Olympus OM Zuiko 28mm f/2.8 (OM)

Autofokus, ostření

Chod ostřícího kroužku jsem již popisoval, je plynulý, hladký s přiměřeným odporem. Minimální ostřící vzdálenost činí dle výrobce 30 cm, v testu jsem naměřil 29 cm od roviny čipu. Od přední čočky to pak činí zhruba 22 centimetrů. Objektiv dosahuje 0,195× přepočtené zvětšení, tedy zhruba 0,13× reálné. Na makro to tedy rozhodně není ideální objektiv. Vyzkoušel jsem i makropředsádku Raynox DCR-150 se 4,8 dioptriemi a situace se trochu zlepšila. Minimální ostřící vzdálenost klesla na 9 cm (19 cm od roviny čipu) a přepočtené zvětšení vzrostlo na 0,41×.

Focení makra

Na tradičním snímku kleští budete moci posoudit zvětšení na vlastní oči. Makro skutečně není silnou stránkou objektivu, ostatně pro to ani nebyl konstruován.

Světelnost a clona

Olympus OM Zuiko 28mm f/2.8 má již dle názvu světelnost F2,8, což je dobrá hodnota. Nepatří mezi vyloženě světelné objektivy, ostudu si ale také neudělá a dokáže aspoň trochu mazat pozadí. Clona má 6 lamel a lze ji po 1EV krocích přiclonit až na hodnotu F22.

Bokeh

Tato kapitola se podívá na kvalitu bokehu, rozmazaného pozadí.
Ostřeji se mi snímek vyfotit nepodařilo. Bokeh je poměrně jemný, ale odlesky trpí na zvýrazněné okraje, což u některých snímků se složitějším pozadím umí vytvořit docela rozhádaný bokeh.
S přicloněním pochopitelně roste hloubka ostrosti. Odlesky jsou výrazně šestiúhelníkové.