Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
Komentáře od Milan Šurkala (5)
Ale žehlení je ale záležitostí JPEGu, ­(obvykle­) ne RAWu.
Odpovědět0  0
Makro u fotografie je zažité jako 1:1, ale nezřídka se toto označení objevuje i u objektivů 1:2 ­(tohle bude mít u 24mm verze tak 0,15×, takže do makra hodně daleko­). Tady to spíše vystihuje to, že to nabízí na poměry cine objektivů kratší zaostřovací vzdálenosti, než je zvykem ­(což platí zejména o tom 50mm objektivu, kde je to proti standardu opravdu dramatický rozdíl, zatímco u 24mm to patří sice k nejlepším, ale ne o parník­).
Odpovědět0  0
Díky za komentář, opraveno.
Odpovědět0  0
"Je to něco podobného, jako bych tempomat u auta nastavil řekněme na 120 km​­/h a šel srovnávat základní model např. Škodovky s Ferrari.­"

No já nevím člověče, ale třeba ty požadavky na DR mi tam přijdou být dost brutální. Tohle opravdu nejsou jednoduché scény, které by šlo přirovnat k ustálené jízdě 120 km­/h.

"Mně video dalo ke srovnání cca 0,75 Mpx snímky, majitel 4K monitoru srovnává cca 3 Mpx snímky. ­"

To ale není chybou srovnání, že ty to sleduješ na Full HD monitoru. Navíc s trochou přiblížení je to ještě o trochu větší ­(pravda, není to 1:1 a komprese YT také něco udělá­).

"No a když nakonec dojde na lámání chleba ​­(čas 7:20​­), tak snad ani nemá smysl cokoliv dalšího dodávat.­"

Ale tak snad nečekáme, že z toho budou padat totožné výsledky, ne? Spíše to ukazuje to, že ty očekávatelné rozdíly zdaleka nejsou tak extrémní, jak by se dalo čekat. Na telefon a papírové předpoklady jsou ty výsledky vynikající.
Odpovědět1  0
Ano, má, na druhou stranu optická konstrukce patentu odpovídá již existujícími 35mm F1.4 DG DN ­(což jsem v článku doplnil­). Navíc Sigma v patentu hovoří o úhlu záběru přes 67°, což odpovídá full framu stejně jako poloměr obrazu. Každopádně 20mm a 23mm jsou APS­-C objektivy a to ještě doplním.
Odpovědět1  0
Určitě to jde. V telefonu jde nastavit, po jakém čase má zhasínat displej ­(Displej ­- Časový limit displeje­) a po jakém čase se má zamykat telefon ­(Zamknout displej ­- Nastavení zabezpečeného zámku ­- Autom. zam. při vyp. obrazovky­). Navíc je možné nastavit, že nemá fungovat, když je tma ­(např. v kapse, Displej ­- Ochrana proti náhodnému dotyku­).
Odpovědět0  0
"A jak přesně, že se to rozporuje s tím co zde píšu?­"

Tím, že moc nerozumíte tomu, jak AI funguje. Ani já v tom nejsem extra odborník, ale nějaké algoritmy AI už za sebou mám a to, co popisujete, není AI. Jaká databáze? O jaké databázi mluvíte? Takhle AI nefunguje.

"Předem určené má pouze informace jak se chovat při které situaci, tedy že na křižovatce se značkou STOP má na kraji křižovatky zastavit­", ­"Jen těch pravidel je obrovské množství.­"

Jak je to předem určené? Jaká pravidla, propána? Takhle AI nefunguje. Uvědomte si, že AI se na ty situace učí tím, že jí předhodíte miliony různých situací, kde se něco stane a ona z toho pak generalizuje, co má dělat a mohou to ­"rozbít­" jiné situace. Když ji předhodíte milion obrazů, kde řidiče na STOPce nezastaví, tak tam nezastaví ani AI. AI je tak dobrá, jak dobrá jsou její trénovací data.

Funguje to ­(velmi, velmi zjednodušeně­) asi takto.

1, Trénování. Hodíte tam situaci danou vstupy ­(třeba rychlost, natočení volantu,...­) a očekávaný výstup ­(zastavení, což je třeba číslo 0­). AI při trénování udělá následující. Rychlost vynásobí nějakým číslem ­(třeba 0,1­), úhel natočení volantu jiným ­(třeba 0,5­),... pronásobením a sečtením vyjde nějaké číslo ­(třeba 0,5­). Očividně to neodpovídá tomu, co mělo vyjít ­(měla vyjít 0­). Tak zpětně upraví váhy ­(třeba váhu 0,1 změní na 0,2 a druhou 0,5 na 0,3­). Znovu to zkusí, pronásobí, sečte. Nyní vyjde 0,2, což je blíže očekávané nule. A tak upravuje váhy, dokud není dostatečně blízko očekávanému výsledku. Tohle je učení ­(ono je to složitější, obvykle je tam spousta vrstev s těmito váhami­).

Neprogramujete, jak se má chovat. Nestanovujete pravidla, co se má dělat. Předhazujete situace dané nějakými vstupy a výstupy a AI se při trénování snaží udělat co nejlepší průměr ­(nastavování vah, prostě jen čísel, kterými se budou násobit vstupy­), aby pro různé kombinace vstupů vycházely co nejbližší výsledky tomu, co by mělo vyjít. Problém je v tom, že jiné situace mohou mít pro velmi podobné vstupy úplně jiný očekávaný výsledek a pak se musí hledat, který specifický parametr tam hraje tu velkou roli, která tak moc mění číslo, které má vyjít.

https:­/­/portal.matematickabiologie.cz­/res­/image­/Umela%20inteligence­/obr­-4­-4­-usporadani­-neuronu­-do­-vrstev.png

AI je algoritmus postavený na konceptu neuronové sítě. Učení je nacházení čísel, kterými se budou násobit jiná čísla ­(na obrázku tedy to, jakým koeficientem se bude násobit číslo putující po každé jednotlivé šipce­).

2, Používání. Hodíte to do reálného provozu a modlíte se, aby to rozumně interpolovalo a extrapolovalo výsledky.

"Programování­" dobré AI je z jedné části vymyšlení algoritmu, který se dokáže efektivně učit ­(správně nastavovat koeficienty a další detaily­), ale především je to o vzorových datech. Když to opravdu přeženu ­(ono to tak jednoduché opravdu není­), tak když algoritmu, který řídí autonomní auto, předhodíte na vstupy ne data ze senzorů, ale třeba data o vývoji akcií, tak vám tentýž algoritmus bude předpovídat vývoj akciového trhu. Vyvinout dobrou AI je o tom, jaké vstupy v jaké formě ji vlastně dát a pak sehnat dostatečné množství trénovacích dat.
Odpovědět0  0
Dovolím si zde trochu nesouhlasit. AI vytváří, ta přece reaguje na podněty a na jejich základě vytváří novou sekvenci chování podle svého natrénování. To ale neznamená, že se chová přesně tak. Nepostupuje podle předem určených sekvencí, to je právě to, co AI nedělá, a proč je takovým strašákem. Nikdo neví, jaká ta sekvence bude, a co AI ­"vymyslí­", jak se to ve výsledku naučila.

Patrně bude na přesně stejné podmínky reagovat vždy stejně, není­-li tam ještě nějaký náhodný prvek, ale ani tak nemáte zaručeno, že když ta situace bude v trénovací množině, že přesně na tu samou situaci v provozu AI zareaguje tak, jak velel trénovací výsledek. Jednoduše proto, že se na jejím trénování podílela i jiná trénovací data, která mohou výsledek pro tuto situaci pozměnit. AI interpoluje i extrapoluje. Vymýšlí to, co je mezi, i to, co je vně trénovacích dat.
Odpovědět0  0
Jj, máte pravdu, je tam chyba. Díky za upozornění.
Odpovědět1  0
"A ze take veci tu riesime iba my, problematiky znali. ­"

No a to je právě ten problém. Řešíš něco pro někoho, kdo to neřeší. Mně se také nelíbí, kterým směrem se to ubírá, v tomto jsme na stejné lodi, ale pro ty uživatele, kteří to budou skutečně používat a ne o tom diskutovat na fórech na Internetu, to má spíše pozitiva. Pro nás ne, ale pro skutečné uživatele ano.

