Nikon AF-S DX NIKKOR 18-55mm f/3.5-5.6G VR II

Objektiv disponuje automatickým ostřením i možností vše řešit manuálně. Začnu manuálním ostřením. Jak už jsem naznačil v první kapitole, při ostření se už nic neotáčí, ale přední člen se i nadále vysouvá, což ale nepovažuji za nějaký problém. Horší je to, že kroužek má velmi krátký chod (cca 45°), a tak přesně doostření nepatří k těm nejjednodušším.

Autofokus se zapne přepínačem na objektivu, nemá žádné speciální režimy. Je sice poměrně tichý, ale ve videu jde přeci jen slyšet. Horší je to s rychlostí. Tady ho předčí většina CSC fotoaparátů s kontrastním ostřením, neboť zaostření mu zabere 0,65 až 0,75 sekundy a i doostření si vyžádá přibližně 0,3 až 0,35 sekundy, což na zrcadlovku není až tak málo. Každopádně nelze ani v nejmenším říci, že by objektiv nějak zdržoval. Je svižný, ale standard je dnes už někde trochu jinde.

Minimální ostřící vzdálenost je zhruba 25 centimetrů v celém ohniskovém rozsahu. Od přední čočky je to pak mezi 12 až 13 centimetry. Objektiv dosahuje přepočteného zvětšení až 0,55×, což stačí na méně náročné makro. Detaily větších květin tak nejsou problém, malý hmyz už v dostatečném zvětšení nezvládne.

Samozřejmostí je i vyzkoušení ostření s makropředsádkami. Raynox DCR-150 se 4,8 dioptriemi zkrátí minimální ostřící vzdálenost na pouhých 5 cm od přední čočky (20 cm od roviny senzoru). To se už dostanete na 0,9× přepočtené zvětšení, což je na makro potřeby solidní číslo.

Zde vidíte, že zvětšení stačí na takové základní detaily. Něco málo s tím vyfotíte, zázraky nečekejte. Objektiv nabídne pěkný bokeh.

Světelnost má tradiční rozsah od F3,5 do F5,6. Maximální hodnota clony je F22 až F36 podle ohniskové vzdálenosti. Průběh světelnosti je o něco lepší než u předchozí verze objektivu. Clona má 7 lamel a je elektronicky ovládaná z fotoaparátu.

Nyní se podíváme na to, jak umí testovaný objektiv podat rozmazané pozadí (bokeh).

Na zoomovací objektiv to není špatné. i když méně výrazné odlesky mají výraznější okraje, ty světlejší jsou výrazně plnější a bokeh patří ve své třídě rozhodně k těm jemnějším.

Po přiclonění je situace i nadále poměrně dobrá. Odlesky získávají jen velmi mírný sedmiúhelníkový tvar, jsou plnější. Bokeh hodnotím jako pěkný.

Objektiv je vybaven optickou stabilizací obrazu, kterou lze přepínačem vypnout nebo zapnout. Nějaké další režimy už nečekejte. Test proběhl s přepočtenou ohniskovou vzdáleností 82 milimetrů a expozičním časem 1/10 sekundy. Testován byl tedy účinek přibližně 3 EV.

Když se zadaří, ty 3 EV stabilizace skutečně nabídne, není to ale pravidlem. Jedna fotka tam může být úplně rozskákaná a hned druhá bude pěkně ostrá.