25.1.2017, Milan Šurkala, recenze

Kompakty se dnes už moc neprodávají a mohou za to i stále lepší fotoaparáty v telefonech. Proto se dnes podíváme, jaké jsou mezi oběma koncepcemi rozdíly. Co umí kompakt Nikon Coolpix A300 a telefon Xiaomi Mi4C za 4500 Kč? Bude smartphone lepší nebo ne?

reklama
Xiaomi Mi4 vlastne skusenosti | od: zuzu134  2.2.20178:46
Fotim uz nejaky ten patek ­/practica pcl, nikon d80, 90, panasonic lx3, ...­/ a mala som moznost byt majitelkou xiaomi mi4. Recenzia sa mi zda trocha tendencna. Fotak na xiaomi MI4 bol dovod, preco som telefon po roku predala. Telefon ako taky v pohode, hardver spickovy, softverove vyladenie slabsie. Fotak cista katastrofa. Fotky boli pouzitelne len za super svetla a nesmel tam byt ziaden pohyb. Vyborny na selfie!!! Fotky zasumene, zaostrovanie neskutocne pomale, farebnost posunuta niekam k fialovej. Verdikt ­- fotak vhodny ako digitalny poznamkovy blok a pre selfie maniakov. Inac prepadak. Momentalne testujem iphone SE.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Xiaomi Mi4 vlastne skusenosti | od: Milan Šurkala  2.2.201711:35
Je nutné to brát vzhledem ke kategorii ­(Mi4C nelze posuzovat optikou LX3­). A mezi smartphony té třídy je Mi4C rozhodně jeden z těch nejlepších. O tom to je. Nejsem si jist, zda iPhone SE bude lepší. Leží mi tu na stole, fotím s tím, ale přijde mi, že Mi4C má fotky přeci jen detailnější díky ostřejšímu objektivu ­(na druhou stranu u SE se dají vytáhnout RAWy­). Za další, Mi4 není Mi4C, ty telefony mají jiné fotoaparáty.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Xiaomi Mi4 vlastne skusenosti | od: JTS  2.2.201711:51
Recenze tendencni neni vubec. Milanovi naopak muzete podekovat, ze narozdil od tendencnich recenzentu, kteri papouskuji specifikace a prisvojuji si tiskovky coby zdroj verdiktu o kvalitach daneho pristroje, informuje nezaujate a poskytuje materialy k porovnani. Zde se objevila vubec prvni recenze na ceskem internetu, ktera se venuje tomuto mobilu coby pristroji se slusnym fotografickym potencialem, jinde ty recenze fotoaparat mozna zminily, avsak zaver utvarely okem laika, navic vyrazne ovlivneny propagacnim sumem kolem.

O par prispevku nize poskytuji fotografie v plnem rozliseni vcetne porovnani s vystupem z iPhone 7 Plus ­- posudte sama. Mi4 neni to same co Mi4C, kazdy z pristroju ma odlisny fotomodul ­(senzor i optiku­), stejne tak ne vsechny telefony se stejnym cipem poskytuji totozny obrazovy vystup, roli hraje firmware, soucinnost s procesorem, a dalsi. Mi4 disponoval jednim z komercne vubec nejrozsirenejsich mobilnich cipu od Sony, Mi4C ma cip s pokrocilejsi technologii, a obrazovy vystup je na velmi slusne urovni, coz samozrejme neznamena, ze napr. v podminkach spatneho osvetleni ci jinych zatezovych situacich bude excelovat totozne, ale v prumeru poskytuje vykon, ktery si myslim zaslouzi pozornost vetsi nez jen jednovetnou zminku v ramci papouskovaci recenze nekde na portalu o Androidu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
srovnani s mobilem za 9000? | od: Miroslav Jindra  29.1.201721:10
Mobil ma kazdy. Takze jeste zajimavejsi by byla logika, jestli se vyplati si koupit mobil za 4500 a k tomu kompakt za 4500, nebo mobil za 7000 ­- 9000 kc a bez kompaktu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: srovnani s mobilem za 9000? | od: Milan Šurkala  29.1.201721:34
Tak ono třeba tento mobil má stejný fotografický modul jako ty telefony, které jsou mnohem dražší, takže z hlediska fotek tam nebude výraznější rozdíl. Z hlediska funkcí mobilu už pochopitelně ano.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: nephilim  28.1.201711:07
Přečetní tohoto článku mě opět donutilo sáhnout do hlubin skříně a vytáhnout stařičký, 13 let starý kompaktík Sony ­(P73­) s CCD snímačem velikosti 1­/2.7­" a udělat si pár cvičných snímků, abych si ověřil, že čas nenatřel mé vzpomínky narůžovo. Fotky i při nejvyšším ISO, tj. ISO400 nevykazují ani v nejmenším podobné patlání, jaké je vidět na snímcích z kompaktu ve zdejším testu. Jsou krásně čisté, plné detailů a při porovnání s výsledky z mého aktuálního Nikon D750 ­(+ Nikkor 24­-120­/4 VRII­) si dovolím tvrdit, že po technické stránce této zrcadlovce zdatně konkurují.
Opět jsem si tedy ověřil to, co tvrdím již několik let, že honba za megapixely vedla ke zničení toho, o čem fotografování je, tedy fotografie. Snaha výrobců fotoaparátů v duchu víc proužků, víc Adidas jim podřízla větev pod jejich vlastními zadky. Můžeme stokrát spekulovat o tom, jak vyšší rozlišení i přes vyšší šum může teoreticky dávat lepší detaily je téma k diskusi například o tom co je důležitější, vysoké rozlišení srážející šumem snímek na úroveň omalovánky nebo technicky kvalitní fotografie s rozlišením postačujícím pro 4K televize či běžnou velikost tisku. Každý nechť si vybere sám. Kéž by si takhle šlo vybrat i fotoaparáty.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  29.1.20170:33
Tak to zase neverim, zeby kompakt z tej doby dokazal na ISO400 urobit krasne cistu fotku bez sumu.

Ale inak plne suhlasim. Osobne by mi plne stacilo realne FullHD rozlisenie fotiek ­(v pripade bayerovej masky 6 az 8 MPix­), ale je pre mna dolezite aby aspon na tom zakladnom najnizsom ISO nebol ­(ani v RAWe­) ziadny sum a na vyssich ISO aby ten sum bol co najmensi. Idealne taky, aby to po odsumeni nestracalo farby a prilis vela detailov ani na ­(povedzme­) ISO25600.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  29.1.201713:03
Neblázni. Na ISO 25600 jsou fotky dost špatné i z full frame, a to má např. 6mikrometrové pixely. Dej takové pixely do malého kompaktu a budeš mít sotva něco málo přes VGA rozlišení. Ani 1­/1,7­" by se nedostal na blbé HD, natož Full HD.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  29.1.201722:32
ISO25600 som uviedol preto lebo v praxi som uz ­(vzhladom na svetelne podmienky­) potreboval okolo ISO 20000.

Ale nemyslim si ze by moje predstavy ­(alebo sny ? :­) ­) boli z technickeho hladiska az tak nerealne. Napriklad ked si pozriem ako foti Nikon D5 na ISO25600 ­- na fotkach je uz hodne silny per pixel sum, ale fotky ako take si stale zachovavaju svou farebnost a detailnost. Pri tej istej pixelovej hustote ako ma D5 by sa na klasicky malicky kompaktovy cip 1­/2.3­" voslo zhruba 1024x768 pixelov, co je uz na webove a socialnosietove ucely dostatocne rozlisenie. A na dnes uz bezny 1­" cip by to bolo okolo 2048x1536, teda 3Mpix, co vobec nie je zle ­(a kedysi nam to bohate stacilo­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  30.1.20170:02
Problém je ale právě v tom, že to rozlišení je tak malé. Si z té fotky z D5 při ISO 25600 vyřízni ten 1 megapixel a zobraz si ho na webu. Zatímco když ISO 25600 fotku z D5 s 20MPx zobrazíš jako 1MPx na webu, tak bude vypadat řekněme koukatelně, 1MPx výřez z téže fotky prezentovaný na stejném webovém 1MPx rozlišení bude vypadat příšerně. V tom je ten primární problém. Kvalitu fotografie totiž neovlivňuje pouze pixelová hustota, ale také velikost čipu ­(tedy kolik pixelů se podílí na vytvoření výsledného prezentačního pixelu­). Přijde mi, že na to pořád zapomínáš. Nelze to oddělovat od sebe. Kvalita snímku ze dvou čipů různé velikosti úhlopříčky se stejně velkými pixely ­(stejnou pixelovou hustotou­) nebude ani zdaleka stejná, ale bude jiná ve prospěch většího čipu.

Pořád nechápu, proč máš sen mít horší fotoaparát. Každý čip má jakýsi ideální rozsah rozlišení, při kterém je dosaženo co nejvíce detailů při co nejnižším šumu. Tedy, že snížení rozlišení už výrazně sníží detaily, ale jen mírně sníží šum a naopak vyšší rozlišení už moc nenavýší detaily, ale hodně navýší šum. Nerozumím tomu, proč chceš jít z jednoho nesmyslného extrému do druhého.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  30.1.20179:01
S tym celkovym poctom pixelov na cipe, z ktorych potom nasledne chcem vyrobit 1 MPix fotku, mas samozrejme pravdu. Na to nezabudam, preto som napisal per­-pixel sum. Do druheho extremu sa snazim tlacit preto, lebo mne osobne akykolvek sum na fotke vyslovene vadi ­(kedze je to nieco co v snimanej scene nie je a preto to nechcem ani na fotke­). Preto sa snazim sumu vzdy uplne zbavit. Vo fotakoch mam vzdy nastavene odsumovanie na minimum ­(alebo idem na raw­) a sum zehlim az v specializovanych softoch ­(NeatImage...­) ktore obvykle dokazu ten sum odstranit uplne pricom nasledna strata detailov je minimalna. Mojim cielom samozrejme nie je aby bol raw foteny na ISO25600 uplne bez sumu, to by bolo absolutne nerealne :­) Ale bol by som rad aspon takemu per­-pixel sumu ako ma spomenuta D5, aj za cenu ze budem mat iba 3 Mpix.

Rozumiem aj tomu idealnemu rozsahu rozlisenia o ktorom pises. Avsak podla mna ten idealny rozsah nie je dany pevne, ale zavisi tiez od preferencii uzivatela ­- ci chce fotit co najdetailnejsie metrove zvecseniny pri dostatocnom svetle, alebo ci mu uplne postaci klasicky 9x13cm, ale bol by rad, aby aj nejake akcne nocne street­-foto ­(kde treba velmi kratke casy aby to nebolo rozmazane­) si zachovali svoju farebnost a cistotu tak, ako to vnima clovek nazivo. A vyvoj fotakov, ako to vnimam ja, ­(zial­) jednoznacne preferuje prvu skupinu uzivatelov na ukor tej druhej.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  1.2.201711:33
a neřešilo by tento problém čtyřnásobné rozlišení chipu se zpracováním do výsledného čtvrtinového obrazu uloženého na kartu? osobně nechápu, proč už dávno výrobci nevyužijí dnešních technologických možností, pro které není 24 Mpx chip žádný problém, a proč se nevyužije snímání na čtveřici sousedních buněk­/pixelů, klidně i s o stupeň vyšším ISO ­(pro zlepšení ­"světelnosti­" a časů­), a výsledná zprůměrovaná hodnota jasu i barev ze čtyř malých sousedních buněk by se uložila do kvalitního 6 Mpx snímku... samozřejmě výsledný vypočtený odstín chytře firmwarem zkorigovaný ještě se sousedními čtveřicemi ­(koncovými pixely­). není přece možné, aby byl šum v každé z těch čtyř buněk tak zlý, aby to při smíchání ­"4x ­(+­/­-1­) ­/4 = 1­" nedalo lepší výsledný obrázek.
viz také HDR již u Fujifilm FinePix HS20 EXR ­- využití sníženého rozlišení ­(tuším že za cenu polovičního rozlišení výsledné fotky...­). +možná i varianta kombinace dvou snímků velmi rychle za sebou ­- z druhého snímku by se opět vzaly nalezené ­"stejné­" čtyř­-pixely a zhodnotila by se jejich jasová i barevná informace, a k tomu druhému snímku by se pouze mírně přihlédlo v zájmu zvýšení pravděpodobnosti nalezení té správné jasové i barevné úrovně.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  1.2.201713:48
Teoreticky ano, ale v praxi nie pretoze nejde len o samotny ­(jasovy­) sum, ale aj o cistotu a vernost farieb a dynamicky rozsah. Pri vyssom rozliseni je sice viac priestoru na zehlenie sumu, ale za cenu straty farieb a dynamickeho rozsahu.

Lebo ak by vyssie rozlisenie po vyhladeni sumu a resamplu do nizsieho bolo schopne na akomkolvek ISO dat rovnako kvalitny obraz ako nativne nizsie rozlisenie, potom by vobec nemalo zmysel vyrabat napr. Sony A7S co ma 12 MPix na FF cipe.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  1.2.201715:56
Ta Sony A7S II je právě krásná ukázka toho, jak to právě až tak dobře nefunguje. Na DxO díky těmto 3,5krát větším pixelům v porovnání s A7R II naměřili neuvěřitelnou třetinu EV navíc, tomu říkám fakt výhra. U většiny citlivostí byl šum při stejném výstupní rozlišení dokonce shodný. Podívej se na srovnání na DPreview. Totéž. Šum při vyšších citlivostech u A7S II a A7R II téměř totožný, oproti tomu detaily jsou horší. Jasně, pokud chceš co nejlepší 4K video, tak je nejlepší brát to 4K z co nejmenšího počtu pixelů, které ti to 4K dá, ale jak jde vidět ty větší pixely jsou pro A7S II celkově spíše ke škodě než k užitku. Detaily šly dolů určitě více než o co se zlepšil šum.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  1.2.201718:31
Mas pravdu, ked pozeram na obraz Sony A7R tak nie je o moc horsi od A7S. Asi to nebol dobry priklad. Alebo je to o tom ze pixely u A7R su uz dostatocne velke aby pri bezne pouzivanych ISO ­(povedzme do tych 25600­) nemali problemy so stratou farebnosti a dynamickym rozsahom. Mozno by bolo zaujimave to porovnat na ­(softwerovo expandovanom­) ISO 409600 ­- ci by aj tu bola medzi nimi iba tretinka EV, a hlavne aku vernost farieb by dokazal zachovat A7R.

