Nikon Coolpix P60: rychlý maratonec

Sférické zkreslení a vinětace

Objektiv NIKKOR si připravil jedno nepříjemné překvapení. Tím je zkreslení. Na nejširším ohnisku je soudkovité zkreslení velmi výrazné a lze jej dobře postřehnout i na vcelku běžných fotografiích. Dlouhé ohnisko pak přináší poduškovité zkreslení, opět vůči konkurenci o něco výraznější.

ohnisko 36 mm

ohnisko 180 mm

Abych jen nehanil, objektiv se zase vyznačuje jednou velmi příjemnou vlastností. Tou je nízká míra vinětace, ztmavení rohů. Zatímco většina dosud testovaných fotoaparátů se jen horko těžko na středních ohniscích dostává pod hodnotu 1,0 a na nejširším nejsou problémem hodnoty přes 2,0, tento objektiv v celém rozsahu ohniskových vzdáleností nabízí vinětaci s hodnotami pod 0,7 (a v podstatě až na pár výjimek se pořád drží mezi 0,4 a 0,5). Vinětace zde prakticky neexistuje.

Digitální šum

Fotoaparát je vybaven 1/2,5" CCD čipem s rozlišením 8 megapixelů. To je naprosto typická velikost v této třídě. Opět jsem si vzal na pomoc kompaktní disk s celistvými plochami i detailním písmem, abych mohl posoudit míru šumu a detailů při jednotlivých citlivostech.

ISO 80

ISO 100

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1600

ISO 2000

ISO 80 a ISO 100 podávají dobré výsledky. U Nikonu se mi líbí, že raději zachovává detaily i přes trochu vyšší míru šumu. Ten je sice poměrně pravidelný, ale už ISO 200 má občas trochu tmavší či světlejší pixely, na které je odšumovací software krátký. Nutno říci, že ISO 400 podává dosti podobné výsledky, které jsou i bez odšumění docela dobře použitelné. Pochválit musím zejména slušnou ostrost a zachování detailů.

ISO 800 sice přináší pravidelný šum, ten je ale docela silný a fotografie začíná být trochu rozmazaná. Při použití v menších rozlišeních však dostanete ještě akceptovatelné fotografie. Počítejte však s tím, že se už začínají lehce ztrácet barvy. ISO 1600 je už vyloženě jenom šum, a to nehovořím o ISO 2000, které nelze použít snad na nic.

Dále se podíváme na snímky bílé plochy.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 2000

Snímky bílé plochy vypadají trochu jinak, než tomu bylo u fotografií CD. ISO 80 vypadá celkem dobře, má malé jasové rozdíly, nicméně už zde lze vidět zelené a fialové fleky. ISO 100 a ISO 200 jsou si dost podobné, avšak přináší několik jasově výraznějších pixelů a barevný šum je taktéž přítomen. ISO 400 a ISO 800 přidávají další jasový šum. Totéž platí i o ISO 1600 a ISO 2000, které se vůči předchozím citlivostem příliš neliší, vždy jen přináší o trochu zrnitější obraz a od ISO 1600 začíná mizet barevný šum.
Už z obrázku lze vidět, že míra šumu roste docela pravidelně, bohužel má velmi vysoké hodnoty. Z vlastního focení mohu říci, že ISO 400 je vrchní hranice akceptovatelnosti, ideální je držet citlivost do ISO 200 (příp. ISO 320 v některých automatických režimech).

Vyvážení bílé

Kromě automatického vyvážení bílé a několika předvolených režimů je k dispozici i vyvažování manuální. Automatika mě bohužel občas trochu zklamala, zatímco venku pracovala zpravidla dobře, v místnostech je na tom špatně. Focení interiérových portrétů fotoaparát skutečně nezvládá a lidé mají výrazně studený nádech barvy pokožky. Chcete-li dobré výsledky, je nutno vyvážit bílou manuálně, případně alespoň využít vyvážení na "zataženo".

automatické	manuální
denní světlo	žárovkové světlo
zářivkové světlo	zataženo
blesk (bez blesku)	blesk (s bleskem)

Fotoaparát dále nabízí tzv. optimalizaci snímku. Nejedná se o nic jiného než o úpravu kontrastu, nasycení barev a ostrosti. Rovněž je zde černobílý mód, nicméně sépiové ladění zde třeba nenajdete. K dispozici však máte rovněž vlastní nastavení, kde si můžete kontrast, nasycení a ostrost nakombinovat dle vlastního uvážení.

normální	měkčí (- kontrast, - ostrost)
živý (+ saturace, + ostrost)	živější (+ kontrast, + saturace, + ostrost)
portrét (- ostrost)	černobílý

Měření rychlosti

Fotoaparát potěší velmi slušnou rychlostí. Nejedná se o samotné focení, kdy ostří slušně rychle a i prodlevy spouště jsou minimální, ale také o slušné a docela dobře ovladatelné menu. Některé detaily by sice ještě šly určitě vylepšit, ale menu nabídky Nikonu i přesto patří k tomu lepšímu.

