Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
Komentáře od 2xs
Za mě je to na mobil až překvapivě dobré a série svatebních snímků, kdy často není čas na rozmýšlení a ladění pozice, úhlu, času, clony, je zcela uspokojivá pro průměrného svatebčana. A ti mega­-nároční si pozvou ověřeného fotografa se špičkovou mašinou a budou pak hledat hnidy a zrno ap.
Odpovědět0  0
Souhlasím. Než nosit tenký mobil plus těžký foťák, je lepší jeden trochu tlustší a KVALITNÍ foťák i s funkcemi mobilu... navíc se tlustší tělo bude při focení lépe držet. Taky baterie se do silnějšího přístroje vejde kapacitní. Jde ale hodně o to, aby bylo ergonomické ovládání, ne spoušť přes display, nebo objektivy na okraji ­(zastínění prsty­).
Odpovědět3  1
To je přece míchání jablek s babetami. To vůbec není o ideologii, ale o úmyslu něčeho zneužít pro svůj prospěch. To vůbec není o špatných nemotivovaných zaměstnancích, kteří si dovolili udělat něco proti vůli Googlu. To vůbec není o stropu v oblasti technologií ­- ten prakticky není. A už vůbec to nesouvisí s Černobylem.
Odpovědět1  0
Taky bych to neviděl tak kriticky. Mně se dokonce barevné a světelné podání levého snímku zdá hezčí ­(kontrast­). Jediný problém je skutečně v detailech vlasů... zubatá schodovitost. Ale toho si všimne až ten, kdo si něčeho všimnout chce. První dojem je lepší na levé straně.
Odpovědět0  2
Ty jsi asi debilní, když jsi nepochopil. Ostatně to potvrzuješ i jinde... rozdováděný mladíčku z neziskového sektoru. Tys tady fakt chyběl...
Odpovědět0  0
Volební právo žen nemělo být zavedeno :­-­)
A politika je už i ve focení!
Odpovědět1  3
No vidíš... tak předpokládej dál.
Zbývajících 0,318 kilogramu dává prostor pro další snažení.
Odpovědět0  0
>ostatní se musí po...
-­-­-zase nějaký tvůj iracionální dojem? musí? kdo? ty musíš? tak se třeba klidně po*er, když nesneseš, že někdo něco četl, napsal, a když nejsi schopen pochopit proč.
malý chlapečku, už ti někdo řekl, že nemusíš reagovat, když nechceš? když se tě to netýká? když nemáš co rozumného říct?
Odpovědět0  0
Chlapečci nejsou schopni číst a chápat význam. Chudáci...
Odpovědět0  0
-­-Tobě sa vidí??? ­(pocit?­)
-­-z nejakého nejasného pocitu???
já nepředpokládám. já čtu. všímám si parametrů. já uvažuju. já chci. já formuluji správně ­(na rozdíl od pocitových dojmů tebe či jiných­) a dokonce píšu příměry a vysvětluji svůj typ pohledu a kudy asi by se mohlo jít. ­-­- pokud to nejsi schopen přečíst, pouvažovat, a POCHOPIT co píšu a proč, ale přesto máš POCIT, že mi musíš napsat, tak je diskuse s tebou jen ztrátou času a dalším pokračováním se vyvine v nepřínosnou hádku.
Odpovědět0  0
Milý Milane Šurkalo, vidím, že jsi člověk iracionální, řídící se emocemi a dojmy.
1­) já nemám pořád pocit ­- já mám jen vizi, cíl, potřebu. A ověřenou zkušenost, že vždy a stále je co zlepšovat. Někdy snahou, někdy technologickým pokrokem­/skokem.
2­) já jsem nepsal naprosto žádné teorie o Canonu, že se o něco nesnaží. Já vidím fakta: 340g a okolo tohoto modelu desítky podobných ale spíš méně podařených ­(tedy zbytečných­) modelů konkurenčních.
3­) já nepsal o zmenšování, ale o odlehčování ­(protože malý ale macek o ­"hustotě­" hmoty vyšší než cihla mi bude nepříjemně tahat kapsu­).

Co se týče baterií, je mi to jasné, proto jsem trpělivej, v klidu. Jen mi vadila tupost v tom negativistickém náznaku, že nic nejde a nepůjde. Když se chce, všechno jde.
Větě ­"Tam nějaká velikost a kapacita nikoho až tak moc nezajímá­" nerozumím. Velikost i kapacita zajímá každého a ve všech segmentech.
Odpovědět0  0
Jinak co se týče designu, je ta Fabia hezčí, pro město, nákupy, jízdy do práce ideální, motoricky pro město a okolí plně dostatečná ­(stejně se většinou jede do 50 km­/h­) a vzhledem k rozměru se dobře parkuje. Zde naprosto nevidím využitelnou výhodu Hondy Jazz ­(dražší o 100.000 až 200.000 Kč­). Ale není to výzva k hádce ­- podstata té myšlenky a příměru byla ve zbytečnosti přílišné diverzity, zejména té absurdně kvalitativně horší ­(při nějakém poměru cena­/výkon­).
Odpovědět0  0
PROSÍM, nebuď magor. Šlo o příměr. Jsou to malá auta. Jak jsem psal, je mi fuk, co bude tím referenčním kusem.
Že se vyrábí zbytečně kvanta duplicitních i horších analogů, to je myslím bez debat. A že to není přínosné pro zákazníka, prodejce, servicemana ani pro ekologii­/přírodu, to je asi také jasné.
Odpovědět0  0
Fakt??? Co zeštíhlení některých skel objektivu na okrajích, jimiž obraz neprochází? co nové materiály místo skla, vhodné pro optiku? akumulátory jsou velmi různé ­- tedy i různě těžké.
už před lety jsem četl článek o jakémsi pěnovém nebo velmi porézním materiálu elektrod, což znamená mnohem větší povrch elektrod, tedy i výrazně vyšší kapacitu. a porézní nebo pěnové materiály jsou kupodivu i lehké, že? šlo o nějaké rakouské vědce ­- výsledky jsem v praxi nezaznamenal, ale to neznamená, že snad akumulátory být lehčí nemohou.
Dále: užití hořčíku nebo titanu nebo uhlíku­/kompozitu s pevností oceli ale hmotnosti mnohem nižší, to neznamená u tak malého foťáčku výraznou změnu ceny. Těch kritických dílů o rozměru pár centimetrů není mnoho. Cenový rozdíl odhaduju cca na stovku.
Odpovědět0  0
G5 X Mark II je už prostě lepší než G7, který se jeví jen jako do počtu... ­"ze sentimentu zachováme starou řadu téměř bez vylepšení­".
Obecně se domnívám, že to měl být jeden přístroj a ještě trochu vytuněnější ­(ostření, hmotnost­)... hlavně ale mělo jít o kvalitní foťák do kapsy na denní nošení a focení... tedy ne pro spojování s externím bleskem ani s externím mikrofonem ­- tyhle další krámy po kapsách netaháme. Samozřejmě jeden jack konektor navíc by výrobu nezbortil, ale nedává to smysl vzhledem k rozměrům a kategorii.
Kdo chce více kvality, koupí si CSC nebo zrcadlovku, které disponují jak sáňkami pro blesk, tak i nějakým konektorem navíc.
Odpovědět0  0
Opravuji se:
u té římské III jsem měl na mysli samozřejmě ten druhý právě uváděný přístroj G7 X Mark III.
Odpovědět0  0
Nevím, třeba máte pravdu. Třeba ne a vždy je co zlepšovat... snižovat hmotnost čoček, použít někde hořčík, hliník, vhodný plast... ale zdá se mi, že 3,5 krát deset deka vlašáku v kapse je na tak malý přístroj víc, než bych chtěl stále nosit.
Do 200 gramů jsem napsal úplně nahoře ­- je to vysoce motivační ideál. Ale 50 gramů že by nešlo sundat??? A hned by papírový parametr 290 gramů vypadal MNOHEM lépe!!! A pokud by mi dali POTOM, ještě NAVÍC možnost modulárně vyhodit EVF a vestavěný blesk ­(a zaslepit to plastovou krytkou­), zcela jistě bychom se dostali na 240 gramů, a to už ujde.
Odpovědět0  0
Souhlasím, že by zákazník měl mít i rozumně široký výběr ­- což má. Vždyť v každém segmentu je na výběr mnoho různých výrobků na výběr od různých výrobců ­- ale plácá se to víceméně na ­"snadno splněné povinnosti­". To co jsem psal je volání: použijte v daném segmentu to nejlepší, co je, a vyvíjejte to i k lepšímu. A ty horší a jasně zbytečné skoro stejné modely navíc ukončete ­-a ne naopak, aby Canon na trh nově uváděl G5 X Mark III, který nemá nic podstatného navíc oproti ­(stejně právě uváděnému­) G5 X Mark II, jen je uváděn se starým horším objektivem a chybí mu EVF.
Ještě to ukážu na analogii s těmi auty:
Je to jako by s nějakým úsilím Škodovka vyvinula lepší auto, třeba Favorita, ale řekli by si: ale tu starou ­"dobrou­" Škodu 120 budeme vedle nového modelu vyrábět a nabízet také... jen tam dáme trochu lepší koberečky ­(i když je to anachronismus, brzda, i když by to škodlivě alokovalo finance, zaměstnance, prostor, odebíralo část zákazníků, kteří si mohli koupit už pokročilejší model­).
Právě nedávno jsem uvažoval, jak ta naše ­"civilizace volného trhu­" zbytečně plýtvá ­- v segmentu malých aut se mizerně předhánějí skoro všechny značky ­- s nepatrnou výhodou, nebo dokonce ZCELA ZBYTEČNĚ uvede jakoby z povinnosti podobně malé auto ­(aby také jejich značka měla zástupce v té třídě­), ale je to dokonce proti proudu vývoje ­- zcela zbytečné jasně horší auto uvedené na trh =trh zahlcující.
Škoda má v malých levných autech do města krátkou novou Fabii ­- 99% lidí by si spokojeně ten zcela vyhovující vůz koupilo, ale:
- Škoda marní čas a prostředky i s horším a ne o moc levnějším CitiGo
- Audi má A3
- VW má Golfa
- Peugeot zbytečně dělá odpornou, žravou a poruchovou 206­-ku.
- Citroen dělá podobně blbou C3 ve variantách + C1 úplně k ničemu
- KIA trh zasírá se čtyřmi malými auty ­- Picanto, Rio, Venga, Ceed
- Ford se zbytečně sere hned s pěti zbytečnými krámy: KA+, Fiesta, Ecosport, Puma, Fiesta
- SEAT má Ibizu
- Dacia má Sandero
- Honda má Jazz
- Toyota má Yaris a nesmyslné Aygo
- Hyundai má i10, i20, i30
- Fiat dělá šílenosti jako 500X, Panda
- Alfa Romeo dělá Giuliettu
- Rusové se malinko vymykají a nabízejí trochu delší ale levnou Ladu Vesta
...
... a určitě jsem si nevzpomněl na všechny značky.
Do toho starší modely...
Výsledek? Po ulicích jezdí desítky zbytečných sra*ek, které o nic nepřevyšují třeba tu Fabii... ale klidně ať se vybere jiný referenční vůz... nebo dva... nebo tři, aby byla konkurence a bič na vývoj ­- ale proč ta nepřehledná záplava desítek pokusů o totéž, které nepřinášejí to nejlepší?
To stejné je v segmentu střední třídy a jen trošku menší diverzita v nejvyšší třídě a SUV... =další desítky zbytečných modelů, zbytečného úsilí, zbytečného ničení přírody, zdrojů, lidí, znepřehlednění trhu a servisu. Přitom rozumné by bylo ­(budu velkorysý­) 3 malá auta, 3 střední rodinná, 3 z nejvyšší třídy a 3 do terénu ­-­- ale vždy jen to technicky nejlepší, ne že svého zákazníka si najde každá srágora!!!
