Hm, díky za vysvětlení... To jste mi tedy zkazil iluze. Já myslel, že ta velká hmota skla na bridge camerách má nějaký důležitý důvod. Světelnost, rozumím. Ale přemítal jsem, jestli třeba bridge camery z principu líp nekreslí nebo tak něco.

mezi bridge camerou a travelzoomem s malým čipem ­- třeba mezi B700 a A900. V čem je plus masivnějšího objektivu na stejném ohnisku, řekněme kolem 600­-800 mm ekv. Jestli a proč je zobrazení z bridge camery v něčem lepší. Nebo to není věc optiky, konstrukce, ale algoritmů? To ale nepředpokládám. Stačil by mi třeba i odkaz na nějaký teoretický článek, díky předem.

Díky, ten odkaz jsem si užil! I další ukázky a info tamtéž.

Díky i za tyto informace, vím, že není jednoduché je získat.

Upřímně řečeno mě v tomto případě tolik nezajímá, jestli P20 je ­"lepší­" než Samsung nebo iPhone obdobné výkonnostní kategorie. Zajímá mě to, že vývoj fotomodulů a spolupracujícího softwaru v mobilech udělal obrovský pokrok a že podle všeho začíná stavět reálně na nohy všechny možné představy o komputační fotografii. Odlišoval bych ale samotné potíže nové koncepce ­- podle všeho je asi nesmírně náročné koordinovat­/synergizovat více čipů produkujících různý obrazový signál, testy L16 mluví o velké labilitě, která jaksi neumožňuje pokročit za beta fázi. Tyto věci bych odlišil od módního pozměňování reality, ve kterém se výrobci mobilů ­(a appletů­) přímo vyžívají a kroutí realitu, aby byla ­"pěkná­" a ­"jiná než má konkurence­". Jestliže ale dokážou výrobci mobilů do víceúčelových strojů dostat po duálním už i triple modul, který zjevně půjde odladit, přišlo by mi jako fatální zanedbání, kdyby se výrobci fototechniky velmi silně nepokusili obsadit tohle bojiště z opačného konce. To znamená vyvinout dejme tomu sedminásobnou ­(když ne rovnou šesnástinásobnou­) konstrukci, schopnou obrazovým výstupem ­(a asi i dalšími parametry­) získat náskok v kvalitě a nalákat na sebe masový trh.

by se někde daly sehnat jemnější úda o skladbě těch prodaných kompaktů ­- kolik z nich bylo s čipem 1­/2,3 a 1­", případně jiným. Že by se ukázalo, nakolik už kompakty s větším čipem nahradily ty menší a jaký mají trend prodejů. Víc než 12,5 miliónu kusů je nadále pořádné číslo, padesát procent všech prodaných přístrojů, a znamená, že pořád hodně lidí kompakty kupuje. Přestože laciné jednoduché ­"pro děti a rodinu­" už vyklidily trh a z těch s malým čipem zůstaly jen travelzoomy a bridge plus pár outdoorových.
Fajn by bylo taky cenové vyjádření ­- kolik výrobci udržili z kompaktů, CSC a DSLR a jaké jsou tam trendy. Že by nám prozradili své marže, to asi doufat nelze.
Osobně očekávám v blízké budoucnosti, že se vývojářský pokrok ze smartphonů přelije částečně nazpět do ­"jednoúčelových­" aparátů. Tedy že výrobci začnou zkoušet kompakty s větším počtem zkoordinovaných čipů a objektivů, aby začali vytěžovat možnosti komputační fotografie. Známý je projekt Light L16, ale zajímavější asi je to, že si Canon podal patentovou přihlášku na přístroj založený na stejném principu. Přednosti jsou jasné: při prostorově a váhově velmi úsporné konstrukci lze dosahovat velmi dobrých výsledků ­- viz hodnocení Huawei P20 na DxO Mark... a to má jenom 3 čipy+3 objektivy. Pokud by toto dokázali výrobci fotoaparátů přetavit do dalšího posunu kvality výstupu a přidali něco navíc proti mobilům ­(ale co?­), dostali by se rázem na koně.

Díky za recenzi, pro mě užitečnou. Je každopádně znekopokojivé, když jste dospěl ke zjištění, že nový Zeiss Vario Sonnar T dává horší optické výsledky než předchozí G Lens. Ovšem jedno mají určitě společné: neodbytný růžový čtyřlístek odlesků v ostrém protisvětle, to je skoro signatura Sony v téhle kategorii. Obecně ale jsou ty ostatní vyjmenované poklesky vrozené všem travelzoomům s malým čipem ­(neostrosti na delším konci, aberace, šumy­/odšumy a barevná degradace­), jen se s nimi každá značka trochu jinak ­(ne moc­) popasuje. Začetl jsem se do starší recenze na Nikon A900 a je to skoro to samé. Ještě kdybyste našel skulinu na recenzi Panasconicu TZ80­/90 ­(vs. TZ70, na ten tady recenze je­), byli by tihle poslední mohykáni fakticky kompletní. Zajímavé je, že taky u Panasoniků vychází přiznivěji starší TZ70, podobně jako tady HX60. Je v tom kus nostalgie a beznaděje, protože sledujeme, jak se tyhle ještě nedávno obdivované stroje sesouvaji do pryč. Přičemž ty nové úžasné stroje je vlastně plnohodnotně nenahrazují, protože jim chybí takové atributy jako skutečný velezoom ­(za pár kaček­) kombinovaný s opravdovou kapesností.

Nevšiml jsem si v červnu Vašeho příspěvku, tak mě zamrzelo, že jste se takhle kafkovsky ptal. Aspoň Vás dodatečně zdravím jako zahradní amatér :­) Ze své ­(amatérské­) zkušenosti můžu potvrdit, že ta HX60 ­(HX50 leda v bazaru­) na focení zahrad a přírody dobře poslouží. Pořizoval jsem ji nedávno a ani jsem nečekal, že budu tak spokojený. Kdybyste někdy chtěl svou GX pošetřit před plískanicí, utopením či ztrátou, určitě si HX60 ­(nebo raději novější HX90 s hledáčkem pro ostré slunečné dny­) vyzkoušejte. Chce to pohrát si s nastavením režimů snímku a upravit si tam parametry podle svého gusta, stejně tak nemusí při focení zeleně vyhovovat implicitní namodralá ­"Agfa­" barevnost, ale WB lze kustomizovat na paletě u všech předvoleb WB ­(dokonce i AWB­) a je tam i kelvinovská volitelná škála. Takže zelená může být nakonec přesně ­"ta­" zelená, ba i červená se tím dá poměrně zkrotit. Pokud jste ovšem mezitím nepropadl panasoňáckému podání obrazu, to by Vám pak asi pro takovýhle účel samozřejměji sedl některý jejich TZ. ­-­- No, a ta GX800, osvědčila se Vám?

Pravda tak. A když k tomu doplníme ještě dlouhý zoom G3 X ­(také 1­") a klasického slona G1 X mkII ­(1,5­"), vidíme u Canonu nejkomplexnější řadu kvalitních kompaktů s ­"velkým­" čipem ze všech výrobců fototechniky. A za vcelku přijatelné ceny. V těžkých časech, kdy to leckterá jiná značka odpískala ­(viz Fujifilm, Olympus, Nikon­). K některým z nich si samozřejmě lze EV dokoupit ­- za dost peněz ­(tak jako u jiných značek­), ovšem jsou to pak špica hledáčky a ne provizorní kukry, které se někdy objevují v rámci miniaturizace a úspor jako vestavěné.
Mimochodem, ten LX15, který tu na jiném místě pan kolega doporučuje jako alternativu ke G9 X, taky nemá hledáček...
Dobré světlo přeji.

Díval jsem se pro kontrolu znovu, ale DL24­-500 jsem nikde nenašel. Taky bych na něj byl hodně zvědavý. Jediné vzorky, pokud vím, z něj přinesli kdysi na ­"New Camera­"- tady je odkaz. Zdroj je tam označený jako Nikon Japan:

http:­/­/thenewcamera.com­/tag­/nikon­-dl­-24­-500­/

Ovšem asi bychom raději viděli vzorky v reportu nějakého profi recenzenta. No, dnes už je to jedno.

