Zrcadlovka a já: Nalehko
24.6.2011, Jana Bártová, fejeton
Řeším velké dilema. Ve středu odlétám na pár dní do Londýna a samozřejmě chci fotit. Těším se na to jako malá holka. Jenže, jak nacpat obsah fotobatohu do jednoho malého palubního zavazadla?
Požadavky nízkorozpočtových aerolinek jsou nekompromisní. Jedno zavazadlo do určitých rozměrů a maximálně deseti kilo, ani o chlup víc. Za každé kilo nahoru se krutě připlácí. Asi aby si to každý dobře rozmyslel. Můj první pokus o sbalení kufříku tudíž vyšel negativně. Celou fotovýbavu si do kufru vzít prostě nemůžu. Nevejde se mi tam ani půlka šatníku, kdo by to byl řekl?
Na věci se má jít s rozumem. Tak dobře. Druhý pokus už je trochu úspěšnější. Stativ a těžká skla nechávám doma, z pevných vybírám padesátku. Je malá, skladná a mohla by se hodit. Samozřejmě si beru svou oblíbenou univerzální 16-105mm, bez té nedám ani ránu, tělo, filtry, náhradní kartu, náhradní baterku, ošoupanou koženou fotobrašnu. Není sice z nejlehčích, ale je nenápadná a foťák je v ní dobře chráněný.
Šatník si prostě neberu. Jeden svetr, větrovka, kdyby pršelo, dvě trička a jedny kalhoty budou muset stačit. Balím se jako kluk. Co nemám, to nepotřebuju, případně koupím na místě. Samozřejmě nesmím zapomenout na zubní kartáček, vlhčené ubrousky a malou vodu na kontaktní čočky. Pro jistotu přidávám mapu podzemky a na čtení Stopařova průvodce po galaxii. To abych za žádných okolností nepropadala panice.
Autor fotky: FotoZemek ASČF
Když se jakožto holka musím vzdát krásy ve prospěch foťáku, doufám, že ty fotky alespoň budou stát za to. Už týden hledám všechna místa, na která bych se chtěla podívat. Těším se na London Eye, na podzemku, Oxford Street, Big Ben a všechny ty známé památky, které Londýn nabízí a které chci taky vidět. Tedy já a můj foťák. Ještě aby vyšlo počasí a byla pravá londýnská mlha.
Slyšela jsem o cestování nalehko typu „de nada“, tedy s ničím nebo spíše úplně bez ničeho. Prý se tak dá vidět svět v jedněch kalhotách, tričku, jen s kreditkou a kartáčkem na zuby. Brrr. Nechci být za fajnovku, ale to by ta kreditka musela být hodně nabitá. A pro fotografy je tenhle typ cestování dost nepraktický. Jet někam bez foťáku? Jistě, ušetřila bych v zavazadle pěkných pár kilo. Ale co ty vzpomínky a zážitky? Vím, že z hlavy mi to nikdo nevezme, jenže já mám focení a fotky ráda.
Úplně před očima vidím, jak se potloukám s foťáčkem brzy nad ránem prázdnými londýnskými ulicemi kolem Temže. Dokážu si představit to našedlé opuštěné mlhavé ráno v londýnských ulicích, stejně tak jako ranní dopravu a ruch v centru. Doufám, že mě Londýn nezklame. Cestuji sice nalehko, ale foťák si rozhodně beru.
Na věci se má jít s rozumem. Tak dobře. Druhý pokus už je trochu úspěšnější. Stativ a těžká skla nechávám doma, z pevných vybírám padesátku. Je malá, skladná a mohla by se hodit. Samozřejmě si beru svou oblíbenou univerzální 16-105mm, bez té nedám ani ránu, tělo, filtry, náhradní kartu, náhradní baterku, ošoupanou koženou fotobrašnu. Není sice z nejlehčích, ale je nenápadná a foťák je v ní dobře chráněný.
Šatník si prostě neberu. Jeden svetr, větrovka, kdyby pršelo, dvě trička a jedny kalhoty budou muset stačit. Balím se jako kluk. Co nemám, to nepotřebuju, případně koupím na místě. Samozřejmě nesmím zapomenout na zubní kartáček, vlhčené ubrousky a malou vodu na kontaktní čočky. Pro jistotu přidávám mapu podzemky a na čtení Stopařova průvodce po galaxii. To abych za žádných okolností nepropadala panice.
Autor fotky: FotoZemek ASČF
Když se jakožto holka musím vzdát krásy ve prospěch foťáku, doufám, že ty fotky alespoň budou stát za to. Už týden hledám všechna místa, na která bych se chtěla podívat. Těším se na London Eye, na podzemku, Oxford Street, Big Ben a všechny ty známé památky, které Londýn nabízí a které chci taky vidět. Tedy já a můj foťák. Ještě aby vyšlo počasí a byla pravá londýnská mlha.
Slyšela jsem o cestování nalehko typu „de nada“, tedy s ničím nebo spíše úplně bez ničeho. Prý se tak dá vidět svět v jedněch kalhotách, tričku, jen s kreditkou a kartáčkem na zuby. Brrr. Nechci být za fajnovku, ale to by ta kreditka musela být hodně nabitá. A pro fotografy je tenhle typ cestování dost nepraktický. Jet někam bez foťáku? Jistě, ušetřila bych v zavazadle pěkných pár kilo. Ale co ty vzpomínky a zážitky? Vím, že z hlavy mi to nikdo nevezme, jenže já mám focení a fotky ráda.
Úplně před očima vidím, jak se potloukám s foťáčkem brzy nad ránem prázdnými londýnskými ulicemi kolem Temže. Dokážu si představit to našedlé opuštěné mlhavé ráno v londýnských ulicích, stejně tak jako ranní dopravu a ruch v centru. Doufám, že mě Londýn nezklame. Cestuji sice nalehko, ale foťák si rozhodně beru.
