Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
Komentáře od Choakinek (7)
No, asi nakonec opravdu půjde o takovou malou, nenápadnou marketingovou podporu Sony objektivů ­- ale jen verzí s logem GM vyrobených v poslední době, protože tyto mají právě ty motorky typu XD.

Protože to jistě nebude nějaká ­"vesmírná­" technologie a určitě s něčím podobným může svůj objektiv vybavit i třetí strana ­(jakkoliv se to třeba dosud nestalo ­- to já nevím, ale v budoucnu se to stát může­). Pokud tak učiní a omezení bude nadále přetrvávat, tak je to jasné ­- jde o marketingovou podporu prodeje.
Odpovědět0  0
Kdo ví, jak to je:

"There are no af limitations, Sony lenses just usually seem to be optimized to deliver the best AF speeds due to their dual or quad linear motors. That being said the FPS limitation is real, third party and older lenses can only go to 15 FPS, most contemporary Sony lenses can go to 20 FPS but only linear XD­-powered lenses can hit 30 FPS on the A1.­"

Nejde nakonec jen o AF­-C? Proč omezovat FPS u AF­-S?
Odpovědět0  0
No a kde bereš tu jistotu, že u Sigmy tam ta tele­-skla nejsou kvůli omezené fps?

Protože jinak pokud tam nejsou, tak zákazník nemá na výběr ;­-­).
Odpovědět0  0
Myslíš Sony, píšeš Canon? :­-­) U Canonu by to samozřejmě smysl dávalo, když je celkově tak restriktivní.

Ale u Sony? Otevřu bajonet všem, ale omezím fps? Pochopitelně to bude zákazníka tlačit, ale je otázka, jestli ho to taky někam dotlačí? :­-­)

Já si myslím, že pokud se zákazník rozhodne pro třetí stranu, má k tomu pádné důvody, které jsou natolik pádné, že nějaké omezení na 15 fps hodí za hlavu. Zákazník je tak nesmyslně omezen, ale rozhodnutí nezměnil, takže Sony z toho nemá nic.

Úplně jiná situace by ovšem byla u toho AF­-C. Tam logicky může jít o problém kvality. V Sony mohou vyjádřit pochybnost, že objektivy třetích stran budou vždy tak dobré, že s nimi na 30 fps AF­-C vždy správně zaostří ­(nebo skoro vždy, zkrátka s vysokou úspěšností­). A to si myslím, že je obava na místě, protože zákazník může ze špatného zaostřování vinit zejména samotný fotoaparát, tj. výrobek Sony. Proto Sony umožní AF­-C pouze s menším fps u skel třetích stran, než u skel vlastních.

Čili nevím, jak to je, ale omezení AF­-C mi smysl dává, přímo znemožnit fotit s vyšším fps mi bohužel smysl nedává.
Odpovědět0  0
Jasně, nevím jak to mají udělané. Možnost:

Pokud ­"necítím nic­", tak povoluji pouze 15 fps je pochopitelně reálná a týkala by se právě objektivů bez elektronického kontaktu ­(buď jimi objektiv vůbec nedisponuje nebo je uživatel zalepí­).

Ale osobně mi takové řešení přijde nepravděpodobné, protože nedává žádný jiný smysl, než jen zákazníka hloupě omezit.
Odpovědět0  0
No, počkejte...

Pokud výrobce foťáků nechce zachovat kompatibilitu se starými objektivy, tak si zákazník nemusí ani uprdnout.

Ale jinak je objektiv ze své podstaty analogová záležitost ­- pouze směruje tok světla na snímač. Pokud ovšem nelze využít elektroniky, tak pochopitelně ztrácíte autofocus ­(AF­) a musíte se spolehnout pouze na ovládací prvky objektivu, tj. pokud chcete např. clonit, starý objektiv musí mít clonový kroužek.
Odpovědět0  0
Pro pana Mínusa: Byl to duplikát příspěvku níže. Myslel jsem, že se neodeslal, tak jsem to opakoval. Po chvíli se ale objevil.

Smazal bych to, ale nejde to.
Odpovědět0  0
To by mně přišlo hloupé, neboť by stačilo zalepit kontakty a šlo by fotit 30 fps. Samozřejmě jen s MF.

Ledaže by totéž platilo i pro skla bez el. kontaktů.

Ačkoliv Panasonic také omezoval funkce fotoaparátu, ale pouze u svého objektivu. Jak nabízeli ten tzv. 3D s dvěma otvory, tak po nasazení nešlo natáčet video, byl určen jen na tzv. 3D fotky. Lidi proto zalepovali kontakty, aby měli 3D video :­-D. Ale výstup bylo nutné v počítači hodně upravovat.
Odpovědět0  0
OK, tak proč Viltrox po výzvě od Canonu řadí zpátečku?
Odpovědět0  0
"...nerespektují průmyslové vzory a kopírují, co je napadne...­"

Zákazu Canonu rozumím. Je jasné, že ty objektivy ostří díky reverznímu inženýrství a Canon má samozřejmě právo říci NE.