Hm, podle závaru v diskusi na dpr bych řekl, že se zdaleka netěšilo jen těch pár lidí v Česku :­) Důvody odpískání možná budou celkem tak, jak je náčelníci Nikonu popsali pro noviny. Ale nic to nemění na tom, že jako spotřebitel mám škaredý pocit oslabené důvěry ve značku. Sousedství řady N1 a DL by mi nepřišlo jako zásadní problém. Spíš to, že J5 dostal v r. 2015 s fanfárami nový čip a myslím i procesor, ale od té doby ani ťuk, žádné doplnění nebo inovace systému. Čili žádný jasný signál, jestli vůbec stojí za to vkládat do dost specifického systému peníze ­(pro normálního člověka nezanedbatelné­). .. No, asi je mnohem jednodušší rozhodnutí otočit se na patě a koupit si z posledních kousků třeba GF7, protože je jasné, že MFT systém bude v různých třídách náročnosti k mání i nadále, takže se investice nezmarní. Mě trable s DL mrzí i proto, že jsem v tom viděl příslib navázání na pověstné ­"Performance­" kompakty Nikonu ­(jako P7800, P340 apod.­).

Tady jsou na památku dva odkazy na první dojmy profesionála, který dostal začátkem roku 2016 k vyzkoušení předsériovou verzi:

http:­/­/www.thepassionatephotographer.com­/first­-look­-the­-new­-nikon­-compact­-dl­-24­-85­-f1­-8­-2­-8­-and­-dl18­-50­-f1­-8­-2­-8­-cameras­-are­-here­/

http:­/­/www.thepassionatephotographer.com­/first­-look­-the­-new­-nikon­-compact­-dl­-24­-85­-f1­-8­-2­-8­-and­-dl18­-50­-f1­-8­-2­-8­-part­-2­-go­-wide­/

Jinak k rozhodnutí Nikonu raději bez komentáře, ode mě Nikon za tuhle aféru omluvenku opravdu nedostane. Něco by snad mohli kompenzovat, kdyby urychleně postavili na nohy projekt Nikon 1 ­- ten už je taky tak dlouho zamrzlý, že přestává budit důvěru.

Máš recht, omyl je na mé straně, omlouvám se. Příště si vyčistím brejle.

přečíst si podrobnější zprávu na dpr: http:­/­/www.dpreview.com­/news­/7918350694­/sony­-camera­-and­-sensor­-business­-units­-report­-drop­-in­-sales­-in­-2015 Je tam tuším i ke stažení celý report za 3Q15 ­(tedy na z 4Q, jak se omylem dostalo do článku sem­). Každopádně v zájmu stability celého fotododvětví ­(potažmo digiodvětví­) je, aby se Sony dál dařilo těžkými časy přechodu do jiné dimenze bruslit bez fatálního poškození a bez prudkého kymácení. Jestli se fotografické funkce přesunou v přijatelné kvalitě definitivně do multifunkčních komunikátorů, je to zcela v lajně se sci­-fi, která jsme si čítávali, není na tom nic špatného. Prostě se jenom plní dávné vize a přání. Spíš se někdy zabývám otázkou, co budeme dělat, až někde někdo­/něco vypne globální servery a ve virtuálním světě nastane tma a ticho... asi si zase ořežeme tužku­/opálíme klacík, nakreslíme obrázek a podáme do sedla Pošťákovi.

Hm, k R. Wongovi se určitě podívám, díky za připomenutí, ten má dobré postřehy.

Doporučuju shlédnout první galerie z terénu na dpr a e­-photozine. Na tomhle PENu něco je, co umí pobláznit i staré mazáky. Cena po roce padne, přestane být tak drsně asociální a aparát se zpřístupní i vážným zájemcům, pokud mezitím osvědčí své kvality.

Ano, ­"převeliká škoda­", jak pravil p Šurkala. Obrácení k fotomobilům by ale mělo logiku v rámci firmy i obchodně. Asi bych to poněkud kysele skousl, pokud půjdou cestou Lumix DMC­-CM1 ­(resp. Lumix DMC­-CM10­) ­- tedy velké čipy a konstrukční přednost foťáku před komunikačními funkcemi. Nejspíš asi i nějaké ty HW nástavbičky, jako všelijaká optická tele? Jako lehká věc skutečně do kapsy, kvalitní poznámkový blok­/pouliční momentkář, proč ne. A s procesorem napsaným tak, aby nenadbíhal P+S selfistům, ale umožňoval odladění obrazového výstupu v barevnosti, kontrastech a kresbě, jaká byla u samsungových seriózních foťáků ta typická a milá. Pokud to tak bude, tak ještě chybí, aby to tu ráčili prodávat a za cenu odpovídající dřívějším slušným kompaktům ­(v řádu 5000?­). Ovšem pro APS­-C čipy je tohle asi konečná, jako použitelné se mi jeví 1­". Bohužel, už taky bez těch podařených skel řady NX.
Upřímně, jako ryze amatérský uživatel si tak hluboce neužiju rozbor čipů, ale stačí mi pohled ­"jak to fotí­". A podívání na Comparometeru nebo Camera finderu na Flickru na výstupy z posledních představitelů NX ­(včetně třeba NX500 a NX3000­) je většinově radostné, mnohdy až famózní.

Mno, něčeho takového se obávám. Ale co, naštěstí mě to neživí, jenom baví.
Edit: Ta poznámka ke Coolpixu A ­(a viz Irving o Ricohu GR­), to bylo jen tak rejpnutí na okraj. Však jsou ro solitéry pro pár fajnšmekrů.

není radostná vyhlídka, že z trhu mizí další alternativa pojetí obrazového výstupu. U Samsungu se mi líbila jemná barevnost, pleťovky a s tím související možnosti kustomizace nastavení WB. Prožil jsem s jejich ST a posléze WB dřevní doby, boje s desaturací a vražednými přepaly, ale zrovna jsem si říkal, že už dospěli a bude stát za to jít do NX ­(pro mě by bohatě stačila NX 500­) a vychutnat si jejich přednosti na povýšené technické úrovni ­- no, a houby s octem. A jsem si jistý, že při případném odkupu techniky NX právě tohle fluidum Nikon nezachová, protože logicky bude chtít implementovat svůj software, své pojetí obrazu. Druhá věc je, jestli je to celé pravda a jestli Samsung náhodou pouze neodchází z odumírajícího evropského regionu a nenapře své síly raději na Asii a okolí. Ostatně, právě Samsung má do značné míry na svědomí zformování globální spotřebitelské poptávky ve prospěch smártfouňového focení a opojení komunikátorstvím, takže může za sesychání trhu klasické fototechniky šlehat proutkem v první řadě sebe.
Nikon, starý váhal, to je jiná kapitola. Mají ­- opět z mého pohledu běžného uživatele ­- vícero nezodpovězených otázek, například: Co jste jako mysleli projektem advanced kompaktů třídy 1­/1,7­" ­- ráčíte v něm nějak pokračovat a jakým směrem ­(nástupci P340, P7800­)? Hraje v tom nějakou roli i CSC řada N1, má třeba nahradit advanced kompakty, de facto jako přímý rival RX100 a spol.? Když už jste investovali do fajnového upgradu na J5, dočkáme se taky releasu V4, případně AW2, nebo snad celou řadu 1 odpískáte? A co jste mysleli Nikonem A ­- jednou a dost? A jestli koupíte opravdu od Samsungu třídu NX, jak se to promítne do těchto dosavadních řad? Já jen, abych věděl, jestli se rovnou nemám obrátit a jít si koupit něco od Sony nebo Panasonicu, Fujifilmu...mají tam pěkné šťavnaté kousky.

nezbyde těm, kteří z nějakého důvodu oblibují fototechniku téhle značky, než sledovat vývoj fotofounů. Docela bych uvítal nějaký odborný nekrolog, protože Samsung se postupně vypracoval ve významného rivala oficiálních lídrů ve třídě CSC. Čili z trhu neodchází žádné ořezávátko. Ovšem ve velké Asii od Bosporu po Borneo budou jistě vesele prodávat foťáky dál, protože je to perspektivní trh a ne skomírající Evropa. Jako to už loni provedli s notebooky. Jako to už loni provedlo Casio, zrovna když se s pomocí Olympusu a vlastních softvéráků dopracovalo k ultrarychlým specializovaným kompaktům pro odborné využití a v lidové verzi pro širokou veřejnost.

