Fujifilm X-M1: našlapaná stylovka

Nový Fujifilm X-M1 je levnější variantou k modelu X-E1. Přišel o elektronický hledáček, což umožnilo dosáhnout menších rozměrů a setovým objektivem je menší 16-50mm objektiv. Fotoaparát je vybaven proslulým 16MPx APS-C X-Trans CMOS snímačem s inovativní barevnou maskou, která by měla zajistit lepší detaily. Jak je už v dnešní době obvyklé, u fotoaparátu najdete i bezdrátové Wi-Fi připojení. Spolu s velmi rychle se rozšiřující nabídkou objektivů vypadá X systém od Fujifilmu velmi slibně. Pojďte se s námi podívat, jak se tento fotoaparát ovládá a jak fotí.

 

Fujifilm X-M1 nám přišel do redakce ve velmi pěkném stříbrném provedení v kombinaci s hnědou kůží. Musím uznat, že po stránce designu je fotoaparát výborný. Stříbrná se krásně leskne, k tomu zajímavý retro vzhled, paráda. Tělo působí tuhým a bytelným dojmem, zpracování je až na jeden detail velmi dobré. Může to být jen vada testovaného kusu, každopádně objektiv se v zajištěné poloze viklal (šel trochu pootočit). Grip je velmi malý a pár milimetrů navíc by mu neuškodilo. Na zadní straně je ale plocha pro palec, která držení značně zlepšuje.

Za bajonetem se ukrývá 16MPx APS-C X-Trans CMOS senzor, který najdete např. i v modelu X-E1, který jsme už testovali. Tlačítko na odjištění objektivu je na pravou ruku, což může mnoho lidí zvyklých na DSLR rozhodit (většina DSLR a mnoho CSC jej má orientován na levou ruku). Nahoře je ještě vidět přisvětlovací AF dioda, která funguje i jako kontrolka samospouště.

K testu jsme dostali nový objektiv Fujinon XC 16-50mm 1:3.5-5.6 OIS. Po přepočtu nabídne velmi širokoúhlou 24mm ohniskovou vzdálenost, maximem je 75 mm. Světelnost má tradiční hodnoty F3,5-5,6. V tomto je tedy zhruba o 1 EV horší než Fujinon XF 18-55mm 1:2.8-4.0 R LM OIS, ale naprosto stejně jako drtivá většina konkurence. Chod zoomovacího kroužku je poněkud tuhý, ale naprosto plynulý a ani velmi pomalé zoomování mu nedělá nejmenší problémy. Ostřící kroužek má elektronickou vazbu a podstatně jemnější chod. Oceňuji to, že se na displeji ukazuje zaostřená vzdálenost, takže víte, zda měníte vzdálenost dopředu nebo dozadu. S objektivem lze použít 58mm filtry, při ostření se nic nevysouvá a ani neotáčí. Zapínání manuálního ostření se děje přes menu a totéž platí o nastavení clony (Fujifilm X systém má docela dost objektivů s clonovým kroužkem, tento k nim ale nepatří).

Seshora jde dobře vidět retro design přístroje s množstvím koleček. Jsou zde sáňky na blesk, vlevo je pak vysoko výklopný blesk (na nepříliš bytelné konstrukci). Směrem doprava najdete kolečko fotografických režimů s docela tuhým chodem a výraznější aretací jednotlivých poloh. Dále je tu neoznačené kolečko pro nastavování korekce expozice nebo expozičního času v manuálním režimu. K nastavování clony nebo času v prioritních režimech slouží malé černé kolečko, které vidíte dole. Páčkou kolem spouště zapínáte fotoaparát, jde docela ztuha. K tlačítku spouště nemám žádné výhrady.

Dostáváme se k zadní straně přístroje. Té vévodí výklopný LCD displej s 3,0" úhlopříčkou a rozlišením 920.000 bodů (640×480 RGB pixelů). Obraz je krásně ostrý, pozorovací úhly solidní a ze stran dochází k velmi mírnému poklesu kontrastu, jak už je obvyklé. Hledáček tu nenajdete, ten je výsadou modelu X-E1, X-E2 nebo vyšších řad.

Nad displejem je mechanické tlačítko pro vyklopení blesku. Naopak směrem napravo vidíte vyčuhovat malé černé kolečko pro nastavování expozičních parametrů, jeho stisknutím směrem dolů pak zvětšujete např. náhled při manuálním ostření. Přišlo mi ale, že většinu parametrů nastavovalo přesně naopak, než bych intuitivně čekal. Lépe řečeno, směr pohybu v menu by byl i logický, ale řazení položek bylo obráceně. Čekal bych, že směrem doprava bych citlivost zvyšoval a nesnižoval. Vidíte i místo pro palec pro vylepšení úchopu.

Dále tu vidíte tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a červené tlačítko, které spouští nahrávání videosekvencí. Prodleva je zhruba 1,3 sekundy, toto obsahuje i čas, než fotoaparát zaostří (s manuálním ostřením se dostanete na zhruba 1,0 sekundy). Horní tlačítko AF slouží k výběru AF bodu (pokud máte zapnutý režim s uživatelským nastavením AF bodu a nemáte zapnutou detekci tváří). Chválím to, že prostřední tlačítko s nápisem OK už tentokrát opravdu potvrzuje zvolený AF bod a nerestartuje jej (toto je ale subjektivní). Vpravo se vybírá vyvážení bílé, dole sekvenční snímání nebo bracketing (samospoušť je bohužel v jiném menu) a vlevo pak makro režim pro objektivy, které jsou jím vybaveny.

Prostřední tlačítko MENU/OK slouží ke vstupu do hlavního menu, případně potvrzuje vybrané volby. Navolené věci v menu lze potvrdit (aktivovat) také namáčknutím spouště. Dole je ještě tlačítko DISP/BACK pro úpravu zobrazení LCD displeje nebo pro návrat, vpravo je ještě tlačítko Q pro vstup do quick menu. Jen moc nerozumím tomu, proč je více zastrčené než ostatní tlačítka. Hůře se kvůli tomu mačká.

Na pravé straně je ouško na provlečení popruhu a také krytka portů. Na obrázku také vidíte maximální zazoomování objektivu.

Pod krytkou najdete USB a HDMI port.

Na levé straně těla je jen ouško pro popruh a malý reproduktor.

Vespod je pak krytka prostoru pro baterii a kartu, závit pro stativ je umístěn bohužel mimo osu objektivu.

Pod krytkou je Li-Ion akumulátor a slot pro SD, SDHC nebo SDXC kartu. Zde se mi trochu nelíbilo umístění slotu příliš blízko krytce, paměťové karty se ze slotu hůře vytahují.

Prvotní představení Fujifilmu X-M1 máme za sebou, vypadá dosti slibně. V dalších kapitolách se podíváme na fotografické výsledky.