"na rozdiel od vztahu detailnosti fotky na pocte pixelov, ktory si aspon priblizne uvedomuju aj bezni neznali ludia­"

Ne všichni a i když to ví, tak do toho stejně nechtějí fotit. Ten vztah je tam jiný. Větší číslo = lepší fotka. A většina lidí ani nedokáže identifikovat, co to lepší fotka je. Najednou jim to fotí do HDR, jsou happy. Neřeší proč. Případně to přisoudí něčemu, co s tím nesouvisí...
Odpovědět0  0
"podla mna sa pre megapixely na snimaci a nasledne mnozstvo detailov pouzit neda, pretoze impedancia reproduktora je len cisto technicky parameter, ktory na samotnu kvalitu reprodukcie nema ziadny priamy vplyv­"

Snažím se tu upozornit na něco a ty začneš řešit něco úplně jiného, detail, který s tím nesouvisí. Proč řešíš, co je to impedance? O té to vůbec, ale vůbec není. Asi tady došlo k nepochopení, o čem tu mluvím a na co narážím.

Snažím se upozornit na to, že produkty mají své vlastnosti dané nějakými čísly a vždy se najde většina lidí, která jim nerozumí. To není vůbec o impedanci. Ale jakože vůbec. To je o nějakém čísle, parametru, kterému někdo nerozumí. Tu impedanci jsem zvolil jako jedno z čísel, čistě jen příklad parametru, kterému asi většina lidí nerozumí, neví, co znamená, a neví, jaké má být. A zda má nějaké být. O tom mluvím. Ne o tom, zda a jak se projevuje, ale hovořím o tom, že LIDÉ OBECNĚ NEVÍ, zda a jak se projevuje. Mluvím o těch lidech. Ne o parametru. Řešíme LIDI. Nahraď si impedanci jakýmkoli jiným, pro většinu lidí nesrozumitelným číslem. Na tom vůbec nesejde. Je to úplně, ale úplně jedno. Řešíme LIDI.

Nepředpokládej, že lidé mají tvoje znalosti. Nemají. Podívej se na diskuzní fóra o autech. Někdy mi přijde, že ti lidé tam tráví snad polovinu svého života a dvě třetiny z nejaktivnějších diskutérů ani neví, co je to výkon a točivý moment. Když tomu nerozumí ani ti, kteří se o to zajímají, jak tomu asi bude rozumět běžný uživatel? A proboha, jen říkám dopředu, tu neřeš výkon a točivý moment. O tom to vůbec, ale vůbec není.
Odpovědět2  0
Tak tohle je ale úplná blbost. Samá pokud, která navíc nejsou pravdivá. 50mm F1.2 prostě na MFT ekvivalent nemá. Můžeš vymýšlet nejrůznější obezličky, ale prostě nemá. Na to potřebuješ 25­/0.6 a nic takového neexistuje. Potřebuješ ekvivalenci, ne, že z několika parametrů si vesele zafixuješ jeden a ­"hurá, jsme na tom stejně­". To fakt myslíš vážně argument, že budeš fotit ekvivalent 50mm portrétu přepočtenou stovkou, úhel záběru srazíš skoro na polovinu a ono to tak nějak bude stejné? To tedy opravdu nebude. Budeš mít jinou perspektivu ­(obličej bude plošší a­/nebo více přiblížený­), stejná světelnost dává sice stejné ISO, ale to na čtvrtinovém čipu také znamená vyšší šum,...
Odpovědět2  0
"potom clovek logicky ocakava ze kazdy z tychto pixelov ponesie zo sceny nasnimanu plnu farenu informaciu­"

To už ale opravdu zabíháš do strašných detailů. Spousta lidí ani neví, že tam jsou RGB složky, natož, aby řešili, jak se v každém pixelu řeší získávání jednotlivých složek ­(pokud vůbec přesně ví, co to vlastně pixel je­). Běžný člověk čeká, že vyšší číslo rovná se lepší číslo, aniž by v mnoha případech věděl, co to číslo znamená. Nedivil bych se, kdybys udělal průzkum na ulici mezi lidmi a ukázal jim data o objektivech, třeba světelnosti, že by ti 90+% lidí řeklo, že bude lepší asi ten, který má to číslo vyšší.

Představ si prostě sebe v něčem, co nevíš, co znamená. Můj oblíbený příklad je impedance v reproduktorech. Každý audiofil na webu o audiu bude přesně vědět, o čem je řeč. Ale nedivil bych se, kdyby tady většina lidí na DM nevěděla, co to přesně představuje, a zde je lepší, když je to číslo větší nebo menší. Je potřeba vylézt ze své sociální bubliny.
Odpovědět1  0
"Běžný automobil také nelze nazývat totálním odpadem jenom proto, že existují sportovní vozy.­"

Stejně tak mezi ně nelze dávat rovnítko. V mnoha situacích podají v podstatě stejné výsledky, ale jsou situace, kdy to prostě nejde ­(když je potřeba opravdu mazat pozadí nebo když nepustí expoziční čas ­- u dynamických scén nebo videa­). Velmi dobře jsem to teď viděl při testu GH5 II. Dokud nezáleželo na času, tak to bylo v pohodě a fotku z FF a MFT by člověk od sebe nerozeznal. Občas chyběl dynamický rozsah, ale pokud byl potřeba konkrétní krátký čas, konec. Byl jsem až zhrozen, jak velký ten rozdíl vlastně je. Přestože mi rukama prošlo už mnoho fotoaparátů, stejně mě to překvapilo, jak výrazně je MFT horší než FF, když jde do tuhého. Toto má sice nový senzor, ale výkony FF od toho nelze čekat ani zdaleka.
Odpovědět4  0
Ach ty moje nadpisy :­-D Díky za upozornění, opraveno.
Odpovědět1  0
"Mimochodem není pravda, že z 200 Mpx snímače dostanu automaticky praktický dvojnásobek rozlišení, než ze 100 Mpx­"

To bylo myšleno obrazně. Chtěl jsem upozornit na něco úplně jiného.

"tak oba mohou poskytnout zcela stejné praktické rozlišení­"

Ano, mohou. Také nemusí.

"takže pro tyhle lidi ta informace prostě znamená, že to mobilní cvakátko fotí dvakrát detailnější fotky, než ten středoformát od Fujifilmu.­"

Ne nutně. Pořád vycházíš z premisy, že lidé chtějí max. rozlišení a automaticky si to spojují s detaily, což není pravdou.

"Tohle nelze srovnávat s nějakými výkony motorů o stejném objemu­"

A proč ne? Je to totéž. Je to o nějakém praktickém výkonu, který dáváš do přímé souvislosti s jinou veličinou, která ale může být lépe či hůře využita na základě jiných parametrů produktu.