Já vím, je to ještě OT, ale dodám: podíval jsem se dnes pro zajímavost do Comparometeru na CM1 a NX Mini při ISO1600 a 800, protože na IR vyšla Shooter­'s Report na CM1. Aniž bych pitval, co jde na vrub zpracování obrazu a co objektivu, JPEG obrázky z NX Mini jsou zřetelně lepší ­- menší zrno, menší vyhlazování, lepší kresba, celkově lepší čitelnost. Fakticky pro běžné použití srovnatelné s RXIII nebo J5, jako vážnými reprezentanty třídy 1­". Určitě jde takové pozorování mimo uživatele RAW formátu a postprocessisty ­- ale to nejsou běžní uživatelé. Za sebe jsem si úsudek o NX Mini poopravil směrem +. A posílilo to i mé očekávání, že by si Samsung s vyspělým kompaktem a la RXIII ­- IV uměl dobře poradit.

NX Mini mě moc nebere, není to stroj, jaký mám na mysli, čip nečip. To je ale fuk, však by se vidělo, teprve až by Samsung s něčím opravdu přišel. Prostě jsem si jen zívnul u kávy pod slunečníkem. Mnohem důležitější je ta NX500.

Dobrý pocit, že Samsung naslouchá. Doufám, že nějaký recenzent tahle vylepšení taky vyzkouší v praxi, jestli a jak moc budou fungovat. On už když se člověk zadívá do PDF manuálu k NX500, vidí, že zákazníka berou vážně a snaží se, aby se cítil opečovaný ­- pořádně podrobný manuál, lidsky podaná vysvětlení a jako bonus příjemná grafika. To už dnes není samozřejmé, ačkoli by mělo.
Ještě by se mi na doplnění líbil od Samsungu nějaký vyspělý kompakt s čipem kolem 1­", přece jen NX500 už si rozměrově a váhou moc nezadá s DSLR, viděno zejména očima cestovatele, který nemá za zadkem žádného caddyho. Původně ambiciózní řada WB bohužel zůstala jen u malých čipů a na úrovni P+S, řada EX asi s dvojkou nadobro odumřela ­(?­).

Ne, žádný vestavěný hledáček tam opravdu není. Photography Blog se na to speciálně zeptal odpovědného chlapíka od Canonu:

"PBlog: And obviously no eye level viewfinder?
David Parry: Not built in, no, but it does work with the EVF that goes with the G1X Mark II ­(EVF­-DC1­). ­"

Česky řečeno: žádný hledáček, ale pasuje na to externí EVF prodávaný k G1X Mark II. Tedy tenhle:
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=7qxA_ONjsAk Ten ale údajně není nečasuvzdorný, takže pro zavilé outdooristy přitěžující okolnost.

protože se z fotek nejvíce blíží charakterové studii ­- v čemž je zároveň i kouzlo Rembrandta samotného. Že neportrétuje modelky, ale zkoumá charaktery lidí. Když už šerosvit, nevím, jestli si ho autor zkusil udělat v nějaké verzi i hlubší, s ještě trochu větším tajemnem a třeba i barevností ještě víc přiblíženou začernalému starému oleji. Je to věc osobního gusta, co jako chce básník říci. Možná Anna nemá být zas až tak záhadná a skrytá, možná to nemá v povaze.

Podle všeho konečně krok správným směrem. Čip, včetně rozlišení 20,2 Mpx, opravdu z oka vypadl soňáckému, viz RX100 III. Pokud u Nikonu správně napíšou řídící program a obrazový výstup bude srovnatelný se svatořečenými er ixami, bude to dobré. Poslední kapkou pro Nikon asi byla krabička šuměnek J4, která už prostě nešla okecat. Snad se bude EXPEED5 chovat slušně. Design se ergonomicky silně polepšil po vzoru V3, samozřejmě je ale J5 pro široké masy, takže kdo chce EVF, patici a podobné nóbl třešinky, musí si počkat na V4. Haleluja za výklopný dotykáč, který naštěstí kromě neodbytné selfie polohy umí i překlopení dolů, aby ho lovci sportů, koncertů a jiných hromadných akcí mohli pohodlně držet nad hlavami davů. Stejně tak poloha ­"na stoleček­", aby se makrofilové nemuseli válet po zemi. Doménou rodiny N1 je rychlost ostření a snímání statických snímků a malé rozměry, prostě jako dělané na street a expedice ­( co takhle AW2..?­). No a uvidíme ­- třeba se teď Nikon rozhoupe a vyrukuje s nějakým performance kompaktem jako P8000 nebo P350, aby nasytil ty, kteří nechtějí měnit objektivy, resp. utrácet hříšné prachy za dokupování. Každopádně ze všeho nejdřív musíme vidět testovací fotky a slyšet názor důvěryhodných recenzentů.

Jelikož mě video zajímá leda okrajově, nemusím se naštěstí užírat přemítáním o 4K 15fps. Jedině mě u videa potěšila možnost snímání statických snímků v plném rozlišení během natáčení ­- na to mnozí výrobci kašlou, ale ono se to občas velice hodí.

A navíc se podařilo z Photoblogu vybrat jejich nejrelevantnější info za posledního půl roku ­- a to je taky výkon.

Celá ta plejáda nikonských novinek je sice velká jak prezidentova obchodní delegace, ale jaksi v ní chybí někteří čelní členové, jejichž přítomnost se očekávala. Stačí nahlédnout do diskuse na dpr, kde se kolem dokola opakuje ­"a kde je ten vyspělý kompakt s velkým čipem?­". Něco jako P8000 nebo P350 nebo snad modifikované A se šarmantním krátkým zoomem pro nějaký ten portrét bez distorze... Marná sláva, válka zapáleneckých kompaktů s čipy velkými nebo ještě většími hoří opravdu divoce. Takže co, Nikone? A to ani nemluvím o nikonských softwarových libůstkách, ze kterých mi pije krev například to odstupňované omezení kombinací čas vs. ISO ­(a vs. clona­).

Hm, to je pravda, díky za vysvětlení :­-)

Souhlas, tohle poněkud zbabělé odpaření XZ­-2 a MX­-1 se mi taky nelíbí. Když vezmeme Olympus jako dárce orgánů. patří do té trojice ztracených ještě Casio EX­-10 jako další variace ­(a jejich EX­-100 jako variace na Stylus 1­). Že Casio odešlo s foťáky z Evropy a Ameriky právě v okamžiku, kdy už jejich aparáty začínaly být zajímavé, je asi nějaké strategické rozhodnutí o preferovaných regionech, budiž. Ale proč s těmi dvěma modely vycouval Ricoh i Olympus... Hledal jsem něco šikovného a při ztrátě oplakatelného na pouliční momentky, tímhle se výběr zase zúžil. Jinak nerozumím, v čem je Nikon P330­/340 v nějaké nižší kategorii, takže do téhle veselé soutěže o největšího geeka nebyl připuštěn, pane Šurkalo?

No možná si nerozumíme úplně, ale je to zajímavé uvažování, i když jsme se dostali dost off topic. Já chápu, že když si místo klasické mumie vezmu spacák dvoják, budu se v něm moc přetočit třeba i naštorc. Čili když nějak technicky nacpu to aparátu nadstandardně velký snímač, můžu si na něj promítat kdejaké různě polohované tvary, rozměrově větší než na běžně velkém čipu. A je to ještě o něco složitější: Milan dost podrobně na tom odkazu popisuje, jak a a proč na to šla Nokia, ale upozorňuje i na to, že přenést stejný princip třeba do kompaktů má dost zádrhelů. A tak si myslím, že nadále bude spíš převažovat konstrukčně zmáknuté řešení ­- obdélníkový čip zavedených velikostí, většinou asi 4:3, využívaný bez nějakých velkých rozměrových rezerv, na kterém se celkem konzervativně bude ořezávat na poměry 16:9, 3:2, 1:1.

