Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Nikon Coolpix S210: solidní drobek

19.6.2008, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Nikon je spíše znám jako výrobce digitálních zrcadlovek, přestože má i poměrně bohatou nabídku kompaktů. Ukáže se tenký Coolpix S210 v dobrém světle, nebo se jedná pouze o další kompakt z mnoha?

Sférické zkreslení a vinětace


Protože objektiv nemá právě velký a dobře rozvržený rozsah ohnisek, nevyniká ani ve světelnosti. Doufal jsem, že se mu vyhnou alespoň geometrické vady. Bohužel ani toho jsem se nedočkal. Na nejkratším ohnisku trpí typickým soudkovitým zkreslením, které patří k těm mírně výraznějším. O to více překvapí velmi silné poduškovité zkreslení na nejdelším ohnisku. Většina fotoaparátů sice tuto vadu má, ale v podstatně slabší míře.


ohnisko 38 mm

ohnisko 114 mm

Vinětace na širokém ohnisku je sice ve všech rozích poměrně výrazná, ale se zvětšujícím se ohniskem tato vada rychle ustupuje do pozadí a více než polovina rozsahu ohniskových vzdáleností trpí touto vadou jen minimálně.




Digitální šum


Bude zajímavé sledovat, jak se Nikon popral se šumem při rozlišení 8 megapixelů a 1/2,5" CCD čipem. Podobné vlastnosti má spousta dnešních fotoaparátů. Stačí jen srovnat se staršími recenzemi. Test opět ukazuje šum na fotografii CD disku. Na něm jsou malá písmena, ale rovněž velké plochy jedné barvy. Lze tak dobře posoudit ztráty detailů i úroveň barevného šumu.


testovací fotografie


ISO 64


ISO 100


ISO 200


ISO 400


ISO 800


ISO 1600


ISO 2000

Nikon se s problémem šumu popral docela svérázným způsobem. Nižší citlivosti jsou naprosto v pořádku a ISO 64 podává vzhledem k velikosti čipu a rozlišení velmi dobré výsledky. ISO 100 a ISO 200 přidávají trochu zrnitosti - ISO 200 vypadá být mírně vyhlazeno, nicméně úroveň detailů je stále výborná. Barevné změny jsou minimální. ISO 200 je tedy rozhodně plně použitelnou citlivostí bez nevýhod.

U citlivosti ISO 400 začínají trochu problémy, ale stále žádná tragédie. Zrnitost vzrostla, úroveň detailů i nadále výborná, jen se trochu ztrácí barva červených písmen. S pomocí odšumovacího software je však i tato citlivost velmi dobře použitelná, šum je poměrně pravidelný, takže jej lze bez větších problémů odstranit. Díky tomu, že ISO 400 zachovává detaily, i odšuměné fotografie budou mít kvalitu téměř takovou jako s těmi nejnižšími citlivostmi. ISO 800 přináší znatelnější zrnitost a ztrátu barev a detaily jsou stále dobré. Odšumění zde také funguje dobře, nicméně musíte již počítat s tím, že fotografie budou poněkud bezbarvé.

ISO 1600 a ISO 2000 jsou pro focení už naprosto nepoužitelné, jejich šum je velmi výrazný a ztráta barev je také znatelná. Přesto jsou písmena stále ostrá, k nějakému odšumování ve fotoaparátu zde očividně vůbec nedochází. Z tohoto pozorování bych doporučil používat citlivosti do ISO 200, případně ISO 400 (které lze odšuměním dobře vylepšit). ISO 800 leda při zmenšování fotografie.

Dále se podívejme na fotografie bílé plochy.


ISO 64


ISO 100

ISO 200


ISO 400

ISO 800


ISO 1600

ISO 2000

I zde vypadají být výsledky poměrně dobré. ISO 64 je pochopitelně nejlepší, nicméně až do ISO 200 je plocha poměrně jednolitá. ISO 400 a ISO 800 již přidávají zrno. To má ale slušnou strukturu a tudíž je dobře vhodný pro odšumovací software. Jsou sice vidět barevné změny, nejsou však nijak výrazné, což lze jen pochválit. ISO 1600 a ISO 2000 mají sice také pěkné zrno, ale to je již moc výrazné a pro kvalitní fotografie nepoužitelné. Ostatně s kvalitou fotografií budete mít mírné problémy již při ISO 400, ale dovolím si tvrdit, že ISO 400 se dá u tohoto fotoaparátu bez větších obav používat pro klasické focení. Pro kvalitní maximálně ISO 200.



Graf průběhu šumu má trochu zvláštní průběh s mírným propadem u ISO 200. To odpovídá i pozorování, kdy fotografie na ISO 200 jsou zdánlivě trochu žehlené na jednolitých plochách (se zachováním ostrých detailů). Je vidět, že ISO 1600 a ISO 2000 jsou úplně mimo. Naopak ISO 800 a nižší mají nižší a příliš nelišící se hodnoty.