Odpovědět0  0
Nezdá???
>Líbí se mi na tom všechno,
>kromě hmotnosti a ceny
Vše může být ještě lepší. Že někdy před 4 lety bylo cosi jiného a drahého, to přece není důvod pro dnešek. A je­-li něco malého těžké 340 gramů, co je na tom divného, že uživatel uvažuje, jak hmotnost snížit, aby mu to neurvalo kapsu nebo netahalo bundu na jedné straně až k zemi? třetina kila je prostě dost. Jsem si jistý, že minimálně 50 gramů by se při dobré vůli dalo ušetřit, možná i 100.
Odpovědět0  0
>Dělal z toho jeden model by nebylo ideální.
-­-­-dobré dogmatické tvrzení, ale logiku nemá.
>Máme tu rozdíl v EVF, hmotnosti, velikosti, zoomu, makru
-­-­-tak je­-li něco jiné, lepší, tak tam asi nějaké ty rozdíly budou. Ovšem k lepšímu. Asi jako kdyby mi nabídli Fabii nebo Octavii, tak si za stejný peníz vezmu Octavii, i když tam bude rozdíl v délce, motoru, interiéru, objemu kufru... ­(jediné, co nesedí v tomto příměru je ten malý rozdíl v ceně, ale snad se chápeme­). Úspora za jinou výrobní linku a další zaměstnance atd. by mohla cenu Octavií snížit, soustředění na jeden model a jeho vylepšování až do nepříčetnosti by znamenalo i méně zdrojů oddělení vývoje, asi i méně času, focus na jedno ­"místo­" by vedl k rychlejším inovacím a tím pak i k náskoku vůči konkurenci v daném segmentu ­(lepší technicky, lepší cenově, lepší materiálově i designově, lepší nově vymyšlenýma novinkama, větší objemy prodeje daného typu Octavie znamenají snížení cen subdodávek, náhradních dílů...­).
Odpovědět0  0
+ a co odnímatelný ten vyskakovací hledáček, nahraditelný záslepkou? někdo to nutně nemusí a ušetřilo by to pár desítek gramů hmotnosti.
Odpovědět0  0
+ a co fázové ostření?
Odpovědět0  0
A kdyby k tomu dali v ceně ještě odnímatelnou Tele předsádku ­(2x zvyšující max. zoom­), byla by tím přilákána a uspokojena další skupina fotografů. A zabudováním modulu GSM telefonu se dalo jít ještě o kus dál, a i když je to integrované řešení jen pro někoho, určitě by to přilákalo pozornost.
Odpovědět0  0
Líbí se mi na tom všechno, kromě hmotnosti a ceny, ale to asi při těch parametrech objektivu v kombinaci s velikostí snímače o moc lepší být nemohlo. Škoda, do 200 gramů a do 20 tisíc, to by byla dobrá výzva. A to i kdyby se těch limitů těsně nepodařilo dosáhnout.

Jinak moc nechápu politiku Canonu... stejný vrstvený chip i stejný procesor je v obou, tak proč se uvádí něco tak podobného jako PowerShot G7 X Mark III, a proč se prostě nevezme to nejlepší a neuvede se to v podobě jediného přístroje v této kategorii??????? Na co jeden 340g a druhý 304g? Na co jeden bez hledáčku, druhý s ním? Na co jeden se starým objektivem, když pracovali na novém a lepším? A cena rozdílná asi o 3800 Kč? Kdyby si zjednodušili život a udělali jen jeden přístroj, a ten ještě líp a za kompromisní cenu, ušetřili by nejméně jednu výrobní linku a dosáhli by zpřehlednění pro zákazníky ­(fokus trhu i reklamy na jeden vymazlený přístroj­), a zjednodušení pro prodejce i pro techniky servisů.
Odpovědět0  0
Konečně foťák podle mého gusta. Dobrý 1­" snímací chip s vhodným rozlišením, světelný objektiv s rozumným zoomem ­(snesl bych i o chloupek větší, 6x... doufám, že bude kreslit ostře a nebude trpět vadami­) a kompaktní rozměry ­(hmotnost poněkud vyšší, ale co už­). Samozřejmě vždy jde něco zlepšit. Nevím, jak to bude ve finále s typem ostření a jeho rychlostí, ale vcelku spokojenost. Teď jen přátelskou cenu a budu spokojený.
Odpovědět0  0
Ano, lámeš si stále hlavu s nějakým ­"proč­" ­"proč­" ­"proč­"... a stěžuješ si, že ti nikdo neodpovídá... nepomůže. Takže řešíš svůj složitý problém... Ty netvrdíš, ty se furt ptáš. A pláčeš.
Proč pořád meleš cosi o základních aplikacích? Měl snad Microsoft vyřešeno v základu a ­"zdarma­" v ceně zařízení všechno to, co jsem vyjmenovával už několikrát? Na úrovni? Neměl.
Byl ten jejich systém jeden, nebo více verzí, jejichž rozdíly lidé nepochopili stejně jako obchodní model?
Nebyl tam náhodou stín ohledně jejich chybovosti a s nepružností řešení chyb, a zkušenost s vydáváním servicepacků?
Proč předpokládáš, že u MS absentující externí aplikace byly tím hlavním důvodem nezdaru? Třeba ano, ale nejspíš ne. Nikdo nepotřeboval hromady sraček v desítkách polofunkčních variant. Možná byla chyba v jejich nepružnosti, v nadřazenosti jejich firemního přístupu, v jejich ne moc přátelské politice vůči externím programátorům.
Je sto a jeden možný důvod, proč Microsoft neuspěl, ale ty jako pokaženej gramofon furt dokola opakuješ tu svou pitomou mantru o tom, že Microsoft byl super, jen neměl dost externích aplikací ­- a nejspíš to vůbec není pravda. Takže jsi zaseklej v nějakém svém BLUDU. Lidi potřebují chytře, levně, tedy efektivně řešit své zásadní potřeby. Většinově ­(95%­) a opakovaně ty stejné. Které to jsou, to se dá zjistit... třeba průzkumem ­(co tam musí být­). Nepotřebují každou sračku, kterou si vymyslí nebo někde najdou a zaplevelí si tím svůj život, ke své škodě.
Odpovědět0  0
Já na tvoje zmatené otázky fakt nemusím odpovídat. Neřeším to, co ty si sám sobě toužíš ujasnit. Dám ti jen tipy: že by šlo o značku Microsoft, která v té době neměla nejsympatičtější zvuk? jejich dlouholeté prodeje systémů za peníze? že by šlo o kombinaci s další negativně vnímanou značkou Nokia, která právě dost zoufalecky zapadala po předešlém údobí úspěchů? že by šlo o chybu marketingu? nešikovné prezentace, které nevyzdvihly zásadnější výhody pro uživatele? šlo o škudlivost při sebeprosazování a boji ­"kdo urve trh­", ač peněz měl MS dost? šlo o nějakou chybějící symbolickou kapku navíc... nějaký nápad, přidanou funkčnost? zpoždění v čase? souhru okolností a stavu vývoje techniky­/bezdrátových sítí v dané době? chybějící prezentace vize dobudoucna? nebo snad šlo o prosté hloupé podlehnutí lži, že mamut Google je svobodnější alternativa vůči mamutu Microsoft? anebo nakonec jen emocionální touha uživatelů po změně? ­- co z toho ten tvůj tuhej mozek vypreparuje jako jediný správný důvod, čeho se chytíš a co mi začneš omlacet o hlavu za dobrotu, s níž ti pomáhám řešit bezradnost při řešení tvého hlavolamu? ;)
Odpovědět0  0
Ty máš ale postřeh, žvanílku... dokonce už napočtvrté sis všimnul, co vlastně píšu. Gratulace! Ale to ti nemůže bránit napsat ještě nějaké ego­-srágory a vysvětlit ­(nevím komu­), že nějaké howno by mohlo někomu chybět :D. Svět totiž řeší nejvážnější výzvu historie ­- jak zajistit nejdebilnější hru Candy Crush Saga v nějakém neexistujícím, tedy virtuálním OS... nějaký bIbec to vyžaduje, takže se to stává úhelným kamenem vývoje, resp. zásadní překážkou vývoje. Bez toho se nehneme dál... bez toho se jedinec dekadentní civilizace neobejde ­- kdyby neměl všechny zbytečnosti, na něž si vypěstoval závislost, pak by tento změkčilec mohl pocítit stesk a hned následující den umírá. Na druhém místě je pak veledůležitá aplikace Pokémon, věc zásadního významu pro degenerované uživatele chytrého telefonu. Na třetím pak aplikace na objednávání jídla ­- bez toho se závislé tlusté howado ani nenažere a muselo by se pohnout. Aneb DEBILIZACE lidstva v pokročilém stádiu.
...takže je to ­"nutné­" :D
Odpovědět0  0
Nepřehlédl jsi náhodou, že by jim NIC nechybělo??! Ty neumíš číst? Protože jsem nejméně dva až tři předešlé komentáře zřetelně psal o emulaci Androidu, tedy o začlenitelnosti i všech aplikací odtamtud. Takže píšeš dál o hownech. ­-Nic nejde, chápu... určitá sorta lidí má tento způsob myšlení.
Tak když ti nejde číst a myslet, a nejde ti ani zabrzdit, nýbrž prostě musíš mlet dál ty své negativistické sračky, tak v tom tedy pokračuj. Třeba tě to uspokojuje a něco ti to přinese.
Odpovědět1  0
Fakt už se ti musím smát. ­- Jasně... většina = okrajoví magoři. Skoro všichni používají a nekompromisně potřebují Pokemona a nějakou specialitu. Jenže realita i v roce 2019 je naprosto jiná než tvé fantazie ­- telefon se stále používá na volání, na psaní zpráv, na vyhledávání a brouzdání ­(prohlížeč, nejlépe bez reklam­), na čtení a psaní na soc­-sítích ­(nejlépe bez reklam­), na navigaci v autě i na výletě ­(pokud možno kvalitní, bez chyb­), na čtení mailu, na prohlížení příloh ­(obrázků, pdf, doc­), na organizaci a synchronizaci dat, na přeposílání, na poslouchání hudby a filmů, na stahování a vystavování na web, pro přístup domů nebo do firmy, výjimečně na úpravu či psaní dokumentu­/obrázku a odeslání mailem, část lidí na přístup k bance ­(aplikaci ve svém zájmu dodá banka­), na focení, pak na propojení s PC a pak stažení fotek k další pohodlné úpravě na PC. na jednání potřebuju nebýt rušen 30 minut­/60 minut, poté potřebuju být znovu automaticky na vyzvánění ­(i kdybych náhodou zapomněl­), po 22. hodině nechci být rušen kýmkoliv mimo nejužší rodiny, cca ve 23 hodin chci aby se telefon vypnul, v 7 hodin aby se automaticky zapnul, bez ohledu na tyto časy a stavy chci být vzbuzen, pokud jsem si nastavil budík === toto je 90­-95% všech lidí, nikdo z nich nemá skutečnou potřebu ničeho víc. Pokud vážně tvrdíš že ano, tak jsi musel zešílet. Projdi se po reálném světě a zeptej se lidí. ­- Možná se najde vyhulenej zombie­-pitomec, co potřebuje marnit vzácný čas svého života utloukáním nudy pomocí hraní her ­- OK, pro tyto zoufalce není nemožné udělat 10 fakt kvalitních, nejžádanějších her. A pro zbytek je možné použít tu obdobu emulace pro androidí aplikace... takže by ani starým androiďákům nic nechybělo, i tyto aplikace by šlo stáhnout, nainstalovat a spustit. Tak kua jaké skoupení všech herních studií? To ses zbláznil??!