No, já nevím. Jedno z pravidel focení říká, že fotograf má kompozici stavět před snímáním v hlavě, čili má uvažovat v nějakých stranových poměrech a do nich komponovat, Jako když si malíř napne plátno na nějak velký rám, taky ho pak neofikává až po domalování obrazu. Výřez ex post je samozřejmě technicky možný a dnes řádově snadnější, než při práci s klasickým zvětšovákem a negativem. Ale svádí k vydávání nahodilosti za tvůrčí záměr, tedy k point­-and­-shooterství ­(­"doděláme to doma­"), a podle mých zkušeností tyhle dodatečné ořezy bývají obvykle nad rámec pouhého zarovnání formátu třeba z 4:3 na 1:1 ­- obvykle uberou z plochy snímku výrazně větší díl. A logicky sníží technickou kvalitu výsledného obrazu.

Pokud jde o snahu maximálního využití plochy čipu, tak ta se právě dodatečnými výřezy při postprocessingu vlastně relativizuje. Tím nejsem proti odůvodněným dodatečným výřezům. Třeba u reportážního žánru, kde není čas na nějakou ­"uměleckou­" přípravu, mohou být funkční a vítané. Ale nemyslím, že by to byl samozřejmý ekvivalent přednastavení stranového poměru na čipu.

Technicky mě vlastně ani tolik nezajímá, jak se přednastavení stranových poměrů na čipu řeší. Hrát roli to bude výrazněji jen tam, kde má být obrazový výstup promítnutý nebo vytištěný na velký rozměr, a kde bude platit heslo ­"ani pixel nazmar­". Jinak při použití foťáku se slušně velkým čipem. kvalitním objektivem a dobře napsaným algoritmem zpracování digitální informace, kde obrazový výstup nejde dejme tomu nad rámec velikosti PC monitoru, tedy nějaké to A3, si myslím, že nemůže nastat žádný drsný problém. Při změně formátu na čipu se samozřejmě fakticky vždy úhlopříčka o něco změní, fyziku neuškrtíš ­- pokud je to v přijatelné toleranci, nic se neděje.

No já jsem tady už nechtěl APS dál vířit, protože to je zase jedna samostatná historie. Česky jsem nic nenašel, ale tady máš odkazy na anglické povídání, je tam toho dost na brnění hlavy:
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Advanced_Photo_System
http:­/­/www.kodak.com­/cluster­/global­/en­/consumer­/APS­/redBook­/aboutSystem.shtml

Obojí je o té pramáti, neboli filmovém ­(analogovém, ech­) materiálu, který se formátem a některými dalšími ­"advanced = pokročilými­" vlastnostmi lišil od klasického kinofilmu ­(a ten se zase lišil od svého předchůdce svitkového filmu...­). Když vynecháme všechno ostatní, jsou tam tabulky s ­"aspect ratio­" čili stranovým poměrem zobrazení. Z nich je patrné, že dnešní čipy APS­-C a APS­-H mají původ právě v zobrazovacích políčkách používaných na APS filmech. Tedy 3 : 2 pro APS­-C ­(­"Classic­") a 16 : 9 pro APS­-H ­(High Definition = protože tohle políčko jako jediné bylo jakožto zobrazení plnoformátové, neořezávané­) Existoval ještě APS­-P ­(Panoramic, 3 : 1­), který ořezem ­"dělal širočinu­". Všechno to tam máš i s mm rozměry ­(Wiki­), tak si to můžeš porovnat i v absolutních mírách.

Nicméně je asi dobré si uvědomovat, že fakticky jakýkoli foťák s jakýmkoli čipem dnes umožňuje v menu ­(obvykle pod ­"kvalita snímku­") přednastavit ořezy na různé poměry zobrazení, kterými se základní historické formáty simulují. Často včetně čtverce 1:1. Každý z těch formátů zobrazení má své pro a proti při kompozici ­(a při tiskovém výstupu!­) a je fajn je využívat pro různé účely a nálady. Tím chci říct, že jedna věc je fyzická velikost ­(rozměry stran­) čipu ­(ta je daná­) a druhá poměr stran zobrazení ­(ten je měnitelný v rámci tvořivosti fotografa­). Omlouvám se, že tu vykládám tyhle triviality... prostě tak uvažuju nahlas. Hlavně aby bylo focení radost, bez ohledu na velikost čipu.

Jestli pro tebe byl můj příspěvek a odkaz užitečný, jsem rád. Já zase děkuju tobě, protože jsem se jednak sám poučil o čipologii, jednak jsem si uvědomil, jak je systém označování čipů složitý a nepřehledný. Hezký den a dobré světlo!

Vřele souhlasím, tu je jádro pudla.

Souhlas, podvod na kriminál to není, ale fér vůči spotřebiteli taky ne. Kolega tady zmiňuje další ­"historickou konvenci­" ­- full frame ­(také: full size­), neboli pomyslné ­"celé políčko­" z kinofilmu 35 mm, s faktickým rozměrem 36x24 mm. A minimálně do třetice se uvádějí rozměry i v konvenci APS, která je pro změnu dědictvím už zaniklého analogového formátu Advanced Photo System z 90. let. Nemyslím, že je nutné, aby běžný spotřebitel ­(což se nerovná nutně pitomec, ale pouze člověk s jinou specializací než fototechnika­) musel tohle všechno študovat, protože by úplně stačilo uvádět rozměry čipů jako vxd ­(mm­) na krabicích a na štítkách v e­-shopech, třeba do závorky za konvenční označení. Nebrání tomu nic a zákazníci by se snadněji orientovali v nabídce, kterou jim marketingáři tlačí do hlavy.
Tady je odkaz na celkem podrobný přehled čipů různých formátů ­- česky a s komentářem, pro ty, co nečtou anglicky: http:­/­/www.fotofanda.cz­/technologie­/190­-snimae­-fotoaparat­-verze­-a­-jejich­-rozmry

Já myslím, že by tu někde nějak měla proběhnout vážná debata, čemu lze říkat portrét a čemu portrétní aranžmá modelu, které mívá spíš komerční cíle. Moje duše odchovaná zásadami realizmu se poněkud zdráhá při pohledu na ­"modely­", kteří jsou navlečení do rekvizit, případně nějakou rekvizitu drží v ruce, a pózují nebo dokonce hrají. Prostě dávám přednost charakterovým portrétům, které objevují povahu člověka na fotce. Zákonitě pak na mě nejlépe působí Matýsek, který jako správné nemluvně ještě nic nehraje. Svého času ve mně zanechaly velký dojem názory starého mazáka Johna Hedgecoe, zrovna o portrétu toho ve své Velké knize o fotogradii psal a demonstroval dost a dost dobře.

Podařené rodinné fotky jako důkaz místo keců, výborně! Díky.

Souhlas. Všechno je relativní: před pár lety jsme vedli učené debaty o CCD čipech a vzývali příchod CMOS ­(a světe zboř se BI CMOS!­) a rozměr 1­/2,3­" platil za všeobecně uznávaný standard. Čipy 1­/1,7­" pak byly naprostá špica v profi třídě. A tak nás i teď zákonitě čeká zase postupné zlevnění techniky s čipy 1­" a zřejmě i zatím netušený příchod nějaké další etapy zobrazovací světločivé technologie i další miniaturizace. Však si pamatujeme i ty debaty na téma ­"prosadí se digitál proti analogu?­", ­"digitální fototechnika je zajímavá, ale kvalitou neschopná konkurovat klasickému filmovému materiálu­" atd. A někteří z nás si i pamatují časy, kdy se remcalo proti kinofilmu vs. svitkový film ­(6x6 6x9­), s tím, že kinofilm je příliš malý formát pro získání kvalitní reprodukce.