"Jak je možné, že u Olympusu zvolili jiný přístup?­"

Ne, nezvolili. Udělali totéž, co třeba Samsung. Nepleť si pixel s fotodiodou. Není to totéž. V jednom pixelu může být více fotodiod. Mají to i ty mobilní senzory a nikdo to nepočítá na fotodiody. To rozdělení, které má Olympus, měl už třeba Galaxy S7 a také Samsung uváděl, že to má 12 MPx a ne 24 ­(mělo to 24 milionů fotodiod, dvě fotodiody v pixelu, Olympus má čtyři­). Ani Olympus, ani Samsung to nepočítá na fotodiody, ale na pixely. Proto říkám, dávej pozor na to, co a jak se dělí. Ono je to někdy docela těžké poznat.
Odpovědět0  0
"Jakmile od výrobce kdekoliv a kdykoliv zazní 200 Mpx, tak je to zkrátka prostý podvod na zákazníka a tento závěr v žádném případě nelze zpochybnit. Není možné na tento parametr nahlížet jen jako na informaci o počtu fyzicky přítomných pixelech na snímači.­"

Zpochybnit to lze naprosto snadno a takto uvádět to je možné, protože to ten údaj říká. Výrobce říká, že to má 200 MPx, tedy 200 milionů fyzicky přítomných pixelů na čipu, což má. Jak efektivně se to využije, to už je jiná. Přece nemůžeme říci, že americký 3litrový motor nemá objem 3 litrů proto, že japonský třílitr má vyšší výkon. Výrobce nehovoří o rozlišení snímku, ale o rozlišení čipu. A to je rozdíl.

A nenapadnutelné je to dokonce i tehdy, když řekne, že mu 200MPx zajistí detailnější snímky, protože i praktických 30 MPx na snímku bude více než praktických 15 MPx ze 100MPx čipu. Takže bude mít taky pravdu. Navíc se obvykle mluví o tom, že k tomu slučování dochází. Je ale pochopitelně otázkou, jak to kdy uvádět, když se to začne dělit na různých úrovních a kdy není jasné, zda je to opravdu další kompletní pixel se vším všudy nebo jen nějaké pomocné rozdělení pixelu, kdy má každý pixel mikročočku nebo celá soustava ­"pixelů­". Za chvíli v tom bude pěkný guláš.
Odpovědět0  0
Jen trochu doplnění.

Největší FF snímače dnes mají 61MPx ­(Sigma fp L, Sony A7R IV­).
S aktivním chlazením je fotoaparátů více, např. i u Canonu ­(EOS R5 C­) nebo Panasonicu ­(S1H)
Odpovědět0  0
"tak určitě neuvedou monofokály ve stejných fokálních délkách­"

To, co říkáte, může být pravda, ale které konkrétně máte na mysli? Vím asi o jediném duplikovaném objektivu, a to je 24­-70mm F2.8, tam mají obě firmy nativní CSC verze. A podobnou duplikaci jsme přece v mnohem větší míře viděli i u Micro Four Thirds systému Panasonic­/Olympus. Pokud jde o pevné objektivy, Panasonic má řadu F1.8, Sigma naopak F1.4 objektivů. Sigma má sice i 50mm F1.4 jako Panasonic, ale to je u Sigmy ještě pozůstatek doby DSLR přebouchaný na L­-Mount, ne nativní objektiv pro CSC.
Odpovědět0  0
"No, tím limitem právě musí být vlnová délka světla.­"

No však pořád je. Překročena nebyla. Opakuji snad už posté, ty mobilní čipy nejsou určené k tomu, aby snímaly v plném rozlišení ­(byť to umí a je možné to z nich dostat­). Už kdybys to sloučil např. po čtyřech pixelech ­(2×2­), tak máš 1,12µm, tedy více, než je vlnová délka viditelného světla. To je jeden pixel pro fotku, ale se čtyřmi různými měřeními. Tobě nejde o to, abys měl ostrý 0,56µm pixel, ale abys měl více informací v 1,12µm pixelu. Že se paprsky z jednoho místa budou kvůli vlnové délce trefovat různě do 4 pixelů najednou? To přece ničemu neškodí. Naopak, paprsek, který by se promítl do jediného 1,12µm pixelu s jediným měřením, se nyní shodně neostře promítne do čtyř pixelů, kde ho změříš čtyřikrát různě ­(třeba s jinými citlivostmi­). Z tohoto pohledu nevidím důvod, proč by vlnová délka světla měla být problémem, když nebyla překročena.

Jiné to pochopitelně bude, pokud se s tím bude fotit do plného rozlišení, tam to nemá moc smysl a pak se limit překračuje. Jenže jak pořád říkám, focení v plném rozlišení není účelem. Ten čip nemá 200 MPx, aby fotil 200MPx fotky. Stejně tak je ale otázkou, nakolik to s tak prťavými pixely bude šumět.
Odpovědět1  0
Praktický přínos tak malých pixelů se mi sice moc nezdá, že by nějaký měl být, ale jak toto ohýbá přírodní zákony?
Odpovědět0  0
Ono se proslýchá ­(alespoň Panasonic to tvrdí­), že spíše Olympus to v tom partnerství moc neřešil a Panasonicu je teď v L­-Mount Alliance mnohem lépe.
Odpovědět0  0
"Je otázka proč to dělá v obou případech tak hnusné JPEGy.­"

To už je otázka pohledu. Osobně bych řekl, že jde o jedny z nejlepších JPEGů, které lezou z telefonů právě díky pro mě naprosto nepochopitelnému kompromisu mezi šumem a patláním ­(na to, jak to šumí, nechápu, že je to tak dobře odšuměno a zároveň to není příliš rozpatláno tam, kde to nemá být vyhlazeno­). Nelíbí se mi ta ­"kulatost­" přeostřených hran, to je pravda, ale jinak... klobouk dolů.

"Na ​­"profi​­" práci není asi ani jeden, stále mi přijde trochu větší sensor ​­"jistější​­""

Otázkou je, co považujete za profi práci. Na fotobanky je 1­" čip v pohodě ­(tam je napříč většinou kompaktů problémem rohová neostrost objektivu u širších úhlů záběru i po přiclonění­) a tohle, si myslím, bude v pohodě neméně tak. Ostatně prodávat se dají i fotky a videa z iPhonu s 1­/3­" senzorem.

­"Pokud se přidá trochu zoomu a špatné světelné podmínky, tak myslím že kompakt s 1​­" sensorem na tom bude stále lépe.­"

Špatné světlo očividně problémem není. Problémem je zoom, ten to pro mobil zabije. Je to prostě telefon, nedělejme z toho zase náhradu kdovíjakého fotoaparátu.
Odpovědět1  0
57 tisíc s DPH, je to napsané v článku.
Odpovědět0  0
Ještě zpět k těm mlýnům. Tam je problém v tom, že se to vždy snažím fotit při cca 40­-45mm ohniskové vzdálenosti, což s pevným 24mm objektivem nejde, takže ten je zákonitě znevýhodněn a ty linie nevykreslí. Nicméně snímky jsem dodal do recenze ­(do galerie­). Zapomněl jsem na ně s tím, jak jsem vymýšlel jinou strukturu recenze pro telefony.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/310088261

Ještě tři zajímavá srovnání, která jsem pro Vás nafotil včera večer a dnes ráno. Toto jsou JPEGy ­(RX100, R9Pro+ 50Mpx, R9Pro+ 12MPx­) po srovnání na stejný výstup pro stejný výřez. Telefon ve 12MPx skutečně více patlá ­(pro sociální sítě naprosto v pohodě­), 50MPx snímek pak vytváří trochu lepší kresbu jemných detailů a dovolím si tvrdit, že není zásadně horší než z RX100 ­(nemá takové jasné hrany, ale v zásadě to asi není nic, co bychom řekli, že je diametrálně odlišné ­- chodník je rozpatlaný u obou stejně­).

