Canon EF-S 55-250mm f/4.0-5.6 IS STM

Zde je několik ilustračních snímků pořízených testovaným objektivem a zrcadlovkou Canon EOS 70D.

Pochopitelně nelze počítat s širokým úhlem záběru, nicméně i takováto ohnisková vzdálenost se dá použít k fotografiím krajiny. Detaily jsou takřka celoplošně solidní, pouze úplné růžky jsou trochu neostré. Můžete se podívat na snímek v RAWu.

Objektiv se dá použít i na portréty, ale na klasické portrétní objektivy to pochopitelně nemá. Menší hloubku ostrosti musíte dohnat trochu delšími ohniskovými vzdálenostmi, pak se dočkáte i docela přijatelného bokehu. Znovu je k dispozici i snímek v RAWu.

Kvalitě obrazu není co vytýkat, je celoplošně solidní.

Bokeh nepatří k nejjemnějším. Zde mě hlavně potěšilo velmi rychlé ostření přes live view se zrcadlovkou Canon EOS 70D.

Zkusil jsem i makro předsádku Raynox DCR-150 se 4,8 dioptriemi. Jak vidíte, zvětšení je obrovské, naopak hloubka ostrosti je minimální, chce to pořádně clonit a F10 je opravdu v takových případech velmi nízká clona.

Kvalita obrazu je slušná, po optické stránce je výsledek solidní. Stáhnout si můžete i RAW.

Tady je velmi dobře vidět výrazná vinětace objektivu. K dispozici je snímek ve formátu RAW.

Dlouhá ohnisková vzdálenost a plně otevřená clona dovolila trochu mazat pozadí. Bokeh je průměrný, občas v něm jde vidět chromatickou aberaci.

Zde se mi líbí trojrozměrný efekt snímku. V bokehu je opět trochu chromatické aberace.

Střední ohniskové vzdálenosti objektivu skutečně jdou, zde je kresba celoplošně solidní bez dalších optických vad.

Dostatečná kresba v podstatě po celé ploše, zde lze chválit.

Kresba je znovu celoplošně slušná. Není řezavě ostrá, ale nikde ani nijak výrazně neztrácí.

Maximální zoom při takřka úplném odclonění vykazuje několik optických vad. Asi nejvíce patrná je výrazná vinětace. Další chybou je chromatická aberace, ta je ale mírnější.

Až na slabší rohovou ostrost nelze objektivu nic vytýkat, detaily jsou solidní.