Panasonic Lumix S5 II: nová fáze

Full frame fotoaparáty od Panasonicu dostaly do svých řad významnou novinku, Lumix S5 II. Zatímco původně byl Lumix S5 levnějším, kompaktnějším a mírně ořezanou verzí Lumixu S1, nová verze posouvá schopnosti této řady mnohem dál. Už to zdaleka není jen levnější bráška. Lumix S5 II tak např. získává vyšší rozlišení elektronického hledáčku (i když stále ne tak vysoké jako u S1) a jako první má u Panasonicu i novou verzi stabilizace Active I.S. a také je prvním, který získal systém hybridního zaostřování, jehož absence byla u fotoaparátů tohoto výrobce dlouhodobě kritizovanou záležitostí. V dnešní recenzi se podíváme na to, jak se nový fotoaparát vlastně povedl.

 

 

 

 

Nový Lumix S5 II se vizuálně zásadně neliší od svého předchůdce, přesto je ale jeho tělo v mnoha detailech mírně pozměněné. Přestože jde o kompaktnější model, stále jde o poměrně velký a těžký přístroj (740 gramů s baterií a kartou). S objektivem 20-60mm se pak dostanete těsně pod 1,1 kg. Líbí se mi zpracování přístroje a robustní konstrukce, úchop je (pro mou ruku) poměrně dobrý.

 

 

Lumix S5 II má nadále 24MPx full frame snímač, z jehož celkových 25,28 MPx se využívá 24,2 MPx. Tentokrát je zde ale využito fázové zaostřování, což je asi nejvýznamnější rozdíl proti předchůdci. Nečekejme zásadní změny v oblasti schopností natáčení videa jako vyšší snímkovací frekvence, v tomto zůstávají možnosti přístroje dost podobné. Čip je stabilizovaný a nově podporuje funkci Active I.S., která má přinést účinek bližší použití gimbalu.

 

 

Do testu jsme dostali tradičně základní objektiv Lumix S 20-60mm F3.5-5.6 (S-R2060), který je bez optické stabilizace, takže zde nevyužijete systém duálního stabilizování. Netradiční je svým velmi širokoúhlým 20mm začátkem (94° úhel záběru), optický zoom je pak 3násobný a nabídne poměrně dobré 0,43× zvětšení (makro to není, a to ani poloviční, je to však docela blízko).

 

 

Na horní straně vidíme pár menších rozdílů proti Lumixu S5 (viz obrázek). Má např. kompaktnější ouška pro popruh, výrazně se prodloužila horní kaplička. Ta slouží k lepšímu chlazení a umístění výdechů ventilátorů (o tom později), mikrofony se pak posunuly směrem blíže k očnici. Užitečným vylepšením je pak vyvedení režimu multiexpozice pro 96MPx rozlišení na levé ovládací kolečko, takže to už nemusíte lovit v menu (tam je potřeba akorát provést potřebná nastavení, která chcete využít).

 

 

Oproti modelu S5 tu máme tentokrát i možnost aktivního chlazení. U ovládacího kolečka tak vidíte výdechy ventilátoru (další je nad bajonetem). Jeho práci lze nechat na automatice (se dvěma režimy) nebo manuálně. Chod všech ovladačů je příjemně tuhý (ani moc, ani málo), kolečka jsou plně konfigurovatelná. U toho hlavního oceňuji 3 uživatelské režimy (C3 k dispozici ve třech verzích, takže celkově jich je 5).

 

 

Další změnou proti předchůdci je hledáček typu OLED, jehož zvětšení se zvýšilo z 0,74× na 0,78×, rozlišení se pak zvýšilo z 2,36 na 3,68 mil. bodů (1280×960 RGB pixelů). Obraz je velmi pěkný a můžete si zvolit obnovovací frekvenci 60, příp. 120 fps. Osobně si myslím, že i nižší hodnota je dostatečná, ale tohle je individuální. Za nižšího osvětlení pochopitelně obnovovací frekvence klesá, je ale přesto obvykle dobře použitelný. Nepříjemným překvapením je ale pokles snímkovací frekvence při využití průběžného zaostřování AFC. Obraz začne být méně plynulý i za dobrého osvětlení. Podle Panasonicu ale příští verze firmwaru přinese na výběr tento režim s nižší frekvencí a vyšší kvalitou zobrazení a naopak režim rychlejší, ale s nižší kvalitou obrazu v hledáčku.

 

 

Další novinkou je úpravy joysticku na zadní straně. Zatímco u S5 byl 4směrný, tentokrát je už 8směrný, takže dovoluje i posun AF bodů šikmo. Osobně jsem ale pro polohování bodu preferoval spíše dotykový displej, který má 3,0" úhlopříčku s rozlišením 1,84 mil. bodů. Je plně polohovatelný a přidává na univerzálnosti přístroje, možnosti fotit snadno nad hlavou nebo od země. Oceňuji také plně konfigurovatelné Q.Menu nebo otočné okruží. Můžete si vybrat co a kterým směrem se bude nastavovat (já si tu dal např. korekci expozice), všechny 4 směry lze také nastavit (měl jsem tu např. přepnutí V-Logu, zámek AF/AE pro natáčení videa, aktivaci "stativové" stabilizace a menu výběru rozlišení videa, abych nemusel tři nejpoužívanější rozlišení vždy lovit v předlouhém seznamu nabízených režimů).

 

 

Lumix S5 II má dva sloty pro karty SDXC včetně rozhraní UHS-II. Novinka si moc nerozuměla s mou 128GB kartou Sandisku (občas delší ukládání a načítání), tak jsem ji vyměnil za 64GB Kingston a s ním už fotoaparát pracoval bez větších potíží. Nechybí ani port pro dálkové ovládání. Fotoaparát je možné ovládat i přes Wi-Fi pomocí mobilní aplikace.

 

 

Fotoaparát má dva 3,5mm jacky pro mikrofon a sluchátka, což je pro přístroje výrazně určené pro video docela typické. Nechybí ani plnohodnotné HDMI (typ A) a port USB-C. Ten je určen nejen pro nabíjení přístroje, ale také pro jeho napájení. Můžete ho tak mít napojený na externí napájení (z powerbanky, počítače, ze sítě,...) a nespotřebovávat tak energii z baterie. Není možné akorát napájet a nabíjet najednou (zapnutý přístroj se tak z USB-C pouze napájí, vypnutý pouze nabíjí).

 

 

Na spodní části máme místo pro akumulátor a zde se zůstalo u menší 16Wh varianty DMW-BLK22 (7,2V, 2200 mAh), takže nemůžeme počítat se zásadně vyšší výdrží. Nízká výdrž přitom byla jedním z problémů předchozí verze. Fotoaparát umožňuje napájení z bateriového gripu.

 

 

V balení najdete objektiv, krytky těla i objektivu, nechybí ani sluneční clona. Jsou zde dva síťové adaptéry, kabel USB-A/USB-C, manuál a akumulátor.

 

 

To bychom měli úvodní seznámení a především rozdíly proti předchozí generaci. Další kapitoly se podívají na praktické výsledky.