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/310088264

Tohle je pak z RAWu s prosvětlením stínů na max a vypnutým odšumováním ­(u telefonu jsem musel stáhnout expozici asi o 1 EV, protože RAWy jsou velmi světlé­). Je to z levého rohu, takže u telefonu vidíme lepší rohovou ostrost objektivu, stíny jsou plné barevného šumu u obou, detaily tam, kde objektiv kreslí dobře, mi přijdou být vcelku srovnatelné. Na ­"profi­" práci opravdu nevím, zda ta RX100 bude zásadně lepší.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/310089522

Noční fotky, u obou přístrojů 1­/4 sekundy a F1,8. Vlevo RX100, vpravo telefon. Přestože jsem výstup z RX100 zmenšoval ­(tedy by se měl doostřit­), je spíše méně detailní než z telefonu. Nezdá se mi, že by kompakt byl zásadně lepší, pokud vůbec.
Odpovědět1  0
Ano, je horší, ale je nepoužitelná? Nemyslím si. A pokud chcete opravdu fotit seriózně, tak tu máte i ten RAW. Pořád je potřeba počítat s tím že to má méně než poloviční snímač proti 1­" kompaktu, takže je logické, že to nebude fotit tak dobře. Nicméně na to, jaký je rozdíl ve velikostech, jsou ty výsledky slušné.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/310034087

Snímek z mobilu má vyšší šum ­(u obou snímků je nastaveno shodné výchozí doostřování i odšumování v Camera Raw­), ale na druhou stranu je o dost detailnější, což platí zejména o rozích obrazu, kde má RX100 dosti nedostatky. A pokud jde o patlání, máte tam ještě 50MPx režim, který to může za některých podmínek posunout jinam ­(ten je ale docela limitovaný ve schopnostech, ve kterých předvádí dobré výsledky­).
Odpovědět2  0
"Na ​­"seriozní​­" fotografii je to hnusné, stále horší než kompakt.­"

Myslíte? Do recenze jsem to nedával, ale vyfotil jsem pár scén s realme a mojí 1­" RX100. A tedy, že by to bylo nějak výrazně horší než kompakt a nepoužitelné pro seriózní fotografii, to bych asi neřekl ­(na fotobanku bych s tím mohl fotit, zejména v dynamicky náročnějších scénách měl telefon v JPEGu proti RX100 spíše navrch, tam by bylo třeba slučovat HDR, které je citlivé na pohyb, v RAWu bylo u telefonu potřeba více maskovat barevný šum, který je u mobilu silnější, telefon měl lepší optiku­). Na to, že to byl 1­" snímač proti 1­/1,5­"... to bylo překvapivě vyrovnané a upřímně řečeno, kdybych si pro profesionálnější práci ­(řekněme ty fotobanky­) měl vybrat mezi těmi dvěma, nejsem si jist, zda bych okamžitě sáhl po kompaktu.
Odpovědět1  0
To už je pochopitelně věc názoru. Mně osobně to přijde na telefon jako velmi solidní práce ­(a to dokonce i tento snímek, kde byla použita AI, která to většinou zhoršovala­).
Odpovědět2  0
No to je sice pěkné, ale máte také 100% nastavení v operačním systému? Já mám třeba 150% nastavení na 4K monitoru, takže ta fotka v prohlížeči nastaveném na 100 % vypadá úplně jinak ­(100% prohlížeče × 150% systému = 150%­) než třeba v Zoneru nebo Photoshopu, který pro zobrazení fotky nastavení zvětšení v OS ignoruje.
Odpovědět0  0
Prvně je otázkou, kde se na to díváte. Ono třeba ty fotky vypadají úplně jinak v prohlížeči ­(který reflektuje nastavení zvětšení přes dpi­) a jinak, když se na ně skutečně podíváte 1:1. Co jsem viděl spoustu fotek z telefonů, tak mi naopak přijde, že minimálně ta hlavní kamera u realme příliš nepatlá. Má takové zvláštní rozmytí hran, ale beznadějné patlání je jí spíše cizí.
Odpovědět0  0
" tak to zoomovanie moc nefunguje, resp. musi tam byt velmi silna AI aby si vedela domyslat spravne farby :­)­"

Pořád si dopočítává chybějící dva barevné kanály jako i předtím.
Odpovědět0  0
"Jó, kdyby třeba integrovali Super Resolution od Adobe ​­(či něco podobného​­) do procesu pořizování fotografií, to by byla jiná.­"

Něco takového tam ale je. Ten digitální zoom ­(Space Zoom­) využívá právě pomoci AI. V článku jsem to upřesnil. Jsem zvědav, jak moc ­"jinak­" se na to teď budeš dívat.
Odpovědět0  0
No ne, jde o to, že to není úplně k ničemu. To slučování 9 na 1 má svůj smysl. Má to prostě některé výhody proti jednomu velkému pixelu. Ale také nevýhody, je to něco za něco. Není to technologie, která by přinášela jen a pouze výhody nebo jen a pouze nevýhody. Každopádně si myslím, že slučování 4 na 1 by bylo smysluplnější než 9 na 1, to je bez debat.

"V tomto případě je asi nutné sáhnout po úpravách v počítači ​­(v případě použití zcela běžného snímače​­). Nicméně na to nepotřebuji slučování 9 na 1.­"

Po těch úpravách můžeš sáhnout i tady. Nicméně na to, abys na tom počítači měl vůbec nějaký prostor pro ty úpravy, tak to rozdělení pixelů docela potřebuješ. Opět, asi se všichni shodneme, že 4 na 1 bude lepší než 9 na 1. Tam moc nevidím, co by to mělo přinést navíc, ale je docela dobře jasné, co to odnese pryč.
Odpovědět0  0
Však to jsem říkal už jinde, že smysl v slučování 9 pixelů do 1 moc smysl nevidím. Slučování 4 do jednoho ale smysl dává.

"Navíc pokud musí v uvedených případech zasahovat za uživatele technika, jde o totální amatéry. Ale chápu, že jsou takoví.­"

Jak zasahuje technika a proč totální amatéry? Vždyť rozšiřování DR má snad každý fotoaparát a je to standardem i u nejdražších CSC­/DSLR ­(D­-Lighting, DRO, I.Dynamic,...­). V RAWu to zas výrazně rozšíří DR, protože to není ovlivněno dynamickým rozsahem pixelu jako u neslučovaných pixelů.
Odpovědět0  0
"Jinými slovy podstatná věc se tu obětuje kvůli nepodstatnostem.­"

Co je podstatné pro tebe, nemusí být podstatné pro většinu. A tam bych řekl, že více lidí řeší DR než šum, protože bílá obloha přes půl fotky, obličej topící se ve stínu, je více patrný než trochu více zrna.
Odpovědět0  0
"Lenze v pripade tychto snimacov nie je bayer na urovni jednotlivych pixelov, ale na urovni skupin pixelov­"

No to je sice pravda, ale co to s tím má společného? Je to v podstatě irelevantní. Ty lidi to nijak zvlášť nezajímá. Těm je v zásadě jedno, zda ta 5MPx fotka je z 5MPx Bayera nebo 12MPx Bayera, málokdo tam uvidí nějaký zásadní rozdíl. Ani si to kvůli tomu nekupují. Řešíš tu věci, které zajímají fotografy, ale ne drtivou většinu uživatelů. Lidé si nevšimnou, zda je 5MPx fotka detailnější na pixelové úrovni z 5MPx nebo 12Mpx čipu, zkoumat to nebudou. Ale všimnou si, že najednou nemají na polovině fotek bílou oblohu jako doposud. Výrobci naprosto logicky řeší ty problémy, které trápí reálné uživatele těch přístrojů a ne pár diskutujících fotografů na internetu.
Odpovědět0  0
"Zrovna grafické programy v posledních letech čim dál víc spoléhají na grafiku...­"

Proto jsem si chtěl koupit GeForce RTX 3060, přestože nehraju hry ­(akcelerace Photoshopu, Premiere a podobných­). Jenže za tu cenu, kolik to stojí, to raději nechám na 12jádrovém Ryzenu. Spoustu aplikací, které jsem si pro fotky a videa naprogramoval, mám navíc dělané pro CPU ­(nemálo z nich jen jednovláknově­) a ani se mi to nechce přeprogamovávat na CUDU, na kterou jsem sice kdysi napsal dost aplikací. Dnes bych si ji v podstatě asi musel učit znovu. Takže mě to zatím až tak moc netíží. Ale jak přijde 8K video, jakože přichází, tak... to nechci vidět.
Odpovědět0  0
"A podla mna je velka skoda, ze sa to aj dnes takto nerobi­"

Vždyť to nedává smysl. AI by sice nějaké detaily přičarovat mohla, ale přeci od toho 108MPx fotky skoro nikdo nechce. 108 MPx je prostředkem, jak se dostat ke kvalitnějším 12 MPx. A jako bonus je to dobrý marketingový tahák. Lidé ani předtím obvykle nekupovali kompakty s vyšším rozlišením proto, že by nutně chtěli fotit ve vyšším rozlišení. Vyšší počet MPx byla jakási ­"záruka­" lepšího fotoaparátu. Bláhová, ale tak to fungovalo. Z 5MPx kompaktu se obvykle šlo na 12MPx kompakt ne proto, aby se fotilo do 12 MPx, ale protože 12MPx kompakt měl být ­"zárukou­" lepších fotek, ačkoli se stejně zase nastavil do 5 MPx.

