Sony SLT-A99V: opětovný útok

V dnešní recenzi se budeme věnovat full frame fotoaparátu Sony SLT-A99V. Ten nahradil po čtyřech letech poslední full frame fotoaparát Sony Alpha A900 (a A850). Vypadá to, že to Sony s full frame kategorií opět míní vážně a připravilo fotoaparát, který se jen tak neztratí. A my se právě dnes podíváme, jak na tom A99V vlastně je. Fotoaparát disponuje novým 24MPx snímačem, tělo je utěsněné proti prachu a vlhkosti. Velikostně i hmotnostně je jen o trochu větší než APS-C fotoaparát Sony SLT-A77 a jde tak o poměrně kompaktní přístroj (na svou kategorii). K testu byly využity dva objektivy, jeden DT objektiv 16-50mm F2,8 SSM určený pro APS-C fotoaparáty (SLT-A99V automaticky provede 10MPx výřez) a full frame objektiv Sony 70-400mm F4-5,6 SSM G.

 

 

Fotoaparát není ani žádný kilový obr, ale ani žádné tintítko. Má jednoduše ideální velikost i hmotnost. Zpracování hodnotím jako velmi dobré, držení je vylepšeno pogumováním gripu a i celou ergonomii ovládání hodnotím jako podařenou a i začátečníkovi srozumitelnou. V podstatě jde jen o trochu větší verzi modelu SLT-A77, rozmístění tlačítek je v podstatě totožné a rozdílů je skutečně minimum.

S testovacím 70-400mm F4-5,6 SSM G objektivem je SLT-A99V pěkný macek. To se už hmotnost celého fotoaparátu blíží k 2,5 kilogramům. Po maximálním zazoomování a s nasazenou sluneční clonou jde pak nejen o těžký, ale i velmi dlouhý přístroj. Objektivu se ale podrobněji budeme věnovat v jeho recenzi.

Pro ilustraci budeme používat menší a lehčí 16-50mm F2,8 SSM objektiv. S ním má celý fotoaparát lehce přes 1,3 kilogramu a tento komplet se drží opravdu velmi dobře. Fotoaparát je prachuvzdorný a odolný i vůči vodě (nikoli vodotěsný!)

Příď není zrovna nejjednodušší a najdete tu docela velký počet nejrůznějších prvků. Nejvýraznější je patice pro objektivy (A-mount) a za ní nový 24MPx full frame snímač se zrcátkem. Nad ním nenajdete integrovaný blesk, fotoaparát je odkázán jen na externí variantu. Toto je ale u full frame třídy docela typické. Z tohoto pohledu nalevo vidíte dostatečný grip, nahoře je otočný roller, kterým můžete upravit korekci expozice (bez toho, aniž byste museli mačkat jakékoli tlačítko), clonu nebo expoziční čas podle toho, jak si to nastavíte v menu. Pod tím je vybrání pro prst a snímač dálkového ovládání. Napravo od gripu je červené sklíčko, které skrývá kontrolku samospouště. Ta může fungovat také jako přisvětlovací AF dioda. Dole pod paticí je tlačítko náhledu hloubky ostrosti. Jedná se však o programovatelné tlačítko, takže pokud vám nebude vyhovovat tato funkce, můžete si tam přiřadit jakoukoli z 30 dalších funkcí. S menším a lehčím objektivem je snadno přístupné, s telezoomem je běžně nedosažitelné.

Na druhé straně jsou tři ovladače. Ten prostřední uvolňuje objektiv pro jeho výměnu. Horní tlačítko nastavuje externí blesk, ale stejně jako tlačítko náhledu hloubky ostrosti, i zde můžete přidat libovolnou z 31 nabízených funkcí. Spodní tlačítko je "tichým" ovladačem. Umožňuje nastavit několik základních vlastností krásně v tichosti. Stiskem neslyšně vyvoláte menu (jednu konkrétní vlastnost, např. výběr ostřících bodů) a točením kolečka nastavíte konkrétní hodnotu. Pokud tlačítko podržíte déle, dostanete se do jakéhosi quick menu, kde máte větší výběr nastavitelných vlastností.

Nahoře vlevo je kolečko fotografických režimů, které je jištěno pojistkou. Nejdříve je nutno ji zmáčknout a až pak jím můžete otáčet. Nad objektivem je patice pro externí blesk a stereo mikrofon. Dále doprava najdete tlačítko na přepínání elektronického hledáčku a LCD displeje, ale osobně bych to nechal na automatice. Ta je dostatečně spolehlivá.

Následuje pomocný horní displej pro zobrazení všech důležitých nastavení, pokud je nechcete nechat zobrazovat na velkém zadním displeji. Napravo od něj je i zapnutí podsvětlení. Směrem dopředu najdete zleva tlačítko pro samospoušť/sekvenční snímání/bracketing, dále tlačítko pro vyvážení bílé, korekci expozice (pokud jej namapujete na přední nebo zadní otočný ovladač, je v podstatě zbytečné), jako poslední je tu pak tlačítko pro nastavení ISO citlivosti. Ke spoušti nemám vůbec žádné výhrady, jen si dejte pozor na elektronickou závěrku, může vás pěkně zmást. V takovém případě neucítíte první lamelu závěrky a fotoaparát se pak jeví jako zpomalený (cvakne totiž až druhá lamela závěrky - při ukončení expozice). Páčka na zapnutí přístroje šla sice mnohem snáze než u nedávno testované SLT-A77, ale i tak mi přišla poněkud těžkopádná a malá.

