Crop faktor a přepočtené (ekvivalentní) zvětšení objektivů
31.1.2013, Milan Šurkala, návod
U každého objektivu výrobce udává jeho zvětšení. Tento parametr hovoří o skutečném zvětšení objektivu, co se však stane, když objektiv dáme na tělo s menším APS-C snímačem? Co se stane v takovém případě?
Kapitoly článku:
- Crop faktor a zvětšení
- Praktické testy 1
- Praktické testy 2
- Praktické testy 3 (vliv šumu)
- Závěr
Druhý test bude ještě zajímavější. Tentokrát totiž vyzkoušíme objektiv na dvou různých tělech se stejným rozlišením.
Sony SLT-A99V s full frame 24MPx snímačem
Testovacím objektivem je nyní Sony 70-400mm F4-5,6 SSM G, fotoaparáty pak Sony SLT-A77 s 24MPx APS-C čipem a Sony SLT-A99V s 24MPx full frame senzorem. V obou případech je tedy rozlišení snímače 6000×4000 pixelů a uvidíme, kolik detailů dokážou se stejným objektivem vykreslit.
fotografie z APS-C čipu
fotografie z full frame čipu
Na tomto snímku jde velmi dobře vidět vliv crop faktoru. Full frame je více oddálený, a tak zabírá větší úhel. Na druhou stranu na tuto větší plochu zbývá stejných 24 megapixelů jako u prvního snímku. Takže co to udělá s detaily?
výřez z APS-C čipu
výřez z full frame čipu
výřez z APS-C čipu konvertovaný na velikost full frame čipu
Když se podíváte na první dva snímky, rozdíly jsou dobře vidět např. na logu Nissanu nebo hvězdičkách na registrační značce. Zatímco APS-C čip s 24 megapixely vykreslil logo tak, že nápis jde bez problémů přečíst a hvězdičky jsou jasně odlišitelné, u full frame senzoru se hvězdičky slévají a totéž platí o logu. U velkého čipu (se stejným rozlišením) je totiž pro stejný objekt vyhrazen menší počet pixelů.
U tohoto testu jsem přidal ještě třetí výřez, kdy jsem výstup z APS-C čipu 1,5× zmenšil (na 4000×2667 pixelů). Tím pádem jsem zajistil, že tento 550×367px výřez zabírá naprosto stejný úhel obrazu jako u full framu. Jinak řečeno, nyní mám dvě 4000×2667px fotografie. Jednu pořízenou pomocí full frame čipu (4000×2667px výřez z původní full frame 6000×4000px fotografie) tak, aby odpovídala úhlu záběru APS-C čipu a druhou vyfocenou pomocí APS-C čipu zmenšenou z 6000×4000px na 4000×2667px tak, aby tato naopak rozlišením odpovídala rozlišení výřezu z full framu.
Nyní tedy srovnejte druhý a třetí výřez. Ten z APS-C je znatelně ostřejší a přestože je pro celý objekt vyhrazeno naprosto stejné množství pixelů jako u full framu, hvězdičky i logo jsou čitelnější. To je důkaz toho, že i po zmenšení rozlišení obsahuje fotografie z APS-C čipu více detailů (částečně se zakryje Bayerova interpolace).
fotografie z APS-C čipu
fotografie z full frame čipu
Druhá ukázka je z focení Měsíce. Opět se ukazuje, že Měsíc je na APS-C fotografii podstatně větší díky crop faktoru 1,5. Jak to bude s výřezy?
výřez z APS-C čipu
výřez z full frame čipu
výřez z APS-C čipu konvertovaný na velikost full frame čipu
I zde je výřez z fotografie pořízené APS-C čipem o trochu detailnější, byť u těchto málo výrazných detailů už to nejde tak dobře vidět jako v předchozím případě. Lepší srovnání nám tedy umožní druhý a třetí výřez, kde je znovu vidět větší ostrost a výraznost detailů u APS-C výřezu. Je nutné si uvědomit, že v té části obrazu, kde APS-C čip nabízí svých 24 megapixelů, má full frame k dispozici pouze cca 10,67 MPx (24/(1,5*1,5)). A to se jednoduše musí projevit.
Sony SLT-A99V s full frame 24MPx snímačem
Testovacím objektivem je nyní Sony 70-400mm F4-5,6 SSM G, fotoaparáty pak Sony SLT-A77 s 24MPx APS-C čipem a Sony SLT-A99V s 24MPx full frame senzorem. V obou případech je tedy rozlišení snímače 6000×4000 pixelů a uvidíme, kolik detailů dokážou se stejným objektivem vykreslit.
fotografie z APS-C čipu
fotografie z full frame čipu
Na tomto snímku jde velmi dobře vidět vliv crop faktoru. Full frame je více oddálený, a tak zabírá větší úhel. Na druhou stranu na tuto větší plochu zbývá stejných 24 megapixelů jako u prvního snímku. Takže co to udělá s detaily?
výřez z APS-C čipu
výřez z full frame čipu
výřez z APS-C čipu konvertovaný na velikost full frame čipu
Když se podíváte na první dva snímky, rozdíly jsou dobře vidět např. na logu Nissanu nebo hvězdičkách na registrační značce. Zatímco APS-C čip s 24 megapixely vykreslil logo tak, že nápis jde bez problémů přečíst a hvězdičky jsou jasně odlišitelné, u full frame senzoru se hvězdičky slévají a totéž platí o logu. U velkého čipu (se stejným rozlišením) je totiž pro stejný objekt vyhrazen menší počet pixelů.
U tohoto testu jsem přidal ještě třetí výřez, kdy jsem výstup z APS-C čipu 1,5× zmenšil (na 4000×2667 pixelů). Tím pádem jsem zajistil, že tento 550×367px výřez zabírá naprosto stejný úhel obrazu jako u full framu. Jinak řečeno, nyní mám dvě 4000×2667px fotografie. Jednu pořízenou pomocí full frame čipu (4000×2667px výřez z původní full frame 6000×4000px fotografie) tak, aby odpovídala úhlu záběru APS-C čipu a druhou vyfocenou pomocí APS-C čipu zmenšenou z 6000×4000px na 4000×2667px tak, aby tato naopak rozlišením odpovídala rozlišení výřezu z full framu.
Nyní tedy srovnejte druhý a třetí výřez. Ten z APS-C je znatelně ostřejší a přestože je pro celý objekt vyhrazeno naprosto stejné množství pixelů jako u full framu, hvězdičky i logo jsou čitelnější. To je důkaz toho, že i po zmenšení rozlišení obsahuje fotografie z APS-C čipu více detailů (částečně se zakryje Bayerova interpolace).
fotografie z APS-C čipu
fotografie z full frame čipu
Druhá ukázka je z focení Měsíce. Opět se ukazuje, že Měsíc je na APS-C fotografii podstatně větší díky crop faktoru 1,5. Jak to bude s výřezy?
výřez z APS-C čipu
výřez z full frame čipu
výřez z APS-C čipu konvertovaný na velikost full frame čipu
I zde je výřez z fotografie pořízené APS-C čipem o trochu detailnější, byť u těchto málo výrazných detailů už to nejde tak dobře vidět jako v předchozím případě. Lepší srovnání nám tedy umožní druhý a třetí výřez, kde je znovu vidět větší ostrost a výraznost detailů u APS-C výřezu. Je nutné si uvědomit, že v té části obrazu, kde APS-C čip nabízí svých 24 megapixelů, má full frame k dispozici pouze cca 10,67 MPx (24/(1,5*1,5)). A to se jednoduše musí projevit.