A už toho nechme ­- ty už jistě nejméně potřetí čteš v mém textu, že problém neexituje, že nic neblokuji, vše připouštím ­- ale i nadále ze sebe chceš dělat vola, nebo mít poslední slovo.
Měj se líp než se máš.
Odpovědět0  1
Zjevně stále nechápeš, že když se udělá kvalitní OS s kvalitními aplikacemi od výrobce OS, že 90% lidí bude spokojeno a 10% magorů, co potřebují Pokemona si holt vybere jiný telefon s jiným OS.
Také to NIJAK nebrání výrobcům software, aby něco udělali externě do ­"marketu­" nového OS.
Navíc se to dá dokonce pojmout podobně jako to udělal browser Opera ­- má doplňky vlastní, nativní, ale udělal ještě modul­/konektor pro připojování rozšíření z Chrome ­- výsledek? Doplňky vlastní + funkčnost doplňků i z nejrozšířenějšího Chromu. ­-­- co tedy dává větší možnosti?
Takže jediné tvoje námitky jsou 1­) ­"zpoždění­" za těmi prvními a 2­) hájení zájmů okrajových magorů, kterým nestačí, že budou mít v základu + v novém marketu VŠECHNO, co normální člověk potřebuje pro telefonování, zprávy, správu dat, synchronizaci, soc­-sítě, prohlížení všeho, přehrávání všeho a připojení všemi způsoby k PC. Dokonce tam může být i obdoba TeamViewer, takže si user pomocí WOL probudí kdykoliv odkudkoliv své PC nebo domácí úložiště a sáhne si pro cokoliv, co má na disku doma + může vzdáleně ovládat aplikace a také opačně ­(na PC pohodlně vzdáleně provádět správu mobilu­).
:::
ad 1­) ­(zpoždění­) ­-pokud by takto uvažoval každý, NIKDY by nevznikly lepší alternativy. vždy by někdo skuhral ­"no to už na světě někdo nějak dělá, to už je rozjeté, už není šance­". ­- víš kolik lidí mi tyto věty řeklo, když jsem začínal podnikání? stupidní věty loserů, kteří nehledají jak by něco šlo lépe, ale naopak věnují enormní energii tomu, jak dokázat­/vysvětlit, že to nepůjde.
ad 2­) 10% staromilců a ­"specialistů­" klidně ať zůstane na Androidu a iOS. Vždyť svět nemusí být jednobarevný. 90% zcela spokojených uživatelů středního proudu, co se budou cítit jako v bavlnce, to přece stačí.
Odpovědět0  2
Naopak ­- vůbec jsi nepochopil ty mě, a děláš tady machry. Já psal o promyšlené základní sadě aplikací už v základu plus dalších volitelných aplikacích od výrobce OS. A nadto jsem nijak nevyloučil dokonce ani ty speciality od třetích firem.
S OneDrive běž někam ­- to není aplikace, nýbrž mnohem spíš umístění, kapacita, adresa pro vlastní soubory v internetu.
Podobně nevylučuju ani aplikaci banky pro ovládání účtu ­- tam z logiky věci může přistupovat jen banka a majitel účtu. To jsou ale věci v zájmu banky a věci vztahu klient­-banka. Program v Androidu pře­-portují do ­(např.­) OS Sony. Kecat, že to neudělají, když bude uživatelů málo, je pitomost ­- Android měl kdysi na začátku také málo uživatelů a ty bankovní aplikace předtím, než vznikly, také nejdřív nebyly. Kdyby takto debiIně měl uvažovat každý, tak nikdy nevznikne nic nového, jiného, lepšího... z ustrašenosti bychom zůstali v tom starém­-bIbém.
Takže já neměl na mysli aplikace zcela speciální a vyhrazené ­(těch je málo­), ale aplikace typu rychlý prohlížeč PDF, prohlížeč a editor obrázků, kvalitní přehrávač hudby a videí, office ­(word, excel­), aplikaci propojení a synchronizace s PC ­(přes všechny myslitelné soudobé porty a rozhraní­), aplikaci GPS­/Glonass s kvalitními mapami pro pěší i automobilisty, aplikaci kvalitního organizéru, aplikaci kalkulačky, kvalitní browser se všemi nejnovějšími a nejužívanějšími fičurami, integrovanou podporou nejužívanějších soc­-sítí, a třeba i zabudovaným kvalitním AdBlockem... ten by mohl být i na nižší úrovni ­(OS, síťové rozhraní­)... a tak dále. Třeba i taková důležitá ­"bIbost­" jako opravdu funkční plánovač vypínání vyzvánění a vypínání a zapínání telefonu podle denního plánu + ad hoc, navíc dle potřeby, na nastavitelnou dobu. Prostě to, co chce a potřebuje prakticky každý, ale dnes se musí hrabat v marketu a hledat, co je nefunkční a co funkční, co je neohrabané a co intuitivně ovladatelné.
A speciality ať si vyřvou uživatelé specialit na výrobci svého softwaru.
A hlavně mi nemelduj, že je to komplikace navíc, že to je problém, že na takový OS nikdo nepřestoupí ­- kdyby to tak bylo, nikdy se neposuneme z bordelu jménem Android. NIKDY, protože všichni šurkalové budou mrčet o nepřekonatelném problému.
Odpovědět0  2
...ze zkušenosti také vím, že je v Marketu vždy asi 10 různých prográmků snažících se o totéž, ale bohužel s velmi různou kvalitou­/funkčností ­- 60% nefunkční zmetky,30% někde napůl cesty a jen 10% je to pravé ořechové ­(nebo se to tomu blíží­). ­- jedná se tedy o mrhání zdroji a zvětšený zmatek v nabídce Marketu a mezi uživateli ­- ti musejí stahovat a instalovat něco, co za den­-dva naštvaně odinstalují a hledají další, lepší.
Odpovědět0  1
Spíš naopak... píšeš už jen z principu opoziční nesmysly vůči mému komentu:
>Jsou kvanta aplikací, které by tvůrce operačního systému ani udělat nemohl
-­-­-jakou logiku má, že jeden programátor to udělat nemůže, ale jiný ano? má snad nějaká malá firmička nějakou technologickou nebo profesně­-znalostní výhodu oproti velké firmě plné profesionálů? spíše naopak, že?
na podstatné a FUNKČNÍ doplňkové prográmky ­(na přání­) může ta velká firma samozřejmě tytéž nebo lepší lidi zaměstnat. a když bude mít produkt ve svém vlastnictví, nemusí být uživatel obtěžován tak stupidními reklamami a omezováním funkčnosti.
NEŠLO by o žádnou službu konkurence, ale o funkčně obdobný produkt vlastní.
A neexistuje důvod používat bIbý doplněk bez záruky velké značky, když by existoval lepší softwarový produkt přímo od tvůrce OS, navíc díky znalosti systému a rozhraní s hardwarem pravděpodobně rychlejší, výkonnější, funkčnější.
A když někdo chce specialitu přesně podle svého, ať si to zadá ­- lze uvolnit programátorské prostředí a nechť podle nějakých zásad tvoří i externí programátoři. to není nic proti ničemu... rozhodně to není proti tomu, aby výrobce OS vydal v základní nabídce promyšlené portfolio programů a utilit. Lze se přece poučit, co je dnes v Androidu či iOS nejžádanější.
Odpovědět0  1
Uživatelské aplikace jsou dodělávkou toho, co v systému chybí. Kdyby byl systém promyšlený a bylo tam vše potřebné ­"od přírody­", nemuselo by být 200 tisíc !!! aplikací třetích firem­/tvůrců.
Odpovědět0  1
> když marketing vnutil lidem telefony s designem tenkého prkénka, tak uvedení tlustšího telefonu již nyní nejspíš bestseller nebude
-­-­-Právě že by to u nějaké části zákazníků zabodovalo, protože fotit s tím tenkým prkénkem 7,5mm je nepohodlné, nestabilní. Mít relativně tenký foťák s funkcemi mobilu ­(nebo tlustý mobil se slušným foťákem­) do 200 gramů, to je myslím pro nějakého fotografa příjemný kompromis ­- foťák stejně nosí s sebou, mobil taky, tak proč nemít neustále s sebou v kapse jedno kombinované zařízení se slušnou kapacitou baterie.
No, jestli to ale bylo myšleno jako masový úspěch ­(že si takové přístroje koupí 99% lidí­), tak to skutečně ne. Protože 99% lidí nejsou fotografové ­(snad 5­-10%­). Ale i 5% trhu není k zahození.
Odpovědět0  0
Je velmi častým zmatkem z nevědomosti nebo ignorance, že se uvádějí Mb jako MB... netuší, že je to rozdíl. Anebo výrobci vědí, ale mohou to i schválně uvádět v MB, protože se pak zdá, že jsou rychlejší.
Přenosová rychlost síťových karet je v Mb, wifiny jsou v Mb, USB rozhraní uvádí přenosové rychlosti v Mb, Firewire také, harddisky, rozhraní... Bude toho mnohem víc. Ale zrovinka ty vaše karty se uvádějí v MB... zajímavé.
Nevidím ani smysl, aby se uváděla nějaká teoretická, nedosažitelná hodnota... maximum rozhraní za ideálních laboratorních podmínek, které nikdy jindy nenastanou. SSD na řadiči na PCI­-E jsem včera dvakrát změřil: 95 MB­/s ­(čtení a současně zápis na tentýž disk­), tak rozhodně ta kartička pojede 10x rychleji :D ...to by ji asi výrobci počítačů zkusili použít místo disku, protože to je zatím nejužší místo... největší brzda.
Nevylučuju, že takové rychlosti někdy budou, ale nevěřím, že v dnešním foťáku nebo čtečce se takto rychle zapisuje.
Odpovědět0  0
Raději si to ještě pořádně ověřte. Můj SSD disk rozhodně nekopíruje rychlostí skoro 1 gigabajt za sekundu. A paměťové karty jsou obvykle o dost pomalejší. Chtěl bych vidět zkopírovaný film v DVD kvalitě za 4 sekundy :D
Třeba drátová síťová karta dává ideálně gigaBIT za sekundu. Většinou se přenosy měří v n­-bitech a ne n­-bajtech... protože bajt může být složen z různého počtu bitů.
Odpovědět0  1
Jde skutečně o přenosovou rychlost 985 megabajtů za sekundu? A ne megabitů za sekundu?
A je to rychlost zápisu nebo čtení?
Odpovědět0  0
Tim Gamble má moje sympatie kvůli zabanování ­(protože tato ­"svoboda­" se dnes vyskytuje bohužel tak často, rušení účtů, mazání příspěvků které se někomu nehodí, práskání jeden na druhého hůř jak za komančů­). Ale ta jeho foto­-tvorba fakt není můj šálek kávy.
Odpovědět3  0
Tedy až na detaily tak, jak jsem pod minulým článkem předpokládal ­- více objektivů a rozumné výřezy. On 10x plynulý zoom v mobilu je fakt blbost... stačilo 10 stupňů. Vlastně stačilo 6 stupňů ­- 3 pevné a 3 výřezové.
Odpovědět0  0
No vida ­(mobilové 48­->12­)... to jsem nevěděl. Víš o nějakém místě, kde se o těchto technologiích píše? CZ nebo aspoň EN... dík.
Odpovědět0  0
NEPSAL jsem 1­/7­", ale 1­/1,7­"... které se dělaly 12­-megapixelové. Vzhledem k tomu, že byly i slušné 1­/2­" 16 Mpx, neviděl bych to jako příííšerně husté ­(jako 1,­/2,33­" nebo 1­/2,66­". Malé mobilové chipy jsou hustší. A pokud bych bazíroval na 1­" chipu, musel bych pak akceptovat těžký a veliký a nenositelný objektiv ­(nemluvě o tom, že asi dražší­). Těch 1­/1,7­" je přijatelný kompromis.