Ale moja povodna uvaha sa tykala kompaktovych cipov, kde sa pouzivaju ovela mensie pixely, preto si myslim, ze rozdiel vo vernosti farieb ­(napr. pri 20 MPix voci 3 MPix na 1­" cipe­) spolu s podstatne rozdielnym dynamickym rozsahom by sa mohol ukazat uz na ISO25600.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  1.2.201719:08
No, teď jsem si zkusil jednu věc. Vytvořil jsem si ten tvůj teoretický 3MPx 1,0­" senzor jednoduše tak, že jsem se podíval na výsledky 24MPx FF senzoru, který má pixelovou hustotu zhruba odpovídající tomu 1,0­" 3MPx snímači. Vedle toho jsem dal snímek z 20MPx 1,0­" čipu. Je úplně jasně vidět, že pixelová hustota 20MPx senzoru způsobuje výrazně větší šum. Takže to máme per­-pixel porovnání 1,0­" senzorů se 3MPx a 20MPx. 3MPx jasně vede.

Jenže, když si převedeš ten 20MPx snímek na 3 MPx a porovnáš si tedy 3MPx výřez z 24MPx FF čipu ­(tedy 3MPx fotku z 1,0­" 3MPx senzoru­) s výstupem 20MPx 1,0­" senzoru při stejném 3MPx výstupním rozlišení ­(tedy 3MPx fotku z 1,0­" 20MPx senzoru­), tak možná budeš překvapen tím, v čem a jaký je tam vlastně rozdíl a co vlastně vypadá lépe. Detaily se bohužel porovnat nedají, k tomu by byl potřeba jiný objektiv, kde by ten 3MPx výřez na FF zabíral stejný obraz.

Díky tomu slučování z většího rozlišení to hodně zjemní šum a výsledek není barevně zas až tak mimo. Prostě jak se dívám na ty výsledky, tak mi pořád přijde, že tak extrémním snížením rozlišení je ztráta větší než zisk. Neříkám, že tam v některých oblastech zisk není, ale vzhledem k tomu, co vše ztratíš ­(detaily, jemnost šumu­) mi ty zisky přijdou jako docela nevýhodný obchod.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  1.2.201721:08
Aj ja som spravil pokus. Zobral som RAW fotku testovacej sceny z recenzie FZ2000 na dpreview fotenu na ISO25600 ­(priserny sialeny sum­) a snazil som sa ju co najlepsie uplne odsumit v NeatImage. Ale aj pri najlepsom snazeni som ziskal vysledok, no, ako by som to nazval, rozmydlena omalovanka schovana za sedym zavojom s vekymi cervenymi a zelenymi mapami ­(po zaskrtnuti ­"Low frequency­" v NeatImage sa mapy vyrazne zoslabili, ale stale boli jasne viditelne­). Zmensenie na 3MPix sice celkom pekne eliminovalo rozmydlenie, ale ten nestastny zavoj aj tak zostal. Musel som sa pohrat s krivkami, aby fotka aspon z dialky vyzerala pozeratelne, ale stale to nebolo ono. Jednoducho, take ISO ten cip uz nezvlada. Alebo ja neviem odsumovat :­)

Potom som si zobral taku istu RAW fotku testovacej sceny pri ISO25600, ale z Nikonu D5 ­(btw. tiez bola znacne zasumena­), vystrihol z nej 3 MPix a tie uplne odsumil v NeatImage. Vysledok ­- krasna jasna detailna fotka, temer bez zeleno­-cervenych map ­(no, boli tam, ale bezny clovek by si ich vobec nevsimol­) a hlavne bez akehokolvek zavoja.

Viem, moj pokus nie je celkom objektivny, pretoze na vyslednych 3MPix fotkach som nemal tu istu scenu ­(na jednej bola iba cast sceny z druhej fotky­), ale na posudenie vernosti zachovania farieb pri ISO25600 aspon na tej podmnozine sceny by to hadam mohlo stacit.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  1.2.201721:59
ISO 25600 z FZ2000 není úplně dobrý nápad, neboť jde už o rozšířenou citlivost ­(tedy softwarové prosvětlení­), což také může mít vliv na výsledek. Jasně, že větší pixely zabrání těmto závojům nebo třeba tomu, co se u vyšších pixelových hustot dříve objevuje, řádkování v obraze. Nic proti tomu. Problém je v tom, že ty bys to rozlišení zmenšoval tak extrémně, že těch nevýhod by bylo podstatně více než výhod. O tom to je.

Dávat na 1,0­" senzor 3 megapixely není dobrý nápad. Takové věci mohou mít smysl, neříkám, že ne, ale spíše u jednoúčelových zařízení, které jsou skutečně určená do extrémně špatného světla, kde se počítá s malým rozlišením a jde o každou desetinku EV navíc ­(jako např. Full HD FF čip od Canonu­). U normálního fotoaparátu je to ale spíše kontraproduktivní. Lepší výsledky získáš v omezeném množství případů, zatímco ve většině situací budeš dostávat horší výsledky. Jaký to má smysl? Pro kvalitu snímku je důležitá především velikost senzoru. Pixelová hustota pak už jen ovlivňuje zda tam bude více šumu i detailů nebo naopak, až tak zásadně s tím ale nehne, pokud se to skutečně nepřežene.

Vždyť tu na to v různých obměnách bylo už asi pět šest srovnávacích testů, které se tomu z různých úhlů věnovaly a vždycky to dopadlo stejně. Vysoká pixelová hustota snímkům nijak zvlášť nevadí, přináší i pozitiva. Nesmí se ale opravdu přehnat, což třeba 16MPx 1­/2,3­" senzor přehnaný je, nemluvě o 20MPx. Ale 20MPx 1,0­" senzor je docela v pořádku a snižováním rozlišení nijak závratně lepší kvalitu nezískáš. Nemyslím si, že by mělo smysl u 1,0­" senzoru lézt někam pod 12 megapixelů. Pokud ti tak o to jde, tak si kup třeba A6000 a vyřezávej si z toho 3MPx fotky, abys měl to, co chceš. Docela bych řekl, že ve většině případů bude mít RX100 a podobné kompakty ty fotky lepší.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  2.2.201710:48
Jasne, ale ja sa snazim nejak riesit prave to obmedzene mnozstvo pripadov. Lebo pripady, keby sa mi hodilo ISO25600, su u mna castejsie nez potreba rozlisenia vyssieho ako 3 MPix. Asi som vynimka :­)

Ohladom velkosti senzora, nerad by som isiel nad 1­", ono uz samotna velkost 1­" je tak na hranici ­- vid taky Sony RX10 III ktory musi byt vyse kilove hebedo aby dokazal zachovat rozumnu svetelnost na dlhom konci. Povodne som dokonca chcel nieco v style P900, ale aby som z cipu 1­/2.3­" dostal rozumne ISO25600 tak by musel mat pod 1 MPix, co ­(ako som vyssie v tejto diskusii spominal­) je pre webove ucely dostatocne, ale ­- predsa len, je to uz trosku extrem :­) A6000 s nejakym kratsim teleobjektivom ­(+ digitalny zoom­) je sice zaujimavy napad, a ani by to financne nemuselo vyst zle, ale tam sa zase uplne straca ta univerzalnost ultrazoomu.

Inak ja osobne nevidim nic zleho na softwerovom rozsirovani citlivosti. Neviem kolkobitoy RAW ma FZ2000, ale FZ1000 ma 12­-bitovy a nepredpokladam, zeby FZ2000 mal mat menej. A pokial mi staci klasicky 8­-btovy vystup ­(jpg, png...­) tak mam bohatu stvorbitovu rezervu, takze teoreticky by som mohol bez vzniku posterizacie softwerovo rozsirit citlivost kludne aj 16­-krat ­(ISO 204800 z 1­" kompaktu je velmi zaujimava prestava !­). V kadzom pripade, ak povedzme dva bity necham ako rezervu na postprocesingove konverzne krivky ­(ci uz vo fotaku na vytvorenie jpg alebo v editore pri editacii­) tak stale mam dva bity k dispozicii na nahananie vyssich ISO.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  1.2.201718:13
Neznám Sony A7S ani princip fungování jejich FF 12 Mpx snímače... pokud je vůbec něčím výjimečný, odlišný od běžných chipů s čtverhrannými buňkami.
Existují ale již snímací chipy s šestiúhelníkovými buňkami ­(jako včelí plástev­), a s kvalitativní výhodou Fuji využívala výpočty barev ze sousedících trojbarevných buněk, plus v další verzi do té šestiúhelníkové matrice vtlačovali ještě malé snímače jasové informace, aby zpřesnili výpočet jasové úrovně té dopočtené barvy. Jejich technologie dávala v té době kvalitativně mnohem lepší výsledky než snímače čtvercového rastru ­- prý 3Mpx snímač dával obrázek na úrovni 6Mpx. Našli se sice škarohlídové ­(tradiční a konkurenční­), kteří ten přínos relativizovali, ale podle mě to dobrý foťák byl ­- měl jsem ho.
Existují i vícevrstvé snímací buňky, kde v každé se získá informace R, i G, i B. Pak 4 takové buňky přijmou více světla, tedy je snímač logicky 4x citlivější. Plus výhoda mezibuňkové vypočtené korekce jednotlivých složek RGB, a pak i výpočet hodnoty jednoho pixelu ze čtyř.
Ale i kdyby se každá ze čtyř těch buněk ­(čtvercového rastru 24 Mpx­) použila pro přesné snímání jen jedné informace, měli bychom čtveřici: specialistu na R, specialistu na G, specialistu na B a specialistu na jas. Informace ze čtyř buněk musí prostě dát kvalitní výsledek do výsledného 6 Mpx souboru, který je velikostí pro ukládání, další zpracování i pro tisk běžných rozměrů ­(do A3­) naprosto dostatečný. Nemluvě o vyšší citlivosti ­(příjem vyššího kvanta světla­), a tedy kratší časy, méně pohybového rozmazání. Pokud by někdo řekl, že se zde bude místo ISO 100 používat ISO 200 ­(tedy pravidelně dvojnásobek­), došli bychom k ještě kratším časům ­(resp. vyšší citlivosti pro málo světelné scény­), a to ­-jsem přesvědčený­- při ještě velmi přijatelném šumu.
Umím si i představit nějaké inovativní předěly mezi jednotlivými buňkami z těch čtyř ve čtveřici tak, aby se světlo dopadající doprostřed odráželo do buněk a přijímalo se maximalizovaně zužitkované.
No a při nasnímání velmi rychle druhého snímku ­(nebo využití toho v bufferu těsně před okažikem stisku spouště­) lze přece tyto barevné informace, spočítané třeba jiným algoritmem, zkonfrontovat s tím primárním snímkem, a dopřesnit výsledek barevně, popřípadě tu sekundární informaci využít jako zdroj pro vyrovnání jasů ­(HDR­). Ta dvojice snímků ­(mikro­-zlomek sekundy před stiskem spouště + po stisku spouště­) se přece vyloženě nabízí jako totální vylepšení ­- dvojnásobek dopadnutého světla, i když sekvenčně, dá přece dvojnásobek informací ­- a jde jen o ten vzájemný posun, ke kterému by při rychlém čtení ze CMOS a při rychlé cache a procesoru, téměř nedošlo... rozhodně se dají spojit dvojice na obou fotkách. Jde tedy jen o rychlost elektroniky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  1.2.201718:24
Nevím, jestli to dobře chápu, ale přijde mi, že popisuješ to, co už vlastně existuje. S těmi čtveřicemi mi přijde, že popisuješ to, co se stane, když ve fotoaparátu jednoduše nastavíš 6MPx rozlišení místo 24MPx. Také je výsledkem vlastně to, že jeden pixel v 6MPx fotce je výsledkem ze čtyř pixelů 24MPx senzoru.

S tou dvojexpozicí je to hodně podobné tomu, co se stane, když fotku přeexponuješ o 1 EV. Snímáš dvakrát tak déle a snížíš tím i šum. Tedy ve výsledku budeš mít snímek s dvakrát delším časem, což ale nechceš, protože chceš přeci základní čas a ne dvakrát tak delší expozici. Rychlost elektroniky je už jen druhotný problém, nicméně ten základní je v tom, že výsledný snímek se fotil při dvojnásobném času. Což můžeš udělat i dnes. Na druhou stranu rozkouskovat to na dvě expozice může přinést výhody ve formě HDR a přesně takhle se to dneska i používá. Tři různě exponované expozice, problémy s artefakty ­(minimálně třikrát tak dlouhý expoziční čas­) a nižší šum.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  1.2.201718:48
Ne tak docela. Ty asi předpokládáš až interpolaci, nějaký přepočet z plného do čtvrtinového snímku. Jenže já myslel, že snímání při dopadu na 4x velkou plochu dá 4x více světla ve stále stejně krátkém čase. Tedy A­) 4x menší šum, nebo B­) 2x menší šum a možnost polovičního času, nebo C­) běžný šum a čtvrtinový čas, a to při stejném ISO. Ty korekce barev ­(třeba na podkladu jasové informace­) jdou dělat mezipixelově v naší čtveřici, a pak ­(nebo spíše před výpočtem pixelu čtveřice­) dokonce i v externě sousedících pixelech...
Pokud jde o dvojexpozici, tam přece vůbec nemusí jít o dvojnásobek času! Ten čas před stiskem spouště je přece neomezený ­- světlo vniká do objektivu a na chip, a i před stiskem ti přece foťák na LCD něco ukazuje... zřejmě s nějakým malým zpožděním. Jde tedy o to, aby se to zpoždění snížilo k nule a tento ­"předsnímek­" se vhodně využil ­/ spojil s tím, který je zachycen v okamžiku stisku spouště. Ten předěl je stisk spouště, a v ten okamžik ­(0 ms­) v cache už obraz je, a jen se čeká na ten primární snímek, během něhož by se nic nemělo pohnout, aby se obsah pixelů ve snímači moc nezměnil, aby rastr snímku 1 seděl na snímek 2. Jde tedy o dvojnásobek světla ­"zadarmo­", a dvojnásobek zase můžu využít na snížení šumivosti nebo na snížení času, nebo na nějaké kejkle s ISO nebo s algoritmickým vyrovnáním sekundárního snímku a podle vyrovnaných jasů zkorigovat primární snímek.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  1.2.201719:31
Furt tomu nerozumím. Nevím, kde se ti vzala ta čtyřnásobná plocha. Pokud máme 24Mpx čip a výslednou 6MPx fotku, kde každý pixel 6MPx fotky je tvořen čtveřicí barev z 24MPx čipu, tak se přeci žádná plocha 4krát nezvyšuje. Pořád je to tatáž plocha, jen jinak rozdělena. Mít čtyři vrstvy pod sebou, to je něco trochu jiného, tam už by se o větší ploše dalo mluvit, nicméně praxe ukazuje, že tohle řešení má s citlivostí a šumem naopak problém a nikoli výhodu.