"A kto by chcel tych 108 MPix, tak by...­"

No to právě skoro nikdo tak nějak nechce. To je ta mýlka. Lidé možná chtějí mít 108MPx čip, ale to neznamená, že chtějí fotit do 108 MPx. To je právě to, co stojí za celým nepochopením té problematiky. Ono to obvykle funguje naopak.

"Podla mna mat fyzickych 108 MPix a zlucovat ich 3x3 je uplne k nicomu. Pre HDR staci aj 2x2...­"

Ano, také si myslím. Moc nerozumím, čeho chtějí dosáhnout slučováním z 9 pixelů. To mi přijde zbytečné.
Odpovědět0  0
Ono to na JPEGy funguje taky docela dobře. U některých fotek mi dokonce přišlo, že i lépe. Ale jako vždy, někde to sedne víc, někde míň.
Odpovědět0  0
“ 108 Mpx ten objektiv v žádném případě ­"neukreslí­­". ”

Není důvod, aby ten objektiv vykreslil 108 MPx, když ten čip má produkovat 12MPx fotky. Ten 108MPx režim je tam spíše jen proto, aby se mohlo říci, že to opravdu umí i vyplivnout fotku se 108 MPx. Ty telefony jsou skrz naskrz kromě jednoho jediného režimu nastaveny na to slučované rozlišení včetně RAWu. Reálných 108 MPx z toho snad nikdo nepotřebuje a asi ani nechce ­(no možná tak akorát internetoví teoretici, kteří to stejně nechtějí používat a chtějí si postěžovat v diskuzích­).
Odpovědět0  0
Jsem rád, že se článek líbil. Co se týče výsledků, ty jsou takové všelijaké, někdy to barvy potlačuje, někdy naopak zvýrazňuje ­(spíše tedy zvýrazňuje barevný šum, což ale některým snímkům přidá dojem větší živosti barev­). Co se týče výsledků, také jsem na to docela zíral, když jsem to testoval.
Odpovědět0  0
To jsou velmi pěkné časy ve srovnání s těmi mými :­) V dnešní době se mi nechce dávat desítky tisíc za něco solidně výkonného, obzvlášť, když nehraju hry a většinu věcí ­(tuhle tedy zrovna ne­) utáhne procesor.
Odpovědět0  0
Dělá se to kvůli slučování pixelů ­(např. zvýšení dynamického rozsahu­). Těch 108 MPx to má obvykle v jednom speciálním režimu. Pokud si to vyloženě nevyžádáte, bude to fotit do 12 MPx.
Odpovědět1  0
1, To asi ano
2, Co je to ­"zájem­". Ono jde o to, jak velký ten zájem je. Vysvětloval jsem ti to už několikrát. V roce 2016 se prodalo 8,3 mil. DSLR. V roce 2017, kdy byly DSLR pořád aktivně vyvíjeny, 7,6 milionu. I v roce 2018 ještě vycházely nové DSLR ­(takže argument o tom, že by neexistovaly novinky, neplatí­), a jsme na 6,7 milionu. 2019 ještě před covidem jsme na 4,4 milionu... Zájem klesá dlouhodobě a přestává mít smysl vyvíjet nové modely pro stále zmenšující se skupinu lidí. Tohle zkoušelo už mnoho firem, které pak zanikly, zbankrotovaly...
Odpovědět0  0
Tak já bych neřekl, že není správný. V zásadě v mnoha věcech máte dle mého názoru pravdu a Vaše obavy jsou oprávněné, jen by to asi chtělo vidět trochu více do hloubky a prozkoumat více, co s čím a jak souvisí, nevidět jen tu odvrácenou tvář ­(která je, pravda, hrozivá­), ale i tu pozitivní. Sám se tím stále prokousávám a snažím trochu více porozumět.
Odpovědět0  1
Nejprve bych chtěl říci, že i když ve většině věcí v zásadě souhlasím s hlavní výtkou, nesouhlasím s celkovým kontextem, který v tom vidíte. Resp. si myslím, že se to chce více zamyslet nad celkovým pohledem.

"Na výuku to opravdu není.­"

To si nemyslím. Já se na to dívám trochu komplexněji. Spousta těch, kteří začali s nějakým kanálem a neskončili, časem přeroste v nějakou větší firmu. TikTok, Shorts,... slouží jako vstupní brána, zisk kapitálu a obecenstva pro další rozvoj a zdaleka ne jen na této síti. Vy za 2 roky nebudete zpětně hledat výukové video na TikToku, ale online kurz daného youtubera, který bude zpracován výrazně komplexněji. Nebudete si platit kurz u někoho, od koho nevíte, že dokáže věci efektivně a srozumitelně vysvětlit.

"děti jen sedí u mobilů a listují prstíkem nahoru a dolu a všechny znalosti jsou pouze nakoukané, nikoliv prožité­"

Ano, tohle je bohužel smutná skutečnost. Ale to už záleží na těch lidech, jak se k tomu postaví. Někteří lidé konzumují obsah pasivně, jiní ho naopak chtějí vyzkoušet aktivně. Co by dělala první skupina bez TikToku? Patrně by seděla stejně tak pasivně u televize. Změnil se prostředek, ale nakolik se změnili lidé a byli by opravdu výrazně jiní nebýt TikToku?

"Na TikToku a dalších platformách jaksi nelze ani jasně identifikovat placenou propagaci.­"

Tak tady pozor. Tohle musí být jasně dáno, řečeno, identifikováno hashtagy,... Na tohle už jsou dokonce i zákonné úpravy. Neidentifikovat placenou propagaci, to si zaděláváte na pěkný průšvih. Navíc, i kdyby to nebylo dáno zákonem, youtuber je sám sobě osobní značkou, ten si musí dávat sakra pozor, k propagaci čeho se propůjčí. Jeho sledující ho znají a pokud prokouknou nějakou nepřiznanou ­(a tedy i neupřímnou­) propagaci, tak je to jeho online smrt. Něco takového je mnohdy likvidační po více stránkách.

Na youtubery se navíc sledující dívají jinak než na najatého známého herce, kterého vidí v 10 různých reklamách na 10 různých produktů naprosto nesouvisející s jeho životem. Tam je ten vztah více ­"intimní­", dá­-li se to tak nazvat.
Odpovědět0  1
Tak samozřejmě, že je to zaplavené nesmysly. To přeci nic nevypovídá o samotné službě, ale o jejich uživatelích, co tam sledují a chtějí sledovat.

Za 60 sekund se toho naučíte hodně, pokud to tvůrce umí dobře a poutavě podat. Jednu konkrétní věc. Místo 10minutového videa můžete mít 10 shortů o 10 různých částech celé problematiky. Za minutu v pohodě podáte trik pro focení, výslovnost hlásek v cizím jazyce,...