Nicméně pro zákazníka pozitivní význam, pokud výrobce fotoaparátů povolí objektivy třetích stran, je zjevný, takže sdělení Canonu pro zákazníka je zřejmé: ­"U mě dostaneš méně, než u konkurence.­"

Já, jakožto zákazník, mám zase plné právo s takovým sdělením nesouhlasit.
Odpovědět3  0
To je fakt... NIC :­-­). Nesouvisí to spíš s AF­-C? Že některá skla to umí i při 30 fps, ale u některých je to omezené jen na 15 fps, jinak můžete použít jen AF­-S před zahájením dávky?
Odpovědět3  0
Jako bych to tu nedávno nepsal. Zkrátka Canon si chce držet monopol na své předražené objektivy!

Od Canonu jsem si před cca 10 lety koupil tiskárnu. To je přesně poslední věc, kterou jsem si od té firmy koupil.
Odpovědět1  0
No, jestli to Nikon ještě nemá, pak je to hodně pravděpodobné.

Tedy jde o focení do vyššího rozlišení pomocí multiexpozice.

To už má několik výrobců: Olympus, Panasonic, Pentax... U dalších si nejsem jistý.
Odpovědět0  0
Ano, tento stav se bohužel podařilo dekadentnímu západu a české mafii kolaborantů dokonale rozebrat. Většinovou veřejnost to nezajímá. Je to smutné :­-­(.
Odpovědět0  0
Máte samozřejmě pravdu, ale na fotkách tam byly nějaké díly pro bicykl apod., takže lze předpokládat, že půjde o ­"klasický­" pevný a tepelně odolný kov.
Odpovědět0  0
Musíš zapojit externě.

Tak je to dělané ­"na koleně­", co bys z toho chtěl mít? Nikon Z9? :­-)
Odpovědět0  0
No právě :­-­).

Nicméně existuje 3D tisk kovů, ale asi to nepoleze z takové té ­"domácí­" 3D tiskárny ;­-­).
Odpovědět0  0
No, ve velkých nadnárodních společnostech se management skládá z neproduktivních byrokratů a jde o součást podniku, která se už nezpochybňuje, takže se jen hledají způsoby, jak tu železnou kouli uživit. Tady nadnárodní společnost se svými zcela zbytečně velkými provozními náklady tahá za dost krátký konec lana proti společnosti, která touto železnou koulí nedisponuje. Díky tomu např. může nasadit více než konkurenceschopnou cenu svého výrobku.
Odpovědět0  0
Jo, to bylo dřív ;­-­).

Tak možnosti mohou být někdy v budoucnu:

1­) 3D tiskárna by pracovala s materiálem, ze kterého se dělají plastové čočky. To by bylo fajn, vytisknout si svůj asférický člen :­-­).

2­) Formu by mohla vytisknout 3D tiskárna. Ale nevím, jaké teploty má materiál, když se leje, vstříkne do formy pro výrobu plast. čočky, takže by možná 3D tiskárna musela umět pracovat s nějakým materiálem, který zvládne vysoké teploty.
Odpovědět0  0
Myslíte, že sestavíte objektiv z čoček pro brýle?
Odpovědět0  0
Co jiného?

Je to rozmatlané v podstatě všude mimo střed obrazu.
Odpovědět0  0
Já bych dodal globálně korporátnímu byznysu. Když to dokážete Vy, je možné si klidně představit firmu, která to také zmákne za deset litrů. Jen by to třeba nebyla obří korporace anebo by ta firma neměla ani globální dosah.

Že se oligopol ­(obří slepenec velkých firem, bank a vlád­) aktivně brání vstupu konkurence na trh, to je pochopitelně jeden z hlavních symbolů současného režimu.
Odpovědět1  0
No, to by asi muselo být dostatek ­"kutilů­" v oblasti výroby objektivů a těch asi moc nebude, no.

Teoreticky by se takový ­"ekosystém­" mohl vytvořit, pokud by výrobců objektivů byla po světě spousta. Řada z nich by pak čočky řešila dodavatelsky.

Ale když ty objektivy dělá ­"pár­" korporací v Japonsku, ty méně kvalitní pak několik firem v Číně, tak to takovou podobu rozhodně mít nemůže.
Odpovědět0  0
Asi nikde. Nejspíš rozebral nějaký starý objektiv ­(objektivy­) a čočky vzal z nich.
Odpovědět0  0
Mno, kvalita výstupu je úplně tragická, ale třeba to tak chtěl z uměleckého hlediska, to já nevím.
Odpovědět2  0
Na můj vkus je v první sérii příliš mnoho černé ;­-­).

Paříž je OK. Mám moc rád tyhle městské fotky s promyšlenou kompozicí. A skvělé barvy k tomu. Výborná práce.

Něco jako muzeum v Qataru, to se asi fotí úplně samo. Řekl bych, že fotky jsou dost prvoplánově orientované na abstrakci bez nějakého zajímavějšího nápadu. Takže spíš nic moc. Z tak zajímavé budovy by asi šlo ­"vytřískat­" mnohem víc.
Odpovědět0  0
Právě proto potřebujeme ta obří rozlišení.

Aktuálně si to prohlížím na telefonu a tam ty fotky mají zhruba 1,5 Mpx. Na displeji, jehož rozlišení je tak jemné, že všechny body nejsem schopen vnímat.