Jistěže jde o dvojnásobek času, vždyť jsi to sám i napsal. Snímáš před expozicí a ukládáš si to ­(třeba 1­/100 sekundy­). Pak vyfotíš primární snímek ­(také třeba 1­/100 s­) a nyní chceš, aby ti rastr 1 seděl na rastr 2. A proč chceš, aby ti seděl? Není to náhodou právě proto, že máš primární 1­/100 s, které páruješ s další 1­/100 sekundy, tedy jsi nasbíral 2­/100 s, jinak řečeno 1­/50 s, tedy dvojnásobný expoziční čas? Co když ti rastr sedět nebude? Je to přece stejný problém jako když snímáš dvonásobnou expozici při 1­/50s. Ta je přeci také neostrá proto, že ti rastr první setiny této padesátiny nesedí s druhou setinou této padesátiny. A když budeš i běžně fotit jednou padesátinou, také nasbíráš dvakrát tolik světla, které ti rovněž snižuje šum, protože je to přeexponované.

Klidně můžeš před zmáčknutím spouště sbírat světlo třeba sekundu, v tom případě ale budeš mít v cache sekundovou expozici ­(pohybově rozmazanou­) a jak to chceš párovat s primární 1­/100 sekundy? Jak ti může rozmazaný sekundový snímek pomoci? Sám říkáš, že se nic nesmí pohnout, což je ale právě proto, že jde o delší čas, ať už je dvojnásobný nebo stonásobný. Tohle se dá použít akorát tak u statických scén, kdy si tímto de facto můžeš jakoby snižovat ISO. Ale tím snížením ISO jdeš opět do delšího expozičního času, protože snímáš předtím i potom a kombinuješ to.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  2.2.201715:41
Připadám si jako s někým, kdo nechce rozumět ­- jedna buňka na chipu je snad jeden čtvereček, a čtyři buňky jsou čtyřnásobně větší plocha, na niž může dopadnout 4x více světla. Tedy proti focení, kde mi na 24Mpx chipu tvoří plochu jednoho pixelu 3 nebo 4 buňky, pak při stejném chipu, kde ale je tvořen­/počítán pixel ze čtyřnásobně velkého počtu stejně velkých 24­-pixelových buněk ­(2x nižší počet bodů horizontálně KRÁT 2x nižší počet bodů vertikálně ROVNÁ SE 4x méně pixelů = 4x větší plocha na pixel­), pak je evidentní, že více dopadnutého světla na 4x větší plochu dává více informací, větší preciznost, více možností ­- menší šum anebo kratší čas. Anebo to umožňuje také, při kompromisně ­(jen částečně­) zvýšeném ISO, dosáhnout částečně menšího šumu, částečně lepšího­/kratšího času a ovšem i zvýšenou citlivost ­(podělí se o zisk z výhod 4­-násobné plochy pro výsledný pixel­). Zvýšením ISO dostáváme obvykle větší šum, ale zde by bylo ISO zvýšené jen o málo. Takže bychom dostali na původním rozlišení 24Mpx s malými čtveřicemi buněk na pixel zvýšený šum, ale ne tak při velkých, čtyřnásobně velkých čtveřicích buněk ­- tam by se šum mnohem více zmírnil. Dostali bychom tedy 6Mpx fotku s nastavením foťáku na lepší citlivost, menší čas i lepší šum. Polovina výhody čtyřnásobné plochy by šla na redukci šumu ­(více než korekce za mírně zvýšené ISO­), ­(zhruba­)polovina na zlepšení citlivosti a času.

Pokud jde o dvojnásobnou expozici tak, jak jsem ji myslel, je to takto: předpoklad pochopitelně je, že se s foťákem nebude moc třást ­(na to je pak jakákoliv technologie slabá­). Máme tam ale stabilizaci. Těsně před stiskem spouště se může do cache uložit realisticky využitelný čas 1­/50 ­"naplátkovaný­" třeba do čtyř snímků po 1­/200 ­(anebo celý... co je využitelnější­). Pokud se pak po stisku nasnímá 1­/100, algoritmus se pokusí spárovat pixely primárního snímku s pixely z posledních dvou dvousetin a zkombinovat to nejlepší. Stejně i kdyby primární snímek po stisku spouště měl 1­/200 sekundy, lze použít pro kombinování jeden ­"plátek­" 1­/200... a předpokládám, že by to mohlo zpřesnit výsledek. Pro 1­/500 nebo 1­/1000 dvojexpozici příliš nepotřebujeme, protože tam je čas tak krátký, že jen ­"umělec­" dokáže tak rychle pohnout rukou­/foťákem. Nicméně i zde lze za nějakých nepříznivých světelných poměrů ­(extrémy světla a stínů­) vylepšit dynamický rozsah na výsledné vypočítané fotce, a to třeba i z 1­/500 + sekundární 1­/200.

Všechny tyto vylepšení lze volit, tedy nikdo by nebyl nucen.
- chceš kravsky velký soubor 24 Mpx s běžným šumem z malých buněk 24Mpx chipu? Máš ho mít!
- chceš 6 MPx? Super, rozumné rozhodnutí skýtající další výhody dle preferencí:
­-­- chceš zvyšovat ISO, snižovat rychlost závěrky a pak korigovat o něco zvýšený šum výhodou z větší dopadové plochy pro světlo? OK. O kolik %?
­-­- chceš jen snižovat šum a fotit stále stejné časy? Budiž.
­-­-­- chceš zapnout dvojexpozice a snažit se zlepšovat barevné podání nebo šum nebo dynamický rozsah z výhod a možností i této technologie? OK.
atp.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  2.2.201716:42
Pokial fotim staticku scenu, kde sa moc toho nehybe, nemusim vymyslat rozne technologicke vychytavky s doplnanim informacii z ­(live­-view­) pred­-expozicii ­(pred stlacenim spuste­), ale rovno si mozem nastavit niekolkonasobne dlhsi expozicny cas po stlaceni spuste.

A pokial fotim dynamicku scenu, kde ten cas potrebujem mat kratky prave preto, aby sa mi na scena pohybovo nerozmazala, potom mi informacie z expozicii pred stlacenim spuste nepomozu pretoze medzitym sa scena zmenila a vznikali by podobne artefakty ako pri foteni pohyblivej sceny HDR z viacerych expozic. A ani minimalna doba medzi predexpoziciou a hlavnou expoziciou mi nepomoze pretoze cokolvek co sa udeje mimo ­(vzhladom na dynamickost sceny maximalneho mozneho­) casu hlavnej expozicie, mi scenu na fotke pohybovo rozmaze.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  2.2.201717:09
to si nemyslím ­- co tam UŽ MÁM v čase 0 ­(nula­) při stisku spouště, to se už nikam nepohne, JE TO ZADARMO, za nulový čas navíc. a navrhovaný několikanásobně dlouhý expoziční čas by znamenal 1­) pohnutí objektů 2­) pohnutí foťáku 3­) přeexponování snímku.
že pohne třeba rukou kytarista na večerním koncertě, to se nedá odstranit ničím a nikde... snad jen obludným silným bleskem, který ale zničí celou přirozenou atmosféru. takže určité pohybové rozmazání bych bral jako normál, jako přirozené, snad i vyjadřující dynamičnost té scény ­(viz rozmazání za auty v nočním městě­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  2.2.201717:38
To, co máš v čase nula, se ti samozřejmě nepohne, ale zásadní problém, kde ti to kulhá, je v tom, že vůči tomuto snímku ­"před­" se ti pohne ten primární snímek ­"po­". Tam je ten zakopaný pes.

Příklad, jede auto, za 1­/100 sekundy ujede třeba 5 centimetrů. Ty tedy nasnímáš ten tvůj snímek ­"zadarmo­", tedy 1­/100 sekundy, na fotce bude 5cm šmouha. To si uložíš a v čase nula máš tedy snímek, který se už nepohne. Teď teda začneš snímat v čase nula primární snímek také s 1­/100 sekundy. Předpokládejme tedy perfektně rychlou elektroniku, tedy že se primární snímek začne snímat naprosto okamžitě. Ten se tedy začne snímat přesně v tom bodě, kde se skončil snímat tvůj snímek zadarmo. Tedy, auto se za další 1­/100 sekundy pohne o dalších 5 centimetrů od bodu 0. Na prvním snímku máš tedy šmouhu 5 centimetrů před bodem 0, na druhém pět centimetrů po bodu 0. Když to dáš dohromady, budeš mít 10cm šmouhu jako při čase 2×1­/100 s = 1­/50 s, protože tak dlouho jsi také snímal.

To je také důvod, proč HDR může a obvykle také dělá pohybové artefakty. Není to v pomalé elektronice, ale v tom, že jednotlivé snímky, ze kterých se skládá výsledek, byly snímány v různých časech, kdy byly objekty v různých polohách. Pokud tedy bereš pohybové rozmazání jako normál, tak prostě nerozumím tomu, proč to rovnou nefotíš na dvakrát tak delší čas, když výsledkem slučování bude totéž dvojnásobné rozmazání.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  2.2.201722:00
že ty si prostě neomylně vybereš ten nejblbější případ s rychle jedoucím autem... a pěticentimetrovou šmouhou.
a již podruhé ­- dvakrát tak dlouhý čas focení dá přeexponovanou fotku + dvakrát tak výrazný pohyb objektu i ruky s foťákem, ne?!
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  2.2.201723:01
No však právě proto jsem ten nejblbější případ vybral,. abych ukázal, že ten tvůj přístup je blbost :­-­) Dostaneš prostě dvojnásobnou expozici. Buď ji sečteš ­(pak to přeexponuješ­) nebo zprůměruješ ­(pak dostaneš expozici správnou­), ale ani v jednom případě se nevyhneš problému s pohybovým rozmazáním, tedy s dvojnásobným expozičním časem a pohybovými artefakty. Tedy, ten přístup nic neřeší, protože ať už s těmi dvěmi expozicemi děláš co děláš, průměruješ nebo sčítáš, v obou případeš budeš čelit problému s dlouhým expozičním časem rovným součtu obou expozičních časů.

Jediné, co můžeš udělat, je selektivně vybrat oblasti, které jsou v obou případech shodné ­(a ty odšumět průměrem­) a selektivně vybrat oblasti, kde došlo k pohybu a ty neskládat. Což bude použitelné v případě, kdy se scéna nehýbe, ale totálně ti to ten snímek rozbije už jen v případě, kdy fouká jemný vánek a pohybují se stébla trávy nebo listy stromů. Prostě pořád nevidím způsob, jak bys to mohl zprůměrovat, aniž by se ti tam projevily artefakty dané tím, že se snímají dva snímky, tedy dva expoziční časy. Tedy že počátek původního snímku ­(který započítáváš­) a konec primárního snímku ­(který také započítáváš­)od sebe dělí dvojnásobek expozičního času.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  2.2.201717:28
Snazim sa uvazovat nad tymi 24 a 6 MPix ale stale mi nejak nie je jasne, ako to presne myslis. Pokial chces z 24 MPix ziskat 6 MPix fotku, je ­(z hladiska sumu­) v principe jedno, aky postup zvolis. Ci najprv vyrobis plnu poctivu 24 MPix fotku a tu potom normalne zmensis ­(interpolujes­) na nizsie rozlisenie 6 MPix, alebo najprv vzdy spriemerujes stvorceky pozostavajuce zo styroch pixelov a vysledok potom ulozis ako 6 MPix fotku. Dokonca ak by si bral stvorpixelove stvorceky nie kazde dva pixely, ale kazdy jeden pixel ­(t.j. kazdy pixel na cipe by bol zaciatkom takeho stvorceka­) tak ziskas sice 24 MPix fotku kde kazdy pixel bude priemerom zo styroch pixelov, ale tato 24 Mpix fotka bude presne taka ista ako ked vezmes normalnu poctivu 24 MPix fotku s plneho rozlisenia ­(co pixel na cipe to bod na fotke­) a tu rozostris s radiusom 1 pixel ­(v podstate si naemulujes AA filter :­). A ak popripade takuto fotku skonvetujes na 6 MPix, ani tak neziskas v celkovom vysledku nizsi sum voci normalnej 24 MPix fotke interpolovanej na 6 MPix klasickym sposobom.

Ak tomu spravne chapem, tak tvoja uvaha vychadza z predpokladu, ze ked spriemerujem hodnoty styroch malych susednych pixelov, ziskam nizsi sum, nez by som ziskal z jedneho pixela s plochou rovnou suctu ploch tych styroch malych pixelov. Ale toto nie je pravda. Pri nizkych ISO je ten spriemerovany sum z malych pixelov zhruba podobny sumu z velkeho pixela ­(takze tam je to tak nejak jedno­), ale pri vysokych ISO sa to zacina dramaticky menit ­- spriemerovany sum z malych pixelov je vyrazne vyssi ­(resp. horsi, ovela tazsie sa ho zbavuje­) nez sum z velkeho pixela. Ta hranica sa ­(moj letmy odhad­) pohybuje niekde okolo ISO3200 pre 1.2 ­- 1.5 um pixely ­(bezne 1­/2.3­" cipy s 10­-16 MPix­), a ISO12800 pre 2.5 um pixely ­(bezne 1­" cipy s 20 MPix­). Nad tymito hranicami uz ziadne priemerovanie pixelov nepomoze, tam si bez rozmerovo vecsich pixelov proste neskrtnes.

PS: Pri pisani som nebral do uvahy bayerovu masku, ale s jej uvazovanim nou by boli vysledky podobne.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  2.2.201722:22
tohle nevím jistě, protože je to jen nápad a nějaké mé přesvědčení. nejsem geniální tvůrce firmwaru nebo algoritmů pro optimální vyčítání informací barevných či jasových z jednotlivých buněk senzoru. Jsem si ale skoro jistý, že odborníci by zkombinovali data­/úrovně signálu v jednotlivých buňkách lépe a chytřeji ještě na úrovni čtveřic světločivých buněk ­(mezi čtyřmi­) a také v konfrontaci se sousedy ­(vedlejšími světločivými buňkami­) pro korekci našeho jednoho právě vypočítávaného pixelu, než když se to primitivně hodí do 24 Mpx JPEG a pak se to ex­-post přesampluje a interpoluje... zprůměruje už mizerný výsledek se všemi neduhy.
navíc je tam ta výhoda větší plochy a hrátek s o malinko vyšším ISO a stále ještě nižším expozičním časem.
prostě ­"4x víc­" dává dost velký potenciál pro zlepšení... nejen šumivosti.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  2.2.201717:45
Já ti rozumět chci, ale prostě ti nerozumím. 4 buňky jsou samozřejmě 4krát větší plocha, ale pak máš tedy logicky i 4krát větší senzor, a tedy není žádný div, že 4krát větší senzor bude méně šumět. Asi to myslíš nějak jinak, ale prostě tomu nerozumím. Bez nákresu, nakreslených rozměrů to prostě nepochopím, nemám na to. Nedokážu si představit to, co tu popisuješ. Nedává mi to smysl. Možná prostě píšeš blbosti, možná máš nápad dobrý a jen já to nechápu, nevím. Co to je např. čtyřnásobně velkého počtu stejně velkých 24​­-pixelových buněk? Za prvné nevím, co to je ta 24­-pixelová buňka, jak to má vypadat. Akorát to ve mně evokuje stejnou velikost buněk, kterých je čtyřikrát více, tedy čtyřikrát větší senzor, tedy žádné překvapení, že je kvalita lepší.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  2.2.201722:05
kdybys rozumět chtěl a byl alespoň průměrně inteligentní, pak bys ze dvou až tří popisů různými slovy už pochopiál alespoň základní fakta a nenapsal bys kravinu o 4x větším senzoru. Přitom celou dobu píšu o stále stejně velkém 24 Mpx senzoru, kde se ale místo jedné buňky využijí 4 a ve výsledku to dá 24­/4=6 Mpx. že jsou 4 buňky 4x větší plocha než jedna, to je snad jasné i Pepíčkovi v mateřské školce.
A to je právě to ­"čtyřnásobně velkého počtu stejně velkých 24​­­-pixelových buněk­"... tedy žádný 4x tak velký chip. POŘÁD TEN STEJNÝ 24 Mpx chip!
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  2.2.201723:17
No však jo. Máš pořád stejně tak velký čip. Kde tedy vezmeš čtyřikrát větší plochu? Ty tedy vezmeš 24MPx čip, výsledkem je 6Mpx fotka, protože jeden pixel je tvořen 4 pixely. Tomu naprosto rozumím. Pořád ale nerozumím tomu, kde se ti vezme nějakým zázrakem čtyřikrát větší plocha, když ta je na daný výstup naprosto stejná. Můžeš mit o nějak ozřejmit?