"Ale že to primárně slouží ke generování zisků je jasné.­"

A na tom je něco špatně?
Odpovědět1  1
Tak to pochopitelně závisí, co na tom TikToku sledujete. Tam nejsou jen tanečky, ale např. i výuková videa. A vměstnat nějakou edukativní myšlenku do 60 sekund ­(v případě YT Shorts­) je docela kumšt.
Odpovědět2  1
Mělo být TZ95, ale každopádně tam neměla být dvakrát TZ90. Díky za opravu, mělo by to být už v pořádku.
Odpovědět0  0
"To je sice možné, ale jak jsou ty ostatní parametry důležité pro praxi? ­"

Tak řekl bych, že např. dynamický rozsah docela důležitý je, ne?

"Pak je také nesmysl vyjadřovat test více vlastností jedním číslem.­"

Proč nesmysl? Je to komplexní hodnocení celého čipu. Že zrovna ty dáváš větší váhu jedné vlastnosti čipu než někdo jiný, neznamená, že to hodnocení je hned úplně špatné ­(i když bych řekl, že by ty váhy mohly být nastaveny trochu jinak­). DxO totiž zveřejňuje i výsledky podkategorií, takže se dostaneš k všem číslům, na kterých je to skóre založeno.
Odpovědět1  0
Tak ono by bylo dobré si uvědomit, že to hodnocení na DxO se skládá z více parametrů a šum je jen jedním z nich. Je to komplexní hodnocení snímače na základě více parametrů a ne jen jednoho. Takže ono to tak mimo opravdu být nemusí.
Odpovědět2  0
Zase srovnávejme alespoň trochu srovnatelné. Ekvivalent to sice nemá, ale na FF by to chtělo alespoň 16­-35mm, případně z druhé strany 24­-70mm. A srovnávejme ceny originálních výrobců. Takovou logikou byste odstřelil systémy všech výrobců fotoaparátů, kde jsou snad vždy dražší než Sigma a Tamron. To platí pro Canon, Sony i Nikon.

Takže ano, Tamron 17­-28mm F2.8 sice může stát 25 tisíc, ale Sony 16­-35mm F2.8 je za 70 tisíc. Verze F4 je za 38 tisíc, občas i kolem 33 tisíc. Takže ten Panasonic tam cenově zapadá docela dobře.
Odpovědět0  0
Ano, tak by se to dalo nazývat také. Díky za tip
Odpovědět0  0
Jj, máte pravdu. Nevím, na co jsem myslel. Díky za zprávu, opraveno.
Odpovědět0  0
Těžko říci. Některé jsou velmi povedené ­(např. Samsung 30­/2­), jiné méně. V zásadě bych tam asi neviděl nějaký zásadní rozdíl proti běžným pevným objektivům, nicméně proti opravdu špičkovým ­(jako 50­/1,4 vážící skoro kilo­) tam už asi bude.
Odpovědět0  0
Máš pravdu, 20m2 má replika. Pak to vychází na nějakých 50 MPx na A4.
Odpovědět1  0
Z nějakého důvodu Firefox stahuje RAWy ­(RW2­) jako TIFFy, netuším proč. Pokud je přejmenujete na .RW2, mělo by to fungovat. Problém tak ­(s největší pravděpodobností­) vidím v zastaralém RAW konvertoru, který nezná Lumix GH5 II. Doporučuji tak jeho aktualizaci, to by snad mohlo pomoci.
Odpovědět0  0
O rekord jistě nešlo. Před pár dny tu vyšla novinka o tom, že nafotili Rembrandtův obraz ve 717 GPx, takže o nějakém hraní na rekordy s 0,5% rozlišením proti výše zmíněnému tu nemůže být ani řeč ­(tohle je navíc ještě větší­).

Vedle zachování originálního obrazu ­(např. vystavením přesné kopie­) jde např. o to studium tahů štětcem. Jasně, že autor obrazu neřešil to, jak se projeví každá ze stovek štětinek jeho štětce, ale na tom ostatní mohou poznávat, jaká byla technika, jak moc kdy a kde tlačil na štětec, jaký štětec asi používal,... Tohle na menších rozlišeních nejde tak snadno poznat. Uvědomte si, že tohle má skoro 20 metrů čtverečních ­(314× větší než A4­). Pokud počítám správně, je to ekvivalent pouhých 13,3 MPx na formát A4 ­(4200 MPx ­/ 314­).
Odpovědět1  0
Dá se to, 15 EV narvete i do 8bitového JPEGu. Ale ty přechody budou zubaté jak blázen.
Odpovědět0  0
Rádo se stalo. Brzy byste se měl dočkat i recenzí na oba dva zoomy s F1.7.
Odpovědět2  0
Tak to spíše přitlačte, taková videa se obvykle z fotoaparátu­/kamery tlačí přes HDMI do externího rekordéru ­(v podstatě SSD­) v RAWu. U kamer ještě obvykle nějaká komprese být může, u fotoaparátů by to HW asi nestíhal ­(asi by to baterka neutáhla­). Např. EOS R5 má takto v 8K­/30p až 2600 Mbps, takže 120 fps by tam lezlo spíše přes 10 Gbps. BlackMagic v RAWu při 8K­/24p dává dle komprese 570 až 5100 Mbps, při 120 fps to už raději ani nechci počítat.

Ono je ale především otázkou ne to, na co to ukládat, ale jak to použít. 8K se asi ještě nějakou dobu bude používat pro kvalitní 4K, digitální zoom v něm,... 4K60p a 4K120p také využijete spíše pro slow­-motion do 24p než v původní frekvenci.
Odpovědět2  0
Šel bych do nového. Se starším se akorát zvyšuje riziko, že se brzy setkáte se stejným problémem jako u Vaší FZ200. Ta zoomovací páčka je tradiční bolístka, bratrovi to na FZ7 odešlo dokonce ještě v záruce. FZ300 má zvýšenou odolnost vůči nepříznivému počasí, takže tam by to teoreticky mohlo být kvalitnější. Ale kdo ví.
Odpovědět0  0
Tohle mají naštěstí už některé novější Lumixy vyřešené.
Odpovědět0  0
FZ300 a FZ200 mají opticky totožné objektivy. Zásadní rozdíly bych tam nečekal. Pokud si to dobře pamatují, měkké jsou stejně.
Odpovědět1  0
To by mě také zajímalo :­-­) Pochopitelně tam má být high­-endu. Opraveno, díky.
Odpovědět0  0
Smysl to nemá. Nicméně nezapomínejme, že běh Androidu a běh fotoaparátu mají i v telefonech na starost dvě různé části procesoru. Takže i když Android sežere 100 % své části, na schopnostech fotoaparátu by se to nemělo projevit, ten má vlastní ISP. Letargická může být samotná fotografická aplikace, to ano. Ale pokud by bylo jen pro to focení, tak by na to mohlo stačit i jen pár letitých Cortexů, aby to běželo svižně. Tam by spíše bylo otázkou, co navíc by to nabízelo ­(appky pro mobilní sítě, prohlížeč?­).
Odpovědět1  0
To já obvykle také. Jenže to neznamená, že je to většinové použití a většinové posuzování. V každém odvětví, a není to jen fotografie, bude nadšenec posuzovat produkt­/výsledek jinak než běžný uživatel. Totéž najdeme u aut, audia,... Kde jeden bude stavět hodnocení na projíždění zatáček, neutrálnosti chování, charakteru motoru, tuhosti bočního vedení sedaček, přesnosti řazení i tuhost řízení,... tam bude druhý oceňovat nízkou nakládací hranu kufru, přeposilování řízení, vysoké sezení,...
Odpovědět0  0
Tak pokud má omezený počet komponent, je určitě výhodnější ji vrazit do FF než do APS­-C. Zda to bude znamenat konec, toť otázka. APS­-C sice není o obřích ziscích, ale dnes fotoaparátům docela dost vládne vlogování, a tam FF začíná na hodně vysokých částkách. Sony zde docela dost potřebuje nějakou rozumnou vstupní bránu. A teď kdo ví, zda to bude chtít nechat na kompaktech ­(ZV­-1­) nebo mít nabídku v obou systémech ­(ZV­-1 i ZV­-E10­).
Odpovědět1  0
"Jenomže pak je problém ten, jak obrovská bublina se vytváří kolem stále se zvyšujícího rozlišení snímače. ­"

A ten problém spočívá v čem? Zase ta bublina trápí akorát tak fotografy na fotografickém serveru, ale ne reálné uživatele těchto přístrojů. Trápí snad reálné uživatele telefonů, že jejich 108MPx telefon dává reálně desetinové rozlišení? Netrápí. Trápí to jen ­"bychaře­" na internetu, kteří by to stejně nepoužívali, ani kdyby to těch 108 MPx reálně mělo.

