No to si právě nemyslím. Kolikrát má člověk u sebe jen telefon a nikoli fotoaparát ­(to nemusí být jen jízda na kole a podobně­), přitom by mohl vyfotit na fotobanku super fotku. Právě lepší výsledky pro focení a video jsou v podstatě jediným pořádným důvodem, proč chci po 6­-7 letech měnit telefon. Můj stařičký telefon s 1­/3­" čipem sice dokáže občas vyplodit i video, které se dá upíchnout ve 4K, ale většinou je limitem FHD, fotky přes 6 MPx nejdou kvůli šumu ­(zpravidla musím do 4 MPx­) a jediný modul vzadu je také limitující ­(což platí v podstatě pro většinu dnešních telefonů, protože ty ostatní moduly jsou pro tyto účely nepoužitelné, což je právě něco, co nevypadá, že je případem Magic5 Pro. Tady je hlavní modul v pohodě, telekamerka mě také překvapila dobrými výsledky a ultra­-wide vypadá použitelně ­(především pokud se trochu seřízne, aby zmizely slabší rohy, ale současně zůstalo dostatečné rozlišení na zmenšení­). Na fotobanky mi to alespoň dle fotek připadá na jeden z nejlepších telefonů. Otázkou je, které všechny moduly umí RAW a v kterých aplikacích ­(na Androidu je obvyklé, že se aplikace nedostanou na všechny moduly­).

Záleží způsob využití těch fotek, ale i přes některá negativa, která tady byla zmíněna ­(silnější odšumování, než by nutně muselo být­), mi tento Honor Magic5 Pro přijde být asi nejlepším fotomobilem na trhu ­(nebo jedním z nejlepších­). Nezkoušel jsem zdaleka všechny fotomobily, ale jen málokdy mají telefony poměrně slušně využitelné všechny zadní fotoaparáty, což tento má ­(jako slabší bych hodnotil ten ultra­-širokoúhlý, ale je použitelný­). Nelíbily se mi ale HDR snímky, ty jsou dost přehnané, a tady by se Honor měl uklidnit. Ty jsou fakt škaredé.

Když si vezmeme např. Galaxy S22 Ultra, ten má dobře použitelný tak jeden modul. Je tam použito mnohem méně příjemné odšumování ­(patlání spojené s výrazným hrudkováním­). Hlavní modul OK, ultra­-širokáč silná aberace a ne moc dobré rohy, 3x tele fajn, ale kvůli mikročipu z toho člověk vytáhne solidní fotku akorát z RAWu a dobře to vypadá na pixelové úrovni max. při 4 MPx, 10x tele je kvůli difrakci v podstatě nepoužitelné. Samsung potřebuje ideálně RAW na hlavní a 3x telekameře. Na ultra­-wide RAW spíše nepoužitelný, protože ty otické chyby člověk nikdy pořádně nezkoriguje...

No já třeba fotím telefonem docela dost ­(a fotky­/videa z nich prodávám­), a můžu říci, že tohle jsou fotky pro některá taková použití dost kvalitní. Mimo jiné fotím i 1­" profi kompaktem, a když vidím tyhle fotky z Honoru, tak bych si spíše koupil asi ten Honor než 1­" kompakt ­(už kvůli neskonale lepší kvalitě optiky hlavního i tele modulu­). Nemůžete však od snímače, který má nemá ani 1­", čekat kvalitu jak z full frame. Přesto mě překvapuje, jak se ta mezera mezi nimi zmenšuje.

Vidět to vidím, ale nepřijde mi to být tak příšerné, aby se ten telefon tak shazoval. Mezi telefony je toto jedno z lepších odšumování ­(i když souhlasím, že by mohlo být méně silné­), ty snímky určitě patří k nadprůměru a jsou použitelné i pro profesionálnější použití. Mám spoustu prodaných fotek z telefonu a mohu jednoznačně říci, že fotit můj telefon takto, tak by to byla paráda.

Tak to přidejte. Tohle opravdu velmi dobře fotí hlavní kamerkou. Ultra­-širokoúhlá je poněkud neostrá v rozích, ale vzhledem k tomu, jak fotí klasický mobil střední třídy širokoúhlou kamerkou, tak tohle je výrazně lepší. Teleobjektiv... jedna z málo dobře použitelných telekamer v telefonu, mnohem lepší než třeba v Galaxy S22. Že to má 2­-3 použitelné objektivy místo jednoho, jak je u mobilů střední ­(i vyšší­) třídy zvykem, je podle mě dost solidní výhoda. Chtělo by to ale vidět více fotek s jemnou kresbou, tam by se to patlání mohlo ukázat jako hodně silné, ale na snímcích tohoto typu to vypadá velmi dobře.