Máme tedy tvůj 24Mpx snímač s 6um pixely. Ty bys z něho vyplivnul 6MPx fotku. OK. Tedy bys každý pixel této 6MPx fotky tvořil čtyřmi 6um pixely ­(2×2­). Rozumím tomu dobře? Tedy jeden pixel 6MPx fotky by byl tvořen ploškou 12×12um, tedy 4krát větší. Rozumím tomu dobře? Tedy jeden pixel na výsledné fotky by byl vytvořen 4krát tak větší plochou, nicméně rozlišení by bylo čtvrtinové ­(6MPx proti 24Mpx­). Rozumím tomu dobře?

Pokud ano, tak pak se ptám. Jak se výše uvedený odstavec liší od toho, když 24MPx čipem stejné velikost vyfotím 24Mpx fotku ­(tedy jeden pixel = 6um­) a pak tento snímek zmenším na 6MPx, tedy sloučím 2×2 pixely. Tedy výsledný pixel v 6MPx snímku ­(z původního 24MPx­) je opět tvořen ploškou 12×12um, tedy je plocha stejná, neboť čip je stejný, rozlišení je stejné, tedy i plocha výsledného pixelu je stejná. Kde ti vznikla 4krát větší plocha, když výstupní rozlišení a plocha senzoru je stejná?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  6.2.201715:42
Na všechny výskyty ­"Rozumím tomu dobře?­": ANO.
K poslednmímu odstavci: liší se to tím, že v tvém přístupu uložíš jeden velký 24Mpx zašuměný JPEG, a z něj pak něco aproximuješ, průměruješ. Nevýhoda1: velký soubor snižuje kapacitu karty i později na disku, nevýhoda2: prodlužuje se délka času zápisu, nevýhoda 3: obsahem je stejné množství šumu, jen zamíchané do jakéhosi průměru... a nezískám žádnou výhodu spočívající ve větších buňkách, tedy větší citlivosti a menším šumu.
V mém přístupu si vezmu ten čtverec 2x2 ­(=12x12 um = 144 um2 místo tvých originmálních 36 um2­), a do této plochy nachytám 4x více světla. Pokud bych NAPŘÍKLAD měl v té čtveřici samé R ­(nebo samé G nebo samé B­) světločivé buňky snímače, pak ze čtyř získaných hodnot R si dokážu porovnáním zjistit, kde je většina=správná barva a který ­(jeden­) bod mi ­"zašuměl­" nějakou chybovou úrovní ­(vyloučím hodně odlišný odstín­). Podle toho vytvořím trojici ­(nebo v extrémním případě dvojici­) správných hodnot a jen ty správné zprůměruju ­(R+R+R­)­/3. Tím se zbavím nějakého šumu.
Vcelku logicky se mi taky zdá, že 4x větší buňka by měla dělat menší šum a­/nebo větší citlivost při stejném­/menším šumu. Patrně proto se vyrábějí do zrcadlovek větší čipy. Jenže tam se s velikostí zvětší nebo nechá stejné rozlišení, zatímco v mém případě se celková plocha senzoru nezvětšuje, ale pro dopad světla v jednom světelném bodě se díky nižšímu nároku na rozlišení zvětšila 4x ­(u 1­/1,7­" je to tedy dělá asi tolik JAKO BY původní chip byl dvojnásobný = 1­/0.85­", což je jako leckterá zrcadlovka, skoro full frame 24x26 mm... a to s menší pixelovou hustotou ­- jen mých plně dostačujících 6 Mpx­). NAVÍC můžu mezi čtyřmi jednotlivými buňkami čtveřice stále porovnávat a korigovat, vylučovat nechtěný šum, a směrem vně mé čtveřice dokonce porovnávat jasovou nebo jiné úrovně s těsnými sousedy jiné barvy ­(jen s ČÁSTÍ buněk sousední čtveřice­) ­- tomuto sice nerozumím, ale guruové vymýšlející firmwary by jistě i tuto ­"falešnou­" berličku nějak dokázali zužitkovat... jistě více, než tupé přechody mezi jedním a jedním ­(druhým­) větším celistvým pixelem... tam se nic nedoladí ­- hodnota je jedna, není co vylučovat ­(chybu, šum­) a není co průměrovat ­- jedna_hodnota­/1 = stále jen jedna hodnota.
Samozřejmě to zpracování procesorem by bylo o něco náročnější, ale to jsou při slušně optimalizovaném algoritmu navíc cca setiny sekundy... oproti minimálně desetinám sekundy až celé sekundě při ukládání nesmyslně velkého, původního zašuměného 24 Mpx souboru.
Šlo by tedy o jakousi ­"zrcadlovku pro chudé­", ovšem dokonce s určitými výhodami mezibodového srovnávání uvnitř čtveřice tvořící jeden bod. A někdo, kdo ani chudý není, by se rád spokojil s plně dostatečnými 6 Mpx ­- na víc než A3 netiskne prakticky nikdo nikdy... Nepotřebuje ani kravsky velký a těžký přístoj, žádné kravsky velké a těžké výměnné objektivy ­(relativně malý chip znamená drobnější a přitom relativně světelné zabudované objektivy ­- na 99,999% situací úplně stačí zoom 8x v rozsahu 30­-240mm přepočtených­). Nepotřebuje kravsky velké výstupní soubory, natož RAW a hrátky s nimi. Stačí mu 1,5 až 2 MB kvalitní nezašuměný JPEG, se kterým si nemusí hrát, maximálně tam občas udělá ořez nebo mírnou rotaci.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  6.2.201716:16
Já ale neukládám 24Mpx čip. Vyfotím 24Mpx čip a uložím ho jako 6MPx. Tedy každý pixel 6Mpx snímku je tvořen jednou modrou, dvěma zelenými a jednou červenou buňkou. Čemu jsem ale ve tvém řešení nerozuměl a konečně jsem to pochopil, je to, že ty bys tuto čtvrřici tvořil čtyřmi pixely stejné barvy. Což je dost zvláštní myšlenka, neboť v praxi bude spíše ke škodě než k užitku. Čím menší pixely máš, tím více šumí. Tedy jedna velká 12×12um buňka bude šumět méně než čtyři 6×6um buňky, protože pokud se to rozdělí v tom tvém poměru 2×2um, mezi pixely vytvoříš hradbu a ta snižuje celkovou plochu čipu.

Příklad. Pokud má ­(čistě teoreticky­) tato hradba kolem každého pixelu 1um, pak 12×12 um pixel na 144um2 ploše bude mít ve skutečnosti 10×10um světlocitlivé plochy, tedy 100um2. Pokud to ale rozdělíš na 2×2, tak 6×6um pixel s 1um hradbou dokola bude mít jen 4×4 um světlocitlivé plochy, tedy ve výsledku 4×16 um2 = 64um2. Tedy v tomto modelovém příkladě o třetinu menší světlocitlivou plochu a naopak vyšší šum. Zatímco výrobci přišli s BSI technologií, aby se těchto hradeb co nejvíce zbavili a minimalizovali jejich vliv ­(hradba sice zůstala, ale ploška není tak utopená ­"v tunelu­"), tys udělal naprostý opak a BSI otočil úplně naruby, a to, co výrobci tak složitě řeší ­(minimalizaci těch tunelů od povrchu čipu k světlocitlivé ploše­) jsi zhoršil tím, žes ty tunely udělal ještě mnohem užší.

Myšlenka s tím, že eliminuješ jeden špatný pixel ve čtveřici je zajímavá, v praxi je ale problém v tom, že ty pixely budou lítat rovnoměrně různě a situace, že by tři byly OK a jeden mimo, nenastává. Všechyn čtyři budou mimo a ta pravda bude někde uprostřed mezi těmi čtyřmi. Jinak řečeno, všechny čtyři budou některým směrem nějak zkresleny a nemáš šanci určit, který je ten pravý. Vtip je ale v tom, že když použiješ klasický jeden velký pixel 12×12um ­(místo čtveřice 6×6 um dávající ve výsledku 12×12 um­), budeš mít tuto pravdu přesnější.

Jednoduše řečeno, když se při stejné ploše použiješ nativně 6MPx čip, bude to mnohem lepší, než když se využije tvůj stejně velký 24MPx čip se čtveřicemi buněk tvořící pak ve výsledku 6 milionů čtveřic. Protože ve tvém případě do systému zaneseš ty hradby blokující světlo a naopak na stejné ploše budeš snižovat světlocitlivou plochu o desítky procent. Tvé řešení šum zvyšuje, nikoli snižuje.

1, Je samozřejmě pravda, že na pixelové úrovni tvého výsledného 6MPx snímku bude šum nižší než na pixelové úrovni stejně velkého 24Mpx čipu, nicméně při výtisku na stejně velkou výstupní plochu bude šum podobný a ještě to 24MPx řešení nabídne více detailů. Takže žádná výhoda tvého řešení.
2, Pokud 24MPx klasický snímek zmenším na 6 MPx, šum bude podobný ­(světlocitlivá plocha je v obou řešeních stejná­), rozlišení je stejné a i detaily budou podobné. Tipoval bych však spíše lepší výsledek u klasiky, neboť interpolační algoritmy pro detaily pracují i s dalšími barevnými složkami. Takže tvé řešení ani zde nepřináší žádnou výhodu.
3, A do třetice. Pokud vezmeš stejně tak velký nativní 6MPx čip ­(a neděláš ho vytvářením čtveřic se stejnými barvami na 24Mpx čipu­), dostaneš menší šum u nativního čipu kvůli větší světlocitlivé ploše ­(kvůli absenci hradeb­). Takže ani zde nepřinese tvé řešení žádné vylepšení.

Něco málo by se dalo vykouzlit interpolacemi mezi těmi čtveřicemi, ale nečekej nějaké zázraky. Jak říkám, tvoje řešení sice sníží šum na pixelové úrovni, ale protože má ve výsledku současně 4krát menší rozlišení, výsledný šum není 4krát nižší, bude víceméně stejný. Ono když snímek s vyšším šumem, ale i vyšším rozlišením zmenším na rozlišení menší, snížíš také šum. nyní už konečně chápu, jak jsi to myslel, nicméně ne, tvoje řešení fungovat nebude. Naopak přináší jen problémy.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  6.2.201720:43
>čtvrřici tvořil čtyřmi pixely stejné barvy. Což je dost zvláštní myšlenka, neboť v praxi bude spíše ke škodě než k užitku. Čím menší pixely máš, tím více šumí.
-­-­-jenže já nemám menší pixely, já mám VĚTŠÍ pixel složený ze čtyř STEJNÝCH, tedy určitě ne menších.
Dále si nemyslím, že jedna čtyřnásobná buňka vyprodukuje více šumu. Bude ho tam zaručeně méně. Je vyloučené, aby čtyři buňky ve čtveřici udělaly stejnou chybu a chyba se uložila jako vadný odstín šumu. A že jsou ty 4 stejně_barevné buňky u sebe je MNOHEM LOGIČTĚJŠÍ ­- svazek světla s barvou převážně zelenou se ideálně nerozprostře napřeskáčku... neprojeví se ideálně zeleně v rozhozených malých zelených jedno­-buňkách klasicky rozmístěných barevných buněk na širší ploše 24 Mpx snímače. Ty potřebuješ ze skupiny světelných paprsků ­"převážně zelené­" dostat do velké zelené čtyřbuňky co nejčistší zelenou k pozdějšímu vytvoření kvalitního pixelu RGB ­(samozřejmě zkombinovaného z kvalitní čtyř­-červené a čtyř­-modré... na úrovni těch buněk, a ne až výpočtem z nějakého míchání a průměrování, zarušeného šumem+jinými barvami. A právě toto vytváří více kvality, a ne méně ­(viz tvůj tip v bodu 2, s nímž nesouhlasím. V témže bodu 2 vidím další nesmysl:
>"světlocitlivá plocha je v obou řešeních stejná­­), rozlišení je stejné a i detaily budou podobné­"
-­-­-světlocitlivá plocha JE stejná, ale pro ČTYŘNÁSOBNĚ MENŠÍ ROZLIŠENÍ, tedy mám určitě větší citlivost a podle mě i menší šum... nebo kompromis mezi těmito dvěma výhodami, což přesně chci ­- půl napůl to rozdělit mezi větší citlivost a mezi nižší šum. I kdyby ten šum nebyl 4x ­(resp. 2x­) snížený, stále by byl lepší než u 24­-Mpx fotky, kterou vůbec nechci, s její velikostí a nedetailními detaily plnými šumu, přepočtených kompromisů a neostrostí.
V témže bodu ještě:
>"neboť interpolační algoritmy pro detaily pracují i s dalšími barevnými složkami­"
-­-­-nečteš pořádně, co píšu ­- přesně o tom jsem psal v minulém příspěvku ­- že guruové pro algoritmy by jistě uměli využít i těch sousedních JEDNOTLIVÝCH buněk. Ale zde by bylo možno využít i JEN NEJSOUSEDNĚJŠÍCH buněk dvou nebo dokonce jedné, sousedící třeba jen rohem! Což by takto jemně u jednoho velkého celistvého chlívečku 6 Mpx nešlo ­(takto je to jemnější, přesnější práce na jednom každém pixelu­), a u 24 Mpx snímače organizovaného barevně napřeskáčku také moc ne... protože my chceme kombinaci pro jednu složku našeho konkrétního čtyř­-pixelu doplněnou případně i informacemi z nejtěsněji přiléhajících buněk jiných barev, a ne nějaký namixovaný, víceméně nahodilý guláš barev a pak z toho něco průměrovat.
>Něco málo by se dalo vykouzlit interpolacemi mezi těmi čtveřicemi, ale nečekej nějaké zázraky
-­-­-Ne něco málo, ale hodně ­- takřka čtyřnásobek čistoty a čtyřnásobek světla na pixel dává čtyřnásobek citlivosti.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  7.2.20170:56
Když je to mnohem logičtější, proč to ještě nikdo neudělal? Přihlášky na konferu ICCV o zpracování obrazu máš v březnu, to ten článek stihneš naťukat a můžeš zkusit, zda ti to přijmou. Osobně bych ty recenze na něj raději nechtěl vidět a myslím, že ani ty ne.