Co se týče šumu, ten bych eliminoval za pomoci čtyř buněk chipu pro jeden pixel na snímku. Dejme tomu, že by výrobce použil čtveřici buněk tak, že by dvě buňky křížem použil pro HDR ­(jeden přeexpponovaný, druhý podexponovaný ?snížením citlivosti?, lepší využitelné informace z extrému světlých i tmavých sloučil do jednoho lepšího snímku­) a druhé dvě buňky křížem v té čtveřici by se mohly využít pro upřesnění barev a jasových úrovní, nebo jedna buňka by fotila s vyšší citlivostí a druhá s normální, přičemž vše ­(HDR výsledný meziprodukt + ty dva další křížné pseudosnímky­) by se dohromady zkomponovaly do jedné vylepšené 4 Mpx fotky. Kvalitní snímky 4 Mpx s vylepšeným dynamickým rozsahem a takto hardwarovo­-softwarově redukovaným šumem mi naprosto stačí. Myslím, že i objektivně to stačí na tisk A4, možná po resamplování i pro A3, popřípadě je možno někdy při dobrém světle fotit na plných 16Mpx. Víc než na A3 nepotřebuje své výtvory prezentovat nikdo, až na naprosté profi­-speciality. Většinu fotek stejně ukládám do alb pro prohlížení na PC, tedy rozlišení nižší než 4 Mpx.
A nepřesvědčujte mě, že 4 buňky už nejsou dostatečně velká plocha... že to je moc husté. Je to čtvrtinová hustota než je dnes obvyklé.
Odpovědět0  0
jó... sny a speciální přání uživatelů... na to výrobci většinou kašlou. Mně taky nevyrobí levný, lehký a kompaktní a ergonomicky zdařilý přístroj s integrovaným vysoce světelným objektivem ­(f1,8­-4­) se zoomem 35­-140 ­-přepočet na kinofilm­- nebo dokonce 35­-210 bez významných optických vad­) a se stabilizací, nejméně s kvalitním 1­/1,7­" chipem 16 Mpx ­(s možností přepnutí na 4 Mpx rozlišení ­- bod na snímači *2 *2 = *4, s možností využití pro zvýšený dynamický rozsah­), s rychlým a spolehlivým ostřením a rychlou reakcí spouště, s rychlým ukládáním i sérií snímků na paměťovou kartu, s 1 Mpx ­(640x480­) LCD se zřetelným obrazem i na slunci. A 4K­-video s tichým průběžným doostřováním a dozoomováním potěší, též s možností přepnout na nižší rozlišení s rychloběžným záznamem. ­-jen takové skromné požadavky. jediný větší oříšek je ten kvalitní, lehký a skladný objektiv, v kontradikci s požadovanou vysokou světelností.

co se týče ťuknutí a pohybu, je doufám jasné, že držet tenký, lehký, proto i vratce držený mobil a ťuknout do něj během focení prstem na objekt spouštějící focení, je prostě mnohonásobně větší následek ­(pohyb, výchylka­) než když tentýž prst s touže silou stiskne spoušť na přístroji 10x hmotnějším. a proto záleží na čase závěrky, zda se pohyb projeví ­- u mobilu relativně velký a rychlý pohyb.
no a pokud jde o mobil s integrovaným TZ100, tak proč to nenazvat opačně TZ100 s integrovanou funkcí volání? je to pak ještě mobil? nosil by to někdo rád neustále v kapse a držel by někdo normální takový přístroj beze studu u ucha?
Odpovědět0  0
Po přepočtu 35­-105 by dle mě byl optimální rozsah pro takový základní typ objektivu.
Odpovědět0  0
A 20x zoom by stačil ešte viac :­-D atd... ... ... do nekonečna. Jen nám nějak nedochází ­(?­) že za každý ten vyšší nárok­/požadavek se musí něčím zaplatit... něco za něco. ­(třeba sníženou světelností? optickými vadami? cenou?­) Něco za nic není v ničem, nikde v přírodě, v technice ani v životě lidském.
Co se týče stabilizace, nic není všemocné. A opět něco za něco ­(setrvačnost­/zpoždění při záměru vysoce zoomovaného objektu, což je i bez toho problematické­).
A co se týče ­"nizka hmotnost pristroja nieje problem­": problém to objektivně je ­(rozdíl v rychlosti výchylek ruky, držím­-li pírko a držím­-li cihlu­), problém s aktivací spouště ­(do lehkého přístroje i lehké drbnutí prstem znamená výchylku­) a k tomu další problém s nevhodným, nestabilním tvarem ­(úzká placka mobilu se hůře drží­).
Odpovědět0  0
No ale to pak máme jen dva kroky: 1x zoom a 10x zoom. což je dost hrubé. Místo 120mm raději něco mezi ==
Kdyby stačilo 6x ­"optický zoom­" skokově ­(, což pro mobil úplně stačí­)
- jeden objektiv 12mm
(z toho se pomocí výřezů nadělá 1x zoom 12mm ­(přírodně­), 2x zoom 24mm, 3x zoom 36mm­)
- druhý objektiv 48mm
(z toho se pomocí výřezů udělá 4x zoom 48mm ­(přírodně­), 5x zoom 60mm a 6x zoom 72 mm­)
Softwarově doladit ­(zkusit získat nějaké jasové­/barevné informace navíc do výpočtu z ­"právě neaktivního druhého objektivu­").
...a máme tu poměrně levné hybridní řešení jen ze dvou objektivů. Pravý ­"optický zoom­" je jen jeden ­(ten druhý objektiv s delším ohniskem­), a ty 4 kroky mezi tím se při dnešních nadbytečných rozlišeních dají vyřezat... ten bližší výřez prakticky bez ztráty kytičky, ten další už je trochu horší. Při třech objektivech 12mm, 36mm a 60mm by ale byla kvalita na všech ohniscích od 12mm do 72mm.
Odpovědět0  0
(Původní­) článek psal asi někdo, kdo se dohaduje, že to bude technologie vycházející z čehosi předtím ­(5x zoomu­). Ale vůbec to tak být nemusí. Lidská invence je veliká a může jít o zcela nové technologické řešení. Když pozvánka hovoří o ­"10násobném pohledu­", pak třeba vůbec nemusí jít o 10x zoom ­(plynulý­), ale s deseti pevnými stupni. A zda to bude elektronicky nebo mechanicky ­(bleskovým odskakováním ­/ výměníkem ­/ zařazováním nějakých čoček­), to se možná ukáže na prezentaci. Tu plynulost mezi stupni zoomu na mobilu stejně nikdo moc nepotřebuje. Zoom v devíti skocích po jednom by úplně stačil. Podle mě by ani nemusel být 10­-násobný... stačil by kvalitní 6x. Stejně to tenké a lehké tělíčko mobilu při dlouhém ohnisku ­(10x zoom­) málokdo dokáže udržet ve směru foceného objektu bez hnutí. Ostatně ukažte mi, kdo při rychlé potřebě pohotově něco vyfotit mobilem bleskově vytáhne mobil, zapne jej, spustí aplikaci focení, provádí titěrné nastavení skoků zoomu + ostření, a ještě stihne sledovat objekt, pevně zafixovat přístroj, stisknout spoušť a nezlomit si nohu během nevěnování pozornosti svému okolí. Jistě, někdy jsou objekty statické a móóóře času, ale to jsou spíše výjimky než pravidlo. Ovšemže mezi námi máme i androidy, kterým by se ruka nezachvěla ani při 20x zoomu... že? ­(asi víme o kom mluvíme­) :­-­).
Odpovědět0  0
s tím R­-G­-B mě napadlo to stejné. jen bych ještě ty 3 kamery uspořádal do co nejtěsnějšího trojúhelníku.
Odpovědět0  0
nedá se to paušálně posuzovat??! ­(americký­) idiot je prostě idiot, a na tom není nic relativního. že má někdo hodně peněz, to neznamená, že je chytré takto zmařit nějaké hodnoty, když mohl udělat i něco dobrého.
pokud toto považuješ za ­"vědecké zkoumání­", tak tě fakt lituji, ­"vědče­". očekávaný přínos nula ­- reálný přínos nula... vlastně mínus ­- udělal ze sebe trotla, zmařil čas svůj i mnoha jiných, zmařil nějakou energii, přispěl k zbytečnému zasrání životního prostředí tím, že zničil foťák, objektiv a funkční, možná že novou, mikrovlnku. a zvýšil už tak vysokou debilizaci dnešní choré populace, kterou podobné hňupoviny zajímají mnohem víc, než cokoliv rozumného, zdravého.
Odpovědět1  2
no hlavně, že ty nemáš problém s ničím ­(kromě svého ptáka­), protože jinak nic okolo ani nevidíš, a pokud bys viděl, nedokázal bys to jako problém rozeznat, vyhodnotit... natož abys z toho něco vyvodil a dokonce to řešil. jiní jsou husičky ap., zatímco ty jsi letadlo. příjemné povrchni nežití.
Odpovědět0  0
jde o výsledek. a pokud by výsledek byl více zašuměný, méně kvalitní ­(nebo dle tebe v ideálním případě maximálně stejně­), pak by se nikdo neobtěžoval vymýšlením a používáním technologie Tetracell.
ta myšlenka i technologie prostě musí mít výhodu. kdyby ne, nikdo by se jí nezabýval a nikdo by ji nepoužil.
a hrátky slovíček pixelový a obrazový šum jsou nanic. prostě šum na výsledné fotce musí být lepší ­(méně patrný­/méně rušivý­) při použití 24Mpx­-­->6Mpx než při použití stejně velkého 6Mpx. jinak by to zcela postrádalo smysl.
Odpovědět3  0
Ještě nedávno mi tady pánové Šurkala a busy dokazovali, že mnou navrhovaný výpočet pixelu ze čtyř světlocitlivých buněk snímače do jednoho ­(s následkem nižšího rozlišení, ovšem se ziskem nižšího šumu nebo...­) je kravina, že přepočet ze získaných hodnot intenzit a barevných odstínů v sousedících buňkách nemůže být výhodný, jaké že to bude mít nevýhody, a že by pak bylo lepší mít rovnou chip se 4x menším počtem větších buněk. ­- a ejhle! Samsung si to nemyslel, a ­"hloupě­" si vyvinul něco tak ­"nesmyslného­" jako technologii Tetracell ­(tedy zřejmě přesně to, co jsem myslel­):

>K dispozici je také technologie Tetracell, kdy čip slučuje čtveřice pixelů do jednoho a produkuje tak snímky se sníženým rozlišením ­(6 megapixelů­), ale i nižším šumem... ­(viz poslední odstavec článku)
Odpovědět1  0
chovat se alternativně je projev svobody.
a provokovat je zviditelnění se či vyniknutí v záplavě jiných lidských bytostí, což je ryze lidské, normální, a zaznamenáváme to už od dob pralidí, projevujících se a zvěčněných v jeskynních malbách.
Odpovědět0  0
zajímavé... a směšné. možná i ten pták, o němž se toho tolik píše, v komentářích k ­"zbytečnému článku­" :D
ta holka je možná produkt celé NAŠÍ slavné postmoderní až dekadentní ­(úpadkové­) civilizace, ovšem nechápu, proč ­"hloupá holka­", ­"švédská husička­"...
Odpovědět0  0
to jsou předsudky ­- znám takového sekuriťáka v bance. už důchodce, prcek pod 170 cm a těch 70 kg nemá.
a u té Švédky ani tak nejde o klasický modeling jako špíš o alternativní projevení se.