:­-)
Odpovědět0  0
Vývojové oddělení Samsungu pravidelně pročítá diskuze na Digimanii a tak snímač ­"HP2­" bude mít klasického Quad Bayera, protože to je mnohem lepší řešení, než ­"megablok­" po 16 pixelech se stejným filtrem.
Odpovědět0  0
"To, co tam máš pro ten zoom, máš k dispozici i pro ten pevný objektiv.­"

To není pravda, je omezuje to, že ty přístroje dělají tenké. Mě objektiv ohne ­"periskop­" a pak to můžu protáhnout přes celý zbytek těla, když budu chtít, tak klidně přes jeho výšku, takže až někam do ­"tramtárie­".
Odpovědět0  0
"Aha, takže horší optika periskopickým zoomem nevadí, ale u ultra­­-širokáče ano.­"

No prostě by tam nebyla ­- přizpůsobil bych tomu vše ­- velikost a rozlišení snímače, tloušťku přístroje atd. Jak jsem psal, je to o návrhu. Neříkám, že by rozsah zoomu byl soubor pevných skel, ale mazanice kolem středu by se opravdu nekonala.

"... dokonce jsi schopen hodit do koše snad 150 let snahy všech fotografických firem...­"

No to je jasné, protože to před XY lety bylo ve stavu, ve kterém potřebovali ­"honit­" rekordy, aby to bylo PRAKTICKÉ. Právě že ty toto nejsi schopen pochopit. Nejsi schopen pochopit, že mi už nějakou dobu nemusíme honit rekordy, aby to bylo praktické ;­-­).

Odpovědět0  0
Tak teoreticky by ten pomocný noční pevný objektiv mohl být zároveň ultrawide ­(podobně jako to výrobci mobilů používají na makro, protože nemají jinou možnost :­-D­). Ale víc objektivů bych tam mít nechtěl, potřeboval bych se odlišit.

Mimochodem když jsme u toho makra ­- v tomhle ohledu by se na tom zoom objektivu dalo navrhnout něco opravdu zajímavého ;­-­).
Odpovědět0  0
Nemůže tam být všechno, když mobily nemají ten optický zoom.

Nebyla by tam ;­-­).

Než mít nějakou mazanici v podstatě všude mimo střed, je lepší ji tam vůbec nemít. Pořádný ultrawide objektiv je fakticky doménou až profi či poloprofi přístroje a vyměnitelného objektivu.

Pořád si nerozumíme s tou optickou kvalitou, kde automaticky předpokládáš, že to bude hnus, protože periskopový zoom v malém těle. Tady musím oponovat, že to je hlavně věc návrhu. Důraz na optickou kvalitu by byl enormní.

Je třeba si uvědomit, že mobily mají pevná skla, ale výrobci jsou dost omezení v prostoru, co se délky týče, zatímco já bych tam měl místa dost, byl bych jen omezen ve velikosti průměru optické soustavy.
Odpovědět0  0
Ano, pro účely PRAXE je to tak lepší. Za to dostanu vyrovnané výsledky v celém rozsahu zoomu a plynulé optické přibližování.
Odpovědět0  0
To jsme zase u té praxe. Při focení na denním světle je zbytečné dělat nějaké závody v EV. Akorát to vytvoří nějaký nepotřebný zlomek vteřiny.

To tam spíš vidím jiné nevýhody:

1­) S horší světelností na ten snímač pochopitelně ­"narvu­" menší rozlišení, nicméně určitě tam budu mít takové, aniž by hrozila difrakce, které stačí na solidní tisk formátu A4. A to je dost předimenzované, protože v praxi běžní uživatelé obvykle tisknou menší formáty.

2­) Negativně to ovlivní hloubku ostrosti, nicméně to v praxi v této třídě přístrojů asi tak moc podstatné nebude.

Prostě říkám JASNÉ NE technologickým závodům, PREFERUJI praktické využití.
Odpovědět0  0
To jsou teda blbci. Oni dali do LX7 24­-90mm F1.4­-2.3 a snímač 1­/1.7 ­(1­/1.9­").

Měli tam udělat dvě díry. Mohl tam být při té velikosti jistě APS­-C na 24mm ohnisku a F2.8 ­(minimálně­) a na 90mm mohli dát aspoň to, co tam je teď, tedy 1­/1.7­".

Tak takhle k tomu asi nelze přistupovat, co? To bychom nakonec museli říct, kterej blbec vymyslel optický zoom, takovou zbytečnost :­-­).

Mě by zajímalo, jak ten hlavní snímač bude lepší např. na 80mm ohnisku. Už na 50mm digitální zoom sežere 3­/4 rozlišení snímače ;­-­).
Odpovědět0  0
To bych se jen opakoval.

Nikde jsem netvrdil, že to bude mít vyšší výkon, než hlavní fotomodul u prémiových mobilů ­(na stejném ohnisku­).

Je to koncepce o praxi, v tomto případě považuji za praktické mít vyrovnaný výsledek a nemít zbytečný výkon navíc.

S22 Ultra to krásně potvrzuje. Na širokém konci je Ferrari, jehož plný výkon využijeme max. např. při rychlostních rekordech na německých dálnicích ­(jako např. pan Passer­). Na dlouhém konci je Trabant. To prostě není šťastná koncepce, já bych měl v celém rozsahu např. Kodiaq, to mi přijde praktické.

Difrakce je otázka návrhu, prostě by tam nebyla, tak by se to navrhlo.