Čtyři sloučené malé buňky ­(4× 6×6um­) ti zaručeně udělají více šumu než jedna velká ­(12×12um­). Je to právě kvůli těm hradbám mezi pixely, které ti snižují světlocitlivou plochu. Máš jedno, zda to spočítáš softwarově jako průměr ze čtyř buněk nebo ti tuto integraci signálu provede velká buňka rovnou. Velká buňka akorát bude mít přesnější výsledek, protože díky absenci hradeb posbírá více signálu, který bude méně zašuměný. Je pravda, že díky rozkouskování pixelů můžeš více kouzlit, ale zas to má nevýhodu v tom vyšším základním šumu.

Už jsem ti říkal a souhlasil jsem, že stejná plocha na menším rozlišení způsobí menší šum. Způsobí ale menší šum na pixelové úrovni, nikoli na obrazové. Pokud si tedy zobrazíš fotku 1:1 na monitoru a budeš zkoumat pixel po pixelu, bude tvé řešení skutečně výrazně lepší. Pokud ale si tu fotku zobrazíš na předem dané ploše ­(třeba Full HD­) bude šum stejný. Příklad. Máš třeba 1­" čip se 4K rozlišením ­(3840×2160 pixelů­). Ve tvém případě vyfotíš 4K votku, ale sloučíš čtveřice pixelů, takže výsledkem bude Full HD ­(1920×1080 pixelů­). Když to zobrazíš na Full HD monitoru ­(1:1­), bude to mít jistou úroveň šumu. Pokud bys to uložil jako klasickou 4K fotku a takovou zobrazil 1:1 na Full HD monitoru ­(tedy jen čtvrtinový výřez fotky­), tak jasně, šum bude větší. To ti neberu, to je naprostá pravda. Problém je v tom, že když tuto 4K fotku necháš zobrazit celou na tomto Full HD monitoru, musíš jeden pixel na monitoru vytvořit ze čtyř pixelů 4K fotky, tedy provádíš tutéž operaci jako ten tvůj algoritmus sčítání na čipu. Jen to provádíš jinde. Výsledek je podobný, šum je podobný, všecko je podobné. Obrazový šum tvé fotky bude stejný, pixelový bude nižší.

Ty si to neuvědomuješ? Zkusme to ještě trochu jinak.
1, Vezměmě úplně jednoduchý obrazový snímač s 8×8 pixely, tedy 64 pixely. Vezměme klasickou Bayerovu masku. Máme tu tedy 32 zelených, 16 modrých a 16 červených pixelů. Řekněme, že jeden pixel má 10um. Tedy máme 6400 um2, přičemž o zelenou barvu se nám stará 3200 um2, o modrou 1600 um2 a červenou 1600um2.
2, Vezměme snímač s velkými 20um pixely. Máme tedy rozlišení 4×4 pixely, tedy 8 zelených ­(20×20um­), 4 červené a čtyři modré. Každý pixel má 400um2, tedy o zelenou se nám stále stará 3200um2, o modrou 1600um2 a o červenou 1600 um2. Máme tedy stejnou plochu senzoru, stejnou sumu ploch jednotlivých barevných buněk, ale čtvrtinové rozlišení. Je šum v tomto případě nižší? Ano, je, ale jen na pixelové úrovni. nikoli na obrazové. Na obrazové úrovni je srovnatelný s řešením 1.
3, Tvoje řešení. Máme 64 pixelů 10×10um, tedy 6400 um2 plochu čipu. Máme tu shluky pixelů po čtveřicích ­(20×20um­), tedy 8 zelených čtveřic ­(20×20 um­), 4 modré a 4 červené. O zelenou barvu se nám tu stará 3200 um2, tedy úplně stejně jako v řešení 1 i 2. O modrou 1600 um2 a o červenou také 1600 um2. Na stejnou plochu, na stejný snímek pořád stejná plocha všech barev. Rozlišení 4×4 pixely. Tedy stejné výstupní rozlišení 4×4 pixely, stejná plocha zelených buněk, stejná plocha modrých i červených jako v řešení 2. Tedy i stejný šum. Tam nic nevykouzlíš, tedy je to srovnatelné s již stávajícím řešením, kdy máš prostě větší pixely. Jen ten šum bude ve tvém případě větší, neboť zdrojem je zde 64 10×10um pixelů místo 16 20×20um pixelů a menší pixely kvůli hradbám mezi nimi na jednotku plochy více šumí. Je fakt, že můžeš kapánek přesněji interpolovat, to je pravda a tohle je skutečně věc, kde má to řešení přínos. Teoreticky by tak fotografie mohla být ostřejší a detailnější, nicméně za cenu vyššího šumu daného těmi malými zdrojovými ­(nikoli koncovými­) pixely. Je pak otázkou, zda by ten zvýšený šum tvého řešení byl menší než přínos pro lepší detaily.

Pokud to myslíš takhle ­( http:­/­/www.zonerama.com­/Link­/Album­/2661027 ­) a prostřední obrázek je tvé řešení, tak kvůli těm černým čarám ve čtveřicích to bude více šumět než v řešení 1 s klasickými velkými pixely. Pokud použiješ řešení 3, tak na pixelové úrovni to bude ve větším rozlišení samozřejmě šumět více, ale pokud ten snímek zmenšíš na rozlišení svého řešení ­(tedy na čtvrtinu­), bude to pořád totéž. Tedy nic nemáš zadarmo, rozlišení můžeš snížit na čtvrtinu i u dnešního řešení a šum se na pixelové úrovni sníží ze stejných důvodů stejně jako u tvého řešení. Nic světoborného to tedy není, jen jiná maska. Jinou maskou nikdy šum takto nesnížíš a můžeš ho snížit na pixelové úrovni jen snížením rozlišení, což ale můžeš udělat i s klasickou maskou a nepotřebuješ k tomu ten tvůj výmysl.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  7.2.20178:36
>Čtyři sloučené malé buňky ­­(4× 6×6um­­) ti zaručeně udělají více šumu než jedna velká ­­(12×12um­­)
-­-­-ALE MÉNĚ NEŽ JEDNA MALÁ ­- a o to jde. výhody čtyřnásobku ­(+300%­) mínus nějaký šum malých buněk je stále bohatě lepší výsledek než jen jedna malá buňka s nulovou výhodou a 100% původního šumu.
>Máš jedno, zda to spočítáš softwarově jako průměr ze čtyř buněk nebo ti tuto integraci signálu provede velká buňka rovnou
-­-­-jedno máš leda kolečko u trakaře... Sám jinde píšeš, že to jedno není, kvůli hradbám mezi buňkami. Už jsem psal, že by se NEJEN průměrovalo, ale i vylučovala informace buňky s největší odchylkou, největší chyba ­- tedy tam jako ty jen neprůměruju všecky sračky, ale pouze co nejvyšší kvalitu. ono není umění vzít všecko z 24 Mpx smetí, zamíchat do jednoho velkého guláše a říkat, že to je lepší, než vytřídit kvalitní ­"suroviny­", a s tím teprve pracovat. a ­"mezibuňková berlička­" mezi čistšími barvami je taky něco jiného, než průměrování šumu a jednolitá šeď po paušálním odšumování se starým známým ubíráním saturace.
>menší pixely kvůli hradbám mezi nimi na jednotku plochy více šumí
a­) nešumí více, ale naprosto stejně, protože se bavíš stále o tom nejvíc idiotském původním řešení 24 Mpx na stejné ploše. jen v mém případě po čtveřicích stejné barvy + vylučování chyb jednotlivých buněk + čistší průměrování uvnitř čtveřice + lepší­/přesnější berlička mezi­-buňková ­(lze brát jen těsné sousedy, 2 nebo 1 sousedskou buňku, ne komplet velký pixel.
b­) o těch hradbách jsem už 1.2.2017 v 18:13 psal: ­"Umím si i představit nějaké inovativní předěly mezi jednotlivými buňkami z těch čtyř ve čtveřici tak, aby se světlo dopadající doprostřed odráželo do buněk a přijímalo se maximalizovaně zužitkované.­"
-minimalizace plochy zabírané šířkou hradeb, hradby ve čtveřici snížené a tvar jako břit, šikminou odrážející světlo ke světlocitlivé buňce. dokážu si zde představit i význam materiálu ­- lesk, pokovení­/křemík, máme přece něco jako nanotechnologie, ne? hustotu 24 Mpx už rutinně zvládáme, tak proč ne dostat se blíž k úrovni atomů, když to při výrobě procesorů takto prakticky už zvládají? snížení a zúžení hrany hradeb je zcela jistě proveditelná úprava ­- a pak zůstávají už jen ty ­"mé­" výhody.
K obrázku, kde jsi to vyjádřil absolutně přesně: ANO! Díky. Přiznej si ale, že to klasické řešení ­(nejvíc vpravo­) ti dá šedou zkombinovanou sračku. udělej si v tom očima obdélník o velikosti sousední čtveřice na místě­/ploše té odpovídající čtveřice, a zjistíš, že tam místo čtyřnásobku modré máš jen čtvrtinu modré. podobně s červenou, se zelenou pak polovinu. jinými slovy ty se ze čtvrtinové, maximálně poloviční informace pokoušíš udělat správný obrázek ­(je ale nesprávný, chudý, nečistý­), a pak se snažíš z té hromady nepřesných ale hustých srágor interpolovat ­"co nepřesnější­" fotku o 6 Mpx ­- což nemůže ani omylem dopadnout dobře. V mém řešení se specializuji na extrakci správné barvy na správném místě ­(nerozptýleně­), pak náhodně zašuměné jednotlivé buňky vyloučím ­(=výsledek předčistím­) a pak ze zbývajících tří vypočtu ­(1+1+1­)­/3*4=maximálně čistou barvičku plné intenzity do výsledného pixelu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  7.2.20179:00
"by se NEJEN průměrovalo, ale i vylučovala informace buňky s největší odchylkou­"
Vratim sa k mojmu prikladu 2x2 um buniek co davaju nahodne hodnoty od 180 do 220. Nahoda je blbec a statisticky nemozeme zanedbat ani pripad ked povedzme jedna bunka zo stvorice da hodnotu mensiu ako 200 a tri bunku daju hodnoty od 215 do 220. V tom pripade tu najmensiu hodnotu vylucime a zo zostavajucich troch hodnot od 215 do 220 spravime priemer. A co nam vyjde ? Este horsi vysledok, nez keby sme klasicky ­"vzali všecko smetí a zamíchali ho do jednoho velkého guláše­" ! :­)

Tvoj sposob postprocessingu je idealne vhodny pre elimiinaciu nejakych ustrelenych dead a hot pixelov. Ale ked si vsimnes ­(idealne na neodsumenom RAWe fotenom pri vysokych ISO­) aky charakter sumu obvykle lezie z buniek, tak uvidis ze su to naozaj nejake nahodne hodnoty v urcitom rozsahu, a tych vylozene ustrelenych pixelov ­(ktore trcia mimo obvykleho rozptylu meranych hodnot a ktore by si vyhadzoval ako smeti­) tam statisticky az tak moc nie je.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  7.2.20179:18
>Este horsi vysledok, nez keby sme klasicky ­­"vzali všecko smetí a zamíchali ho do jednoho velkého guláše­
-­-­-Nesmysl.
>Nahoda je blbec
-­-­-jo, to je. ale statisticky se 4 současně zmýlí jen jednou za sto let.
většina se nemýlí a pak se vyhodí jedna největší odchylka, čímž se ­"suroviny­" pročistí a výsledný guláš ­(obraz­) pak bude také čistší.

S tvým pojetím fotografie co by dominantně nahodilých hodnot, se ti divím, že ještě fotíš... jen a jen náhodný šum v buňkách snímače, jen se to liší úrovní těch nahodilých chyb. ­- To by pak nemělo vliv, co je před objektivem. Jenže já věřím ve význam světla. TO je dominantní, a ty chyby a šumy jsou v jednotkách procent a dají se právě takto vyloučit.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  7.2.20179:33
Ked sa pozriem napriklad na taky neodsumeny RAW z FZ2000 foteny pri ISO25600 tak nemam ten pocit, zeby vecsina rozdielov medzi jednotlivymi bunkami pri tej istej intenzite svetla bola len v jednotkach percent...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  7.2.20179:02
>Když je to mnohem logičtější, proč to ještě nikdo neudělal?
-­-­-protože NEŽ někdo něco udělá, VŽDYCKY se objeví idioti, kteří říkají, že to nejde, a že kdyby to šlo, už by to dávno někdo dělal.
>Přihlášky na konferu ICCV o zpracování obrazu máš v březnu
-­-­-ironie ti jde... klidně si to podej za sebe, nebudu se zlobit. neznám žádnou konferu ICCV a budu jen rád, když si příští rok koupím KONEČNĚ, K O N E Č N Ě rozumný foťák do kapsy s přiměřeným zoomem ­(30­-240­) a světelným objektivem ­(f2.0­), rychlý, s 24 Mpx snímačem ale výsledným kvalitním 6 Mpx obrázkem bez šumu a s možností focení s vyšší citlivostí. prostě něco, co už s dnes známými technologiemi mohlo být nejméně 5 let na světě!!!
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: Milan Šurkala  7.2.201711:33
Nemám čas ti to tu pořád vysvětlovat a svět se mi nezboří, když to nepochopíš. Dokážu bez toho žít. Ale zkusím to ještě.

To, že sloučíš čtyři pixely a snížíš šum, není vůbec nic nového a dávno jsem ti to odsouhlasil. Ostatně sám to používám už roky v recenzích, kde snímky zmenšuju na 12MPx pro porovnání šumu, dělá to i DxOMark, to jsou ta zobrazení print a screen. Jenže, když vyfotíš fotku 24 MPx ­(řešení 3­) a softwarově snížíš rozlišení na 6 MPx, dostaneš šumem totéž jako to tvé řešení 2, které rovněž vyfotí 24MPx a uloží je jako 6 MPx. To, zda ti to sečte elektronika čipu jedním algoritmem nebo Photoshop algoritmem podobným, na výsledku nic moc nezmění. 24MPx fotka uložená do 6MPx rozlišení bude vždycky šumět podobně. Tedy když si už dnes nastavíš ve 24MPx fotoaparátu 6MPx rozlišení, dostaneš to, co chceš. Tedy, tvoje řešení není nijak objevné, protože téhož snížení šumu můžeš prostě a jednoduše dosáhnout i dnes tím, že 24MPx fotku uložíš jako 6MPx buď ve fotoaparátu nebo to proženeš Photoshopem. Takže řešení 2 a 3 nepřináší při uložení do 6MPx výrazný rozdíl. Tvým řešením dostaneš mnohem lepší jednu složku barvy pro tvůj výsledný pixel ­(to je pravda­), ale zase musíš úplně interpolovat další dvě barvy.

