Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe

V této kapitole se můžete podívat na několik dalších ilustračních snímků, které byly pořízeny fotoaparátem Sony A7R a základním 28-70mm objektivem.

 

 

 

Snímač se může pochlubit velmi dobrým dynamickým rozsahem, díky čemuž lze prosvětlovat stíny bez toho, aniž by v nich příliš rostl šum (což byl problém např. u Canonu EOS 6D Mark II). Můžete se podívat na snímek ve formátu RAW.

 

 

 

36 megapixelů je velmi pěkné rozlišení, nicméně pokud A7R vybavíte základním objektivem 28-70mm, zdaleka nevyužijete vše, co se skrývá ve fotoaparátu.

 

 

 

Uprostřed je kresba slušná a ukazuje, co je fotoaparát schopen poskytnout. Směrem k rohům je to už slabší, ale to není chybou fotoaparátu.

 

 

 

Zde se krásně projevuje síla full frame snímače. V plném rozlišení pochopitelně uvidíte rozpíjení dané odšumováním, nicméně v menších rozlišeních vypadá snímek stále dosti slušně (a to bylo foceno s citlivostí ISO 12800). Můžete si stáhnout RAW verzi snímku. Tam uvidíte silnější barevný i jasový šum.

 

 

 

Prostřední část je opět prokreslená dost pěkně, rohy jsou i navzdory vyšší cloně o něco slabší (záležitost objektivu). K dispozici je také snímek ve formátu RAW. Ten má vysoký dynamický rozsah a ze stínů vytáhnete stále dosti solidní kresbu bez výraznějšího šumu.

 

 

 

Full frame snímač se středních citlivostí nebojí a při ISO 800 zde není žádný větší šum, o čemž se můžete přesvědčit i v RAWu. Ten se začne objevovat až při větším prosvětlování stínů.

 

 

 

Znovu je vidět ostrý prostředek, 36MPx čip zvládne hodně. Fotoaparát rozumně volí jasy, takže se většinou obejdete bez přepalů nebo naopak příliš tmavých ploch.

 

 

 

Focení psa v pohybu je velmi problematické, na to starší kontrastní systém zaostřování nemá. V klidu se to pochopitelně dá a i při citlivosti ISO 1000 je srst rozumně vykreslena. K dispozici je snímek ve formátu RAW.

 

 

 

S full frame čipem i při světelnosti F5,6 lze trochu máznout pozadí, ale v tomto případě je to spíše o trojrozměrném efektu fotografie než bokehu. Ten je v tomto případě spíše nervózní.

 

 

 

Jedním z problémů fotoaparátu je tendence k podexpozici. I když bylo nastaveno +0,7 EV, fotografie je stále hodně tmavá. Díky solidnímu senzoru ale není problém provést další korekci do plusu v RAWu.

 

 

 

I zde to chtělo posunout expozici trochu do plusu, ale u podobného počasí je to potřeba u všech přístrojů. Kresba je přijatelná uprostřed.

 

 

 

Podání jasů je v pořádku navzdory nepříjemnému počasí. Zde se mi podařilo dosáhnout slušné kresby i při nízké cloně (bylo třeba ostřit blíže k fotoaparátu, ideálně nějak do rohu).

 

 

 

Pokud jde o šum, solidní práce. I při citlivosti ISO 12800 je snímek koukatelný a navzdory barevně velmi omezeným zdrojům světla dopadla fotografie dobře i barevně (není to jen nažloutlá patlanice). Můžete se podívat na snímek v RAW formátu.