Já bych tobě a podobným věčným kyseláčům doporučil speciálně ke Stylusu 1 ­(ale i XZ­-2­) recenze malajského bloggera Robina Wonga. Stylus 1: http:­/­/robinwong.blogspot.cz­/2014­/01­/olympus­-stylus­-1­-review.html , XZ­-2 ­(odkaz na stránku s modely, nutno odtamtud otevírat po částech ­- Part I ­- Part IV, protože přímo mezi částmi nejsou linky­): http:­/­/robinwong.blogspot.cz­/p­/olympus­-gear­-review.html . Uvidíš nádherné fotky a ovane tě neuvěřitelné nadšení skutečného ­"afocionado­", který dokáže vydolovat z aparátu maximum a hlavně ­- ví, CO a PROČ fotí, a z focení má nekonečnou radost. Na jeho makrech i streetech ji mi fakt úplně jedno, jestli má Stylus 1­/XZ­-2 čip jako nehet na malíčku nebo jako poštovní známku, nevnímám neostrost kresby v krajích ani šum a zapomínám, že Olympus vytrvale kašle na napsání SW pro sweep panorama a používá předpotopní sešívání.
Samozřejmě: je dost pravděpodobné, že i Olympus se nechá nakonec vyprovokovat a pošle na trh kompakt s 1­" ­(nebo dokonce 4­/3?­) čipem. Bude to ale znamenat, že všichni, co si ho koupí, se rázem stanou kvalifikanty pro National Geographic? Těžko anežko.
Při technickém srovnávání parametrů mezi značkami se vytrácí ještě jedna podstatná věc: způsob zpracování obrazu, tedy algoritmus používaný každou značkou. Ten se liší, má své tradice, často sahající až do pravěku ­(Fujifilm!­), čili je pojetí barevné palety, odšumování, doostřování atd. odlišné. Jsou to často jen nuance, taková vůně a chuť, ale jsou rozdílové a rozhodují často o osobní náklonnosti ke značce. A tak někdo ­(například­) podvědomě nemusí Canon, i kdyby tam vyrobili zázrak tisíciletí, a půjde si koupit Fuji, i když ho tam dál budou některé detaily iritovat a 2­/3 čip je ­"zaostalý­". Jak to kdosi napsal u recenze na MX­-1: musíte mít předem rádi Ricoh, abyste MX­-1 odpustili a zamilovali si ho ­- pak pro vás bude výborným foťákem.

Mám takovýhle názor: Cena do hodnocení patří. Vyjadřuje přesně ukazatel ­"value for money­", čili hodnocení, co za svý prachy dostanu. Jak nahoře píše p. Šurkala, byť lehce jinými slovy, cena vyjadřuje očekávanou kvalitu. Do hodnocení se promítne, jestli toto očekávání kvality bylo­/nebylo naplněno.

Díky, jen do toho!

mi Nikon přišel tak trochu jako chudý příbuzný. Přidat další vymazlenou DSLR je fajn, ale když jako druhou novinku dá tohle šidítko, vypadá to hodně rozpačitě. Očekával jsem, že se Nikon konečně poprsí a uvede aspoň dávno anoncovaný P8000 ­(jako nástupce mechem obrostlé P7800­) ­- ale ono zase nic. Nějaký odhodlaný krok do módní arény velkočipových fix zoomů ­(aspoň 1­"...?­), nebo nedej pámbu nějaký CSC v řádu 4­/3? Aby se Nikon svezl na vlně a nakrmil třídu ­"nadšených fotografů­", jak se tomu dnes u nás legračně říká? Ticho.

Pak jsem si přečetl na dpr rozhovor s Toshiaki Agakim, šéfem designu ­(rozuměj: konstrukce­) z vývojového centra Nikonu a bylo to jen samé ­"možná­", ­"kdyby­" a ­"uvidíme­". Tady den článek je: http:­/­/www.dpreview.com­/articles­/7726365599­/photokina­-2014­-nikon­-interview­-large­-sensor­-mirrorless­-could­-be­-a­-solution
Tomu se říká pozitivní píár a jasná strategická vize jako stehno! No, aspoň že připouštějí existenci větších čipů. Škoda slov.

Tu galerku jsem si také prohlížel a dost mě vyděsila, hu! Jestli správně rozumím, není fyzicky možné sklo, které by neaberovalo, takže je vždy nutný softwarový úklid. Jistě hraje roli i kvalita skla, tedy vrozená míra aberace, kterou musí engine přetlačovat. Tudíž u mě dva otazníky nad tímhle Canonem ­- jak to má s objektivem a jak s engine. Pokud se v dalších testovacích galerkách zázračně neukáže, že to jen v IMR neumějí nastavit foťák ­(což těžko, Anežko­), a ty fialky a roztřepance tam budou pořád, tak holt palec dolů. Však je z čeho vybírat, nejen Canonem je člověk živ.

Já si vlastně nejsem jistý, jestli se mnou polemizujete :­) Já jsem zkrátka ušetřil 1200 Kč, protože naše dvouletá slečna dostala pro získání prvních návyků starý ­- už amortizovaný ­- digitálek z rodinného šuplíku. Lišíme se asi v tom, že i kdybych se rozhodl jí nějaký foťák koupit, určitě by to nebyl těžce kompromisní G­-shot 510, který takříkajíc ­"kazí výchovu­". Moje nechuť k postoji ­"pro děti­/Valachy dobré­" je holt nepřekonatelná. Jaký foťák dostane třeba v 5 nebo 7 letech, to se uvidí ­- je to strašně dlouhá doba pro vývoj techniky, takže co je dnes ­"advanced­" kategorie, může tou dobou být klidně překonaná výprodejovka. Ale jedno vím: že ve shodě s rousiniho OT komentem budu chtít, aby se naučila základy standardních funkcí a přistupovala k focení objevitelsky a tvořivě.

To: P.Matějka, snejdy ­- děkuji, já jsem tu už včera nebyl. Myslím jste všechno podstatné spoludiskutérovi sdělili, nebudu už zbytečně přihazovat na kupku. Samozřejmě znám myši, klávesnice, repráky atd. ­- i já jsem s nimi udělal zkušenost.
To: rdixdox ­- Vy máte svůj názor a ten má hodnotu 1 diskusního hlasu, stejně jako můj. A podle mého názoru je tento model od Geniusu ­- zkráceně vyjádřeno ­- šmejd, toť vše. imho se mýlíte, že kvalitativní kategorii produktů Genius zná každý ­- naopak předpokládám, že spousta lidí je nepolíbených, prostě jdou a aniž by si o výrobci a konkrétním produktu něco zjistili, koupí. Proto je správné, že sem redakce tuto recenzi dala, jako varování pro ty, kteří jsou ochotní číst.

Vida, to se nám tu pěkně rozjíždí debata... Jelikož jsem nezávislý, požívám luxusu, že mohu v pohodě napsat o čemkoli, co mi připadá jako šmejd, že mi to připadá jako šmejd. Nevím o tom, že bych se snažil dehonestovat celou firmu Genius, to trochu generalizujete. V tomhle případě hodnotíme jen jeden její konkrétní produkt, který podle suchého přečtení recenze je jednoduše špatný foťák. Navíc na hranici podvodného výrobku, protože předstírá technické parametry, které nemá ­(ISO, rozlišení čipu­). Kdo něco předstírá, na toho přesně pasuje označení ­"pseudo­". ­- Jinak, abyste nemyslel, že mi firma Genius nějak specificky leží v žaludku, bez váhání bych šlehl bičíkem i po všelijakých fotoproduktech od Nikonu, Olympusu aj., pokud je považuji jen za marketingové dyndání peněz z lidí.

Přesně totéž mě napadlo. Ovšem jsou lidi, pro které je jediným měřítkem nejnižší cena ­- a ti si holt pak tuhle pseudotechniku zaslouží. Stejně jako buřty bez masa, rozlepující se kecky a podobné švandy. Dokonce ze zkušenosti myslím, že vědí, nebo aspoň tuší, do čeho jdou ­- a jsou s tím předem smíření.