Vyvážení bílé


S vyvážením bílé jsem za celou dobu neměl problémy, pracovalo spolehlivě. Fotograf má k dispozici i možnost manuálního vyvažování, které se ovládá intuitivně. Vzhledem k tomu, že automatika pracuje velmi dobře, nebudete jej většinou ani potřebovat. Spíše tedy v těch situacích, kdy budete chtít sami získat nějaké netradiční efekty.


auto


manuální

denní světlo


žárovka

zářivka


zataženo

blesk (bez blesku)

blesk (s bleskem)

Vidíte, že manuální a automatické vyvážení bílé podává totožné výsledky, automatika tedy skutečně vyvažuje dobře. Oproti některým fotoaparátům, u nichž se většina módů výrazně příliš neliší, zde každý podává poměrně odlišné barvy a činnost vyvažování je skutečně vidět. Vzhledem k tomu, že blesk je příliš blízko objektivu, je u posledního obrazce vyváženého na blesk jeho odpálení silně vidět.

Dále ještě mohu zmínit, že fotoaparát kromě normálních barev nabízí možnost fotit také v "živých barvách", znatelného rozdílu jsem si však nevšiml. Pochopitelně nechybí ani možnost fotit ve škále šedých barev, stejně jako sépiových. Jako třešnička na dortu je poslední možnost kyanotypie, tedy ve škále šedivě modrých barev.


Měření rychlosti


Rychlost fotoaparátu je slušná, přístroj patří spíše k rychlejším fotoaparátům. Procesor EXPEED se projevuje v dobrém světle, co se týče rychlosti i adekvátního nastavování expozice a vyvážení bílé. Přechody v menu nabídkách jsou logické a rychlé, Nikon umožňuje cyklické prolézání nabídek (jste-li na poslední položce v menu a stisknete tlačítko "dolů", ocitnete se opět nahoře - není nutno se zdlouhavě proklikávat nahoru), které urychluje ovládání fotoaparátu. Pro exaktní porovnání přináším naměřené časy.
  • První snímek - 2,9 až 3,1 sekundy (Fotoaparát velmi rychle naběhne, vysune se objektiv, mírně zaostří a pak už je jen na fotografovi rychle zmáčknout spoušť, doopravdy zaostřit a pořídit snímek. Pouze ostření by mohlo být trochu rychlejší)
  • Snímek bez namáčknutí - 0,7 až 0,8 sekundy (Ostření fotoaparátu patří k průměru. Je rychlejší a přesnější než u velké spousty fotoaparátů, nicméně ten pocit, kdy najednou zmáčknete plně spoušť a fotografie se v ten okamžik pořídí, nemáte. Ve zhoršených světelných podmínkách rychlost autofokusu znatelně klesá)
  • Snímek s namáčknutím - okamžité (Bez znatelné prodlevy)
  • Přezoomování - 1,35 sekundy (Dost rychlé. Zoom se dá dávkovat přesně, nicméně nabídka možností není příliš velká. Je zde pouze 7 možností ohniskových vzdáleností)
  • Sekvenční snímání - 1,4 fps (za 2,9 sekundy pořídil 4 snímky, záleží na použité kartě. Při použití mé stařičké 256MB karty Kingston nebylo sekvenční snímání schopno pořídit více než 2 fotografie. S rychlejší 4GB SDHC kartou Sandisk už pořídil čtyři fotografie. Osobně bych čekal mnohem více, zejména když uvážíme celých 52 MB interní paměti)

Tyto časy ukazují, že Nikon Coolpix S210 patří spíše k těm mírně rychlejším fotoaparátům. Stále je však co zlepšovat, měli jsme už v redakci i rychlejší fotoaparáty (S210 je však jen mírně pomalejší než nedávno testované kompakty Sony, které byly hodnoceny jako poměrně rychlé). Osobně bych uvítal trochu rychlejší ostření a to zejména za zhoršených světelných podmínek. Pro velmi dobrý pocit by to chtělo ubrat tak 0,1 - 0,2 sekundy, kolem 0,6 sekundy a méně už má fotograf pocit okamžitého focení. V následující kapitole se pak budu věnovat ovládání digitálního zoomu, které je přímo otřesně pomalé.