Dva moduly je jen jedna z variant. Je třeba si také uvědomit, že bych tam měl jen dva, nikoliv tři a více ;­-­). Možná by byly dvě verze telefonu ­- s ním a bez něho. Je to jen ­"noční doplněk­" hlavní devizou by byl pochopitelně objektiv s optickým zoomem. Vysmívání je tak zhola zbytečné.

Když to shrnu, akorát jsi prostě potvrdil nastavení své mysli. Nejspíš výhradně preferuješ to, co je reálně nabízeno, místo různých teoretických návrhů. Já ti to samozřejmě brát nechci. Problém ovšem je, že dnes je to s telefony jako např. s pivy v supermarketu. Tam se také nabízí v podstatě totéž pod různými značkami jako je to u telefonů. Já bych nabídl ­"pivo z minipivovaru­" ve světě mobilů ;­-­), protože teprve se zahrnutím piva z minipivovarů dostáváme takřka nevyčerpatelně pestrý svět piv. Bez nich je to nuda jako ty současné mobily protěžovaných značek.
Odpovědět0  0
Výborný příspěvek!

Akorát bych dodal, že každý ten technologický stupeň si trvale ukousne stále větší kus z většiny, která pak z různých důvodů u předchozího stupně zůstane.

U digitálních fotoaparátů tak zůstane významný počet lidí, dalece přesahující počet skutečných profesionálů. Je to samozřejmě také dané tím, že ty technologie a celkově životní úroveň umožnila fotit stále většímu počtu lidí, takže ve srovnání s lidmi, kteří fotí mobilem, to bude kapka v moři, nicméně ve srovnání s lidmi, kteří fotí na kinofilm, to bude mnohem větší počet.
Odpovědět0  0
Je to tak, dva produkty z článku byly vyrobené před rokem 2022 ­(2021­).

Taky jsem si to myslel. Tak jsem si to asi myslel špatně :­-­).
Odpovědět0  0
30 cm dlouhou obludu pro foťáky s APS­-C se základním rozsahem by nikdo nevyrobil :­-­). Navíc F­(T­)1.5 je filmová hodnota, foťáky mají F1.4, pak 1.7, 1.8 atd.
Odpovědět1  0
To bude jen pro kamery od Canonu, nikoliv foťáky.
Odpovědět0  0
To je zkrátka tvé duševní nastavení, s tím já nic neudělám.

Pokud tedy současnému stavu fandíš, tj. stavu, kde se z marketingových důvodů lámou různé rekordy v parametrech, tak pochopitelně nemůžeš fandit projektu určenému pro PRAXI, tj. projektu, který si klade zcela odlišné cíle.

Čili:

1­) Tloušťka telefonu. Marketing velí tenké je kůůl. Ano, jistě, tam se optimálně navržený periskopový zoom objektiv nevejde. No tak se ten telefon prostě tenký neudělá. Např. při 2 cm tloušťce je pro uživatele vše v pořádku ­- telefon lze vložit i do malé kapsy, lze jej normálně držet atd. a výrobce to ­(významně, drtivě­) technicky nelimituje, pokud jej chce vybavit periskopovým zoom objektivem.

2­) Hlavní snímač. Marketing velí ­"čím víc Mpx, tím víc Adidas­". Zejména kvůli tomu výrobci zvětšují velikost snímačů. Řada 10 Mpx kompaktů s 1­/2,3­" snímačem fotila skvěle ­- no protože disponovala rozumným rozlišením. A s rostoucím rozlišením se výkon snímače akorát zbytečně zahazuje. První zahazování probíhá už při zpracování výstupu ­- výstupy tu méně, tu více nedosahují deklarovaných rozlišení, další zahazování pak probíhá na úrovni použití většinovým uživatelem v praxi ­- použití RAWu je okrajová záležitost, tisk velkých formátů snad ještě okrajovější atd. Čili se lámou rekordy, ale v praxi je to k ničemu!

Čili tím jsem obhájil použití malého snímače na širokém konci.

3­) ­"Telephoto­" snímač. Tak tady stačí uvést nějaký příklad. Tak co třeba nejvyšší model Samsungu ­(S22 Ultra­), co tam máme: 70 mm ­- 1­/3,52­". Hmmm, tak to je tedy bída :­-­), to by snímač 1­/2,3­" strčil do kapsičky dětské košilky. Navíc bych velmi pravděpodobně mohl dosáhnout delšího konce, např. 90 mm.

4­) Kresba. Já si myslím, že to výrobci zejména flákali. Značně omezená velikost objektivu pochopitelně kvalitu kresby limituje, nicméně dost pochybuji, že výrobci ultra kompaktů použili vše, co mohli, navíc doba pokročila a jistě od té doby vznikly nějaké nové, modernější postupy výroby. Ano, muselo by to mít špičkovou kvalitu, protože ty pevné objektivy u běžných marketingových mobilů mají dobrou či někdy i velmi dobrou kresbu a tomu by pochopitelně zoom objektiv poskytující nějakou ­"mazanici­" konkurovat nemohl.

5­) Jak jsem již psal, na noční focení by to mělo druhý fotomodul s pevným ­(velmi­) světelným objektivem.