A co je na nich vidět? Odkdy se kvalita fotoaparátu dokazuje na fotografiích s digitálním zoomem? To bude patlat vždycky všechno.

1, Co je na tom špatně? Propána, je to foceno za špatného světla v interiéru. Tam někdo čeká, že to z telefonu bude bez šumu? To bych nečekal ani u APS­-C.
17,18, Ano, patlá to. Ale v zásadě to není rozpatlané tak, že by to byl nepoužitelný snímek. Naopak, jak jsem říkal už mnohokrát, tohle se dá bez problémů poslat na fotobanku bez toho, aniž byste to musel zmenšovat na minimální 4 MPx, aby to vzali. A to i z JPEGu. Pokud někdo chce kvalitně fotící telefon, tak Magic5 Pro je jasně jeden z nejlepších telefonů na trhu.

Ale proč tu pořád taháte fotky z teleobjektivu a navíc některé ještě s digitálním zoomem? Říkám to znova, fotka s 3x digitálním zoomem bude vypadat blbě i ze středoformátu, na tom přece nemůžete nic ukazovat. Navíc na to, že je to teleobjektivem ­(s malým senzorem­), tak jsou ty snímky opravdu velmi dobré. Patlat to patlá, to ano, ale alespoň to patlá docela hezky. Tohle Vám např. na fotobanky vezmou úplně bez problémů.

Jenže problém je v tom, že tady se vytáhla fotka z pidi snímače a ještě s 3x digitálním zoomem. S 3x digitálním zoomem bude fotka vypadat špatně i ze středoformátu. Osobně bych to odšumování stáhl také trochu dolů, ale celkově musím říci, že tohle je velmi dobrý výsledek.

"U toho 200 Mpx je to pak navíc úplně jasné­"

O jakém 200MPx snímači to mluvíš?

Mně osobně to přijde vzhledem k podmínkám výborné a nedělám si srandu.

1, Je to foceno teleobjektivem, tedy nějakým mikročipem ­(podle údajů se zdá, že 1­/2,5­").
2, Asi jste si nevšiml, ale ten snímek je s 3× digitálním­(!­) zoomem. Uvědomím­-li si, že tohle je výřez odpovídající cca 1­/7,5­" čipu ze zdrojových 5,5 MPx interpolovaných na 12 MPx, tak přes Honorem spíše smekám. Trochu méně patlané by to mohlo ­(když si např. otevřete snímky z telekamery bez digitálního zoomu­), ale jinak je to rozhodně jeden z nejlepších tele modulů v telefonu, které existují. Z tohohle bych se nebál dát fotky na fotobanky.

Jestli je tam nějaký slabší modul, tak je to ten ultra­-širokoúhlý, jeho rohová ostrost není zrovna zázrak, ale i zde jde o docela nadprůměr.

Jenže ten OPF snímač má už fungující prototypy.

Většina AMOLED ­(pokud jde o monitory­) prochází obnovovacími cykly nebo mírnými posuny UI. Jednou za čas se projede obnovovací sekvence, která by to měla potlačovat. U notebooků si ale nejsem vědom, že by se to dělalo. Dá se tomu ale i předcházet uživatelsky ­(tmavé pozadí,...­)

"tak jen jestli to někam pokročilo, anebo si člověk musí ​­(zbytečný e​­-waste​­) každý 2 roky měnit stroj?­"

Tak ta životnost se zlepšuje ­(měly by být 5+ let­), ale pokud by už došlo k tomu vypálení, tak stále není nutno vyměňovat notebook, když je možné vyměnit jen displej. Každopádně AMOLED je asi mrtvá technologie, v budoucnu to podle všeho nahradí Micro LED, která tyto problémy nemá.

Ve Windows jsem takovou volbu neviděl. Je ta synchronizace opravdu tak důležitá? Všimneš si toho vůbec?

Udělat objektiv s AF při této světelnosti a ohniskové vzdálenosti není jednoduché ­(není to jen přidání motorku­). Ostatně ani samotný Nikon neudělal svůj Nikkor 58mm F0.95 s autofokusem. Důvodem bylo, že aby to fungovalo, při těchto parametrech kvůli kombinaci zaostřovací optiky ­(členů­) a motorku ­(motorků­) pro jejich ovládání by to dle slov Nikonu bylo příšerně obrovské ­(už takhle to má 15 cm na délku a 2 kila­).