Odpovědět1  0
a jak tvé osobní odhalení a tvá osobní zkušenost souvisí s článkem, reakcemi na fotky i s reakcemi zde? ­-vůbec nijak. tady asi nikdo nechtěl řešit holení u chlapů. ­-takže zřejmě jen takový exhibicionismus.
Odpovědět0  0
jenže ona to nejspíš dělá jak pro peníze, tak i z přesvědčení, že se může ­(a baví ji to­) chovat se odlišně, provokovat, poutat pozornost. nemusí v tom být žádné její neštěstí, ani snaha být něčím jiným, než čím je ­- skrze zarostení se stylizovat do muže. šlo prostě nejspíš jen o to, udělat něco jinak, nekonvenčně, a zaujmout.
Odpovědět0  0
ale Adidas od té švédské modelky zjevně NEOČEKÁVAL, že bude oholená. že se o tom diskutuje je pro ně asi lepší. kontroverzních reklam je hodně. a nenávistníci pouze ukážou, co v nich je a potvrdí marketérům, jak zmordované je vnímání reality a jak se dá nějaké rozdělenosti mínění využít i příště.
no a holka ráda vymýšlí něco ­"jiného­", ráda se odlišuje a je středem pozornosti. tak má, co chtěla. jen by jí nějací vadní nemuseli vyhrožovat.
Odpovědět0  0
tak mně se úplně ošklivá nezdá. aspoň je běloška, což začne být vzácné a neměli bychom si na svůj druh plivat.
co se mi ale fakt nelíbí je toto: https:­/­/www.instagram.com­/p­/BWxWA9xgMlc­/?taken­-by=arvidabystrom
Odpovědět0  0
chudáci černoši??? a další??? ve Švédsku?!!
Odpovědět0  0
a ty se domníváš, že ­"reprezentativnost­" a to, co je ­"krásné­" určuješ ty a tvé vnímání normality, krásy, zajímavosti či přípustnosti? no, asi je tu nějaká vada, jen myslím, že ne přirozeně se vyskytující... možná ses s ní ani nenarodil, ale vypěstoval sis to podle zkřiveného světa ­"jiné pravdy­", viděné a podsouvané mainstreamem tak, aby se na pozici normality posunula nenormalita. žel daří se jim u povrchních a snadno ovlivnitelných konzumentů víc, než je zdrávo. a ty jsi toho důkazem.
Odpovědět1  1
mýlíš se, tady někdo mluvil o denním holení ­- já. a je logické, že když chce někdo modelky dokonale hladké, že tam nemůže mít strniště. jinak jsem ale spíš mluvil o nějaké chorobné obsesi, že žena má být ­"vždy dokonalé holátko­".
co se týče této konkrétní holky a jejího způsobu a důvodu ke zviditelnění, to bych nechal na její volbě. nepřátelské reakce na ni se mi ale nelíbí.

co se týče mého holení, po tom je ti prd. holím se prostě jednou týdně, protože 1­) se mi nechce častěji, 2­) mám pleť s přecitlivělou reakcí na holení 3­) působí to dobře a žena mi říká, jestli bych se nechtěl přestat holit dohladka, že mi to líp sluší jako takový nedbale zarostlý rebel. 4­) na pohovor bych se oholil, pokud bych nějaký pohovor vůbec potřeboval :­-­) a věděl, že mi to prospěje 5­) možná sis nevšiml, že doba hladkých pánských ksichtů je už jaksi pryč ­- jsou dnes mnozí, kteří se úplně neoholí nikdy a záměrně pěstují plus mínus stále stejné strniště ­(někteří magoři si i denně či obden hrají s úzkými vyholenými tvary ­- proti této cestě z nudy a pocitu méněcennosti nemám nic­).
no a co se týče tvého slintání o Bohušovi a koupeli v sobotu, možná soudíš podle sebe. opět ti po tom nic není ­(leda že by ses o mě ucházel­), ale já se nekoupu skoro nikdy ­- jen se denně sprchuju, včetně mytí vlasů, to jen abych uklidnil tvé ustarané srdíčko ;­-)
Odpovědět3  1
A já zas soucítím s tebou... srovnávat neoholenost s úchylkou či invaliditou, to je vyjádření hodně mimo. I já si holím vousy jednou za týden a mezitím mám strniště ­- co logického nutí ženy denně či obden ­"hubit­" projev přírody, a to po celém těle?
Já neříkám, že se mi vyholená ženská hnusí ­- naopak se mi líbí i totálně holá v rozkroku, ale klidně i normálně zarostlá. Příroda to tam dala, tak asi věděla proč. V tisíciletém vývoji nějaká úchylka posledních pár desetiletí omezeného množství ­"moderních­" ­"civilizovaných­", kteří nevidí jinou možnost než pečlivé vyholení vždy, to je k smíchu.
Odpovědět3  1
Normální je nebýt stále depilovaný­/á. Lidi, kteří si myslí, že je nemyslitelné vyjít nevyholená mezi lidi, mě serou. Proč? protože jsou symbolem i příčinou dnešní nenormality ustanovované za normalitu. Zvrácené myšlení se projeví v realitě.
Odpovědět4  3
přesně! ;)
Odpovědět0  1
tak to jsou jistě fotky ­"báječně­" promyšlené a zarámované. při těch tisících fotkek zřejmě neděláš nic jiného, než že hodiny někde fotíš a pak se v PC hodiny přehrabuješ balastem a třídíš, abys z desítek tisíc měl jednotky tisíc, na které se pak během roku nemáš šanci ještě jednou­-dvakrát stihnout podívat ­(jeden pohled na fotku, která za něco stojí, si vyžaduje alespoň 10 sekund­). vzpomínám si ještě, že jsi velký zastánce raw focení, takže zpracování a ideální vyladění výsledného snímku v software je také časově náročné. jsi zřejmě jinak nepracující ­- kde bys na tuto posedlost bral čas?
je to prostě focení bez rozmyslu a beze smyslu... takzvaně na kvantitu. ­"vlastnit­" něco, co nepotřebuješ a už nikdy si na to nevzpomeneš, protože to je nemožné, pamatovat si nějaké konkrétní historické snímky v počtu desítek a stovek tisíc. jsi vlastně takový plnič terabajtových harddisků :D
Odpovědět1  1
já vím, ty jsi prostě superman, nebo spíš máš nutkavou potřebu nám to namluvit ;­)
pro mě je tvá potřeba využívat nejdelší ohnisko abnormální, a tedy tě to prostě řadí mezi ne normální.
pro všechny ostatní lidi, fungující pod přírodními zákony je nejdelší 600mm to nejvíc roztřesené ­(zákonitě nejdelší úhlová výchylka­), nestabilní, nejméně přehledné ­(než jsi objekt vůbec schopen najít, skrze takto nastavené ohnisko objektivu, zaměřit, zarámovat, udržet­) a nejvíc postižené sníženou světelností... dost možná i dalšími optickými vadami. nehovoříc o zkrácení perspektivy. co ti na všech těchto nevýhodách tak imponuje, to uniká asi nejen mně, ale všem patřícím do normálu.
Odpovědět1  1
no jo, ale já nikde nepsal, že je ten foťák špatný. někde píšu, že je to technicky vyšperkovaný kompromis. ani původně jsem nepsal o tom, že je nekvalitní, či funkčně nepoužitelný, ale právě o tom, že nemá cílovou skupinu ani mezi nenáročnými ­"kompaktáři­" ani mezi profi a rádobyprofi ­"zrcadlovkáři­", a nyní i průběžně říkám, že necílí ani na nadšené poloprofíky, chodící po světě s fotoaparátem a snažící se pro radost sobě a pro svůj růst dělat hezké záběry ­- jednak kvůli neúnosné hmotnosti, druhak kvůli poněkud vyšší ceně ­(a já osobně dodávám: kvůli ZBYTEČNĚ velkému rozsahu zoomu, který na koncových 600 mm tento typ fotografa nepoužije doslova a do písmene nikdy, zato jej platí a neustále nosí­).
jaký má tedy smysl narvat špičkový silný motor a převodovku z BMW nebo Mercedesu do kastle Octavie, a nasadit cenu na 2 miliony ­(nedaleko od ceny těch německých značek­)? kdo si to koupí? malý spořivý pantáta z Horní­-Dolní to nebude, milovník sportovní jízdy a špičkové techniky také ne, a zákazník ­"někde uprostřed­" také ne, a to kvůli ceně a možná i jiným důvodům ­- třeba spotřebě, nic­-moc designu, nesladěnosti nesourodých komponent ap. ­-­-­- a de facto TOTO ­(analogii tohoto příměru­) jsem sděloval po celou dobu. nic víc.

a k objektivu 18­-400 mm: jasně, nebude jich prodaných ŘÁDOVĚ víc, ale asi stále víc než RX10 IV. protože zrcadlovky přece jen jedou, zatímco kompromisy moc ne. ostatně proč asi se objektivů 18­-400 prodává poměrně málo? protože skuteční fotografové nejsou pomatenci a reklamama zblblí do čísel, ale kupují si optimum pro určitý ÚČEL. nikdy ne 18­-1200 mm, ale třeba rozumně deformující a rozumně přibližující i rozumně světelný ODŮVODNITELNÝ a SKUTEČNĚ POUŽITELNÝ objektiv 25­-200 mm ­-­- což je to, co už roky říkám. tohle pokryje 98­-99% všech fotografových potřeb. menší ohnisko je speciál pro zcela výjimečné interiérové nebo efektové účely, a větší je potřeba snad jen někdy 300 mm ­(1% případů­), ale víc rozhodně ne. hvězdáře a sportovní novináře s metrovými děly prosím nechme stranou.
Odpovědět0  1
tak tě u toho nechám. i v rodině mám úplné amatéry hračičky... s čím? no přece se zrcadlovkou. ta je přece nejlepší, tak proto :D ...dobrá světelnost, časy, ostření, výsledná kvalita snímků.
mám v rodině i nadšence do focení na kvalitní mobil... to by ale mě neuspokojilo, ani kvalitou, ani ergonomie takového focení. obrovitý klad je ale ­"vždy pohotově při sobě­" + nízká hmotnost.
prostě řekneme si to třeba za rok, kolik se prodalo těch zrcadlovek a kolik prodaných kusů je SONY RX10 IV.
Odpovědět0  0
a pořád ses ještě nezeptal ­"pro koho?­". snaživě tu srovnáváš, a je třeba to i uznat. ale KDO je ten cílový uživatel?
- běžný človíček, fotící rodinné oslavy, dovolené a dvakrát za rok přírodu na výletě to není.
- profi fotograf aktů nebo portrétů to není.
- snaživý poloprofi fotograf, nosící foťák stále při sobě a fotící umělecké foto, objevná zátiší, přírodní scény a makro snímky to taky tak úplně nebude. ten chce lehký fotoaparát, a často též levnější.
- nadšený hvězdář, který to s vesmírnými objekty myslí vážně, to také není ­- ten má světelné tele dělo a profi zrcadlovku.
- totéž lovec přírody a zvířat ­- ten má také již svou maxi profi výbavu.
- profi novinář fotící závody Formule, rallye nebo jiný rychlý sport se vzdálenými objekty to také nebude.
takže se vracíme k původnímu příspěvku se třemi antilajky: je to vyvinuté nesmyslně, jako vyšperkovaný kompromis pro nikoho.
Odpovědět0  1
jenže 1500 eur je při dnešním kurzu 1786,5 USD... což je vlastně úplně stejná cena jako tento SONY. netuším, co jsi chtěl posledním odstavcem sdělit. ­-že Panasonic je levnější? to pak asi není.
