Sony SLT-A58: silný základ

Do dnešního testu se dostal SLT fotoaparát Sony SLT-A58, který navzdory svému označení částečně nahradil jak model A57, tak i low-endový model A37. Přináší vyšší 20MPx rozlišení na Exmor CMOS APS-C senzoru, proti A57 se ale zpomalilo sekvenční snímání a je tu i menší LCD snímač s nižším rozlišením. Cena fotoaparátu byla nastavena téměř na polovinu a pohybuje se okolo 10 tisíc korun včetně nového setového objektivu Sony DT 18-55mm 3.5-5.6 SAM II. Jak si tento fotoaparát, který je jeden z nejlevnějších APS-C přístrojů, povede v našem testu?

 

Fotoaparát působí na low-endový fotoaparát docela dobrým dojmem. Jak je u Sony typické, je hodně plastový, ale přesto je zpracování dobré a tělo působí docela tuhým dojmem. Vzhledem k malým rozměrům také překvapivě dobře padne do ruky. Oproti Nikonu D3200 je grip větší, proti Canonu EOS 1100D má zase pogumování, takže tolik neklouže. Přesto tu jsou i low-endové detaily, o kterých ještě bude řeč.

Za bajonetem vidíte zrcátko, které je možné sklopit jen při čištění čipu. Při focení zůstává nesklopené pro zajištění funkčnosti fázového autofokusu. Na straně je tlačítko pro odjištění objektivu, na druhé straně je již zmíněný grip s kontrolkou samospouště. Kolečkem na horní části gripu lze nastavovat clonu nebo expoziční čas v prioritních režimech, v manuálním režimu nastavuje čas (pro nastavení clony je nutno držet tlačítko korekce expozice). Kolečko také slouží pro pohyb mezi položkami v hlavním menu a pro výběr konkrétních hodnot pra dané nastavení ve quick menu. Pod objektivem nalevo (z tohoto pohledu) je malé tlačítko pro náhled hloubky ostrosti. Tomu lze nastavit např. i funkčnost lupy při manuálním ostření.

Novinkou je objektiv Sony DT 18-55mm 3.5-5.6 SAM II. Proti svému předchůdci má přepracované zadní optické členy tak, aby netrpěl tolik na světelné závoje (což byl u původní verze dost velký problém). Jinak se téměř neliší. Má rozsah ohniskových vzdáleností od 18 do 55 mm (27 až 82,5 mm po přepočtu), tradiční světelnost F3,5 až F5,6. Využívá 55mm filtry, při ostření se ale i nadále přední člen otáčí a vysouvá, takže pro polarizační a přechodové filtry se objektiv opravdu nehodí. Manuální ostření otáčením předního členu je poměrně citlivé, ale díky podpoře focus peakingu se dá ostřit až překvapivě snadno (v hledáčku rovněž při zaostření blikne signalizace AF bodu).

Na přepínání autofokusu a manuálního ostření je tu příjemně velký přepínač. Dalším mírným vylepšením objektivu proti předchozí verzi je chod zoomovacího kroužku, který je nyní vhodný i na video. Neškube se a jde hladce i při pomalém zoomování, snad jen při obou extrémních polohách se mu až tolik nechce.

Na horní straně vidíte sáňky na blesk, interní blesk a mezi oběma zmíněnými částmi ještě mikrofony pro stereo zvuk. Na levé straně je kolečko fotografických režimů, jeho chod je příjemný (aretace dostatečná, není ale třeba vynakládat hodně síly). Následuje tlačítko Finder/LCD, které přepíná mezi displejem a hledáčkem. I v manuálním režimu hledáčku funguje jeho automatické zapínání (tzn. vše je vypnuto a při přiblížení oka se hledáček zapne). Dále tu najdete tlačítka Zoom (digitální zoom) a ISO pro nastavení ISO citlivosti (stačí jej zmáčknout a vyjede menu pro nastavení tohoto parametru, tlačítko tedy není nutné držet). Nahoře je ještě páčka pro zapnutí přístroje, ke které nemám větších výhrad a spoušť, která rovněž funguje velmi dobře.