My jsme naší dvouleté dali na získání prvních návyků staré mjúčko vyndané ze dna skříně ­- a ušetřili 12 stovek :­-­). Takže až pobere víc rozumu, bude už ­"předpřipravená­" a dostane třeba v pěti letech nějaký lehký standardní kompakt ­(klidně zase vysloužilý z rodinných zásob­). Příčí se mi přístup ­"co je blbé, to se hodí pro děti­". Naopak, chci, aby se od malička učily vnímat a vyžadovat přijatelnou kvalitu. Vodotěsnost neřeším ­- to je speciální kategorie a je na ni dost času, pokud se k ní člověk životním stylem dopracuje ­(vodáci, jachťáci, šnorchlisti, extrémisti...­). V akutním případě se dá na ­"hrátky u bazénu­" vzít igelitové utěsněné univerzál pouzdro. Vycházím při své úvaze z toho, že tenhle ­"génius­" byl v recenzi ­(nejen zde­) označený za ­"vhodný pro děti­".

sem dávám odkazy galerie dvou podobných mašin. Finepic HS50: http:­/­/www.photographyblog.com­/reviews­/fujifilm_finepix_hs50exr_review­/sample_images­/ a Olympus Stylus SP­-100: http:­/­/www.cnet.com­/pictures­/olympus­-stylus­-sp­-100­-sample­-pictures­/13­/
Nevím, co bych si vybral, kdyby to muselo být, jestli třeba ještě něco jiného, ale tenhle Sony určitě ne, brr.

Samozřejmě Vám nemůžu konkurovat co do možností srovnání různých modelů. Jen jsem reagoval na to, co mé oko vidělo na Vašich testovacích snímcích a co jste sám napsal v recenzi. A jistěže WB1000 má parametry o několik pater níž, než řada NX. Tadyhle na Imaging Resource popsal recenzent určité problémy s NX30 a jejím zpracováním vyvážení R­/B, a taky s R­/B závojem: http:­/­/www.imaging­-resource.com­/PRODS­/samsung­-nx30­/samsung­-nx30­-shooters­-report­-part­-iii.htm . Netvrdím, že jde o totéž, ale na jeho snímcích opět vidím jakousi neúplnost, nebo potlačení barevné škály ve prospěch chladnějších a namodralých tónů. Ale nic to nemění na tom, že jinak se mi kvalita výstupu z NX30 hodně líbí, stejně jako se mi líbí i ukázky z NX3000 a dokonce i z Mini.

a pral jsem se u ní vlastně se stejnými věcmi, které tu vidím, pane Šurkalo, na Vašich zkušebních fotkách ­- a taky čtu v komentáři: ­"Barevné podání snímků ze Samsungu NX30 je trochu netradiční. Barvy jsou spíše bledší a působí chladněji, přestože některé odstíny působí občas trochu tepleji...­" WB1000 kvůli tomu nakonec skončila ve skříni ­- ne kvůli ostrosti kresby, šumu a tak podobně. Prostě mi šlo na nervy věčné ruční odlaďování barev, které stejně nebylo nic platné, jakmile šel foťák ven a měl zpracovat velké zelené­/modré plochy. Třeba velká pastvina s letním blankytem ho vždycky dostala do kolen. Jako kdyby bylo někde ve střevech nastavené omezení barevné škály ­- a připravený kýbl namodralé špíny. U nových NX se mi v některých testech moc líbila ostrost a další vlastnosti, ale tahle stará bolest se zpracováním barev, kombinovaná s kulhajícím ­(H­)DR, ta na mě působí jako vykřičník. Na druhé straně je asi spravedlivé říct, že u Samsungu většinou krásně vycházejí pleťové tóny, jsou velice jemně odstupňované a decentní ­- ­"vybledlost­" v tomto případě funguje jako dobrá ochrana před přepísknutou saturací. Bohužel pro Samsung jsou i jiné značky, které si s pletí, tudíž portréty, poradí příjemně.

Bohužel, je to tak. Tak snad Ricoh­/Pentax půjde jinudy.

Moje poznámka byla jen takový povzdech ­- i velkým a zasloužilým firmám vždy hrozí, že ztratí ajfr a propadnou.

Nechci sem zatahovat konkrétně případ Kodak, ale třeba právě to, že vavříny pokrytou značku nakonec koupila nově založená firma s nejasným pozadím ­- která je dost možná jen nějaký prostředník pro někoho jiného ­- je smutné: http:­/­/petapixel.com­/2013­/01­/23­/kodak­-brand­-license­-holder­-jk­-imaging­-shrouded­-in­-mystery­/ Na korporátním webu nenajdeš o firmě, jejích vlastnících, odborném zázemí atd. vůbec nic, jen holedbání se licencí Kodak. Při výrobě spolupracuje s tchajvanskou Asia Optical, což je opravdu velká firma, která dělá spoustu optoelektronických produktů ­- mnohdy na zakázku pro jiné, např. pro Sony ­- ale také třeba lisování plastů a výrobu pouzder a doplňků, obráběcí techniku atd.: http:­/­/www.asia­-optical.com­/sub_level.php?ls=318. To všechno už znamená pro jméno Kodak naprosto jinou kapitolu s přetrženou tradicí a nejasnou budoucností.

A kdo si dnes opravdu vzpomene na starého zabejčilce Eastmana, na zbožnou úctu před filmovými materiály Kodak, nebo na to ostatní, čím firma Eastman přispěla k vývoji fotografické techniky ­- a taky ke způsobu obchodního vytěžování tohohle odvětví.

Nojo ­- a mě předtím napadlo, že možná už spoustě lidí neříká nic jméno Kodak, neřkuli Eastman.

On se tady Ricoh samostatně vlastně posledních asi 10 ­(?­) let ani moc neprodával, myslím akorát u Škody a sem tam ještě někde. Pentax taky okrajově, teď po převzetí jsem čekal, jak se předvedou. A pokud si vzpomínám, tak třeba i ty ricohovské zajímavé digi kompakty R ­(Caplio­) vyvolávaly rozpačitá hodnocení ­- jedna vlastnost úžasná, druhá pochybná. Ani mě nepřekvapuje, že Vám nikdo nepsal o test Q ­- skutečný zájemce bude asi znalý, foťák si vyzkouší sám a bude mít ­(nějaký zvláštní­) svůj důvod, proč chce Ricoh­/Pentax ­-­- a laik nebude většinou ani vědět, že taková značka existuje. On na PB, dpr nebo jinde určitě nějaký test vyjde, ze zvědavosti si to přečtu tam :­-­) Pěkné odpoledne!

Tomu rozumím, že změna rozměru senzoru znamená nutnost změnit ­"rozměr­" objektivu a že je to u CSC drahá legrace. A asi se to dotkne i jiných částí konstrukce? Jenže mám pocit, že přes použití většího senzoru 1­/1,7 u Q7 proti původnímu Q se už před nějakou dobou ukázalo, že to zkrátka nestačí. Jednak co do objektivní kvality obrázků, jednak pod ostrým tlakem konkurence. Nikon i Samsung zabudovaly do fakticky stejně mrňavého těla řádově uspokojivější 1­" čip, cenou se nijak dramaticky neliší od Q7 ­(tedy asi ani od QS­-1­) a hlavně jejich nové produkty V3 i NX Mini se podle všeho dost povedly. To mi přijde pro Ricoh­/Pentax situace skoro na ručník ­- a nebo na seriózní pokus o změnu, i když s nutností zaplatit pokutu za předchozí přešlap. ­- A Ricoh místo toho přichází s Q­-S1, které má jak se zdá vnitřnosti i SW prakticky shodné s Q7, jen exteriér se vrací k původnímu mini designu. No, třeba na to budete dělat recenzi, tak uvidíme ­- a budeme doufat v příjemné překvapení.