Odpovědět0  0
soustředíš se jen na cenově podobnou náhradu všech technických parametrů a rozsahů. ale mnohem podstatnější otázkou je: PROČ? PRO KOHO? prostě praktická stránka ­- nošení a četnost využití 600 mm ohniska + odůvodněnost právě takové hmotnosti.
kdo chce vydat 1.700 USD + clo a poplatky + případné těžkosti reklamace za papírově dobré parametry + kompromisní kvalitu ­(chip­) + tahat se s 1,1 kg? kolik takových lidí existuje? a budou jen vlastníky s foťákem spíše ležícím doma, nebo se s ním budou opravdu ochotně tahat den co den?
Odpovědět0  1
třeba nepodložené ataky o roztřesených rukou, nezohlednění jiných rozměrů snímače a jiné kvality.
podle mě nikdo normální nemá potřebu fotit na 600 mm ohnisku vícekrát než jednou za život... a ani se precizně nezdaří zarámovat snímek. NIC neopodstatní z toho vyplývající větší délku, větší hmotnost a nižší světelnost.
výjimkou ­(tedy ne normálními, nýbrž absolutně okrajovými uživateli­) jsou hvězdáři a fotografové lvů a hyen na Safari, kde větší přiblížení k objektu může mít za následek smrt. tito ale ­(jak snad srozumitelně píšu­) nepůjdou do komerčního středového kompromisu za nestředovou cenu, ale již mají profi výbavu, lepší než toto. při ceně cesty profíka do Africké savany se už nevyplatí kupovat foťák kompromisní kvality.
Odpovědět0  2
a k doporučovanému RX10 II: váha 1,7 lb = 0,771 kg jen tělo bez příslušenství. ostření tam taky bude jiné ­(minimálně 0,09 s­) a cena 1100 USD. toto prostě není rozměrově nositelné, jak požadováno, ani ­"presne ako chces­".
uznávám ale, že je to některými parametry blízko a objektiv je tam skvělý, světelný.
Odpovědět0  0
a čemu jsi nerozuměl na tom, co jsem napsal?
pokud jsi fanda 600 mm objektivů, kup si nějaký takový a k němu nějaké levnější tělo zrcadlovku, a budeš na tom finančně ještě lépe.
no ale pokud jsi masochista a chceš něco horšího za horší cenu, kupuj toto. kupuj! a než začneš počítat, že by tě NĚJAKÝ objektiv se zrcadlovkou stál i víc, uvědom si laskavě, že ta zrcadlovka má i nějaké jiné parametry a výhody, než pouhý součet objektivu a těla ­- třeba velikost snímače? ...atd.
v něčem je rozumné jít na kompromis. v něčem ne. něco jako kompromis mezi Smartem a Formulí 1 je sice Škoda Octavia, ale fakt neuspokojí ani závodníka, ani příznivce levné pomalé městské jízdy a pohodlného parkování.
Odpovědět0  1
cena a hmotnost, z toho jinak technicky zdařilého výtvoru, učinily věc, která není pro nikoho. kdo chce kvalitu ­(a nezáleží mu na hmotnosti­), koupí si levnější zrcadlovku, a kdo chce max. čtvrtkilový ­"foťák vždy po ruce­", musí sáhnout taky jinam.
ať mi výrobce neříká, že nešlo vytvořit mnohem lehčí a kompaktnější foťák s 1­" chipem, s rychlým fázovým ostřením a se světelným objektivem 8x zoom ­(25­-200mm­). pro koho vlastně toho mamlase o váze 1,1 kg vyrobili??? kdo bude na roztřeseném 600 mm konci něco někdy fotit ­(kromě hvězdářů se stativem nebo fotografů na safari, kteří ale dávno mají lepší zrcadlovku s nejlepším ultra­-světelným sklem­)?
Odpovědět0  5
>Este horsi vysledok, nez keby sme klasicky ­­"vzali všecko smetí a zamíchali ho do jednoho velkého guláše­
-­-­-Nesmysl.
>Nahoda je blbec
-­-­-jo, to je. ale statisticky se 4 současně zmýlí jen jednou za sto let.
většina se nemýlí a pak se vyhodí jedna největší odchylka, čímž se ­"suroviny­" pročistí a výsledný guláš ­(obraz­) pak bude také čistší.

S tvým pojetím fotografie co by dominantně nahodilých hodnot, se ti divím, že ještě fotíš... jen a jen náhodný šum v buňkách snímače, jen se to liší úrovní těch nahodilých chyb. ­- To by pak nemělo vliv, co je před objektivem. Jenže já věřím ve význam světla. TO je dominantní, a ty chyby a šumy jsou v jednotkách procent a dají se právě takto vyloučit.
Odpovědět0  0
>Když je to mnohem logičtější, proč to ještě nikdo neudělal?
-­-­-protože NEŽ někdo něco udělá, VŽDYCKY se objeví idioti, kteří říkají, že to nejde, a že kdyby to šlo, už by to dávno někdo dělal.
>Přihlášky na konferu ICCV o zpracování obrazu máš v březnu
-­-­-ironie ti jde... klidně si to podej za sebe, nebudu se zlobit. neznám žádnou konferu ICCV a budu jen rád, když si příští rok koupím KONEČNĚ, K O N E Č N Ě rozumný foťák do kapsy s přiměřeným zoomem ­(30­-240­) a světelným objektivem ­(f2.0­), rychlý, s 24 Mpx snímačem ale výsledným kvalitním 6 Mpx obrázkem bez šumu a s možností focení s vyšší citlivostí. prostě něco, co už s dnes známými technologiemi mohlo být nejméně 5 let na světě!!!
Odpovědět0  0
>Čtyři sloučené malé buňky ­­(4× 6×6um­­) ti zaručeně udělají více šumu než jedna velká ­­(12×12um­­)
-­-­-ALE MÉNĚ NEŽ JEDNA MALÁ ­- a o to jde. výhody čtyřnásobku ­(+300%­) mínus nějaký šum malých buněk je stále bohatě lepší výsledek než jen jedna malá buňka s nulovou výhodou a 100% původního šumu.
>Máš jedno, zda to spočítáš softwarově jako průměr ze čtyř buněk nebo ti tuto integraci signálu provede velká buňka rovnou
-­-­-jedno máš leda kolečko u trakaře... Sám jinde píšeš, že to jedno není, kvůli hradbám mezi buňkami. Už jsem psal, že by se NEJEN průměrovalo, ale i vylučovala informace buňky s největší odchylkou, největší chyba ­- tedy tam jako ty jen neprůměruju všecky sračky, ale pouze co nejvyšší kvalitu. ono není umění vzít všecko z 24 Mpx smetí, zamíchat do jednoho velkého guláše a říkat, že to je lepší, než vytřídit kvalitní ­"suroviny­", a s tím teprve pracovat. a ­"mezibuňková berlička­" mezi čistšími barvami je taky něco jiného, než průměrování šumu a jednolitá šeď po paušálním odšumování se starým známým ubíráním saturace.
>menší pixely kvůli hradbám mezi nimi na jednotku plochy více šumí
a­) nešumí více, ale naprosto stejně, protože se bavíš stále o tom nejvíc idiotském původním řešení 24 Mpx na stejné ploše. jen v mém případě po čtveřicích stejné barvy + vylučování chyb jednotlivých buněk + čistší průměrování uvnitř čtveřice + lepší­/přesnější berlička mezi­-buňková ­(lze brát jen těsné sousedy, 2 nebo 1 sousedskou buňku, ne komplet velký pixel.
b­) o těch hradbách jsem už 1.2.2017 v 18:13 psal: ­"Umím si i představit nějaké inovativní předěly mezi jednotlivými buňkami z těch čtyř ve čtveřici tak, aby se světlo dopadající doprostřed odráželo do buněk a přijímalo se maximalizovaně zužitkované.­"
-minimalizace plochy zabírané šířkou hradeb, hradby ve čtveřici snížené a tvar jako břit, šikminou odrážející světlo ke světlocitlivé buňce. dokážu si zde představit i význam materiálu ­- lesk, pokovení­/křemík, máme přece něco jako nanotechnologie, ne? hustotu 24 Mpx už rutinně zvládáme, tak proč ne dostat se blíž k úrovni atomů, když to při výrobě procesorů takto prakticky už zvládají? snížení a zúžení hrany hradeb je zcela jistě proveditelná úprava ­- a pak zůstávají už jen ty ­"mé­" výhody.
K obrázku, kde jsi to vyjádřil absolutně přesně: ANO! Díky. Přiznej si ale, že to klasické řešení ­(nejvíc vpravo­) ti dá šedou zkombinovanou sračku. udělej si v tom očima obdélník o velikosti sousední čtveřice na místě­/ploše té odpovídající čtveřice, a zjistíš, že tam místo čtyřnásobku modré máš jen čtvrtinu modré. podobně s červenou, se zelenou pak polovinu. jinými slovy ty se ze čtvrtinové, maximálně poloviční informace pokoušíš udělat správný obrázek ­(je ale nesprávný, chudý, nečistý­), a pak se snažíš z té hromady nepřesných ale hustých srágor interpolovat ­"co nepřesnější­" fotku o 6 Mpx ­- což nemůže ani omylem dopadnout dobře. V mém řešení se specializuji na extrakci správné barvy na správném místě ­(nerozptýleně­), pak náhodně zašuměné jednotlivé buňky vyloučím ­(=výsledek předčistím­) a pak ze zbývajících tří vypočtu ­(1+1+1­)­/3*4=maximálně čistou barvičku plné intenzity do výsledného pixelu.
Odpovědět0  0
>čtvrřici tvořil čtyřmi pixely stejné barvy. Což je dost zvláštní myšlenka, neboť v praxi bude spíše ke škodě než k užitku. Čím menší pixely máš, tím více šumí.
-­-­-jenže já nemám menší pixely, já mám VĚTŠÍ pixel složený ze čtyř STEJNÝCH, tedy určitě ne menších.
Dále si nemyslím, že jedna čtyřnásobná buňka vyprodukuje více šumu. Bude ho tam zaručeně méně. Je vyloučené, aby čtyři buňky ve čtveřici udělaly stejnou chybu a chyba se uložila jako vadný odstín šumu. A že jsou ty 4 stejně_barevné buňky u sebe je MNOHEM LOGIČTĚJŠÍ ­- svazek světla s barvou převážně zelenou se ideálně nerozprostře napřeskáčku... neprojeví se ideálně zeleně v rozhozených malých zelených jedno­-buňkách klasicky rozmístěných barevných buněk na širší ploše 24 Mpx snímače. Ty potřebuješ ze skupiny světelných paprsků ­"převážně zelené­" dostat do velké zelené čtyřbuňky co nejčistší zelenou k pozdějšímu vytvoření kvalitního pixelu RGB ­(samozřejmě zkombinovaného z kvalitní čtyř­-červené a čtyř­-modré... na úrovni těch buněk, a ne až výpočtem z nějakého míchání a průměrování, zarušeného šumem+jinými barvami. A právě toto vytváří více kvality, a ne méně ­(viz tvůj tip v bodu 2, s nímž nesouhlasím. V témže bodu 2 vidím další nesmysl:
>"světlocitlivá plocha je v obou řešeních stejná­­), rozlišení je stejné a i detaily budou podobné­"
-­-­-světlocitlivá plocha JE stejná, ale pro ČTYŘNÁSOBNĚ MENŠÍ ROZLIŠENÍ, tedy mám určitě větší citlivost a podle mě i menší šum... nebo kompromis mezi těmito dvěma výhodami, což přesně chci ­- půl napůl to rozdělit mezi větší citlivost a mezi nižší šum. I kdyby ten šum nebyl 4x ­(resp. 2x­) snížený, stále by byl lepší než u 24­-Mpx fotky, kterou vůbec nechci, s její velikostí a nedetailními detaily plnými šumu, přepočtených kompromisů a neostrostí.