LCD displej je první věc, která na vás bude působit poněkud low-endově. Potěší sice možností naklápění, ale tím výhody asi končí. 2,7" úhlopříčka není na dnešní dobu zrovna mnoho a rozlišení 460.800 bodů už také nepatří k nejvyšším. Každopádně i tak stačí dodávat hezky ostrý obraz. Pozorovací úhly ze stran a seshora jsou vcelku v pořádku se středním úbytkem kontrastu, inverzi barev při pohledu zespoda jsem už ale hodně dlouhou dobu neviděl a zde mě tento výlet do historie nemile překvapil. Sony SLT-A58 zde připomíná doby dávno minulé. Zajímavé je také to, že obraz na displeji hodně šumí. Když jste v interiéru, všechno zrní jak u pár let starého kompaktu, přestože při pohledu do elektronického hledáčku je vše v pořádku. Snímačem to tedy určitě není.

Podstatně lepší situace panuje u hledáčku. Ani zde se sice nedočkáte high-endového řešení, ale osvědčený hledáček s 1,44 miliony bodů (800×600 bodů) si ani dnes rozhodně neudělá nejmenší ostudu. Obraz je krásně ostrý a plynulý, samozřejmě za špatného světla už dochází k prodlužování expozice a ke snížení snímkovací frekvence (např. ve slaběji osvětleném interiéru žárovkou). V takových situacích roste i šum, nicméně na rozdíl od displeje vypadají denní nebo dobře osvětlené interiéry mnohem lépe a šum je nižší a jemnější. Nalevo od hledáčku je tlačítko Menu pro vstup do hlavního menu.

Na pravé straně od hledáčku je pak červené tlačítko pro zahájení natáčení videosekvencí. Ty se začnou nahrávat až po zhruba 1,3 až 1,6 sekundy od zmáčknutí, trochu opožděné je i ukončení nahrávání (nahraje se ještě přibližně půl sekundy poté, co jste ukončili nahrávání tlačítkem). Tlačítko AEL může zamykat expozici, v menu je ale na výběr celkem 26 funkcí, které mu můžete přiřadit. V režimu prohlížení funguje pro oddalování snímků. Vpravo nahoře je pak tlačítko pro nastavení korekce expozice (pro vyvolání menu stačí zmáčknout, není nutno držet) a může sloužit také jako lupa.

Tlačítko Fn spouští quick menu, které je ve formě dvou sloupců po stranách displeje. Pohybujete se v něm šipkami, jednotlivé volby pro dané nastavení vybíráte buď předním otočným voličem nebo vejdete do podmenu prostředním tlačítkem čtyřsměrného ovladače a pak používáte šipky. Následuje již zmíněný čtyřsměrný ovladač. Směrem nahoru se mění zobrazení displeje, vpravo je vyvážení bílé, dole jsou barevné efekty, vlevo pak samospoušť a sekvenční snímání (zůstává aktivní i po vypnutí fotoaparátu). Prostřední tlačítko AF spouští autofokus, případně v menu pak má funkci potvrzovacího tlačítka. Dole je ještě tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a pro nápovědu.

Na pravé straně je jen ouško na provlečené popruhu a krytka prostoru pro SDHC (SDXC) nebo Memory Stick PRO Duo kartu.

Levá strana je mnohem bohatší. Vedle ouška na popruh tu jsou dvě gumové krytky, pod kterými najdete nejrůznější konektory (viz níže). Blíže směrem k bajonetu je přepínač manuálního a automatického ostření pro objektivy, které tento přepínač nemají. Nahoře je pak ještě elektronické tlačítko pro vyklopení blesku (při vypnutém fotoaparátu nefunguje). Na objektivu je vidět přepínač manuálního ostření.

Dostáváme se ke slíbeným konektorům. Pod první krytkou je vstup pro externí mikrofon, HDMI port a pak multifunkční port (např. pro USB kabel). Pod další krytkou je vstup externího napájení a směrem nahoru vidíte ještě malý reproduktor.

V ose objektivu je kovový závit pro stativ. Pod gripem naleznete krytku prostoru pro Li-Ion akumulátor.

Fotoaparát využívá služeb Li-Ion akumulátoru NP-FM500H s napětím 7,2 V a velmi slušnou kapacitou 1600 mAh.

Úvod máme za sebou, nyní již pojďme otestovat fotografické výkony fotoaparátu Sony SLT-A58.