S kompaktem po Střední Dalmácii - 2. díl

Řeka Cetina

Součástí našeho putování k restauraci Radmanove Mlinice. V Omiši nastoupíte do lodi a během čtyřiceti minut doplujete na místo. Cestou uvidíte zejména spoustu skalnatých hor lemujících pomalu plynoucí řeku Cetinu. Radím, abyste si sedli na pravou stranu, která je o něco zajímavější než ta levá.
V restauraci Radmanove Mlinice se můžete pochopitelně najíst a napít, o stoly není nouze. Těch je tu spousta. Vše je ukryto pod vysokými stromy ve stínu. Jediná zajímavá fotografie, která se mi však povedla, byl snímek dětí točících se na kolotoči. Protože se točily pomalu, byl jsem nucen prodloužit čas až na 1/4 s a nezbývalo mi než doufat, že optická stabilizace fotoaparátu trochu pomůže. Pomohla.
Foto s plující lodí se mi bohužel nepodařilo, ale naopak se velmi dobře fotí snímky vodní hladiny, kde jsou v pozadí hory a skály. Ideální být na přídi. Pozor však na vysoký dynamický rozsah scény, svítící slunce a zastíněné hory mohou nadělat velkou paseku a zkazit velké množství snímků.

Split

Na pobřeží najdete Split, druhé největších chorvatské město. Jako v každém velkém městě, i zde je občas problém najít parkovací místo (pokud tedy nechcete dávat desítky kun jen za parkování). Přímo u moře a historického centra na to raději zapomeňte, kousek dále už jsou ceny rozumnější. Z části leží město na poloostrovu, historické jádro je známo jako Diokleciánův palác. Naleznete zde tolik budov a uliček, až bude zrak přecházet. Smůlou však je, že Chorvaté jsou schopni nacpat nejrůznější restaurace, stánky a další turistické záležitosti snad do všech koutů. Můžete se tak najíst prakticky kdekoli a kdykoli, ale srdce fotografa bude zklamáno. Téměř nelze pořídit záběr tak, aby nestínil nějaký slunečník. Split si tak přímo říká spíše o fotografování jednotlivých detailů budov než velkých celků, což to trochu škoda.
Hlavní zájem bude budit asi katedrála a hned vedle její zvonice. Vstup je opět povinných 10 KN. Schody nahoru jsou dost vysoké a spíše připomínají horolezecký výšlap, než turistický. Po chvíli přejdou kameny v železnou konstrukci kolem zvonů. Pohled dolů přes tenké zábradlí není právě příjemný, především pro ty, kteří nejsou zvyklí na výšky. Lépe vypadají fotografie zezdola, nebudete mít na snímcích turisty.
Výšlapem dosáhnete velkou odměnu v podobě krásných výhledů na město. Je zde sice hodně lidí na malém prostoru, ale jistě po chvíli zaberete jedno z oken pro sebe s možností fotit, jak se vám zlíbí. Mě nejvíce zaujaly střechy budov dole, jejichž stav není vždy právě nejlepší.
Sestup zpátky je velmi zajímavý už jen při tom pohledu na hloubku, do které sestupujete. Není to sice nijak závratná výška, ale i tak. Turisté budou překážet v každém záběru, takže snímky se dají slušněji pořizovat až na kamenném schodišti s proklatě velkými schody. Jen to chce chytnout chvíli, kdy tam nikdo není. Schody jsou na šířku velmi úzké, a tak je vyhýbání protijdoucím poněkud složité.
Osobně se mi moc líbily sklepení paláce. Je zde velké množství nejrůznějších obchůdků, ale oko nejvíce potěší zajímavé osvětlení. Nejpůsobivěji vypadá ze schodů, které do sklepení vedou. Strop je osvětlen nazelenalým světlem a až v dáli vidíte denní světlo. Pokud si počkáte na okamžik, kdy zde nebude dost lidí a budou daleko, mohou vyjít docela zajímavé snímky.
Jak již bylo řečeno, spousta restaurací a stánků ztěžuje fotografickou práci. Pokud zrovna neholdujete občas nepříjemnému spojení krásné historie a kupy slunečníků restauračních zařízení, budete se muset spokojit zejména s detaily a pohledy vzhůru. Snímky však často budou působit poněkud zvláštně.

Klis

Kousek od Splitu směrem do vnitrozemí lze na kopci nalézt pozůstatky pevnosti. Nalézá se ve vesničce Klis. Měli jsme bohužel smůlu na pozdní hodinu příjezdu, slunce již zapadalo a oblohu silně přepalovalo. Bylo tak lepší fotit spíše druhým směrem, což se zase projevovalo stíny ve snímcích.
Bohužel slunce nízko nad obzorem způsobovalo silné přepálení oblohy nad možnosti kompaktu. Chcete-li navštívit Klis, doporučuji dřívější hodinu než sedm večer. Tak, aby obloha nad mořem byla modrá. Vadit budou také všudypřítomné dráty. Objektiv také projevoval soudkovité zkreslení, a když se k tomu přidalo trochu křivé nafocení,...
24mm ohnisko fotoaparátu Samsung dokáže pobrat skutečně mnoho, leč i zde jsem měl trochu problém. Protože jsem moře umístil až úplně nahoru, projevilo se soudkovité zkreslení, což nepůsobí nejlépe. Má-li váš fotoaparát tuto vadu, počítejte s ní, moře je nelítostné. Výhledy jsou skvělé, krajina se táhne široko daleko.
V posledním díle se podíváme na další přírodní i historické krásy země.