V témže bodu ještě:
>"neboť interpolační algoritmy pro detaily pracují i s dalšími barevnými složkami­"
-­-­-nečteš pořádně, co píšu ­- přesně o tom jsem psal v minulém příspěvku ­- že guruové pro algoritmy by jistě uměli využít i těch sousedních JEDNOTLIVÝCH buněk. Ale zde by bylo možno využít i JEN NEJSOUSEDNĚJŠÍCH buněk dvou nebo dokonce jedné, sousedící třeba jen rohem! Což by takto jemně u jednoho velkého celistvého chlívečku 6 Mpx nešlo ­(takto je to jemnější, přesnější práce na jednom každém pixelu­), a u 24 Mpx snímače organizovaného barevně napřeskáčku také moc ne... protože my chceme kombinaci pro jednu složku našeho konkrétního čtyř­-pixelu doplněnou případně i informacemi z nejtěsněji přiléhajících buněk jiných barev, a ne nějaký namixovaný, víceméně nahodilý guláš barev a pak z toho něco průměrovat.
>Něco málo by se dalo vykouzlit interpolacemi mezi těmi čtveřicemi, ale nečekej nějaké zázraky
-­-­-Ne něco málo, ale hodně ­- takřka čtyřnásobek čistoty a čtyřnásobek světla na pixel dává čtyřnásobek citlivosti.
Odpovědět0  0
Na všechny výskyty ­"Rozumím tomu dobře?­": ANO.
K poslednmímu odstavci: liší se to tím, že v tvém přístupu uložíš jeden velký 24Mpx zašuměný JPEG, a z něj pak něco aproximuješ, průměruješ. Nevýhoda1: velký soubor snižuje kapacitu karty i později na disku, nevýhoda2: prodlužuje se délka času zápisu, nevýhoda 3: obsahem je stejné množství šumu, jen zamíchané do jakéhosi průměru... a nezískám žádnou výhodu spočívající ve větších buňkách, tedy větší citlivosti a menším šumu.
V mém přístupu si vezmu ten čtverec 2x2 ­(=12x12 um = 144 um2 místo tvých originmálních 36 um2­), a do této plochy nachytám 4x více světla. Pokud bych NAPŘÍKLAD měl v té čtveřici samé R ­(nebo samé G nebo samé B­) světločivé buňky snímače, pak ze čtyř získaných hodnot R si dokážu porovnáním zjistit, kde je většina=správná barva a který ­(jeden­) bod mi ­"zašuměl­" nějakou chybovou úrovní ­(vyloučím hodně odlišný odstín­). Podle toho vytvořím trojici ­(nebo v extrémním případě dvojici­) správných hodnot a jen ty správné zprůměruju ­(R+R+R­)­/3. Tím se zbavím nějakého šumu.
Vcelku logicky se mi taky zdá, že 4x větší buňka by měla dělat menší šum a­/nebo větší citlivost při stejném­/menším šumu. Patrně proto se vyrábějí do zrcadlovek větší čipy. Jenže tam se s velikostí zvětší nebo nechá stejné rozlišení, zatímco v mém případě se celková plocha senzoru nezvětšuje, ale pro dopad světla v jednom světelném bodě se díky nižšímu nároku na rozlišení zvětšila 4x ­(u 1­/1,7­" je to tedy dělá asi tolik JAKO BY původní chip byl dvojnásobný = 1­/0.85­", což je jako leckterá zrcadlovka, skoro full frame 24x26 mm... a to s menší pixelovou hustotou ­- jen mých plně dostačujících 6 Mpx­). NAVÍC můžu mezi čtyřmi jednotlivými buňkami čtveřice stále porovnávat a korigovat, vylučovat nechtěný šum, a směrem vně mé čtveřice dokonce porovnávat jasovou nebo jiné úrovně s těsnými sousedy jiné barvy ­(jen s ČÁSTÍ buněk sousední čtveřice­) ­- tomuto sice nerozumím, ale guruové vymýšlející firmwary by jistě i tuto ­"falešnou­" berličku nějak dokázali zužitkovat... jistě více, než tupé přechody mezi jedním a jedním ­(druhým­) větším celistvým pixelem... tam se nic nedoladí ­- hodnota je jedna, není co vylučovat ­(chybu, šum­) a není co průměrovat ­- jedna_hodnota­/1 = stále jen jedna hodnota.
Samozřejmě to zpracování procesorem by bylo o něco náročnější, ale to jsou při slušně optimalizovaném algoritmu navíc cca setiny sekundy... oproti minimálně desetinám sekundy až celé sekundě při ukládání nesmyslně velkého, původního zašuměného 24 Mpx souboru.
Šlo by tedy o jakousi ­"zrcadlovku pro chudé­", ovšem dokonce s určitými výhodami mezibodového srovnávání uvnitř čtveřice tvořící jeden bod. A někdo, kdo ani chudý není, by se rád spokojil s plně dostatečnými 6 Mpx ­- na víc než A3 netiskne prakticky nikdo nikdy... Nepotřebuje ani kravsky velký a těžký přístoj, žádné kravsky velké a těžké výměnné objektivy ­(relativně malý chip znamená drobnější a přitom relativně světelné zabudované objektivy ­- na 99,999% situací úplně stačí zoom 8x v rozsahu 30­-240mm přepočtených­). Nepotřebuje kravsky velké výstupní soubory, natož RAW a hrátky s nimi. Stačí mu 1,5 až 2 MB kvalitní nezašuměný JPEG, se kterým si nemusí hrát, maximálně tam občas udělá ořez nebo mírnou rotaci.
Odpovědět0  0
tohle nevím jistě, protože je to jen nápad a nějaké mé přesvědčení. nejsem geniální tvůrce firmwaru nebo algoritmů pro optimální vyčítání informací barevných či jasových z jednotlivých buněk senzoru. Jsem si ale skoro jistý, že odborníci by zkombinovali data­/úrovně signálu v jednotlivých buňkách lépe a chytřeji ještě na úrovni čtveřic světločivých buněk ­(mezi čtyřmi­) a také v konfrontaci se sousedy ­(vedlejšími světločivými buňkami­) pro korekci našeho jednoho právě vypočítávaného pixelu, než když se to primitivně hodí do 24 Mpx JPEG a pak se to ex­-post přesampluje a interpoluje... zprůměruje už mizerný výsledek se všemi neduhy.
navíc je tam ta výhoda větší plochy a hrátek s o malinko vyšším ISO a stále ještě nižším expozičním časem.
prostě ­"4x víc­" dává dost velký potenciál pro zlepšení... nejen šumivosti.
Odpovědět0  0
kdybys rozumět chtěl a byl alespoň průměrně inteligentní, pak bys ze dvou až tří popisů různými slovy už pochopiál alespoň základní fakta a nenapsal bys kravinu o 4x větším senzoru. Přitom celou dobu píšu o stále stejně velkém 24 Mpx senzoru, kde se ale místo jedné buňky využijí 4 a ve výsledku to dá 24­/4=6 Mpx. že jsou 4 buňky 4x větší plocha než jedna, to je snad jasné i Pepíčkovi v mateřské školce.
A to je právě to ­"čtyřnásobně velkého počtu stejně velkých 24​­­-pixelových buněk­"... tedy žádný 4x tak velký chip. POŘÁD TEN STEJNÝ 24 Mpx chip!
Odpovědět0  0
že ty si prostě neomylně vybereš ten nejblbější případ s rychle jedoucím autem... a pěticentimetrovou šmouhou.
a již podruhé ­- dvakrát tak dlouhý čas focení dá přeexponovanou fotku + dvakrát tak výrazný pohyb objektu i ruky s foťákem, ne?!
Odpovědět0  0
to si nemyslím ­- co tam UŽ MÁM v čase 0 ­(nula­) při stisku spouště, to se už nikam nepohne, JE TO ZADARMO, za nulový čas navíc. a navrhovaný několikanásobně dlouhý expoziční čas by znamenal 1­) pohnutí objektů 2­) pohnutí foťáku 3­) přeexponování snímku.
že pohne třeba rukou kytarista na večerním koncertě, to se nedá odstranit ničím a nikde... snad jen obludným silným bleskem, který ale zničí celou přirozenou atmosféru. takže určité pohybové rozmazání bych bral jako normál, jako přirozené, snad i vyjadřující dynamičnost té scény ­(viz rozmazání za auty v nočním městě­).
Odpovědět0  0
Připadám si jako s někým, kdo nechce rozumět ­- jedna buňka na chipu je snad jeden čtvereček, a čtyři buňky jsou čtyřnásobně větší plocha, na niž může dopadnout 4x více světla. Tedy proti focení, kde mi na 24Mpx chipu tvoří plochu jednoho pixelu 3 nebo 4 buňky, pak při stejném chipu, kde ale je tvořen­/počítán pixel ze čtyřnásobně velkého počtu stejně velkých 24­-pixelových buněk ­(2x nižší počet bodů horizontálně KRÁT 2x nižší počet bodů vertikálně ROVNÁ SE 4x méně pixelů = 4x větší plocha na pixel­), pak je evidentní, že více dopadnutého světla na 4x větší plochu dává více informací, větší preciznost, více možností ­- menší šum anebo kratší čas. Anebo to umožňuje také, při kompromisně ­(jen částečně­) zvýšeném ISO, dosáhnout částečně menšího šumu, částečně lepšího­/kratšího času a ovšem i zvýšenou citlivost ­(podělí se o zisk z výhod 4­-násobné plochy pro výsledný pixel­). Zvýšením ISO dostáváme obvykle větší šum, ale zde by bylo ISO zvýšené jen o málo. Takže bychom dostali na původním rozlišení 24Mpx s malými čtveřicemi buněk na pixel zvýšený šum, ale ne tak při velkých, čtyřnásobně velkých čtveřicích buněk ­- tam by se šum mnohem více zmírnil. Dostali bychom tedy 6Mpx fotku s nastavením foťáku na lepší citlivost, menší čas i lepší šum. Polovina výhody čtyřnásobné plochy by šla na redukci šumu ­(více než korekce za mírně zvýšené ISO­), ­(zhruba­)polovina na zlepšení citlivosti a času.

Pokud jde o dvojnásobnou expozici tak, jak jsem ji myslel, je to takto: předpoklad pochopitelně je, že se s foťákem nebude moc třást ­(na to je pak jakákoliv technologie slabá­). Máme tam ale stabilizaci. Těsně před stiskem spouště se může do cache uložit realisticky využitelný čas 1­/50 ­"naplátkovaný­" třeba do čtyř snímků po 1­/200 ­(anebo celý... co je využitelnější­). Pokud se pak po stisku nasnímá 1­/100, algoritmus se pokusí spárovat pixely primárního snímku s pixely z posledních dvou dvousetin a zkombinovat to nejlepší. Stejně i kdyby primární snímek po stisku spouště měl 1­/200 sekundy, lze použít pro kombinování jeden ­"plátek­" 1­/200... a předpokládám, že by to mohlo zpřesnit výsledek. Pro 1­/500 nebo 1­/1000 dvojexpozici příliš nepotřebujeme, protože tam je čas tak krátký, že jen ­"umělec­" dokáže tak rychle pohnout rukou­/foťákem. Nicméně i zde lze za nějakých nepříznivých světelných poměrů ­(extrémy světla a stínů­) vylepšit dynamický rozsah na výsledné vypočítané fotce, a to třeba i z 1­/500 + sekundární 1­/200.

Všechny tyto vylepšení lze volit, tedy nikdo by nebyl nucen.
- chceš kravsky velký soubor 24 Mpx s běžným šumem z malých buněk 24Mpx chipu? Máš ho mít!
