenost. Můžete takto ovládat zoom a mnoho jiných věcí. Aretace jednotlivých poloh je přiměřeně tuhá, tedy jednotlivé polohy jsou kousek od sebe, není třeba vynakládat mnoho síly, ale zároveň jsou všechny polohy jasně dané. Vedle několika log nás bude zajímat už jen kontrolka samospouště sloužící také jako pomocné AF světlo a nad ním jsou ještě dva mikrofony pro stereo zvuk.

O objektivu jsem už trochu mluvili. Oproti S90 a S95 má větší a příjemnější 5× optický zoom od velmi širokoúhlých 24 mm po dostatečných 120 mm. Světelnost F2,0 na nejširší ohniskové vzdálenosti rovněž potěší, to ale neplatí o F5,9 na té nejdelší, která už je standardně velmi špatná jako u běžných kompaktů. Přitom Sony RX100 ukazuje, že i s kompaktními rozměry lze dosáhnout lepších hodnot, nemluvě o tom, že RX100 má výrazně větší čip. Tady Canon bohužel poněkud zaspal. Výhodou je inteligentní optická stabilizace a najdete tu také 3EV ND filtr, což značně rozšiřuje kreativní možnosti. Cloní se tu i klasickou irisovou clonou.

Vrchní část ukazuje výklopný blesk, o jehož vyklápění se stará sám fotoaparát. Blesk se nicméně vysune jen tehdy, má-li skutečně pálit, při vypnutí opět automaticky zajede.

Na pravé straně je tlačítko ON/OFF, o němž již byla řeč. Je maličké, velmi blízko spouště, není vůbec vystouplé a opravdu se hodně špatně mačká. Naopak ke spoušti nemám žádné výhrady, ta má výborný chod. Páčka zoomu je občas trochu citlivější, zoomuje dost rychle a u některých poloh se stává, že přeskočíte dva kroky zoomu a ne jeden. Kolečko fotografických režimů je poměrně tuhé, ale je dostatečně vystouplé na to, aby se dalo chytit oběma prsty a vcelku pohodlně otáčet.

Na zádi pak vidíte velký 3,0" LCD displej se středním rozlišením 460.000 bodů (320×480 pixelů). Pozorovací úhly jsou velmi slušné, ze stran dochází jen k mírnému poklesu kontrastu. Displej je dotykový, což se může hodit např. při polohování AF bodu.

Tlačítko RING FUNC. umožňuje upravit vlastnost, která se bude ovládat prstencem objektivu, můžete zde ale volit i jinou funkčnost a osobně velmi doporučuji sem nahodit samospoušť, která se jinak nastavuje ve quick menu docela vespod, což chvíli trvá. Napravo od něj je pak tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí a chválím krátkou prodlevu mezi 0,5 až 0,6 sekundy.

Dále je tu čtyřsměrný ovladač s otočným okružím. Pomocí něj nastavujete clonu nebo expoziční čas, v případě manuálního režimu se mezi clonou a časem přepínáte horním tlačítkem korekce expozice. Otáčením voliče se dá také pohybovat v menu. Ve quick menu vybírá konkrétní volbu pro dané nastavení, v hlavním menu pak prolézá menu (jednotlivé vlastnosti, ale nikoli konkrétní volby). Umožňuje tak velmi rychlé a pohodlnou navigaci. Směrem doprava zapínáte blesk, dole upravujete zobrazení displeje, vlevo pak zapínáte makro režim nebo manuální ostření. V režimu prohlížení snímků lze šipkou nahoru vyvolat Wi-Fi.

Uprostřed je tlačítko FUNC.SET, které slouží jako potvrzovací, případně spouští velmi povedené quick menu. Už se tu začíná objevovat poměrně dost položek, což přehlednost jinak naprosto geniálního menu trochu snižuje. Jako poslední tu máte tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu. Na gripu nahoře vidíte reproduktor.

Na levé straně není opravdu nic s výjimkou dvou šroubků.

Na pravé straně je maličké ouško na provlečení poutka, dále tu vidíte krytku, pod níž je USB a HDMI port.

Vespod je kovový závit pro stativ a již zmíněná krytka prostoru pro baterii a kartu, která se ve svém kloubu dá poněkud promáčknout směrem dovnitř.

Pod krytkou najdete malý Li-Ion akumulátor NB-5L a slot pro SD karty. Samozřejmostí je podpora SDHC, SDXC i bezdrátových karet Eye-Fi.

Až na drobné ergonomické prohřešky u tlačítka spouště je zde v podstatě vše v pořádku a PowerShot S110 i nadále vypadá velmi slibně. Pojďme se v dalších kapitolách podívat na fotografické výkony.