No mají to tam docela zmateně napsané. Na jednu stranu píšou, že to je už dostupné v USA a Japonsku, na druhou stranu ale také píšou, že cenotvorba bude teprve jen zveřejněna. Jak to pak může být někde dostupné, když nestanovili cenu? Takže těžko odpovědět.

Noční scéna ne, ale ty objektivy jsou tak moc odlišné, že to se opravdu nedá srovnávat. O 50% větší dosah je obrovský rozdíl ­(nejen pro obraz, ale i pro cenu­), nemluvě o světelnosti. Pak se není čemu divit, že je to taky lehčí. Propána, 400mm F8 je 5cm otvor, 600mm F6,3 je 9,5 cm!!! To je dvakrát tolik. Srovnatelná čočka bude objemově zhruba 7krát větší! To opravdu není srovnatelné.

Nejsem si jist, zda v této kolekci skončilo 100 % všech snímků, které ti fotografové vyfotili, aby to šlo takto spočítat.

A při jaké světelnosti? Panasonic má např. kompaktní 20­-60mm pro FF ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-panasonic­-lumix­-s­-20­-60mm­-f3­-5­-5­-6­/8731­) Ale je to F3.5­-5.6.

"Dobře, mají tam záruku jen jeden rok, ale to přece není důvod k tomu, aby to tu bylo skoro dvakrát dražší.­"

Jenže ta americká cena neobsahuje DPH, na to pozor. I tak je to obrovský rozdíl, ale nezapomínejte na to.

V zásadě máte pravdu. Tohle je trochu problém spojování češtiny a angličtiny, kdy v angličtině slova dobře fungují sama o sobě ve zkratce, ale v češtině už tak moc ne. Typickým příkladem je dioda LED nebo displej LCD. Je stejná blbost to tam psát v češtině jako v angličtině ­(protože to slovo už obsahuje ta zkratka, tak nač to tam mít dvakrát­), ale přece jen v té češtině je to přesto jaksi přirozené ­(člověk za tím tolik necítí ten seznam slov ve zkratce jako v angličtině­).

Když napíšete modul Camera Module... je to takové moc ­"modulové­". Když tam zase neuvedete to české slovo, tak máte název, ale tak nějak tam chybí co to vlastně je. Tohle je vždycky boj, který nemá v češtině ideální řešení. Podívám se na to, zda to půjde nějak smysluplně upravit ­(v sekcích, kde jsem nepoužíval spojení s Camera Module, jsem vždy používal modul a ne fotoaparát­). Díky za názor.

Tak toto je ale individuální. Pokud to bude začínat na 28mm, tak třeba osobně na to asi nepřejdu ­(pomalu začínám vybírat nový systém a nějaký 5x zoom a více s začátkem nanejvýš na 24 mm je pro mě aspoň prozatím podmínkou­). To spíše bych koupil 24­-105mm a oželel zoom než 28­-200mm, a to se mi dlouhé ohnisko hodně hodí. Bude­-li to začínat na 28mm, zbytečně by nahrával Nikonu, který má 24­-200mm, Canonu a Sony, kteří mají dokonce 24­-240mm.

"Podle mě to je trochu problém ​­"Co bylo dřív? Vejce nebo slepice?​­" ­"

Je a není. Je potřeba si uvědomit, že omezení DSLR ze strany výrobců bylo až reakcí na pokles prodejů, takže tady je to naprosto jasné. O tomhle není potřeba vůbec diskutovat, co bylo prvotním krokem. Pochopitelně to, že ty prodeje dále takto rychle klesají, je způsobeno nyní primárně tím, že se v této oblasti neinovuje, ale celé to odstartoval pokles prodejů, ne omezení nabídky. Dnes už je to jen roztočená spírala, kde jedno podporuje druhé.

Centrální a globální závěrka jsou dvě úplně rozdílné věci. Ta první je mechanická věc, druhá čistě elektronická na úrovni čipu.

No a o to právě jde. Ceny použitých přístrojů rostou a kvůli svému stáří vyžadují servis ­(nemluvě o někdy nedostupných dílech­). Pentax chce proto přijít s novými přístroji, které tento problém použitých přístrojů mít nebudou.