6­) Mezipolohy optického zoomu jsou fajn. Je to tradiční, osvědčené řešení na rozdíl od hloupého přepínání mezi pevnými ohnisky.
Odpovědět0  0
Nemyslím si, že by o to byl tak malý zájem, aby bylo nutné to kompenzovat vysokou cenou středoformátu. V dnešní nabídce, kde jsou všechny telefony stejné? Vlastně se jen liší ty skládací od ostatních.

Podle mě po tom sáhne dost lidí, protože to prostě bude jiné.

Cena by ovšem musela být trochu vyšší, já bych to odhadoval asi tak na 18 000 Kč.
Odpovědět0  0
No, nemůžeš vzít příliš velký snímač a na něm ukázat, že by se to tam nevešlo :­-­).

Tak to musí mít max. 1­/2,3­", jako měly kompakty s ­"periskopy­". Nebo max. 1­/1,7­". Jak jsem psal, světelnost by byla nízká, tím by se ušetřilo na velikosti.
Odpovědět0  0
I kdyby byl skutečný fotomobil ­(vlastně žádný ze současných modelů neznám­) něco jako středoformát u foťáků, musí se to vyplatit, jako se to vyplácí dělat třeba Fujifilmu. Nebo třeba Phase One, to je ještě mnohem větší okrajovka.
Odpovědět0  0
Nic, kašlu na to, přijde mi, že ­"trollíš­".

Současný stav je naprosto komický, v realitě, ve které byl vynalezen optický zoom před několika desítkami let, mobily skokově přepínají ohniska... je to úplně směšné. Za každým ohniskem jiný snímač ­- hlavní snímač střídá nějaký směšně malý v jiném ohnisku atd.

Tak jestli to jejich zákazníkům stačí, OK, je to jejich věc.
Odpovědět0  0
No právě že já ty dobrý výsledky nevidím. Ty se opírají výhradně o hlavní snímač, poté obrazová kvalita dramaticky klesá. Proto se přimlouvám za optický zoom, neboť ten nevyžaduje s různými ohnisky měnit snímače ­(typicky poměrně velký za nějaké ­"pidi­").
Odpovědět0  0
Nechápu, proč by periskopový objektiv musel být umístěn výhradně v ­"hrbolu­"? 1 cm hrbol je samozřejmě nesmysl.
Odpovědět0  0
Souvisí. Tahle plejáda objektivů je k ničemu.

Vysvětlil někdo uživateli, k čemu potřebuje pro denní focení světelný mini objektiv s digitálním rozmazáváním pozadí ve foťáku?

Takže:

1­) Jeden pevný světelný objektiv pro noční focení.

2­) Jeden periskopový zoom objektiv se standardním rozsahem a horší světelností. S parametry jako u původních ultratenkých kompaktů. Předpokládám, že na to bude potřeba větší tloušťka. Pokud ne, pak nechápu, proč tam cpou jen pevná ohniska anebo jako Sony ­- zoom se směšným rozsahem a bídnou optickou kvalitou na jiném, než počátečním ohnisku.
Odpovědět0  0
Tak já to myslel právě v souvislosti s periskopovým zoomem, který je u toho Sony směšný.

Zdá se tedy, že i 14 mm z iPhonu je málo, když např. Sony TX10 byl tlustý 18 mm.

A já nechápu, proč by telefon nemohl mít 18 mm, já v tom žádný problém nevidím.
Odpovědět0  0
Ten ovšem přeci jenom měl klasický kompaktní objektiv, což bych chápal, že je dnes neakceptovatelné.

Co už ovšem chápu méně, je fakt, že tak skálopevně trvají na štíhlém těle i za cenu směšného rozsahu a směšné optické kvality.

Zde bych chtěl jmenovat zejména kompakty s periskopovým objektivem ­- udělal bych tedy tělo telefonu tlustší, aby mohlo obsahovat objektiv rozumných parametrů a vzhledem k ceně telefonu i dost dobrou kresbu.
Odpovědět0  0
Je to smutné, avšak obávám se, že pravdivé :­-­(.
Odpovědět1  0
Je to tak, budu muset koupit MFT z druhé ruky. I kdybych se nakonec rozhodl pro nový, šlo by jen o tělo, jiné, než použité objektivy, zcela vylučuji ­(kromě nějakých levnějších specialit třetích stran­).

Nicméně zkušenost s použitými přístroji mám výbornou.
Odpovědět0  0
Fotografie, fotoaparát, fotograf... chce hlavně to ­"foto­" nahradit něčím trefným.

Mazanice, mazafon, mazanec... je to jen nástřel, přijde mi to hloupé :­-­(.

Nevím si s tím rady.
Odpovědět0  0
Tak to je dobrá zpráva!

V centru Prahy pravidelně dominuje mobil a šokující pro mě byla nedávná návštěva Průhonicķého parku ­- stovky mobilů na ­"pár­" foťáků.

Asi ty lokality ve Slovinsku víc přitahují pokročilé fotografy, protože jinak by tam asi taky byl samej mobil.
Odpovědět0  0
Ano, to je pochopitelně možné, ale za jakou cenu? Pro málo platící zákazníky se fakticky ukončil vývoj a realizuje se již jen nějaký doprodej. Kompakty jsou fakticky mrtvé.

Zkušenost obor nikam neposunula, jede se pořád to samé, nové trendy, postupy atd. neexistují.