Nojo, připomínat designem to může ledacos ­- ale i kdyby to vypadalo jako hasselblad moon camera, je tady holt ten čip, jak říkáš. Těžko pochopit, co ricoháky vedlo k použití čipu, který se pro CSC průkazně nehodí. Už v té předchozí generaci Q7 byla kvalita obrázků a vůbec použitelnost foťáku snadný terč pro kritiku. Mezitím přišel Nikon a Samsung s 1­" čipy do svých stejně velkých ­(malých­) CSC, takže by člověk řekl, že Ricohu to kruté srovnání musí zvednout mandle. A že proto dají do třetí generace taky ten palcový čip. No, nedali... takže bude asi platit dál věta z recenze Q7, že ­"nejpřitažlivější na Q7 je ­- bohužel ­- asi to, že je k dostání ve spoustě barevných provedení­" ­( http:­/­/www.techradar.com­/reviews­/cameras­-and­-camcorders­/cameras­/digital­-slrs­-hybrids­/pentax­-q7­-1158586­/review­/4#articleContent ­). Není to u Ricohu zdaleka poprvé, kdy jde umíněně proti proudu, tak to asi bude součást firemní psychologie. Rád bych se spletl a viděl z terénních testů obrázky jako břitva, schopné zvětšení na plachtu a šťavnaté jak šunka od kosti. Nerozepisoval bych se vůbec, kdybych ­- asi jako i jiní zdejší besedníci ­- neměl na tuhle značku slabost.

Zkratka CSC jasně říká, že jde o ­"bezzrcadlovku­" neboli ­"kompaktní systémový aparát­" s výměnnými objektivy. Firemní značení ­"Q­" kromě toho jasně říká, že uchycení objektivu používá vlastní ricoháckou patici Q. A pro ten systém má Ricoh k dispozici různé objektivy, nejen ten, co je na obrázku. Což je základní zoom, označený kódem 02, známý z předchozí Q7 a kdo chce, může si o něm počíst třeba u nějakého prodejce ­- [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]. Tadyhle jsou např. oficiální fotky s Q­-S1, pořízené s různými objektivy: http:­/­/www.ricoh­-imaging.co.jp­/english­/products­/q­-s1­/ex­/index.html . Tak už nehudrej a počti si :­-­)

Hm, nemám ten pocit, že by tu bylo překrabičkováno a bylo kvůli tomu nutno sloní nohou dupat. Navíc není spravedlivé mluvit o malých kompakt zoomech jako mrtvítkách a krabičkách: jsou to účelové mašinky, a pokud jsou použité pro svůj účel, produkují tomu přiměřené a vyhovující výsledky. Baže nikdo s mozkem v hlavě s nimi nepůjde dělat ateliérový glamour a podklady pro velkoplošné repro, ale ve formátu 8x13 nebo 10x15 jako příloha dokumentační složky splní potřebné.

Zdejší redakce není anomální v téhle pozornosti bazálnější a levnější technice ­- třeba celkem prestižní Photography Blog recenzuje různé malé kompakty pravidelně. Asi vědí proč.

Pokud by samotní výrobci byli schopní vykročit ze své mantry, že malé kompakty jsou ­"rodinné­" a ­"pro začátečníky­" a věnovali se při vývoji spíš tomu, že jsou to účelové lehké foťáky, kdyby se zajímali o to, co by různé profese pro pořizování instatní dokumentace pokládaly za potřebné­/šikovné za funkce, možná by se tahle kategorie nemusela motat v kruhu technických stereotypů. A nabídla by nové možnosti, které by podnítily kvalitnější vývoj.

To ludex a rousini: Pánové, proč hned tak drsně? Přečtěte si tady třeba 2 roky starou recenzi na Coolpix S6300 + debatu k ní. ­( https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-nikon­-coolpix­-s6300­-vlk­-v­-rouse­-berancim­/4483­/diskuze ­) Dnešní recenze na WX220 je v lajně s tím, jak pan Šurkala sleduje jednotlivé segmenty, a z té staré recenze navíc hned z příspěvku pana Blahy.K uvidíte, že existujou situace reálného života, ve kterých tento typ zoom kompaktů má své právo na užitečnou existenci. Přes všechna svá technická omezení.

Hotovil jsem se napsat sem příspěvek přesně v tom duchu: že existují profese, které potřebují malý praktický fotozápisník, který je neobtěžuje nutností nastavovat technické fičury, vejde se jim do kapsy na košili, nic neváží a prostě fotí a slouží. Namátkou: likvidátoři pojišťoven, policajti, stavaři všeho druhu ­- od architektů po montéry jímek, realitní agenti, různí pracovníci technických provozů atd. Nejsou to umělci ani fotogeekové, mají foťák jako užitný nástroj. Pro ně jsou recenze, jako je tato, jasně užitečné. Krom toho je tady nahoře příspěvek od bexxx, zástupce to laické veřejnosti, která jde sice pragmaticky po ceně, ale přesto ­(a právě proto­) uvítá, když se může předem podívat, co jim za ty peníze výrobci nabídnou.

To M.Šurkala: Možná by byla fajn porovnávací recenze několika zoomů téhle kategorie ­- napadá mě Pana XS­-3, Nik S5300 ­(možná i ten S6600­), Can IXUS 155. Vlastně těch foťáků nepřipadá v úvahu moc, výrobci tenhle segment značně vyklidili. Myslím by z porovnání lépe vyplynulo, jaké charakteristické algoritmy ­(s jakými preferencemi pro typické situace­) výrobci používají a co z toho plyne v praxi pro výstupy. Ony se ty grify moc nemění ani směrem k vyšším třídám, ale na zjednodušené technice malých kompaktů vylézají výrazněji na povrch. Díky a zdar!

Ano, fotografujeme světlo...a vnitřek své hlavy. Máš tam obojí, i s tajemstvím. Výborně, velký palec nahoru!

jak to bude s Casiem a Evropou, a podle nově získaných informací se opravdu s fotoaparáty z Evropy stahuje. Jestli navždy, nebo se třeba někdy zase vrátí, to informace neříkají. Tudíž si o novinkách značky můžeme dál už jenom číst, pokud si některou snad někdo nepřiveze z tripu na Bali.

Pro mě by konkrétně u téhle nové řady EX­-10 a EX­-100 bylo zajímavé zkřížení skvělého olympusového hardwaru a mazaného casiového softwaru ­- obrazový výstup vůbec nemusí a nebude vypadat stejně. Nemluvě o rozdílech v nabídce funkcí, režimů, filtrů.

Rádo se stalo. Já zatím taky teprve bádám, jak to je přesně u tohohle Olympusu. Tady je odkaz na dpr: http:­/­/www.dpreview.com­/news­/2014­/01­/29­/olympus­-announces­-stylus­-sp­-100­-superzoom­-with­-dot­-sight?utm_campaign=internal­-link&utm_source=news­-list&utm_medium=text&ref=title_0_6 Myslím, že to hodně dobře shrnul klasik OF: http:­/­/www.digineff.cz­/clanek­/olympus­/dal­-novinky­-olympusu. Jasně, mohl by sis místo toho vteřinovým lepidlem nalepit na foťák kroužek od klíčů se zkříženými nitěmi :­-­), ale ona u tohohle head­-up displeje zřejmě bude udělaná nějaká softwarová korekce, aby se bod na něm shodoval s bodem, do kterého ostří objektiv, jinak by jim to lidi brzy omlátili o hlavu ­(aspoň tak si to laicky představuju­). Samozřejmě, celá ta paráda předpokládá, že ostření má Olympus vyřešené jako bleskurychlé a spolehlivé, protože ty ho kontrolovat nebudeš, to asi nebudeš stíhat. V každém případě je to naděje na úlevu v tom, že po celou dobu akce budeš moct nechat zoom nastavený za zvolené ohnisko a neřešit, na roztřeseném displeji nebo v hledáčku, kam ta mrcha blechatá zmizla ­(viz OF­). Uvidíme, ale nápad mi to přijde vtipný.