Pokud máte správně seštelovanou zrcadlovku, tak to nemusí být takový problém. Já se třeba jako recenzent pracoval s mnoha různými konfiguracemi těl a objektivů a mnohokrát jsem se setkal s kombinacemi, které neostřily správně ­(navíc občas to ani vůbec nedávalo smysl, co dobře ostří s čím­). Pokud navíc levnější zrcadla ani neumožní uživatelské seřízení, tak je to na servisní zásah, a nezbývá než doufat, že se to zase v budoucnu nerozhodí. Ono ani laborování s tím štelováním, pokud tam je, není úplně legrace, obzvlášť když si to člověk může odpustit.

Nicméně musím podotknout i to, že jsem se setkal s CSC, která špatně ostřila dokonce i na onen čip, kterým fotila.

"který do 1 sekundy potřebuje nutně cvaknout šampon po tmě v koupelně­"

To opravdu nepotřebuju. Tohle používám jako aspoň trochu standardizovaný test toho, jakou kvalitu má hledáček a autofokus.

Zajímavé na celé věci je, že dokud CSC byla horší než DSLR, tak přesně tyto vlastnosti byly naprosto stěžejní k tomu, aby se na tom shazovalo CSC. Ale jak je v tom najednou lepší CSC, najednou to nikdo nikdy vlastně nepotřebuje.

"DSLR D780 v LV ​­-7 EV­"

Jak sám podotýkáte, v live view. Přes hledáček ­-3 EV. Jasně, že se najde nějaká DSLR, která bude lepší než nějaké CSC, ale na tom to snad nebudete stavět, ne? AF u DSLR bývají obecně méně citlivé než u CSC. Také se můžeme podívat Z9, která umí ­-6,5 EV a v režimu hvězd ­-8,5 EV. Lumix S1­/S1R od ­-6 EV, EOS R6II ­-6,5 EV, EOS R3 ­-7,5 EV, EOS R5 ­-6 EV, EOS R7 i RP ­-5 EV, X­-H2S, X­-H2, X­-T5, X­-T4 ­-7 EV ­(F1,0­), A7R V, A1 ­-4EV ­(F2­), A7S III ­-6 EV ­(F2­)

DSLR: EOS 1DX III ­-4 EV, EOS 90D a 5D IV ­-3 EV, D6 ­-4,5 EV, D850 ­-4 EV, D7500 ­-3 EV, K­-1 II a KF ­-3 EV, K­-3 III ­-4 EV, v průměru jsme někde kolem ­-3,5 EV

"Pokud ti tvá kosmetika utíká z koupelny po 1 sekundě­"

Zajímavé, že se vždycky argumentovalo tím, že 0,05s zpoždění EVF zničí u CSC snad každou fotku, ale najednou nevadí čekat minutu na akomodaci oka.

"V EVF zašuměný hnus, manuální ostření nemožné­"

Možné to je, a to docela bez problémů. na rozdíl od OVF. Nevím, jaké EVF jste naposledy zkoušel, ale rukama mi prošlo už hodně CSC a u těch lepších s tím není nějaký nepřekonatelný problém.

"autofokus se ani jeden nechytá.­"

Ale no tak, ­-5, ­-6 EV už dneska fotoaparáty zvládají. A ano, některá moderní CSC v tom zaostří, je­-li tam něco aspoň trochu výraznějšího ­(třeba ta kosmetika ve světlém obalu­).

"Můžu čekat i déle, ale pak už to lepší vidění není tak výrazné jako po té první minutě. ­"

A není jednodušší fotit v první sekundě?

"v těchto šílených podmínkách na ISO800, f1,8, čas 25 sekund­"

Nebo taky ISO 12800, 1,6 sekundy a s mechanickou stabilizací to člověk vyfotí i z ruky. Ano, je otázkou, kdy je vůbec užitečné něco takového fotit.