Ale dobrá, děsí mě představa, že by celý obor ovládl mobil, to se naštěstí nestalo a asi ani nikdy nestane. Díkybohu.
Odpovědět1  0
Přesně tak! Už 50 Mpx fotka bude nějaký barevně interpolovaný paskvil, protože to prostě se 4x4 megapoli o stejném filtru do 50 Mpx přirozeně fotit nemůže.

Tady je vidět, jak příšerně ty firmy fungují. Mají tam týmy inženýrů a vypadne paskvil ­- lepší řešení je navrhnuto na Digimanii v diskuzi :­-­).
Odpovědět1  0
Čímž vlastně vzniká stonásobný paradox :­-D.
Odpovědět0  0
Tak to telefon X30 Pro musí fotoaparát typu MFT s 10x nižším rozlišením uvařit jak špagetu.
Odpovědět0  0
Hmm, mohlo by být, že např. Panasonic 12­-32mm f­/3.5­-5.6 nebo Panasonic 14­-42mm F3.5­-5.6 II má hodně zakulacené hrany čepelí clonového otvoru.

V tom případě bych řekl, že je mylné rozhodnutí, takto to udělat. Škoda.
Odpovědět0  0
To se asi dozvíme z ukázkových snímků. Tady bezpečně víme, že tam nejsou asférické členy, tak když nám z bokehu spadne brada, asférické členy tedy nejspíš degradují bokeh.

Ještě je ovšem možná jedna varianta ­- že to lze perfektně dělat i s asférickými členy, ale Samyang to neumí :­-­).

Vliv clony na kroužky je jasný, o hnusných texturách v kroužku vím, ale co je přesně způsobuje, to nemám tušení.

Ani nevím, co přesně způsobuje potlačení ­"star­" efektu. I když je hodně zacloněno, tak objektiv hvězdy neudělá ­(nebo jen takové ubohé­).
Odpovědět0  0
U manual fokusu je to jasné, ale ty společnosti dělají i objektivy s auto fokusem a pak také nevím, čím to je, že těchto pár společností je vyrábí, avšak třeba Sigma nikoliv.
Odpovědět0  0
Ale ani nevyvrací. Canon přeci nemohl nechat své zákazníky buď:

a­) ...vyházet své EF objektivy ­(samozřejmě hlavně ty od Canonu, to je jasné­).

anebo...

b­) nutit je, aby zůstali u DSLR.

Alternativní výrobce to nijak nepodporuje. Ti už dělají objektivy pro EF strašně dlouho a objektiv pro RF stále nabídnout nemohou.
Odpovědět0  0
Canon chce rejžovat ze svých vlastních ­(ne zrovna laciných­) objektivů, to je jasné :­-­).
Odpovědět0  0
Dobrá, respektuji, že tomu rozumíš víc, než já.

Pochopitelně nikdy bych s Foveonem nesrovnával jiné, než základní ISO, je mi jasné, že Foveon na vyšších ISO dramaticky ztrácí, v podstatě už na dvojnásobku ­(ISO 200­).

Je to zkrátka pro Foveon hozená rukavice, tak snad ji tentokrát zvedne :­-­). Ačkoliv lze spíše předpokládat, že nezvedne :­-­).
Odpovědět0  0
Aha. Samozřejmě asi záleží na typu kompaktu, nicméně obecně v tomto roce už klasické digitální kompakty měly všechny Vámi uvedené vlastnosti v pohodě, možná až na DR či výkon ve vyšších ISO, nicméně to se stejně týká jen dramaticky menších snímačů, než má DP1, takže takové srovnání nemá moc smysl.

No jo, zkrátka foťák s Foveonem byl vždycky specifický 8­-­).
Odpovědět0  0
Je to závazek vůči svému otci. Ale nevím, jestli právní anebo jen ústní ­- rodinný.
Odpovědět0  0
Z jakého roku?

Aby to nebylo ještě z roku, kdy s těmito vlastnostmi měl problém i klasický digitální kompakt ;­-­).
Odpovědět0  0
No, protože v případě Foveonu se signál zaznamená ­"tunelovým­" způsobem a v případě Bayera v ­"ploše­". To podle mě nemůže vést ke stejnému výsledku.

Min. přeci snímací plocha bude u Foveonu větší, protože prostě tři vrstvy není jen jedna ;­-­).
Odpovědět0  0
Ano, to je pravda, tohle se mi ­(taky­) nikdy nelíbilo, jak do toho pořád tahali ten Bayer. Pak navíc udělali ty vrstvy, které sdílely pixely vrstvy nad ní ­(tuším, že šlo o modrou­). Je to špatný postup, tahat do parametrů ten Bayer.

Prostě to má tolik Mpx, kolik Mpx má pořízená fotografie. Zhodnocení rozdílů mezi Foveonem a Bayerem bych ponechal na uživateli.

Toto je vůbec otázka, jakou to vlastně bude mít architekturu. Nicméně odhaduji, že ta nejvíce členěná vrstva bude mít min. 50 Mpx, ale spíš si myslím, že ještě víc.
Odpovědět0  0
To jo, ale Sigma s Panasem spolupracuje ještě na poli FF, který je dnes navíc víc v kurzu, než MFT. Ta vazba tam je bližší.