Takže... kde je problém? Reální uživatelé v tom problém nevidí. Posuzujme věci očima jejich cílové skupiny. Je nesmysl hodnotit Škodu Fabia s ohledem na rekordní projetí Severní smyčky Nürburgringu, protože tohle prostě cílovka Fabie obvykle nedělá a nezajímá jí to. Pro tu bude lepší Fabie než nejnovější Ferrari, protože má o 100 litrů větší kufr, neškrábne přední nárazník o každý druhý obrubník na sídlišti, výměna oleje a brzd nestojí jak koupě druhé Fabie a nemusí projíždět každý retardér krokem, aby tam nenechal půlku podvozku a nárazníky. Vysoké rozlišení je teoretické lákadlo, ale to je tak všechno.
Odpovědět2  0
No však ale přesně o to jde. Vždyť i v tom videu vysvětluje, že by to nemělo smysl, protože drtivá většina fotek zavítá na sociální sítě. Tam to zmrší ještě jejich komprese, takže to, jaké je to 1:1, zajímá akorát tak toho, kdo tím mobilem nefotí. Ti, kterým o tu ­"kvalitu­" fotek jde, kteří ty fotky mobilem fotí a vystavují, ve většině neřeší zobrazení 1:1, ale jak ta fotka vypadá na Instagramu. Takže je naprosto logické řešit kvalitu fotek z telefonu tak, jak se použijí ­(tedy např. na Instagramu­). Je to test, který i svým provedením velmi dobře ilustruje to, jak cílová skupina vnímá kvalitu. Cílová skupina. Ne fotonadšenec na fotografickém serveru s full framem, pro kterého je fotoaparát ve smartphonu sprosté slovo.
Odpovědět3  0
Proč ­"bych řekl­"? Vždyť není třeba teoretizovat ­"co by kdyby­", protože není nic jednoduššího, než si to zkusit prakticky. Stačí vzít fotoaparát a jen si ho pověsit na krk opačně ­(hledáčkem k tělu­).
Odpovědět3  0
Tak ono se asi ani v Samsungu touto myšlenkou nezačali zabývat asi před týdnem, jen to prostě udělali až teď. RGBW masky nejsou vůbec nic nového, Sony to má minimálně od roku 2012, ne­-li dříve. Kodak to měl v roce 2007.
Odpovědět0  0
Při psaní článku byla LX15 skladem, jinak by v přehledu nebyla ­(toto u každého fotoaparátu kontroluji­) a vypadla by z něj. Obvykle varuji před nízkou dostupností ­(to je i případ LX15­), ale pokud je nulová, v přehledu není. To neznamená, že se to během několika dní nemůže změnit.
Odpovědět1  0
Ano, to by byl pořádný průšvih, ale co jsem viděl snímky, tak ty denní se moc nelišily a noční byly výrazně lepší. Průšvih je spíše to, že nejsou ty denní o tolik lepší, o kolik by měly být. Ale nepřijdou mi všeobecně horší.
Odpovědět0  0
Takže jsme se dostali k tomu, že tato ­"naprostá tragédie­" je horší u nějaké scény u nějakého nastavení, zatímco v mnoha jiných případech je lepší. Zajímalo by mě, proč to tak udělalo zrovna to, co to udělalo, protože třeba u nočních snímků je to přesně opačné a Pixel 6 dělá hladké snímky, zatímco Pixel 5 dělá obvykle tyto artefakty.
Odpovědět0  1
Není mi jasné, jak to může být horší. Velikost pixelů je takřka stejná, jen ten nový model má téměř dvakrát tak velký čip. Tam není ani teoretický předpoklad, že by to mělo fotit hůře. A co jsem se díval na snímky, tak mi tedy horší než z Pixelu 5 nepřišly ­(recenze se shodují na tom, že to fotí lépe, případně, že je těžké to od sebe rozeznat­). Např. zde https:­/­/www.androidauthority.com­/google­-pixel­-6­-vs­-pixel­-5­-camera­-test­-3051870­/ zejména u té noční scény s New Yorkerem. Tohle je vážně u Pixelu 6 horší? Jakože fakt?
Odpovědět1  1
Nejprve ho ale nasadí v profesionální kameře, byť třeba s MFT čipem. Rozhodně bych nečekal, že se to objeví v řadě GH dříve než nějaké profi řadě kamer. Ostatně 8K kamery Panasonicu se komerčně prodávají minimálně už 3 roky a můžeš si je koupit i u nás. Ale zaplatíš 1,2 milionu Kč za APS­-C. Tohle, až se to objeví v komerčně dostupném produktu, bude drahé jak blázen. Novou technologii vždycky dáváš do high­-end produktu, kde to zaplatí early­-adopteři. Nejdeš s tím do mainstreamového produktu. Takže i kdyby se to nakrásně ještě dneska večer objevilo na trhu, do spotřebitelského MFT by se to pravděpodobně dostalo za několik let ­(a byl by to i tak velmi drahý high­-endový produkt, možná tak jako GH8S­).
Odpovědět4  0
Takže neexistuje v dostupném fotoaparátu. Což je ale úplně něco jiného, než že neexistuje obecně a že to nikdo nikdy neviděl, když viděl ;­-­)

V běžném fotoaparátu to existovat asi ještě hodně dlouho nebude. Ostatně výchozí 8K kamera ­(AK­-SHB800­) stojí přes 50 tisíc EUR a její verze s organickým čipem ­(AK­-SHB810­) měla jít do prodeje za 130 tisíc EUR. Takže čekat, že se z toho stane něco lidového, když za to měl být příplatek 80 tisíc EUR ­(2 mil. Kč­), asi není na místě. Osobně bych asi nečekal, že se ta technologie do nějakého GHx dostane dříve než v roce 2030. Ale kdo ví, možná budeme překvapeni.
Odpovědět2  0
Kamery s tím čipem byly k vidění už v roce 2019. Že se to ještě neprodává, neznamená, že to neexistuje.
Odpovědět1  0
Díky, chybka se vloudila. Opraveno.
Odpovědět0  0
Canon ji sice u modelu PX neuvádí, ale u PICKu to bylo F2,8­-5,0, takže předpokládám, že tyto hodnoty zůstaly.
Odpovědět1  0
Tak někde se začít musí ­(když to nebude v těch telefonech, tak to ani operátoři nebudou moc mít chuť nabízet­). Všichni tři hlavní operátoři, pokud se nepletu, už eSIM nabízí ­(nevím jak ti alternativní­).
Odpovědět0  0
Jj, máš pravdu. Díky.
Odpovědět0  0
"Pokud by byl jediný na světě, je jasné, že ostatním by snímač prodal také za pořádný balík.­"