Řešení 1 a 2 rovněž nepřináší výrazný rozdíl. Nicméně neříkám, že ten tvůj přístup je pitomost. Naopak, má to pár zajímavých vlastností, které stojí za prozkoumání. Ve srovnání 1 a 2 tvoje řešení přinese větší šum ­(hradby­), menší dynamický rozsah ­(malé pixely to prostě nepoberou­), ale kvůli možnosti inteligentněji skládat ty ­"čtvrtpixely­" ­(ve srovnání s řešením 1­) půjde dosáhnout lepší ostrosti. Je to zajímavý přístup, nicméně proti velkým pixelům vyřeší jeden problém a způsobí další dva. Tohle půjde nasimulovat ­(kromě DR­), tak to možná zkusím nakódit. Říkám, je to hodně zajímavá myšlenka, která má něco do sebe, ale není to nižší šum. Ten můžeš snížit akorát tak, že budeš slučovat více pixelů než v klasickém Bayerovi.

Idea, že si ze čtyř pixelů budeš vybírat ty, které jsou kvalitní, je naivní. Jak chceš poznat ten, který je kvalitní? Idea, že tři pixely budou OK a jeden bude mimo, není správná. Všechny čtyři budou ulítlé někam a pravdu poznáš nejlépe tak, že jich zprůměruješ co nejvíce. Občas ti to odlehlé pozorování výsledek zkreslí více, než kdybys ho vyloučil ­(to máš pravdu­), ale ve většině případů ti to pomůže.

Odkážu tě na http:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-sony­-a7r­-ii­-ilce­-7rm2­-detaily­-na­-druhou­/6365­-5 Tam mrkni na ISO 102400 ve 42MPx a pak ve zmenšenině na 12 MPx. Vždyť to už dávno funguje, rozlišení si můžeš zmenšovat jak chceš a snižovat tím šum.

Na rozdíl od tebe se algoritmům pro zpracování obrazu profesionálně věnuju a chodím je prezentovat na mezinárodní vědecké konference. Před pár lety jsem tam např. mluvil s borci ze Samsungu, kteří vytvářeli algoritmy pro nový organický dvouvrstvý senzor, takže tématicky by ti ten tvůj postup vzít mohli. Ale musel bys nejprve pochopit, co je jeho výhodou a co naopak.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  7.2.20178:13
"Je vyloučené, aby čtyři buňky ve čtveřici udělaly stejnou chybu a chyba se uložila jako vadný odstín šumu.­"
A toto prave nie je pravda. Sum je statisticky nahodna odchylka od idealnej meranej hodnoty, a tato odchylka je ­(cca­) nepriamo umerna aktivnej ploche bunky. Skusim to ukazat na priklade. Majme intenzitu svetla, ktora pri danom ISO zodpoveda meranej hodnote 200. Pixely o velkosti 4x4 um nameraju nahodne hodnoty s odchylkou +­/­- 5, cize my nacitame hodnoty od 195 az do 205. Ale pixely o velkosti 2x2 um uz budu mat odchylku +­/­-20 ­(v skutocnosti este vyssiu lebo izolacne medzery mezdi bunkami ale tie teraz pre jednoduchost zanedbam­). Cize my nameriame nahodne hodnoty od 180 az do 220. Lenze nikde nie je zarucene, ze styri mensie pixely s hodnotami od 180 do 220 urcite daju priemernu hodnotu v rozsahu 195 az 205 ! Sum je vec nahodna a uplne kludne sa moze stat, ze vsetky styri pixely nahodou budu mat hodnoty vyssie nez 205, takze po spriemerovani to moze dat bez problemov trebars aj 210.

Problem je v tom, ze sum je statisticky nahodna velicina, na lokalnej diskretnej urovni sa sprava ako len chce, a jeho priemer sa blizi k idealnej hodnote ­(v nasom pripade k hodnote 200­) az pre velmi velke mnozstvo pixelov. Cim vecsie mnozstvo pixelov, tym viac zodpoveda priemeru. Takze fotka, vyfotena tvojim systemom zalozenym na stvoriciach buniek velkych 2x2 um, by na pixelovej urovni ­(myslim uz pixely na fotke vzniknute zlucenim stvoric buniek­) mala ovela vyssi sum, nez fotka snimana cipom ktory by mal poctive velke 4x4 um pixely. A az na globalnej urovni ­(cela fotka na monitore alebo vytlacena­), kde nevidno jednotlive pixely, by mala podobny sum ­(a aj to len pri nizkych ISO­).

A na vysokych ISO by sa kvoli odstranovaniu vyssiemu pixelovemu sumu na nej ovela viac prejavili typicke farebne ­(obvykle cerveno zelene­) flaky.

Preto ja tvrdim, ze akymkolvek zmensovanim buniek sa z pohladu cistoty a vernosti farieb kvalita fotky iba znizuje.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  6.2.201719:25
Dalsi problem, ktory prinasa riesenie so styrmi mensimi priemerovanymi ­(alebo akokolvek inak v postprocesingu zlucovanymi­) pixelmi namiesto jedneho velkeho, je podstatne nizsia kvalita obrazku pri vysokych ISO ­- ovela skor nastava strata farebnej vernosti a dochadza k vecsej degradacii fotky na okrajoch histogramu.

Strata farebnej vernostii je jasna ­- cim vecsia farebna zlozka sumu, tym je tazsie, hlavne na mensich plochach, zrekonstruovat povodny odtien farby. Najhorsie na silnom farebnom sume je to ze sa zvykne vyskytovat v zhlukoch, z ktorych potom po spriemerovani vznikaju rozne cervene a zelene flaky. To je tiez pricina, preco su jpg obrazky pri vyssich ISO menej farebne ­- postprocessing sa snazi ­"schovat­" tieto flaky, a castokrat si musi pomoct aj znizenim saturacie.

Degradaciu histogramu skusim vysvetlit na priklade. Majme pixely velke X*X, ktore pri nejakom ­(vysokom­) ISO davaju sum na urovni 10% z maximalneho snimaneho rozsahu. Pri snimani ciernej farby, ktora by mala mat hodnotu blizku nule, ziskame z pixelov snimane hodnoty v rozsahu od 0 do 10% rozsahu. Po odsumeni fotky ­(odsumenie mozno priblizne aproximovat priemerovanim­) ziskame fotku, kde tmave casti budu mat 5% intenzitu. Takze cierna sice uz nebude cierna, ale bude este relativne tmava. Avsak ak mame pixely X­/2 * X­/2, t.j. pixely so stvrtinovou plochou, ich sum bude podstatne vecsi, pre jednoduchost povedzme ze stvornasobny ­(lebo stvrtinova plocha­) ­- bude teda na urovni 40% z rozsahu. Odsumenim ­(spriemerovanim­) nejakej snimanej ciernej plochy ziskame cca 20% jasovou uroven, ktoru by som ciernou uz rozhodne nenazyval ­(bolo by to dokonca svetlejsie ako stredna seda 18% !­). A podobne tak namiesto 100% bielej, ziskame iba 80% bielu ­(ktora uz vyzera ako mierne zasedla­). Histogram sa teda ­"scvrkne­" na rozsah 20 az 80% a fotka bude vyzerat ako keby bola za nejakym sedym zavojom. Co je na tomto ale najhorsie ­- nie je mozne tento histogram jednoducho natiahnut na 0­-100% pretoze tym by sme natiahli aj odtiene farieb nachadzajuce sa povodne medzi 20% az 80%, ktore sa odsumovanim ­(priemerovanim­) nikam neposunuli a tym padom to zmeni celkovu tonalitu fotky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: busy  1.2.201718:45
Viacvrstvove snimacie bunky = presne to robi snimaci cip Foveon X3 ktory pouzivaju fotaky Sigma.

Sestuholnikove bunky = vyhoda sestuholnika ako takeho voci stvorcu je o tom ze je ­"kruhovejsi­", a tym padom ma kratsi okraj a preto ­(teoreticky­) mensiu stratu naboja do okolitych buniek pri dlhych expoziciach.

Velke citlivejsie pixely pre snimanie nizsich jasov + mensie menej citlive pre snimanie vyssich jasov = presne o tomto je HDR ­- jedna expozicia vecsia ­(lepsie nasnima tmave casti­) a druha je mensia ­(lepsie nasnima svetlejsie casti­). Fuji to akurat spravilo tak ze obe expozicie sa daju urobit naraz, a tym padom odpadavaju artefakty sposobene pohybom na snimanej scene.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: 2xs  1.2.201719:00
výhoda šestiúhleníku je i v tom, že na styku tří buněk ­(kde je předěl­) se vypočte pixel, a stejná R buňka se použije i s dalšími dvěma sousedícími G a B... a těchto společných styků trojic buněk je u šestiúhleníku více = šest. každá buňka tedy je využitelná více než u čtvercové sítě, a vlastně z jedné plus šesti okolních buněk se vytvoří 6 spočítaných plnohodnotných pixelů.
asi nejde, aby byla jedna R a kolem na střídačku jen G­-B­-G­-B­-G­-B... je to ale o vhodné organizaci barev na té ploše. A i kdyby pak vypočtené pixely nevycházely úplně rovnoměrně v trojúhelnících, lze to dopočítat.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: kultus  29.1.201719:03
Ad megapixlovani souhlas. Tady ale pritvrzuji prave mobily, nedelam si iluzi je to jen marketing, ale aspon spravnym smerem. Davaji se ted 12Mpx snimace a cili se na vetsi pixely ­(aspon trochu­) navic f1.7 cocka hodne pomuze drzet ISO dolu. Fandim dokonce i snaham o dvojite fotoaparaty s ruznou ohn.vzdalenosti, treba iphone 7+. Zoom je u takovych zarizeni nahouby, ale dva pevne ­"objektivy­" nechava vyhodu mensi cocky a zaroven kvalitnejsiho pevneho ohniska. Clovek pak ma neco na krajinky a aspon neco na portrety...zajimave jsou i pokusy o jeden cernobily snimac a druhy barevny. Videl jsem srovnani z nejakeho huawei, fotky v plnem rozliseni a ty cernobile fotky meli tak 2x tolik detailu a hezci kresbu...Co pak dela ten SW ke spojeni snimku je mi uz sumak. Dale mame RAW + manual...no kompaktum zustava uz jen ten megazoom.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Fotoaparáty nebo fotokurvítka? | od: kultus  29.1.201719:10
...jo a to s tim starym kompaktem se mi taky moc nezda. ;­) poprosil bych par srovnavacich snimku v plnem rozliseni :­) 4Mpx nejsou ani u CCD na 1­/2,7­" zadny prusvih jako dnes 20Mpx na 1­/2,3­" ale ani zadny zazrak. Ja jsem nedavno srovnaval fotky z S7edge s FZ1000 a ikdyz dela mobil moc pekne fotecky, na FZ1000 se nechytal ani kdyz jsem dal mobilu naskok RAWem ;)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Môj menšinový postoj | od: pepe.1  26.1.201721:14
Ďakujem za dobrý článok. Toto je fórum o foťákoch, takže logicky sme tak trošku naklonení na ich stranu. Myslím si, že každý keď kupuje foťák ­(resp. niečo čo fotí­) si dá nejaké požiadavky bez ktorých to jednoducho nekúpi a tí, čo fotia mobilom často nemajú okrem displeja,kvalitných fotiek a videa ­(niekedy ani to­) nijaké iné požiadavky. Ja osobne som krajinkársky typ, takže pre mňa je mobil nevhodný ­- keď to preženiem ­- cez deň s ním neviem fotiť, lebo nemá hľadáčik a v noci s ním neviem fotiť, lebo nemá závit na statív. Mobil so závitom asi neexistuje, hoci niečo na zafixovanie mobilu zrejme hej, ale mobil s hľadáčikom asi nikto nikdy nevyrobí. Takže pre mňa toto cesta nie je, ale samozrejme aj podľa tohto testu je zrejmé, že mobily majú už skvelé výsledky a v podstate je možné povedať, že pri bežnom používaní bežného človeka má tento mobil jasnú prevahu pokiaľ ide o kvalitu fotiek na širokom ohnisku.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Môj menšinový postoj | od: Milan Šurkala  26.1.201722:16
Pokud jde o ten závit pro stativ, ten není potřeba, neboť jsou na trhu stativy, které telefon jednoduše obepnou a závit není potřeba. Nedávno jsme to tu testovali, viz http:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-levne­-na­-ebay­-ohebny­-stativ­-pro­-smartphony­-za­-60­-kc­/6528
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Môj menšinový postoj | od: kultus  28.1.201710:40
Presne tak pokud uz tahas stativ, tak maly drzak telefonu za 2$ do 1­/4­" zavitu stativu uz te nevytrhne. S prvni polovinou prispevku souhlasim. Ale se zbytkem...prave na krajinu a archi se telefon hodi protoze ma uz celkem slusnou kresbu, v RAWu se da poresit i DR a detail a neomezuje te tady HO. Doporucuji zkusit panorama z nekolik RAWu i z toho mobilu a poskladat to v LR. Ani bys nepoznal ze to bylo foceno mobilem. Jinak na margo hledacku, vetsina fotaku do 10K ho nema...ani spousta bezzrcadlovek do 15K...a lidi to kupuji a foti si s tim...takze tak.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Môj menšinový postoj | od: 2xs  1.2.201712:00
S tímto se ztotožňuju. Jsem pro focení bez hledáčků ­- při kvalitním displayi, s automaticky zvyšovaným kontrastem dle okolního jasu, neexistuje důvod pro nějaký hledáček, na který někdo mačká jedno oko a mastí si přístroj nosem. Tím hůře když má člověk brýle. LCD = WYSIWYG. Raději vývoj kvalitnějších hlavních displayů a jejich vyšší kvalita, než mít na foťáku vlastně dva LCD, obvykle každý s jiným rozlišením a s trochu jiným výřezem.
S mobilem mám spíš problém jeho vratkosti pro jeho tenkost a malou hmotu ve velké ruce. Jinak se mi pro běžnou ­(jinou než uměleckou­) fotografii zdá vývoj v oblasti mobilů perspektivnější než další vývoj kompaktů.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Môj menšinový postoj | od: busy  1.2.201713:36
V kazdom pripade, pokial by sa niekto bez hladacika nevedel zaobist tak si moze z displeja ten hladacik ­(so vsetkymi jeho vyhodami­) urobit pomocou niecoho v tomto style:
https:­/­/www.aliexpress.com­/item­/LCD­-Viewfinder­-3­-40mm­-for­-Canon­-7D­-5D­-Mark­-II­-Nikon­-D90­-D300s­-D700­-D800­-GF1­/32652173972.html
https:­/­/www.amazon.com­/TARION­-Universal­-Display­-Viewfinder­-MarkIII­/dp­/B00PGW727G
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(1)
Re: Môj menšinový postoj | od: 2xs  1.2.201718:27
to je dobrý trik, řešící asi i tu tenkou hmotu těla mobilu. jen asi bude problém nebo teda každopádně rozdíl ve velikosti rámečku ­- 3­" a 5­" je dost někde jinde, + čočka okuláru a případné rohové zkreslení.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
U mňa mobil nemá šancu | od: Igor_K  25.1.201720:45
Páni, tak ja presne nerozumiem čo sa tu rieši. Ak idete na víkend s manželkou­/rodinou, tak ste proste turisti­(!­) a tie vzácne chvíle voľna a pohody si predsa nebudete dokumentovať mobilom alebo 10­-ročným kompaktom. Vezmete si predsa „manželkin“ nový systémový kompakt čo jej priniesol Ježiško.
A na originál dovolenku na horách alebo pri mori si tak či tak vezmete i svoju zrkadlovku a budete využívať obe kamery podľa potreby. Svoje deti tiež nebude portrétovať mobilom, tak neviem k čomu sa tu vlastne chceme dopátrať. Chcete definitívne zameniť foťáky za mobily a neviete či už je ten správny čas?
Mobil, nech je akokoľvek moderný, je dobrý ako obrazový zápisník a na zachytenie náhodného a neopakovateľného momentu – a vtedy je najlepší foťák práve ten, ktorý je najbližšie po ruke. Na to sú mobily proste skvelé ­- ich mobilite sa kompakty jednoducho nevyrovnajú ...a tam to pre mňa končí. Nemienim tu čítať o veľkosti čipov, šume, rýchlosti, šetriť na super objektív a potom cielene fotiť mobilom manželku pri prechádzke mestom.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(1)
Re: U mňa mobil nemá šancu | od: Milan Šurkala  25.1.201721:11
Nicméně většina lidí to takto už řeší a všechny tyhle důležité momenty tím mobilem fotí.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Re: U mňa mobil nemá šancu | od: Igor_K  25.1.201721:17
Áno, väčšina. A fotonadšenci sú práve tá menšina čo by to robiť nemala ­- max núdzovo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: U mňa mobil nemá šancu | od: Milan Šurkala  25.1.201722:12
Nicméně tento článek není určen primárně fotonadšencům, ale spíše laikům.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(4)  nízká(0)
Re: U mňa mobil nemá šancu | od: Choakinek  26.1.201717:51
Nicméně jsme na webu pro fotonadšence. Nebo už změnil status? ;­-)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: U mňa mobil nemá šancu | od: Milan Šurkala  26.1.201722:14
On měl snad někdy status webu pro fotonadšence? Vždycky byl snad o focení a fotoaparátecg a přeci nefotí jen fotonadšenci.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Porovnání | od: JTS  25.1.201719:59
Milane, opět děkuji za čtivý článek.