Teď záleží na tom, jaký názor bude mít Sigma. Pokud takový, že snímač jen tak nikomu nedáme, Oly je fakticky ze hry, nemusí ho dostat ani Panas. Ale Sigma ho může dát i volně k dispozici, samozřejmě je to možné ­(i když málo pravděpodobné­).
Odpovědět0  0
No, je to jen můj názor, takže jej jistě odmítneš, nicméně světlo v případě Foveonu projde pixely ve vrstvách a fakticky je hotovo, zatímco v případě Bayera téhož výsledku takto nedosáhneme a pokud jej chceme, musíme aplikovat proces ­"deinterpolace­", to prostě není totéž, jak to probíhá u Foveonu.
Odpovědět0  0
Aha. Ne, to by bylo málo, bude mít v jedné vrstvě min. 50 Mpx, tedy celkem min. 150 Mpx ve všech třech vrstvách.
Odpovědět0  0
Tak to aby přemýšleli i o možnosti uložit to jako komprimovaný RAW, protože v nekomprimované verzi by ten RAW soubor mohl mít opravdu docela dost:

https:­/­/toolstud.io­/photo­/filesize.php?imagewidth=24500&imageheight=18375
Odpovědět0  0
Já bych mu věřil ;­-­). Vedení firmy se převedlo z otce na syna, kdyby lhal, Sigmu by poškodil. To si nedovolí ;­-­).
Odpovědět0  0
U Olyho to moc nehrozí, ale Panák je se Sigmou v bližším svazku, třeba by se nechal přemluvit :­-­).
Odpovědět0  0
To je zcela správná námitka.

Má ovšem pár háčků:

1­) Pokud klasický FF můžeme vyrobit, je to sice hezké, leč v praxi k ničemu, pokud se reálně nenabízí. A já odhaduji, že se nenabízí, neboť si tipuji, že ten Foveon bude mít min. 50 Mpx, takže klasika by musela mít 200 Mpx a 200 Mpx FF neexistuje a troufám si tvrdit, že nějakou delší dobu ještě existovat nebude.

2­) Domnívám se, že Bayer barevného podání Foveonu nemůže nikdy dosáhnout. Chápu, je to drobnost, pro praxi nepodstatná, ale je to prostě 1:0 pro Foveon.
Odpovědět0  1
V čem to má být vtip?
Odpovědět0  0
To bys asi uvítal i vyšší počáteční ­(nativní­) ISO, že? Foťák by měl, jako obvykle, jen jednu úroveň, ale ta by byla ekvivalentem např. ISO 800 nebo 1600, neboť ISO 100 či 200 jsou v noci dobré max. na focení čistě statických objektů či focení na velmi dlouhý čas.
Odpovědět0  0
To skoro působí, že obvykle nefotíš na denním světle?
Odpovědět0  0
Vidím to stejně :­-­).
Odpovědět0  0
Hmm, to je pravda.

Tak jestli by uživatel nebyl takový šílenec, že by chtěl editovat 450 Mpx RAW hned na telefonu, bylo by to OK.

Samozřejmě pro nějakou větší sérii 450 Mpx RAWů by si musel přichystat kartu o opravdu slušné kapacitě a pokud by nebyla opravdu rychlá, musel by počítat s tím, že by se na pozadí ukládala dost dlouho, možná v řádu desítek minut :­-­).
Odpovědět0  0
Právě proto, že výrobce bude mít obavu z toho, že uživatel může použít i nějakou ­"shit­" kartu, tak ukládání na kartu neumožní.

Navíc tahle funkce je oficiální jen u smartphonů nejvyšší třídy, které nemají slot na kartu už nyní nebo v brzké době mít nebudou. A neoficiální vlastnosti výrobce zajímat nemusí.

A rychlost interního HW se neustále dramaticky vylepšuje, takže si myslím, že s rychlostí problém nebude.

Problém tak spočívá spíše v účelu: Máme mít super rychlé HW, abychom řešili takové ­"blbosti­", jako je ukládání 450 Mpx RAWu z mobilu? Nemyslím si ;­-­).
Odpovědět1  0
No, ne, to by asi nešlo. Změnu času by to nabídlo jen při detekci zjevně statické scény, jinak by se měnilo ISO.

To mi neříkej, že nejde. Prostě statická scéna je taková, která se ve snímání po čas X prostě nemění.

Eventuálně by se to řešilo uživatelem ručně vybraným profilem na HDR se změnou ISO a HDR se změnou času.

Odpovědět0  0
No, přeci existuje taková ta funkce pořízení snímku před zmáčknutím spouště, to předpokládám, že pořád generuje nějaký proces a až uživatel zmáčkne spoušť, nabídne to snímky před jejím zmáčknutím. Něco takového by se snad dalo použít na tu analýzu pohybu, ne? Ve chvíli, kdy by uživatel zmáčkl spoušť, foťák by analyzoval pohyb a nabídl by buď HDR se změnou ISO anebo času.
Odpovědět0  0
Moc ti nerozumím, asi na to jdeš příliš technokraticky :­-­).

Pokud použiji základní ISO, tak už nemám šanci výstup nějak vylepšit, protože nižší ISO použít nemohu. Avšak budu­-li hýbat s časem u statické scény, dopad na kvalitu výstupu tam žádný nebude.