Jak už jsem říkal, snímačů s globální závěrkou existuje hodně. Rozhodně není jediný. Ale konstrukčně je ta globální závěrka velmi drahá. A když je to drahé, tak se také o to snižuje zájem, takže se fixní náklady spojené s tím snímačem rozpustí v menším množství prodaných čipů, takže je to zase ještě o to dražší. Jednoduchá matematika, kterou jsme tu řešili už stokrát.
Odpovědět0  0
Globální závěrku má spousta snímačů na trhu. Jsou to ale specializované snímače. Jsou totiž komplikované, hodně drahé ­(můžou být až řádově dražší­), někdy také mají horší obrazovou kvalitu ­(vyšší šum a nižší DR­). Globální závěrku měla např. už kamera Sony PMW­-55, a to hovoříme o roku 2012. Takže realizované jsou už dávno. Ve fotoaparátu bude ale problém s tím, že lidé očekávají nějakou cenovou hladinu, kterou může být stále problém dosáhnout. Příklad, Z CAM E2­-S6 stojí 2500 USD, totéž s globální závěrkou je za 6000 USD. To máme 3500 USD navíc ­(75­-80 tisíc Kč za globální závěrku­). To je docela šílený příplatek i u fotoaparátu, který by normálně stál 6000 USD.
Odpovědět0  0
Elektronické závěrky mívají své mouchy ­(rolling shutter­), takže ne vždy je výhodné ji použít. Dokud to nebude mít global shutter, pořád je pro sport lepší mít co nejrychlejší mechaniku. Nedivil bych se, kdyby tam byl i čistě elektronický režim s vyšší rychlostí ­(alespoň 30 fps­).
Odpovědět1  0
To je dost subjektivní. Třeba osobně stavové displeje nemám rád a spíše bych si kvůli tomu fotoaparát nevybral a zavrhl ho. Těžko se zavděčit všem.
Odpovědět0  0
Tady je ale ta druhá SIM ve formě eSIM, tedy žádná karta.
Odpovědět0  0
S tím modlením mě nenapadlo lepší slovo. Ve videu tam ťukají paličkami, něco čtou, ale jak to nazvat? Doslovný překlad by bylo ­"opěvování­", ale to mi tam také nesedí. Snad někdo přijde s lepším termínem, protože to ­"modlení­" se mi tam také nelíbí. Ale zatím mě nic lepšího nenapadlo.
Odpovědět0  0
Každý větší youtuber a influencer by řekl, že to možné je. Možností je spousta, ale co přesně to bylo v jeho případě, těžko říci ­(byl na čínských sítích a netuším, jaké programy tam mají­). Můžete psát články a sociální sítě využít jako vstup k webu, články lze zveřejňovat přímo na platformách ­(FB­), můžete prodávat produkty a vést k nim linky ­(Print on Demand­), můžete mít spolupráci s prezentací produktů sponzorů ­(především Instagram­), můžete mít různé kurzy ­(Udemy...­) nebo jen videa k tomu ­(YT­),... Někdy sociální sítě mohou sloužit jako vstup, někdy přímo jako zdroj.
Odpovědět1  0
Díky za info. Díval jsem se na FotoŠkodu a tam ještě cena nebyla ­(teď už ano­). Do článku doplním.
Odpovědět0  0
Ten rozdíl není tak velký. Průměrná vzdálenost se uvádí okolo 62­-64 mm u dospělého, zatímco u dětí bývá udávaný průměr okolo 51­-53 mm.
Odpovědět0  0
Zatím nemají. Dá se předpokládat, že bude uvolněn zhruba v době, kdy přijde objektiv do prodeje.
Odpovědět1  0
Mám to stejně, také bych spíše uvítal 16­-200mm nebo něco takového. Ani by to nemuselo mít konstantních F4. Něco takového má pokryté např. Olympus ­(12­-100mm a 12­-200mm­).
Odpovědět0  0
Přesně tak, s tímhle lze rozhodně souhlasit. V podstatě hloubka ostrosti je veličina, která krásně říká i to, jaký bude zhruba šum a kvalita obrazu. Chlácholit se stejnými expozičními hodnotami, které ale znamenají výrazně odlišnou úroveň šumu a HO na různých čipech, je poněkud mimo, když ten FF bude dosahovat stejného šumu jako menší senzor až při násobně vyšší citlivosti a horší cloně.

Pokud už brát pro 1­/2,3­" čip nějakou výhodu, tak je to existence toho, že objektiv má 24× optický objektiv v jednom kuse. Ale i kdyby náhodou existoval FF objektiv 25­-600mm, bude ve výše zmíněném lepší, pokud bude jeho světelnost lepší než F16. Otázkou jsou rozměry, ale on by F16 objektiv pro FF zas až tak obří být nemusel. A asi ani drahý.
Odpovědět1  0
Ano i ne. To totiž záleží na tom, co chcete přepočíst. Crop nijak neovlivní expoziční hodnoty, takže pokud chcete stejně světlou fotku, crop­-necrop, budete mít nastavené stejné hodnoty a nic nepřepočítáváte. Např. ISO 100, 1­/100 s a F2.8 Vám u dané scény udělá stejně světlou fotku na čemkoli.

Crop nicméně ovlivní hloubku ostrosti ­(a s tím i výsledný šum­). Jinak řečeno, pokud budete chtít na cropu stejnou fotku, co do šumu, úhlu záběru a hloubky ostrosti, musíte už přepočítávat. Máte­-li na FF třeba 50mm F2,0 ­(clonový otvor 50mm­/2 = 25mm­), tak pro stejný úhel záběru budete na APS­-C muset použít cca 33mm objektiv ­(33mm×1,5 = cca 50mm­). Jenže 33mm objektiv bude mít při světelnosti F2 clonový otvor jen 16,5 mm, takže máte sice stejný úhel záběru, ale kvůli menšímu otvoru při stejném úhlu záběru také menší hloubku ostrosti. Abyste dosáhl téhož, budete muset mít clonu 33mm­/25mm = F1,32.

Ve výsledku, clona se pro účely expozice s cropem nepřepočítává, tam crop nemá vliv ­(jde v podstatě o výřez, takže se mění úhel, ale ne světlost, expozice­). Pro účely hloubky ostrosti už ale ano.
Odpovědět2  0
"zjistit, čím vším je možné ten dalekohled nahradit a odtud poté odvodit cenu za něj­"

A pořád nic. Cenu musíš odvodit také od toho, aby se ti to zaplatilo. Tohle se nebude prodávat v milionech kusů, abys fixní náklady rozmělnil v počtu kusů. Tady se ti náklady nerozmělní v uživatelích, kteří fotí něco úplně jiného. Kdyby si ten fotoaparát Sony, extender a objektiv kupovali jen ti astrofotografové, tak by nestály tolik, kolik stojí dnes, ale mnohem víc. A byl bys i se skládáním na podobné ceně.

Další otázkou je, proč by vůbec tu cenu měl snižovat? Vždyť to nedává smysl. Řekněme, že by to opravdu třeba vyšlo na 300 tisíc, prodávalo se za milion, zisk 700 tisíc na kuse. Když cenu sníží na 400 tisíc ­(tedy zisk 100 tisíc na kuse­), opravdu si myslíš, že prodá 7krát tolik? Tohle je velmi úzkoprofilové zboží pro velmi úzkou skupinu velkých nadšenců a velmi bohatých. I za těch 400 tisíc by to tak bylo, tímhle zlevněním se ta skupina 7krát nikdy nezvětší. Je blbost snažit se o ­"lidovou­" cenu tam, kde lidové ceny nikdy nemůžeš dosáhnout.
Odpovědět2  0
"Už u E3 sem měl 2,8 skla, fungují dodnes a z redukcemi za 500,​­- z Aliku ​­)​­)​­)​­)​­)​­)​­) ­"

A on ten Olympus ­(OM Digital­) snad to sklo i s F2,8 nenabízí?
Odpovědět1  0