• První snímek - 3,55 sekundy (Veskrze průměrný výsledek. Je nutno chytnout ten správný okamžik, neboť v případě brzkého zmáčknutí se toto nezaregistruje a se zmáčknutou spouští nic nevyfotíte. Naučíte-li se poznat ten okamžik, kdy je fotoaparát připraven, nabídne vám čas lehce přes 3,5 sekundy.)
• Snímek bez namáčknutí - 0,4 až 0,5 sekundy (Výborný čas. Pohotové fotografování nedělá modelu P60 žádný větší problém, ostření je na kompakt bleskurychlé, a na delších ohniscích si až překvapivě často dokáže poradit i s pohybujícími se objekty.)
• Snímek s namáčknutím - okamžité (Bez znatelné prodlevy.)
• Přezoomování - 2,25 sekundy (Zde fotoaparát nezáří. Zoomování sice není nejpomalejší, ale působí pomalým dojmem, jako by se mu nechtělo.)
• Sériové snímání - 1,55 fps, tj. 11 sekund na 17 snímků (Sériové snímání je spíše pomalejší, nicméně můžete fotit do zaplnění karty.)
• BSS - 1,65 fps, tj. 6 sekund na 10 snímků (Fotoaparát pořídí 10 snímků a sám vybere jeden nejostřejší, který uloží.)
• Mozaika - 1,1 fps, tj, 14,6 sekundy na 16 snímků (Mozaika byla trochu pomalejší, těžko říci proč. Fotoaparát vytvoří fotografii z 16 po sobě jdoucích snímků.)

Nikon Coolpix P60 musím za rychlost velmi pochválit. Podává dobré výsledky téměř ve všech situacích, focení je pohotové a nabídky menu také dobře ovladatelné. Je to rovněž první fotoaparát, který se skutečně dokázal přiblížit výborným výkonům fotoaparátu Canon Powershot A590 IS, chybí už jen kousek.

Optický a digitální zoom

Jistě lze pochválit 5× násobný zoom, který dovoluje docela slušné možnosti tvorby fotografie. Rozsah začíná na 36 milimetrech, což je i dnes stále standard, ač výrobci začínají častěji přecházet k trochu širším rozsahům. Nevýhodou je menší úhel záběru, na druhou stranu i menší hodnota optického zoomu nabízí velmi slušné přiblížení.
Sami vidíte, že úhel záběru není právě největší. Úroveň detailů je slušná, bohužel se objevuje chromatická aberace (roh budov, šipky na asfaltu,...).
Přiblížení dané 5× zoomem je slušné, rovněž kresba je detailní a výsledek vypadá dobře. Chromatická aberace má menší sílu, není tolik patrná.
Digitální zoom nabízí u fotoaparátu Coolpix P60 více, než byste na první pohled čekali. Samozřejmě nelze počítat s tím, že by nahradil 720mm objektiv co do otázky kvality, ale kupodivu vypadá výsledek dobře a použitelně. Není rozmazaný, zachovává si v rozumné míře detaily. Z kompaktů patří tento digitální zoom rozhodně mezi ty nejlepší.

Protisvětlo

Focení v protisvětle je velmi náročné a kompakty to většinou těžce zvládají. V minulosti testovaný Coolpix S210 to zvládal na svou třídu přímo výborně. O to více jsem byl zvědav, jak si poradí další fotoaparát Nikonu. Coolpix P60 je na tom trochu hůře, nicméně stále patří v tomto ohledu mezi lepší fotoaparáty.
Horší fotografii než tuto jen tak nedostanete. Zelené odlesky lze snadno eliminovat jiným úhlem pohledu, jinak řečeno, dostat je mimo obraz. Čím dále jsou od zdroje světla, tím jsou sice plošně větší, ale za to slabší. Bohužel budete více bojovat s červenavými odlesky přímo kolem zdroje světla. Na některých fotografiích to vypadá dokonce velmi dobře, většinu fotografií spíše kazí.
Na předcházející fotografii vidíte téměř klasickou portrétní fotografii v protisvětle. Zatímco pozadí je exponováno dobře, hlavní objekt se utápí ve stínech. Přestože P60 umí i v těchto situacích prokreslit stíny trochu lépe než konkurence, nabízí funkci D-Lighting, která tmavá místa prosvětlí.
Výsledek je mnohem lepší. Není sice úžasný, ale vypadá lépe než originál. Obrázek je mnohem jasnější a má lepší barvy. Musíte však počítat s tím, že trochu vyleze šum. Na digitální cestu úpravy fotografie je však výsledek až překvapivě dobrý.

Noční scéna

Vzhledem k možnosti manuálního nastavení expozice o délce maximálně 8 sekund je možno považovat Coolpix P60 za poměrně dobrý fotoaparát pro noční fotografii. Nelze počítat vždy s bezchybným ostřením, ale vcelku se mi noční fotografie fotily dobře. S delší expozicí ovšem logicky vzrůstá šum, který je zde i na ISO 100 docela patrný.

Standardní scéna

Opravdu velmi dobrý výsledek. Barevné podání dobré v mírně teplejších barvách. Šum na obloze není nejhorší, nicméně jeho struktura by mohla být trochu pravidelnější, a tedy lépe odstranitelná odšumovacím softwarem. Na druhou stranu na budově téměř žádný šum není a detaily jsou velmi dobré.