Čili budu mít ISO 100 a tři časy pro expozice ­-2, 0, +2, tj. např. 1­/2000, 1­/500, 1­/125.

Zatímco když budu hýbat s ISO, tak budu mít stále 1­/2000, nicméně ISO 100 to bude jen při ­(­-2­) a při ­(0­) už to bude ISO 400 a při ­(+2­) dokonce ISO 1600, takže naroste míra šumu a kvalita výstupu klesne.
Odpovědět0  0
No tak zdá se, že to smysl má. Proč by tedy pak měl foťák při pořizování HDR statické scény ve slunečném dni zvyšovat ISO, když může krátit čas?
Odpovědět0  0
Dostal se tím na světlo světa současný stav společnosti, který je opravdu děsivý! Lži, absence diskuze, kšeftování, krádeže, secvakávání podpatků nad osobním názorem, chorobné strachy atd., atd.
Odpovědět0  0
No já si myslel, že by to mělo pozitivní vliv na kvalitu výstupu, když se udělá HDR z expozic se stejným ISO, než když ta nejsvětlejší expozice bude mít nejvyšší ­(a možná taky už nepříjemně vysoké­) ISO.

Jestli to tak není, tak se mýlím a není nutné to dál řešit.

Nicméně já osobně ­- při manuálním vytváření s ISO nehýbu.
Odpovědět0  0
V Praze za nenošení roušky­/respirátoru vyhazovali autobusáci z autobusů. Když to někdo neměl u sebe, nemohl si to nasadit nebo nechtěl, tak musel vystoupit :­-­).

Dnes se za to docela stydím, jak jsem jim na to v prvních týdnech skočil. Dnes už je dávno jasné, že to celé bylo propagandistické divadlo. Nemoc sice reálně existuje, ale byla režimem zneužita pro různé účely, vč. propagandy. Jedním z podstatných důvodů této propagandy je odpoutat pozornost lidí od reálných problémů.

Velmi trefně to popisuje politolog Robejšek:

"Podnikatelé, politici a média vás chtějí vystrašit, aby... ­[řada účelů­]."
Odpovědět0  0
Nicméně fotoaparát by mohl detekovat, odkdy je změna času pro druhou expozici bezpečná ­(čas je dostatečně krátký­), tj. taková, která neponese změny proti expozici první.

Pak by volil změnu času místo změny ISO.
Odpovědět0  0
No, pohraničí ČR, to je úplný průser! A přitom se to třeba zase tak nevylidňuje, protože tam lidé dojíždějí za prací třeba do Německa, nicméně celková současná podoba je hotový horor!

Tak zrovna já už několik let žiju v Praze a nevadí mi to. Já mám takovou ­"úchylku­" :­-­). Vedle cest na venkov a do přírody hrozně rád sleduji velkoměstský ­"šrumec­" :­-­) a to vedle nadprůměrné dostupnosti různých služeb dělá můj pobyt v Praze poměrně atraktivní.

Přiznám se, že život na nějakém ­"mrtvém­" venkově si moc představit nedokážu :­-­).

Ale zároveň moc dobře vím, jak globalistický diktát nutí spoustu lidí žít ve velkoměstech, přitom by radši volili tichý venkov.
Odpovědět0  0
Z článku to není 100% jasné, nicméně je možné, že povinnost shánět písemné souhlasy asi bude platit jen pro ty registrované skupiny.

Ty bys tam byl, předpokládám, jako běžný turista, takže na tebe se asi tato povinnost vztahovat nebude.

V praxi to asi bude probíhat tak, že až úředník nějaké tvůrčí skupině odklepne možnost natáčení ­(registrace­), dramaturg ­(či někdo méně významný z přípravy díla­) tam bude běhat se souhlasy a nejspíš i za drobné dary shánět podpisy.
Odpovědět0  0
Tak to už je snad dnes obecně známé, že Egypt je země bídy, kterou tak tak drží nad vodou turismus. Lidi bude spíš překvapovat falešný optimismus generovaný regulací foto­/video záznamů, než realismus vyplývající z toho, že by se ta regulace nezavedla.
Odpovědět0  0
Je to kvůli současné globalizaci. Výroba zboží a nabídka služeb ­(tedy podnikání­) se koncentruje ve stále větších centrech, což logicky musí generovat opuštěná místa. Až se globalistický diktát vyčerpá, krásná a romantická místa opět získají svou cenu a lidé se tam vrátí.

Je to vlastně taková extrémnější verze probíhajícího vylidňování venkova.
Odpovědět0  0
Už tomu rozumím. Díky moc ;­-­).
Odpovědět0  0
Jako že kompatibilní by to bylo, jenom výrobce by měl problém s tím, že by se měnil úhel záběru dle různého typu bajonetu, byl­-li by za ním zároveň snímač odlišných velikostí?

Chápu to správně?
Odpovědět0  1
Venus Optics dělá 20 mm ­(10 mm­) pro MFT, ale není to pancake, je to F2 ­(zbytečné­) a je samozřejmě významně dražší.

Tak snad dodatečně podporu pro MFT přidají.
Odpovědět0  0
Tak v podstatě je to klasická zřícenina, akorát trochu větší, členěná na mnoho budov s mnoha m2.
Odpovědět0  0