Panasonic Lumix S 85mm F1.8

Nyní se podívejme na několik ilustračních snímků, které ukazují schopnosti objektivu v různých situacích.

 

 

Díky dobré světelnosti je pochopitelně možné hodně rozmazávat pozadí a objektiv je tak vhodný pro focení portrétů. Kritické pak bude správné zaostření, což se mi třeba zde úplně nepovedlo.

 

 

Zde jsem použil nižší clonu, což stále stačilo na výraznější rozostření popředí. V rozích ostrost téměř neklesá, kolem slunce je vidět chromatickou aberaci. Stáhnout si můžete také RAW.

 

 

Díky velmi dobré světelnosti je možné rozmazávat pozadí i u snímků focených na větší vzdálenost. Fotografie pak dostávají zajímavý trojrozměrný efekt. I zde je k dispozici snímek v RAWu.

 

 

85mm objektivy většinou nejsou moc dobré pro makro a ani tento není výjimkou. Zvětšení na takové snímky nestačí, ale objektivu to nelze vytýkat (k něčemu takovému není určen).

 

 

S objektivem jsem vyzkoušel také makro předsádku Raynox DCR-150, která má 4,8 dioptrie. Zvětšení se výrazně zlepší z 0,13× na 0,56×. Stále to není makro objektiv, ale už to stačí na zajímavější snímky detailů. A je třeba hodně clonit.

 

 

Světelnost F1,8 dovoluje výrazné mazání popředí i pozadí, čímž se od obou těchto oblastí dá vypíchnout focený objekt. Bokeh je přiměřeně jemný, ale ne nejjemnější.

 

 

Objektiv kreslí dost ostře i při nižších clonách, po přiclonění se kvalita ještě zlepšuje. Obraz je celoplošně ostrý. Můžete se podívat na snímek v RAWu.

 

 

Světelnost F1,8 opět umožnila rozmazat pozadí. V místech jemného rozostření je vidět mírné tažení do azurových odstínů.

 

 

Znovu vidíme celoplošně solidní ostrost. Abyste měli proostřený celý snímek, bude potřeba hodně clonit, je ale potřeba také dávat pozor na difrakci. Můžete se podívat i na RAW.

 

 

Máme zde rozostřené pozadí díky delší ohniskové vzdálenosti 85 mm v kombinaci se světelností F1,8. Znovu je vidět mírné tažení do azurových tónů v bokehu.

 

 

S vyšší clonou je možné dosáhnout hvězdiček kolem silných zdrojů světla. Když prosvětlíte RAW, uvidíte světelný závoj a snížený kontrast.

 

 

Zde můžeme pozorovat kruhové odlesky v bokehu. Mají výraznější kontury, takže bokeh není vždy úplně nejjemnější. Směrem blíže k fotoaparátu můžeme vidět tažení do fialových odstínů, naopak od místa zaostření dál jde o azurové tóny.

 

 

Potěší příjemný trojrozměrný efekt. V pozadí jde na kontrastnějších hranách vidět azurový nádech v bokehu.

 

 

Zde máme ještě jeden pokus o fotografii detailů. S makrem nelze počítat, naopak se můžete spolehnout na rozmazané pozadí.