- chceš 6 MPx? Super, rozumné rozhodnutí skýtající další výhody dle preferencí:
­-­- chceš zvyšovat ISO, snižovat rychlost závěrky a pak korigovat o něco zvýšený šum výhodou z větší dopadové plochy pro světlo? OK. O kolik %?
­-­- chceš jen snižovat šum a fotit stále stejné časy? Budiž.
­-­-­- chceš zapnout dvojexpozice a snažit se zlepšovat barevné podání nebo šum nebo dynamický rozsah z výhod a možností i této technologie? OK.
atp.
Odpovědět0  0
výhoda šestiúhleníku je i v tom, že na styku tří buněk ­(kde je předěl­) se vypočte pixel, a stejná R buňka se použije i s dalšími dvěma sousedícími G a B... a těchto společných styků trojic buněk je u šestiúhleníku více = šest. každá buňka tedy je využitelná více než u čtvercové sítě, a vlastně z jedné plus šesti okolních buněk se vytvoří 6 spočítaných plnohodnotných pixelů.
asi nejde, aby byla jedna R a kolem na střídačku jen G­-B­-G­-B­-G­-B... je to ale o vhodné organizaci barev na té ploše. A i kdyby pak vypočtené pixely nevycházely úplně rovnoměrně v trojúhelnících, lze to dopočítat.
Odpovědět0  0
Ne tak docela. Ty asi předpokládáš až interpolaci, nějaký přepočet z plného do čtvrtinového snímku. Jenže já myslel, že snímání při dopadu na 4x velkou plochu dá 4x více světla ve stále stejně krátkém čase. Tedy A­) 4x menší šum, nebo B­) 2x menší šum a možnost polovičního času, nebo C­) běžný šum a čtvrtinový čas, a to při stejném ISO. Ty korekce barev ­(třeba na podkladu jasové informace­) jdou dělat mezipixelově v naší čtveřici, a pak ­(nebo spíše před výpočtem pixelu čtveřice­) dokonce i v externě sousedících pixelech...
Pokud jde o dvojexpozici, tam přece vůbec nemusí jít o dvojnásobek času! Ten čas před stiskem spouště je přece neomezený ­- světlo vniká do objektivu a na chip, a i před stiskem ti přece foťák na LCD něco ukazuje... zřejmě s nějakým malým zpožděním. Jde tedy o to, aby se to zpoždění snížilo k nule a tento ­"předsnímek­" se vhodně využil ­/ spojil s tím, který je zachycen v okamžiku stisku spouště. Ten předěl je stisk spouště, a v ten okamžik ­(0 ms­) v cache už obraz je, a jen se čeká na ten primární snímek, během něhož by se nic nemělo pohnout, aby se obsah pixelů ve snímači moc nezměnil, aby rastr snímku 1 seděl na snímek 2. Jde tedy o dvojnásobek světla ­"zadarmo­", a dvojnásobek zase můžu využít na snížení šumivosti nebo na snížení času, nebo na nějaké kejkle s ISO nebo s algoritmickým vyrovnáním sekundárního snímku a podle vyrovnaných jasů zkorigovat primární snímek.
Odpovědět0  0
to je dobrý trik, řešící asi i tu tenkou hmotu těla mobilu. jen asi bude problém nebo teda každopádně rozdíl ve velikosti rámečku ­- 3­" a 5­" je dost někde jinde, + čočka okuláru a případné rohové zkreslení.
Odpovědět0  0
Neznám Sony A7S ani princip fungování jejich FF 12 Mpx snímače... pokud je vůbec něčím výjimečný, odlišný od běžných chipů s čtverhrannými buňkami.
Existují ale již snímací chipy s šestiúhelníkovými buňkami ­(jako včelí plástev­), a s kvalitativní výhodou Fuji využívala výpočty barev ze sousedících trojbarevných buněk, plus v další verzi do té šestiúhelníkové matrice vtlačovali ještě malé snímače jasové informace, aby zpřesnili výpočet jasové úrovně té dopočtené barvy. Jejich technologie dávala v té době kvalitativně mnohem lepší výsledky než snímače čtvercového rastru ­- prý 3Mpx snímač dával obrázek na úrovni 6Mpx. Našli se sice škarohlídové ­(tradiční a konkurenční­), kteří ten přínos relativizovali, ale podle mě to dobrý foťák byl ­- měl jsem ho.
Existují i vícevrstvé snímací buňky, kde v každé se získá informace R, i G, i B. Pak 4 takové buňky přijmou více světla, tedy je snímač logicky 4x citlivější. Plus výhoda mezibuňkové vypočtené korekce jednotlivých složek RGB, a pak i výpočet hodnoty jednoho pixelu ze čtyř.
Ale i kdyby se každá ze čtyř těch buněk ­(čtvercového rastru 24 Mpx­) použila pro přesné snímání jen jedné informace, měli bychom čtveřici: specialistu na R, specialistu na G, specialistu na B a specialistu na jas. Informace ze čtyř buněk musí prostě dát kvalitní výsledek do výsledného 6 Mpx souboru, který je velikostí pro ukládání, další zpracování i pro tisk běžných rozměrů ­(do A3­) naprosto dostatečný. Nemluvě o vyšší citlivosti ­(příjem vyššího kvanta světla­), a tedy kratší časy, méně pohybového rozmazání. Pokud by někdo řekl, že se zde bude místo ISO 100 používat ISO 200 ­(tedy pravidelně dvojnásobek­), došli bychom k ještě kratším časům ­(resp. vyšší citlivosti pro málo světelné scény­), a to ­-jsem přesvědčený­- při ještě velmi přijatelném šumu.
Umím si i představit nějaké inovativní předěly mezi jednotlivými buňkami z těch čtyř ve čtveřici tak, aby se světlo dopadající doprostřed odráželo do buněk a přijímalo se maximalizovaně zužitkované.
No a při nasnímání velmi rychle druhého snímku ­(nebo využití toho v bufferu těsně před okažikem stisku spouště­) lze přece tyto barevné informace, spočítané třeba jiným algoritmem, zkonfrontovat s tím primárním snímkem, a dopřesnit výsledek barevně, popřípadě tu sekundární informaci využít jako zdroj pro vyrovnání jasů ­(HDR­). Ta dvojice snímků ­(mikro­-zlomek sekundy před stiskem spouště + po stisku spouště­) se přece vyloženě nabízí jako totální vylepšení ­- dvojnásobek dopadnutého světla, i když sekvenčně, dá přece dvojnásobek informací ­- a jde jen o ten vzájemný posun, ke kterému by při rychlém čtení ze CMOS a při rychlé cache a procesoru, téměř nedošlo... rozhodně se dají spojit dvojice na obou fotkách. Jde tedy jen o rychlost elektroniky.
Odpovědět0  0
ad 1­) volat za 500 Kč ano, ale kde je mailování+plánovač a vyhledávání­/brouzdání na internetu?
ad 2­) konkurenceschopná ve smyslu srovnatelná určitě ano. tahle recenze mě kromě optického zoomu přesvědčila. až budu detektiv­-šmírák nebo hvězdář, použiju pro to vhodnější tele s optickým zoomem.
ad 3­)
ad 4­) prostě mobil lepší.
ad 5­) i zde mobil vede ­- jen zcela výjimečně je kompakt se světelnějším objektivem, o vadách a deformacích nemluvě.
mít jedno velmi lehké a pohotové zařízení pro volání+internet+focení je obrovitá výhoda, kterou nemůže vyvážit občasné lepší rozlišení při zoomování, v případech kdy se nemohu dostatečně přiblížit. ­- za tahání dvou krámů po kapsách to prostě nestojí. a i když asi existují kompakty fotící kvalitně, tento článek ukázal, že v PRŮMĚRU asi neobstojí proti slušným ­(nikterak drahým­) foťákům v mobilu. a nikdo mi nenamluví, že byl zvolen právě ten nejhorší kompakt a jeden z nejlepších mobilů, čímž někdo chtěl zkreslit výsledek.
Odpovědět0  0
díky za fotky a praktické srovnání.
se závěrečným hodnocením musím ale, byť nerad, nesouhlasit. u Mi4C je veškerý sníh modrý, modrá všeobecně přehnaná a barvy cukrátkové. u iPhonu je to sice zase až moc zašedlé, málo výrazné, ale daleko vyrovnanější a pro oko příjemnější, podobnější realitě.
Odpovědět0  0
S tímto se ztotožňuju. Jsem pro focení bez hledáčků ­- při kvalitním displayi, s automaticky zvyšovaným kontrastem dle okolního jasu, neexistuje důvod pro nějaký hledáček, na který někdo mačká jedno oko a mastí si přístroj nosem. Tím hůře když má člověk brýle. LCD = WYSIWYG. Raději vývoj kvalitnějších hlavních displayů a jejich vyšší kvalita, než mít na foťáku vlastně dva LCD, obvykle každý s jiným rozlišením a s trochu jiným výřezem.
S mobilem mám spíš problém jeho vratkosti pro jeho tenkost a malou hmotu ve velké ruce. Jinak se mi pro běžnou ­(jinou než uměleckou­) fotografii zdá vývoj v oblasti mobilů perspektivnější než další vývoj kompaktů.
Odpovědět0  0
a neřešilo by tento problém čtyřnásobné rozlišení chipu se zpracováním do výsledného čtvrtinového obrazu uloženého na kartu? osobně nechápu, proč už dávno výrobci nevyužijí dnešních technologických možností, pro které není 24 Mpx chip žádný problém, a proč se nevyužije snímání na čtveřici sousedních buněk­/pixelů, klidně i s o stupeň vyšším ISO ­(pro zlepšení ­"světelnosti­" a časů­), a výsledná zprůměrovaná hodnota jasu i barev ze čtyř malých sousedních buněk by se uložila do kvalitního 6 Mpx snímku... samozřejmě výsledný vypočtený odstín chytře firmwarem zkorigovaný ještě se sousedními čtveřicemi ­(koncovými pixely­). není přece možné, aby byl šum v každé z těch čtyř buněk tak zlý, aby to při smíchání ­"4x ­(+­/­-1­) ­/4 = 1­" nedalo lepší výsledný obrázek.
viz také HDR již u Fujifilm FinePix HS20 EXR ­- využití sníženého rozlišení ­(tuším že za cenu polovičního rozlišení výsledné fotky...­). +možná i varianta kombinace dvou snímků velmi rychle za sebou ­- z druhého snímku by se opět vzaly nalezené ­"stejné­" čtyř­-pixely a zhodnotila by se jejich jasová i barevná informace, a k tomu druhému snímku by se pouze mírně přihlédlo v zájmu zvýšení pravděpodobnosti nalezení té správné jasové i barevné úrovně.
Odpovědět0  0
Jen aby ses nedivil... v době počítačů XT se taky jevil výkon a paměťové parametry 386 jako nadpozemské... a za pár let nato jsem si to koupil. A po 486 pak přišly dvou a čtyřjádrové procesory tak rychle ­(a výkon se tak zvýšil­), že to někteří nestačili ani komentovat a prognózovat... anebo se už tvářili, že možné je už všecko.
Podobně s rozlišením 14­" CRT monitoru ­(monochromatického­) a dnešními UHD plackami o úhlopříčce 1,5 metru... ohebné ultratenké a dotykové displaye...
Odpovědět0  0
Tohle se mi od nich zdá jako zajímavější objektiv ­- univerzálnější ohnisko a použití. Navíc je 3x levnější. A asi i o dost lehčí.
https:­/­/www.meyer­-optik­-goerlitz.com­/en­/somnium­-85­-f1.5?c=86
Odpovědět0  0
chápu. bylo mi jasné, že ti jde o ta nejdelší ohniska.
se začátkem na 3X mm taky souhlas.
Odpovědět0  0