Zadní LCD displej je dostatečně velký s 3,0" úhlopříčkou a rozlišením 1.228.800 bodů. Displej je polohovatelný, výklopný směrem dolů i nahoru a ještě se dá přetočit směrem k tělu. Pozorovací úhly jsou velmi dobré, ztráty kontrastu ze stran jsou jen minimální.

Nad displejem vlevo je tlačítko pro vstup do hlavního menu. Osobně bych jej uvítal spíše na pravé straně, ale dá se na to zvyknout (je to silně individuální, u některých jiných fotoaparátů mi tatáž pozice nevadí). Následuje vynikající elektronický hledáček s 0,71× zvětšením a 100% pokrytím. Jeho rozlišení činí 2,4 milionů bodů (1024×768 pixelů), díky čemuž je obraz opravdu velmi ostrý. Díky full frame čipu obraz netrápí zvýšený šum, za běžných podmínek a v osvětlených interiérech šum téměř neexistuje, snad jen při zvětšení u manuálního ostření. Vyšší šum je vidět při pohledu do stínů v interiérech, tam už obraz "šaškuje". To, kdy začne obraz šumět a pohybově se trhat, ale samozřejmě záleží na světelnosti objektivu. Čidlo automatického přepínání mezi LCD displeje a EVF hledáčkem funguje rychle a bez problémů.

Červené tlačítko slouží k nahrávání videosekvencí, prodleva mezi zmáčknutím a skutečným nahráváním je poměrně dlouhá, asi dvě sekundy. Tlačítko AF/MF přepíná mezi automatickým a manuálním ostřením (u většiny objektivů nezávisle na tom, co je nastaveno přepínačem na objektivu). Toto je znovu tlačítko, které je plně programovatelné. Po vyfocení snímku s ním můžete zobrazit zvětšený náhled vyfocené fotografie, tlačítko ale vyžaduje docela silný a hluboký stisk. AEL zamyká expozici, a to přidržením nebo jen zmáčknutím, může přepnout na bodové měření se zámkem expozice a znovu je to dalších zhruba 30 nastavení, které lze tomuto tlačítku přiřadit. Následuje joystick, kterým se dá snadno pohybovat v menu nabídkách, jeho zmáčknutím také dané volby potvrzovat. Oproti SLT-A77 je jeho chod o něco jemnější a obecně lepší.

Tlačítko Fn vyvolává quick menu o dvou sloupcích. Pohybovat se v něm můžete joystickem nebo předním ovladačem na gripu. Zadní otočný ovladač (vpravo nahoře) můžete stejně jako ten přední vyhradit pro korekci expozice, clonu nebo expoziční čas. Jeho chod je ale poněkud zvláštně tuhý, občas působí jako šroub v momentě dotažení. Ve quick menu ale pro konkrétní nastavení slouží jen ten přední. DISP ovlivňuje nastavení displeje. Každý z různých typů (které budou na výběr tlačítkem DISP) můžete ještě upravit v hlavním menu fotoaparátu. Tlačítko s ikonkou čtyřúhelníku s šipkami pak aktivuje digitální zoom, případně vám umožní zvětšit náhled při manuálním ostření (3,8× nebo 7,7× u APS-C objektivu a 5,9× a 11,7× u FF objektivu).

Modré tlačítko je vstupem do režimu prohlížení a je tu i velmi zajímavé tlačítko AF Range, které dokáže limitovat ostřící rozsah objektivu. Předním ovladačem nejdelší možnou ostřící vzdálenost, zadním tu nejkratší. Můžete tak docela snadno a pohodlně ovlivnit třeba to, aby objektiv zbytečně neměl snahu ostřit na pozadí.

Na pravé straně toho moc neuvidíte, je zde jen krytka prostoru pro paměťové karty. Použít můžete SD/SDHC/SDXC a Memory Stick PRO Duo. Stole jsou zde dva (jeden pro SD/MS, druhý pouze pro SD) a samozřejmě je podporováno několik režimů zápisu (např. záznam na obě karty zároveň, JPEGy na jednu a RAWy na druhou kartu, případně takto třídit video a další).

Na levé straně je spousta krytek, o tlačítcích jsme už mluvili.

Možností připojení je tu opravdu mnoho. Zleva nahoře směrem dolů je to synchronizace blesku, připojení dálkového ovladače, dále tu vidíte GPS modul a reproduktor, vespod pak vstup pro napájení. V pravém sloupci je to pak konektor pro mikrofon a sluchátka, dole pak HDMI a USB port.

Vespod je to také docela zajímavé. Tři tečky na spodku přístroje jsou vodící lišty pro přídavný grip. Pod krytkou vpravo je konektor pro grip, následuje kovový závit pro stativ a úplně vlevo pak krytka prostoru pro baterii.

K napájení je využit Li-Ion akumulátor NP-FM500H, stejný model jako u APS-C modelu SLT-A77.

Sony SLT-A99 zatím vypadá dost slušně, až na menší chybičky se jeví jako schopný full frame fotoaparát. Jeho výkony pak posoudíme v dalších kapitolách.