Optický a digitální zoom


Objektiv NIKKOR umožňuje fotoaparátu dosáhnout pouze 3× násobné přiblížení, což není mnoho. Jeho rozsah je navíc posazen dost do daleka, začíná totiž od 38 milimetrů. Tím pádem je úhel záběru velmi malý a vznikající problémy s tím, že se objekty nevejdou do záběru, budete mít velmi často. Na druhou stranu, díky tomu fotoaparát nabídne i přes pouhé 3× maximální přiblížení ohnisko 114 mm (u podobných objektivů je obvyklejší spíše rozsah 35 - 105 mm).


expoziční čas 1/313 s, clona F4,6, citlivost ISO 64, ohnisko 38 mm, klikněte pro zvětšení

Sami vidíte, že úhel záběru je minimální. Horizontálně je úhel záběru jen lehce přes 50° (na diagonále cca 59°). Už 35 mm ohnisko by nabídlo 54° a 63°. Z areálu školky tak ani na nejširší ohnisko není skoro nic vidět.


expoziční čas 1/222 s, clona F5,9, citlivost ISO 64, ohnisko 114 mm, klikněte pro zvětšení

Trojnásobné přiblížení opravdu není žádný zázrak, a tak si s fotoaparátem Coolpix S210 musíte nechat zajít chuť nejen na širokoúhlejší obrázky dané dlouhým základním ohniskem, ale také na fotografie velmi vzdálených objektů.


expoziční čas 1/143 s, clona F8,5, citlivost ISO 64, ohnisko 114 mm + digitální zoom, klikněte pro zvětšení

Digitální zoom podává výborné výsledky na LCD fotoaparátu, tam vypadají fotografie úžasně. Realita je bohužel jiná a interpolace je také znát. Detaily chybí a plné zvětšení není použitelné. Největším problémem digitálního zoomu je jeho rychlost. Zatímco optický rozsah proběhnete během 1,35 sekundy, dostat se z minimálního digitálního zoomu na maximální trvá lehce přes 5 sekund. Zoomování je navíc nepříjemně skokové, takže máte pořád dojem, že se nic neděje, když za sekundu poté najednou poskočí obraz.


Protisvětlo


Protisvětlo je disciplína, kde Nikon Coolpix S210 zazáří. Odlesky objektivu nejsou téměř nikde patrné (pouze po stranách slunce je mírně načervenalá oblast). Fotografie mají na kompakt poměrně velký dynamický rozsah. Stíny bývají překvapivě dobře prokresleny i za silného protisvětla.


expoziční čas 1/279 s, clona F4,6, citlivost ISO 64, ohnisko 38 mm, klikněte pro zvětšení

Na uvedené fotografii je patrná však jiná chyba a tou je chromatická aberace. V blízkosti slunce jsou u větví velmi dobře patrné modré až modrozelené a červené okraje.

Fotoaparát nabízí také velmi zajímavou funkci nazvanou D-Lighting. Po vyfocení fotografie totiž můžete danou fotografii v protisvětle ještě slušně prosvětlit a dodat tak kresbě jinak tmavším stínům. Vyfotil jsem tedy stativ proti obloze, což zaručovalo, že bude dost tmavý.


expoziční čas 1/436 s, clona F4,6, citlivost ISO 64, ohnisko 38 mm, klikněte pro zvětšení

Stativ opravdu nemá žádnou výraznou kresbu a jedná se spíše o siluetu. Nyní se podívejte, co se snímkem provedla funkce D-Lighting.


expoziční čas 1/436 s, clona F4,6, citlivost ISO 64, ohnisko 38 mm, použitý D-Lighting, klikněte pro zvětšení

Najednou je stativ krásně prokreslený a snímek vypadá mnohem lépe. Nevýhodou je jen snížená kvalita snímku ve stinných plochách. Přesto musím říct, že D-Lighting mě velmi mile překvapil. Jeho účinek jde velmi dobře vidět, pracuje správně, snímek nevypadá divně a ani snížení kvality není tak markantní jak jsem očekával.


Noční scéna


Ačkoli následující fotografie vyšla poměrně dobře, není Coolpix S210 nejideálnější fotoaparát pro focení nočních fotografií. Má poměrně nízký rozsah časů závěrek a ve většině režimů skončíte u 1 sekundy. Pouze u úsvitu/soumraku jsou vám nabídnuty 2 sekundy. Ohňostroj dovolí maximálně 4 sekundy.


expoziční čas 2 s, clona F3,1, citlivost ISO 64, ohnisko 38 mm, klikněte pro zvětšení

Samozřejmostí je nutnost stativu. Při dvousekundové expozici by nepomohla ani mechanická stabilizace, která zde chybí. K dispozici je pouze ta elektronická.


Standardní scéna


Při pořizování fotografie šenovských mlýnů bylo velmi krásné počasí, které dovolilo velmi krátkou expozici i při nejnižší citlivosti ISO 64. Čekal jsem trochu méně šumu, potěšila mě však dobrá úroveň detailů.


expoziční čas 1/794 s, clona F4,9, citlivost ISO 64, ohnisko 44 mm, klikněte pro zvětšení
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.