Jako fanda Mi4C pro ilustraci přikládám porovnání snímků z nativní fotoaplikace, jež má přednastavené poměrně agresivní odšumování, které bohužel nejde deaktivovat, a Snapdragon­/Snap Camery ­(port z CM­), ve které odšumování vypnout lze.

Nejprve pár snímků pořízených za dobrého osvětlení ­(u obou aplikací je saturace zvýšena o jednu úroveň a kvalita snímků nastavena na maximum, u Snap Camery je vypnuté odšumování, vše ostatní je jinak ponecháno v továrním nastavení­), ostřící body v přibližně stejných místech, expozice a vyvážení bílé zcela v režii automatiky. První nativní fotoaplikace, druhé Snap:

https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/751­/31678051074_b163f1a2ae_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/767­/32399471021_0d86c37f16_o.jpg

https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/507­/31678047644_c87497a583_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/601­/32521809175_582ab8d13c_o.jpg

https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/508­/32399468581_aa16e86887_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/335­/31678043104_c7be7990dd_o.jpg

https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/611­/32399467171_75f74ea5e3_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/445­/31678040914_4554cf5405_o.jpg

https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/527­/31678039914_68cdff7aec_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/699­/32369352962_1fabd8f3bc_o.jpg


Nyní snímky za zhoršeného osvětlení:

Automatika u nativní aplikace:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/669­/32369668612_0d95c9bf54_o.jpg
Funkce ­"noční snímek­" u nativní aplikace:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/423­/32143034460_10eab382b6_o.jpg
Automatika u Snap:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/708­/32481325456_6424d94f03_o.jpg
Ruční expozice u Snap ­(cca. 0.5 sekundy a nižší iso­):
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/482­/32143033580_4d451ffc56_o.jpg

Automatika u nativní aplikace:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/432­/32481475836_b96546b739_o.jpg
Funkce ­"noční snímek­" u nativní aplikace:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/782­/32369799102_d59c8f06bc_o.jpg
Automatika u Snap:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/528­/32522398555_3488339eec_o.jpg
Funkce ­"noční snímek­" u Snap:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/610­/32143318070_d64907ec82_o.jpg
Ruční expozice u Snap ­(cca. 1­/3s a nižší iso­):
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/255­/32522397565_ae007ee32e_o.jpg


Telefon slušně ostří, exponuje a vyvažuje bílou. Nativní aplikace zachovává ostrost, avšak barevné detaily a detaily obecně se odšumováním ztrácí, a přestože jsou fotky bez a se šumem zdánlivě podobné, rozmydlenost likviduje živost, ­"dimenzionalitu­" a barevnou pestrost snímku, který se stává mdlým, má ­"kompaktní­" look. Při zhoršeném světle jsem záměrně nepoužil stativ, abych si otestoval, do jaké míry je ruční expozice u Snap srovnatelná s HHT ­(noční fotografií­) u nativní aplikace. Při opravdu vyšších citlivostech kolem 3000 se vyplatí raději ručně exponovat za cenu rozmazané fotky ­(není­-li po ruce stativ­), při nižších citlivostech bych rovněž zkoušel ruční expozici­/noční fotografii u dodatečných aplikací, a teprve až jako poslední volbu sáhl po nativním sw ­- šum v rozumné míře nevadí.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Porovnání | od: Choakinek  25.1.201721:35
Výstup z těch ­"nežehlících­" aplikací vypadá jak výstup z programu ­"Raw Therapee­", když v něm na nic nešáhnu. Pochopitelně musí jít i o nějaký značně zašuměný RAW ­- např. z kompaktu s malým snímačem, focený na vyšší citlivost apod. Čili nic moc ­- nefiltruje to barevný šum, má to nepříjemnou strukturu šumu a nepřirozenou ostrost snímku. Škoda. Jinak ovšem ­"nežehlící­" vlastnost oceňuji.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Porovnání | od: JTS  26.1.20179:31
Tak on je rozdil mezi rawem, se kterym se clovek musi matlat, a mezi setrnym processingem, ktery nabizi dobre optimalizovany vystup ­- a prave o to u mobilu jde, nenabizi takovou kvalitu, aby stalo za to pouzivat raw ci se fotografiim nejak zevrubneji venovat v editorech, maji vykonne procesory, a cvakani, ktere konci vystupem zdimajicim z porizenych dat maximum by melo byt samozrejmosti. Ja jsem vlastnil Sigmu DP1s, ktera fotila skvele a zpracovani rawu zabralo chvilku, mam jeste DP2s, ale ta spatne exponuje a je to pristroj, se kterym me nebavi fotit pro veskerou pracnost kolem. Snimky mohou vypadat opravdu dobre, ale usili a limity, ktere doprovazi vyuzivani fotoaparatu a nasledne pohravani s posuvniky v developeru za to zkratka nestoji, je to ­"pain in the ass­", na fotak se prasi. Mobil je snadny, nahledy fotek reknou vic nez nahledy na displejich fotoaparatu, vse je rychle, instantni a ­- jak podotykal Milan ­- vystupy uz dnes vypadaji ci mohou vypadat natolik dobre, aby vyuzivani telefonu ospravedlnilo zreknuti se kompaktu, ktere sice maji sve nesporne prednosti, ale ty pozvolna ztraci na relevanci s lepsici se funkcionalitou a ­"silou­" mobilu.

Mi4C jsem kupoval za 3 tisice, pri teto cene a ilustraci toho, co mobil zvladne vyfotit ­(+ procesor, displej a dalsi prednosti, ktere jej definuji jako univerzalni pristroj­) nema smysl diskutovat nad jeho kvalitami. Diskuze je ale vhodna v momente, kdy v ruce drzite iPhone 7+ za tricet tisic ci obdobny aparat, a sledujete, co zvladne fotit. Mozna, ze nejake porovnani s iPhone 7+, ktery byl zakoupen prave za tricet tisic jeste uverejnim, aby vyplynulo najevo, jestli desetinasobek kupni ceny vyrazne ovlivnuje i tento mobilni aspekt, tedy fotografii.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Porovnání | od: JTS  26.1.201715:45
Slibované porovnání Mi4C ­(3.000,­- Kč­) a iPhone 7 Plus ­(30.000,­- Kč­).

U Mi4C ­- saturace +1, průměrové měření expozice, maximální kvalita snímků, u Snap aplikace navíc vypnuté odšumování. U iPhone 7 Plus v nativní aplikaci nelze s nastavením hýbat, kvalita je automaticky přednastavena. Expozice a vyvážení bílé v režii automatiky.

První iPhone 7 Plus, druhý Mi4c ­- nativní aplikace, třetí Mi4C ­- Snap Camera.


U obou telefonů ostřeno na modrý automobil:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/580­/32535952525_5f7efdb03b_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/371­/31692143594_364bd9d0fa_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/326­/32156830740_d0525a469e_o.jpg

U obou telefonů ostřeno na billboard:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/507­/31723887213_e905541622_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/539­/31723884443_533e857c41_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/490­/31692142824_82c05ba3c0_o.jpg

U obou telefonů ostřeno na horizont:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/491­/32383313082_dbd3c9de5c_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/383­/32535947735_158f6fe806_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/739­/32494915806_fb9a4b344f_o.jpg

U obou telefonů ostřeno na stožár:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/697­/32413255681_f136a29d82_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/499­/32383306572_9e8aa6867a_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/589­/32413250461_90126807f6_o.jpg

U obou telefonů ostřeno na vzdálenější vchod do metra:
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/291­/32535950515_417105e3f8_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/706­/32494913626_e9a00e3ca9_o.jpg
https:­/­/c1.staticflickr.com­/1­/261­/32413249291_6ff3964f0c_o.jpg


Verdikt: Za daných podmínek Mi4C > iPhone 7 Plus.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Porovnání | od: 2xs  1.2.201712:23
díky za fotky a praktické srovnání.
se závěrečným hodnocením musím ale, byť nerad, nesouhlasit. u Mi4C je veškerý sníh modrý, modrá všeobecně přehnaná a barvy cukrátkové. u iPhonu je to sice zase až moc zašedlé, málo výrazné, ale daleko vyrovnanější a pro oko příjemnější, podobnější realitě.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Porovnání | od: JTS  1.2.201718:50
To je dle mého soudu otázkou preferencí, nehledě na skutečnost, že při daném světle sníh namodralý skutečně byl. Pravdou je, že Mi4C má spíše studenější vyvažování bílé, a barevnost byla navíc akcentována zvýšením saturace při processingu přímo v mobilu ­(mám rád ­"funky­" barvy, nikoliv však přesaturované a nepřiléhavé omalovánky­), každopádně detaily a ostrost jasně hovoří ve prospěch mobilu za desetinovou cenu iPhone 7+.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Smartphone, ha ha :-D | od: Choakinek  25.1.201717:58
Argument, že se článek zrovna věnoval tomuto foťáku a tomuto telefonu ­(k čemuž je nutné přihlédnout­) pokládám za argument, který je jednak v rozporu s nadpisem a pak významně podrývá smysl celého článku.

Nadpis zní jasně: ­"Kompakt nebo smartphone? Co za 4500 Kč fotí lépe?­"

Já řikám: Jednoznačně kompakt.

Celý vtip je totiž v tom, že dnešní nové kompakty do 4500 Kč nenabídnou nic víc ­(nic víc užitečného­), než kompakty řadu let staré, proto mohu vybírat i mezi kompakty bazarovými a jít zatraceně daleko do minulosti.

Tak co třeba takový Panasonic LX3? Ten lze dnes sehnat již dokonce od cca 3000 Kč!

A rázem se nám ty plusy ze závěru článku poněkud mění ;­-­).

1­) Kupujete jen jedno zařízení
Ano, hmotnost bude menší, cena nemusí, na volání mohu použít i obyčejný mobil třeba za 500 Kč. Že mám vlastnost volání a focení rozdělenou do dvou zařízení je výhoda, takže že jde v případě smartphonu jen o jedno zařízení není výhoda sama o sobě.

2­) Konkurenceschopná kvalita obrazu...
Ha ha ha ha ha :­-D.

3­) Obvykle nabídnou Full HD video
Pojďme do toho... porovnejme HD video z LX3 s FullHD videem z telefonu. Neříkám ­- někdy bude LX3 poraženo, ale pevně věřím, že velmi často nikoliv.

4­) Rychlejší sekvenční snímání
Ano, jde o jedinou nevýhodu. Zde je nutné podívat se po jiné bazarové nabídce a najít takovou do 4500 Kč nebude nemožné, ale bude to obtížnější.

