Helios 135mm F2.8 (M42)

Přestože tento objektiv není až tak jednoduché sehnat (rozhodně jej nenajdete ve stovkách kusů jako již testovaný Helios-44M), není až tak drahý a dá se sehnat za zhruba 1500 až 2000 Kč. Jak je u manuálních objektivů typické, existuje v mnoha verzích lišících se i optickou konstrukcí (víme minimálně o pěti). Testovaný kousek by měl být složen z 5 optických elementů v 5 skupinách, nicméně technické údaje jsou opravdu hodně těžko dohledatelné, a tak jen můžeme doufat v jejich správnost.

Na APS-C fotoaparátech dostanete zhruba 203 až 216 milimetrů dle crop faktoru, na Micro Four Thirds fotoaparátech pak máte dokonce 270 milimetrů. Z toho je jasné, že už budete poměrně často narážet na problémy se světlem a stabilizovaná těla zde budou mít jasnou výhodu (pro Micro Four Thirds tak doporučuji např. Olympus OM-D E-M5 nebo OM-D E-M1, jejichž stabilizace v těle je hodně účinná). Objektiv byl vyroben v Japonsku.

Zpracování je vynikající, působí velmi tuhým dojmem, ostřící kroužek má naprosto plynulý a přiměřeně tuhý chod. Takový by mu mohl závidět nejeden moderní objektiv. Citlivost kroužku je tak akorát a manuálně se s ním ostří naprosto bez problémů. Clona se pochopitelně ovládá manuálně v rozsahu od F2,8 do F16 v 1/2EV krocích a pak tu máte ještě jeden krok na F22. Nechybí přepínač pro automatické stahování clony na zvolenou hodnotu. Překvapením je také integrovaná sluneční clona, kterou lze vytáhnout o 1,6 centimetru. Objektiv má v průměru 64 mm, na délku pak 73 mm. Při ostření na nejkratší ostřící vzdálenost (1,5 metru) se přední člen vysouvá a délka objektivu naroste na 82 mm. Objektivu jsem naměřil hmotnost 332 gramů.

Objektiv Helios 135 mm F2,8 (M42) jsem otestoval na APS-C CSC fotoaparátu Samsung NX11 se 14,6MPx senzorem. Jeho crop faktor činí 1,54, což znamená 208mm přepočtenou ohniskovou vzdálenost.

V dalších kapitolách se podíváme na to, jak si objektiv vede po praktické stránce. Protože do EXIFu se neukládají informace o cloně, budou uvedeny jen přibližné hodnoty (z paměti).