Nikon AF-S DX NIKKOR 55-200mm f/4-5.6G IF-ED VR

Testovaný objektiv je vybaven autofokusem i možností manuálního ostření. Režim manuálního doostřování po zaostření autofokusem tu ale nenajdete. Manuální ostření je možné provést hladce otočným ostřícím kroužkem, ten je ale příliš citlivý (i malé pootočení dramaticky změní polohu ostřící roviny). Autofokus je docela hlučný a nepříliš rychlý. Rychlost ostření by tedy mohla být i lepší. Na širších ohniskových vzdálenostech přeostří z nekonečna na metr a půl za zhruba 0,7 sekundy, na delších počítejte se zhruba 1,2 sekundy. Doostření je záležitostí na 0,3 sekundy.

Pokud jde o ostřící vzdálenosti, pak počítejte s 86 až 88 centimetry od přední čočky. Od roviny senzoru je to pak 100 až 105 centimetrů. Objektiv takto dosahuje maximálního přepočteného zvětšení 0,37×, což pro makro není to pravé ořechové.

Mnohem větší legrace ale začne s předsádkami. Takový Raynox DCR-150 se 4,8 dioptriemi, který tradičně zkoušíme s každým objektivem, najednou umožní ostřit od 10 cm od přední čočky předsádky, resp. od 31 cm od roviny senzoru. Pak se už dostanete na 1,95× přepočtené zvětšení! Nicméně nepočítejte s moc vysokou optickou kvalitou (objejktiv na max. zoomu až tak moc ostře nekreslí a předsádka tomu také neprospěje) a připravte se také na extrémně malou hloubku ostrosti.

Zde vidíte maximální zvětšení objektivu na tradičním snímku kleští. Nevyfotil jsem jej zrovna ostře, stabilizace až tak vysoký účinek přeci jen nenabízí.

Objektiv má typickou světelnost telezoomů F4 až F5,6. Průběh světelnosti je podobný jako u konkurence. Telezoom 55-300mm VR má horší začátek (F4,5), naopak díky delším koncovým ohniskovým vzdálenostem má znatelně lepší konec. Ultrazoom 18-200mm VR má rozsahu od přepočtených 82 mm dál znatelně horší světelnost než dnes testovaný telezoom. Clona má 7 lamel. Maximální hodnota je F22 až F32 dle ohniskové vzdálenosti.

Dále se podíváme na kvalitu bokehu, jemnosti rozmazaného pozadí.

Bokeh není při plně otevřené cloně vůbec špatný, odlesky jsou krásně plné bez nějak výrazně ostřejších krajů.

I po přiclonění zůstávají odlesky kulaté a většinou i plné. Jen slabší odlesky mají trochu výraznější hrany, stále je však bokeh překvapivě jemný.

Nikkor 55-200mm VR nabídne optickou stabilizaci obrazu, která se dá přepínačem na těle objektivu vypnout nebo zapnout. Dynamický režim pro video tu není. Test proběhl s 82mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností a expozičním časem 1/10 sekundy. Testovali jsme tedy účinek 3 EV.

Účinek stabilizace bych hodnotil jako podprůměrný. Její hlavní nevýhodou je nepředvídatelnost chování. Spousta snímků byla kvůli stabilizaci paradoxně naprosto rozmáznutá, občas nebyl proti režimu bez ní žádný rozdíl a občas byly snímky o něco ostřejší a zafungovala. Stabilizace je náladová a nedá se na ní moc spolehnout.