Je to vlastně vojenská technika používaná na palných zbraních, tedy je o tom wiki: http:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Kolim%C3%A1tor_%28zam%C4%9B%C5%99ova%C4%8D%29 Máš objekt v pohybu a přes tenhle pomocný kukr si ho držíš v záměrném kříži. Není to laserový puntík z gangsterských filmů, tj. nepromítá se nic reálně Bruceovi Willisovi na tričko.Je to ­"fiktivní­" červená tečka ­(u tohohle Oly malý záměrný kříž­), která se přes odrazné sklíčko nebo zrcátko promítá nazpět tobě do oka a osa jejího zobrazení je nastavená tak, aby se shodovala s osou objektivu ­(u flinty holt s osou hlavně...­). Sledovaný objekt ji nevidí ­- tedy, snad u Oly ošéfovali, aby z kukru nešlo žádné parazitní světlo. Je to prověřená technologie, takže bych řekl, že pro shootery, kteří fotí závody, éra, dostihy, ptactvo a jiné zvířectvo ­(prchající děti­) v akci atd. to bude výrazné zvýšení komfortu. Jiná otázka je, jak se bude projevovat čip, objektiv a algoritmy ovládání. Nejsem si jistý třeba rozsahem závěrky ­(1­/4 ­- 1­/1700 s ­/ < 4s ­(Noční scéna­) ­/ < 30 s ­(Manuální Režim­), ale je to jen hrubý popis z produktového listu a snad vědí, co dělají. Na českých stránkách výrobce je celkem dost informací o celé mašince.
Já jsem samozřejmě primárně skeptický při pohledu na předlouhé sklo a mrňavý snímač. Další praktická věc je, že tenhle typ cestovatelského zoomu se bude zákonitě dostávat do mokra, špíny, prachu, slané tříště ­- a nevypadá to, že je foťák nějak utěsněný. Taky výdrž baterie, spotřeba proudu asi bude dost velká.

Mám tu informaci od dvou ČR prodejců, ale bez podrobností. Tak uvidíme. V každém případě děkuji.

Já doufám, že z mého příspěvku bylo jasné, že se mi ten Váš výběr líbí ­- právě proto, že se neomezuje žádnými diskriminačními kritérii a že mi nedoporučuje, co si mám koupit. Zkrátka se jakoby procházím mezi regály a v pohodě očumuju. Zeptáte se někde na to Casio? Věřím, že se můžete dostat k věrohodnějším informacím, než já. Díky.

Já bych se v klasifikaci zas tak extra nevyžíval. Pojem ­"ultra zoom­" zavedl jako marketingové označení do branže nejspíš Olympus. Žádný technický termín definující ultrazoom neexistuje, je to čistě věc uzancí. Jistěže z podstaty slova jde především o rozsah transfokace, která je vnímána jako ­"ultra­", čili ­"krajní­", ale k tomu se často přidávají všelijaká další hlediska ­(velikost těla, velikost čipu, manuální funkce atd.­), prostě co komu připadá důležité.

Pro mě je výběr pana Šurkaly zajímavý, ba zábavný, rád jsem si ho přečetl, hlavně ta ohlédnutí do minulosti. Člověk si uvědomí, jak čas fofrem fofruje. A taky mě pobavilo, že jsou v tom eintopfu smíchané low­-endové, běžné i prémiové aparáty. Většina přehledů bývá postavená na principu ­"best of­", tady si ale každý čtenář musí v tom bugru vybrat to svoje ­- a tedy se sám trochu snažit rozeznávat. Takže tu máme na scéně i všelijaké šmoulí hračky, kterých se ale dopouštějí i Velké Značky, nejen tchajvanské lišky. Jenomže, na druhé straně, pokud má někdo ­"voko­", dokáže i s bejby boxem zachytit úžasné momenty, nad kterými srdce usedá ­- no a když ­"voko­" nemá, nepomůže mu ani Stylus 1 ani post processing. :­-­)

Kapitolku o ultrazoomech Casio je na 99% možno vyškrtnout a nepřátelé i fandové značky si budou muset najít jiný terč: podle informací, které se ke mně nedávno dostaly, prodej fototechniky Casio v ČR končí. Jak se sami přesvědčíte třeba dotazem na Heuréce, na trhu už prakticky je doslova pár posledních výprodejových kousků, něco málo se asi ještě najde v řetězcích přes pult ­(V Čestlicích v nejmenovaném elektru jsem viděl myslím ZR500, tedy aktuálního pokračovatele ZR100­). Nevím, jestli je to nějaký problém dovozce, rozhodnutí centrály, jestli se týká jen ČR nebo dalších evropských zemí ­- fakt je, že vygooglovat se dá víceméně jen prodej v JV Asii. A tak v okamžiku, kdy to vypadalo, že s modely EX­-ZR 800 a 1200, a hlavně s ­"enthusiast­" mašinkou EX­-10, se Casio pustí do serióznějších projektů, následuje tiché zaklapnutí víka a odchod bez fanfár.

Mně to přijde líto, protože High Speed ­(HS­) řady měly vlastnosti, které jim při reportážích nebo dokumentaci pohyblivých jevů můžou ostatní značky v téhle kategorii leda závidět, a celkově to byly uživatelsky moc příjemné aparáty. K tomu velmi propracovaný engine a kvalitní HDR a HDR Art, a některé další užitečné i méně užitečné, ale zábavné věcičky. Takže ode mě poděkování značce za ty, co s ní byli spokojení.

Pane Šurkalo, nemohl byste prosím využít své kontakty a zjistit, jestli je to opravdu definitivní šmytec? Díky.

bych poznamenal ze své prosté praxe: tahle třída Casio ­(HS­) se u nás doma ujala jako rodinný reportážní strojek, který stíhá bez rozmazávání a včas snímat obvyklá témata a příležitosti, tedy především děti v průběžném neklidu. A třeba pro sporty, pozemní, vodní a vzdušné stroje nebo technické procesy je schopný zaznamenat s potřebnou přesností a frekvencí fáze dějů. Týká se to jak statických snímků, tak videa ­- ta proměnlivá rychlost videozáznamu na jedno ťuknutí není nic nového, mám ji tam taky a umí nejen dělat švandu, ale i být užitečná.

Snaha výrobce něco udělat se stabilizací je mi rozhodně sympatická, protože na delších ohniscích se už u 12,5x objektivu člověk pere s třesem a zkomponovat bez stativu nějaký snímek dá fušku ­- takže budu čekat, jestli slibované pětiosé stabilizování v praxi přinese něco prospěšného ­- zejména pro hand­-held. U 18x objektivu tohle bude čirá nezbytnost. Další nová funkce je time lapse neboli časosběr. Znám ji odjinud, uvidíme, jak to funguje tady. Jestli na nějaké ryze elementární úrovni, nebo to bude trochu prokoumanější ­(třeba s nějakou možností reagování na intenzitu osvětlení apod.­). Přidání RAWu je po jeho nasazení do tisícovky celkem očekávatelné ­- Casio má slušně nabito, pokud jde rychlostní parametry jeho strojů, teď přidává fičury, kterými své lepší modely vybavuje konkurence. Odpovídá to kompletnímu PASM a pro cestovatelské foto je RAW výborný nápad, aby člověk mohl občas spáchat i nějaké to umění. Ještě tak přidat trochu rafinovanější ruční WB.

Po celkem nedávné premiéře sedmistovky a tisícovky se objevila v recenzích kritika kvality snímků ­(ve srovnání se staršími generacemi­), příčinou ­(snad­) má být nastavení nového procesoru ­(resp. enginu­). Tohle by mohla být mnohem větší potíž než samotná kvalita objektivu, ten ve třídě běžných a celkem levných travel zoomů nijak extra nevybočuje. Takže to bude kritérium pro mě. A snad Casio podobnými prvky brzy updatuje i tisícovku, ta se mi jeví jako celkově propracovanější alternativa.

Fakt je, že při tom celém softwarovém ohňostroji, kterým Casio hýří, by si člověk přál, aby na ředitelství sáhli do kasy, a koupili si taky někde opravdu fajnová skla. Ovšem by pak asi i ta cena byla trochu jinde, takže to má svá pro a proti.