5­) Lepší světelnost objektivu
Často horší, někdy stejná. Spíše výjimečně lepší.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Smartphone, ha ha :-D | od: 2xs  1.2.201712:37
ad 1­) volat za 500 Kč ano, ale kde je mailování+plánovač a vyhledávání­/brouzdání na internetu?
ad 2­) konkurenceschopná ve smyslu srovnatelná určitě ano. tahle recenze mě kromě optického zoomu přesvědčila. až budu detektiv­-šmírák nebo hvězdář, použiju pro to vhodnější tele s optickým zoomem.
ad 3­)
ad 4­) prostě mobil lepší.
ad 5­) i zde mobil vede ­- jen zcela výjimečně je kompakt se světelnějším objektivem, o vadách a deformacích nemluvě.
mít jedno velmi lehké a pohotové zařízení pro volání+internet+focení je obrovitá výhoda, kterou nemůže vyvážit občasné lepší rozlišení při zoomování, v případech kdy se nemohu dostatečně přiblížit. ­- za tahání dvou krámů po kapsách to prostě nestojí. a i když asi existují kompakty fotící kvalitně, tento článek ukázal, že v PRŮMĚRU asi neobstojí proti slušným ­(nikterak drahým­) foťákům v mobilu. a nikdo mi nenamluví, že byl zvolen právě ten nejhorší kompakt a jeden z nejlepších mobilů, čímž někdo chtěl zkreslit výsledek.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
hmmm | od: FotoZemek  25.1.20178:35
já si myslím, že většině lidí stačí telefon a kdo si potřebuje nacpávat HDD 10 ­- 15 ­- 20 megabajtama na fotce
proč, když největší fotka kerou si pověsej na zeď bude fotka Jiříčka max 13x18 ­)­)­)­)­)­)
Mladí nám dali k vánocům kalendář s vnukem, ten 5Mb pidisnímaček z mobilu obstojně vykreslil toho našeho ,,Urviša,, aj v A3 ;­-­)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: hmmm | od: busy  25.1.201722:13
A ja mam dokonca krasny a detailny obraz velkosti A4 vytlacenyy z fotky 2 MPix a 300 kB :­)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kplayer  25.1.20177:56
Největší, nedostižitelná výhoda kompaktu oproti telefonu je ergonomie. Z odpolední procházky v nějakém novém, neznámém městě udělám klidně 300 fotek. Kompakt mám vždy v kapse nebo v ruce na poutku. Telefon je pro takové focení naprosto nepoužitelný, navíc, když na něm ještě běží navigace........ Telefon je velký a neohrabaný do ruky a taky si nemím představit, že by na něm bylo poutko. Hardwarová spoušť je naprosto nezbytná. Prostě kompakt vytáhnu a rychle cvaknu. V telefonu bych musel přepínat na foťák, je to mnohem pomalejší. Kdyby telefony dosahovaly kvalitnější výstup, spíše by mohly konkurovat pokročilejším kompaktům, kdyby chtěl člověk dělat nějaké sofistikovanější fotografie a měl čas pohrát si s kompozicí atd. Ale pro účely cvak&go s intenzitou 100 fotek­/hodina je bez sebemenší pochyby absolutně a jednoznačně 100% vítěz kompakt!!
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Milan Šurkala  25.1.201710:36
Dovolil bych si nesouhlasit v podstatě se vším. Mobil můžeš mít také vždy v kapse, nevidím rozdíl. Kam ho strčíš, tam ho budeš mít. Byly i mobily, které měly ouško na poutko, nezřídka je poutko na pouzdru k mobilu ­(dost lidí si pouzdra na mobil kupuje­).

Hardwarová spoušť je nezbytná? No, tohle jsem si kdysi myslel taky a dnes mi to přijde často spíše jako staromilský názor zarytých fotografů než něčím podložený názor ­(ono totiž dost záleží také na tom, jak dobře­/blbě se ty spouště udělají ­- někdy to skutečně může být lepší, mnohdy tomu tak ale také není­). Problém je v tom, že u spousty telefonů je spoušť poměrně tvrdá ­(protože musí být plošně malá­) a při focení s lehkým mobilem tak snadno vznikají otřesy. Při focení nočních fotek starší Nokií ­(která mimochodem měla poutko ;­-­)­) jsem docela rychle přešel z hardwarové spouště na softwarovou, neboť dotykem na displeji vznikají mnohem menší otřesy. S hardwarovou spouští se to prostě nedalo vyfotit. A světe div se, u softwarové spouště jsem zůstal, neboť se mi s ní většinou fotí lépe než tou hardwarovou. Je to pochopitelně individuální.

Mobil je pomalejší? Tohle platilo před několika lety, u mého minulého mobilu jsem měl první fotku snad po deseti sekundách, což bylo opravdu šílené. Jenže, nové telefony mají obvykle aplikaci fotoaparátu přímo na zamykací obrazovce, takže není dokonce ani třeba odemykat telefon a hledat aplikaci, dost často to jde udělat jedním jediným tažením na displeji nebo jedním klikem. Do půl až jedné sekundy je aplikace telefonu spuštěná a do dvou sekund je i fotka hotová, takže mobil bývá nezřídka nejen tak rychlý, ale i rychlejší než kompakt ­(ostatně v tomto článku, u nějž mám podezření, že jsi jej ani nečetl, jsou naměřené rychlosti výrazně ve prospěch telefonu a nikoli kompaktu­). Nemluvě o tom, že dotykem na displeji lze snadno polohovat ostřící body, což u levnějších kompaktů bez dotykového displeje bude vyžadovat aktivovat funkci pro polohování, vyklikat to tlačítky, potvrdit a teprve pak fotit.

Osobně jsem si to schválně na poslední dovolené vyzkoušel a tohle cvak&go provedl jen mobilem. Fotoaparát jsem pro zajímavost ani nebral a řeknu ti jednu věc, proti fotoaparátu jsem v komfortu ovládání, rychlosti a pohotovosti vůbec nestrádal. Příště možná zas.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(3)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kplayer  25.1.201711:30
Moc děkuji za odpověď ! Kdybych uznal všechny argumenty týkající se poutka, hardwarové spouště a rychlosti, zbývá mi zde jedna otázka. Jak je to s focením mobilem při použití pouze jedné ruky ­- od vytáhnutí mobilu z kapsy, spuštění foťáku, stability v jedné ruce, stisknutí spouště.......? Většinou mám k dispozici pouze jednu ruku a tudíž ovládání jednou rukou je pro mě zásadní. Při procházkách po neznámých místech držím v druhé ruce často mapu, nebo třeba plechovku s pivem:­) A nebo právě držím v druhé ruce ten mobil, kde mi běží nějaká navigace.....takže protřebuju dva přístroje. A co výdrž baterie? Kolik mi ubere 300 foto? Opravdu berme situaci, že jsem někde v zahraničí, mobil se mi nesmí vybít, ale já chci pořád fotit.....
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Milan Šurkala  25.1.201712:15
Na šířku fotku při držení v jedné ruce budete mobilem opravdu fotit těžko ­(záleží na velikosti, s mým malým telefonem to zase taková potíž není­), na výšku ale není vůbec žádný problém. S mapou v ruce se snímky na šířku dají pořídit, s pivem už to bude podstatně horší, dovolím si tvrdit, že je to nemožné :­-­)

Mezi aplikacemi v mobilu se dá snadno přepínat, takže zde nevidím žádnou překážku. Pokud tedy člověk už používá navigaci v mobilu, přijde mi naopak mnohem jednodušší jednou kliknout na tlačítko a jednou na displej ­(na Androidu­), aby se člověk dostal na fotoaparát ­(a zpět­) v zařízení, které už drží v ruce, než strčit telefon do kapsy, vytáhnout fotoaparát, zapnout, vyfotit, vypnout, vyměnit... Přijde mi to naopak mnohem pohotovější a rychlejší. Já to třeba takhle naposled používal a jen jsem se přepínal mezi aplikací pro mapy a fotoaparát. Pohoda.

Co se týče výdrže, to už záleží na konkrétním telefonu. Třeba na tom mém mi navigace nežere skoro nic, ale fotoaparát žere baterii po kilech ­(především, když natáčí videa­), u jiných telefonů to může být jinak. Co jsem testoval telefony, na jednu baterku dají obvykle kolem takových 400 snímků včetně trvale zapnuté GPS. S aktivními mapami a déle spuštěným displejem to ale bude méně. Myslím, že obecně by člověk při takových cestách měl mít u sebe powerbanku ­(tu mám ostatně na větších výletech i pro ten kompakt, neboť se nabíjí přes USB­). Výhodou kompaktu ale je určitě to, že se ta baterka dá snadno vyměnit a pokračovat dál.

Netvrdím tedy, že mobil je lepší řešení než kompakt, ale rozhodně je to použitelné řešení. Nezatracoval bych ho tak moc. Zatímco předchozí telefon jsem jako fotoaparát takřka nepoužíval, protože byl zoufale pomalý a pro focení komplikovaný, s nynějším už fotím minimálně stejně tak rád jako s kompakty. Právě kvůli té snadnosti a rychlosti ovládání, okamžitě můžu fotit bez nějakého zdržování.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Rnx  25.1.201716:44
1. Vacsina mobilov umoznuje fotit aj tlacidlom hlasitosti +. Idealne pri selfie...
2. Na fotku na sirku staci trochu vykrutit ruku, kurna chlapi, nevravte, ze ste to skusali a ze to neslo!
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kultus  26.1.20178:47
Samsung dokonce foti pomoci snimace srd.tepu na zadi telefonu :­) staci si telefon normalne chytnout a ukazovackem prekryt ten snimac a tuknout...rychle a 100% funkcni
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kuban  26.1.201711:56
například sony Z3C ­(a další soňáci­) mají hardwarovou spoušť, která i při zamčeném telefonu zapne foťák
dá se tedy lehce vytáhnout telefon, zmáčknout spoušť, počkat cca 1­-2s, než naběhne foťák a hned fotit ­- klidně se softwarovou spouští ­(což je lepší, protože zaostření kam chci a méně rozmazaná fotografie­)
bez problémů vše jednou rukou, fotka hotová většinou za cca 3­-5s včetně lovení v kapse

nevýhody ­- při takovémto zapnutí přehraje telefon zvuk zapnutí fotoaparátu ­(nikoli zvuk spouště, ale i tak mě to neskutečně iritovalo­), dále stačí v kapse zmáčknout spoušť a hned se vesele vybíjí baterie a fotí .....

takže jsem to vypnul ­- hlavně ten zvuk mi vadí
kromě toho sony ­(všeobecně­) fotí mizerně .. jako nouzovka ano, jinak to snad ani nemá cenu ­(video je docela použitelné, chápu, že ­- celkově ­- se názory na obrazovou kvalitu liší­)

btw ­- telefon má otvor na poutko ­- ano, mám ho tam .. druhý telefon, co mám bez něj, asi brzo rozbiju ­(telefon bez poutka je jednou nohou v křemíkovém nebi)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: blue.sun  25.1.201715:34
Jen k té rychlosti první fotografie bych právě dodal, že měření ­"z odemčeného telefonu­" je příliš velká manipulace ve prospěch mobilu. Správně by to mělo být ze zamčeného mobilu, tj. prvně tlačítko na odemčení, pak aplikace foťáku... Jen tenhle krok udělá běžně třeba dvě sekundy a rázem jsme na vyrovnaném stavu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Milan Šurkala  25.1.201718:23
To ale záleží na telefonu. Třeba na mém telefonu mám odemknuto pro focení už v okamžiku, kdy ten telefon zvednu, tedy se to rychlostí nijak neliší od stavu plně odemčeného telefonu, spíše je to z odemčeného telefonu ještě pomalejší, protože tam to vyžaduje táhnutí a klik, zatímco ze zamčeného jen to táhnutí.

Mnoho telefonů má aktivaci telefonu dvojitým poklepáním nebo po odklopení pouzdra a fotoaparát přímo na zamykací obrazovce. Na testovaném telefonu se tyhle časy mohou lišit o násobky podle toho, jak si kdo nastaví zamykací obrazovku a podobně. Telefony také často umožňují zapnout fotoaparát tlačítkem hlasitosti nebo tlačítkem ze zamykací obrazovky rovnou fotit i bez spuštění aplikace.

Proto se to blbě měří, neboť každý má odemykání telefonu nastaveno jinak a je tu mnoho velmi odlišných způsobů jak se dostat k pořízené fotce ze zamčeného telefonu. Některé jsou takřka okamžité.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: blue.sun  26.1.20177:56
Stačí, aby člověk měl na telefonu nastavenu ochranu ­(gesto, PIN­) a výhoda mobilu v rychlosti padá k nule. Je to zkrátka dost zavádějící a myslím si, že by to minimálně mělo být zmíněno v článku...
Ale co, nejsem autorem, nechávám být. Je­-li to možné, celé podvlákno smažte, nebudu motat lidem hlavy.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Milan Šurkala  26.1.20178:15
Nestačí. To totiž vůbec nemusí být pravda a zavádějící to není, protože fotoaparát bývá k dispozici i bez nutnosti odemčení telefonu. Můžeš tam mít PIN, gesto nebo jinou ochranu a přesto je možné fotit bez zadání PINu nebo gesta. Funkce fotoaparátu nemusí být PINem nebo gestem chráněna, ta je totiž často přístupná na odemykací obrazovce. Tedy ještě před odemčením a před zadáním jakéhokoli hesla, otisku prstu nebo něčeho jiného, žádné zdržení se kvůli PINu nekoná. Cožpak nikdo z vás nedržel v ruce nějaký moderní telefon? Už je rok 2017, ne 2010 :­-)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kultus  26.1.20179:09
Presne tak dneska se uz do fotaku dostanes i primo pres lock screen. U samsungu zavadi dvojklik do fotaku odkudkoliv!!! takze momentku do 2s poridim idyz jsem nasrot ;)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: Milan Šurkala  25.1.201722:40
Tak jsem to změřil a doplnil do článku. Ze zamčeného telefonu s vypnutým displejem do pořízení fotky to zabralo 2,2 sekundy.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kultus  26.1.20178:45
Telefon mam porad v kapse a je hned pripraveny, nez nastartuji fotak mam z mobilu nekolik fotek. Navigace at si klidne bezi, jeste si neobjevil multitasking? Note 4 jsem vymenil za S7edge, neskutecna rychlost fotaku od startu po foceni, nemluve o kvalite fotek vc. auto HDR s velmi dobrymi vysledky. Nastaveni parametru taky zadny problem, umi manual i RAW! Nemluve o kvalitnim video i 4K. Takze si spis trochu zaspal dobu... ;)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kuban  26.1.201716:49
S7 se opravdu povedla, a nejenom foťák je u ní parádní .... s tou bych fotil rád ;­) za tu bych se nezlobil

ale je to úplně jiná cenová ....
levnější micro 4­/3 nebo něco ve stylu RX100­/LX* ­(starší modely se dají sehnat hodně levně­) + normální telefon ­(cca do 5kKč­) mi přijde jako kombinace, co bude fotit mnohem lépe a bude možná i levnější ... vydrží víc na baterku při focení­/natáčení atd.

tu S7 ­(normální, ne Edge­) si nakonec možná koupím, až zlevní pod deset ­(i když mám trochu averzi k samsungu­)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Největší nedostižitelná výhoda kompaktu | od: kultus  27.1.201716:12
Resis to strazne krecovite a umele :­) ja bych si tu S7e koupil i tak protoze potrebuji velky amoled displej, ale i telefon jeste porad do kapsy, taky aby byl rychly a hodi se i vychytavky typu AOD takze ten fotak je pak zadara ;­) ja fotak zvlast mam. Ale je prijemne udelat tech.dobrou fotku i bez yahani takoveho kramu a lenosne ho nechat v baglu kdyz nafotim treba panorama, archi a pod kolikrat pro me pouziti stejne dobre mobilem.

Vyborne foti i telefony kolem desitky, ale uz mi treba nevyhovuji v jinych vecech. Je to to stejne jakoze si nekoupim A5100 ikdyz foti stejne nebo i lepe jako jine drazsi fotaky...neno vse jen o penezich.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
reklama
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste vpravo nahoře. Pokud nemáte profil, zaregistrujte se.