"i když 5 minut je taky hňupovina a chce to asi k očnímu. :­)­"

Krátký výlet na Google. Cituji:
"Zdravé oči potřebují přibližně 25 minut na to, aby se přizpůsobily tmě.­"
"Oku trvá přibližně 20 minut aby se přizpůsobilo nedostatečnému osvětlení, naopak mu trvá přibližně 5 minut adaptace na světlo­"
"Lidé s normálním zrakem se mohou přizpůsobit slabému světlu za 15 až 30 minut­"
"Za 10 minut se nám objeví nápadně více hvězd, ale adaptace na slabé světelné zdroje není ještě stále skončena.­"
"Čípky dosáhnou maximální citlivosti během pěti až sedmi minut, zatímco tyčinky potřebují od třiceti do čtyřiceti pěti minut a někdy i více.­"
"adaptace dvoufázová, plná adaptace po 40 až 60 minutách­"
"Oko má velkou přizpůsobivost a základní akomodace ­(přizpůsobení tmě­) trvá 15­-20 minut, dlouhodobá až 40 minut.­"

Myslím, že jsem to s těmi 5 minutami asi opravdu hodně podstřelil. Myslel jsem, že je to rychlejší.

Při recenzích to obvykle testuju tak, že vejdu do neosvětlené koupelny ­(ke které vede tmavá chodba­), takže je tam i ve dne pěkná tma. Okem tam jde vidět obrysy kosmetiky s bílým obalem, ale např. počty kusů v těch tmavých bych nedokázal spočítat. S DSLR nevidím v hledáčku skoro nic ­(ale už dlouho jsem žádnou DSLR netestoval a myslím, že už ani nikdy nebudu­) a rozhodně bych nebyl schopen s jistotou na to manuálně zaostřit, a to asi ani po 5 minutách. A myslím, že ani po 30. Moderní CSC sice poskytne sekaný a zašuměný obraz v hledáčku, je ale natolik prosvětlený, že umožňuje manuální zaostření a navíc to ani není zas až tak složité ­(rozhodně to není hra na náhodu typu ­"bude to tady asi někde uprostřed­").

"Prostě oko se přizpůsobí.­"

A to budeš čekat 5 minut, než v tom něco uvidíš? Pokud vůbec?

"Neříkám, že to bude jak ve dne, ale úplná tma? To asi taky ne, co?­"

Co jsem fotil se zrcadlovkami, a že jsem jich na test měl spousta, tak za špatného světla šla pozorovatelnost v hledáčku dost rychle dolů. EVF to dokáže softwarově dost dobře přisvětlovat, byť je tam pak hodně šumu. Zatímco v hledáčku zrcadlovky jde vidět méně než okem, naopak v EVF může být vidět více než okem.

Tohle bych ale neházel automaticky na CSC, ale spíše na typ baterky a konkrétní foťák a práci s ním. Během recenzí jsem se cosi nafotil s různými koncepcemi fotoaparátů v nejrůznějších mrazivých podmínkách, a že by tam byla obecně nějaká zásadní citlivost na teplotu u CSC, jsem si nevšiml. U některých ano, u některých ne. Asi největší citlivost na chlad jsem si všiml u kompaktů Sony RX100 posledních řad. Zatímco první generace RX100 fotí chlad nechlad skoro pořád stejně, další generace s toutéž baterkou kapitulují skoro okamžitě ­(což je třeba i tím, že už to nenatáčí jen FHD, ale 4K, nedejbože slow­-motion­). U CSC může záležet na frekvenci hledáčku, nastavení úsporného režimu,... Také je otázkou, jaké jsou využívané schopnosti DSLR a jaké jsou u CSC.

Njn, výpočetní fotografie v telefonech, to je velká věc. Pokud jde o rodinu a ostření na lidi, tam bude fázové ostření u Nikonu lepší, nicméně osobně jsem s ním nijak zásadní problémy neměl ­(jenže já moc takové dynamické děje nefotím­). Každopádně pokud chcete něco profesionálněji vypadajícího, je dobré u toho Panasonicu zamknout u videa ostření poté, co zaostří autofokusem. Ve dne OK, ale za horšího světla má větší tendenci se rozjíždět. Počítejte dále s tím, že 4K60p je u většiny fotoaparátů řešeno ořezem. Zatímco 4K30p vyčítá z plné plochy čipu, 4K60p je většinou přímý 4K výřez ­(tedy s výrazným crop faktorem, tohle třeba nemá ona GH6 nebo S1R ­- resp. v malé míře­). Tohle bude hodně těžký výběr.

Tak ono obojí je vhodné na obojí. GH6 má pár profi video funkcí, ale většině lidí bude i na video stačit ta S5. Tam je to spíše o tom, co je pro Vás důležité v tom videu ­(a zda Vám náhodou nestačí to, co mají ve videu oba společné­). Pokud kvalita videa za horšího světla, tak S5, pokud slow­-motion video, tak GH6. Pokud širokoúhlé video ve 4K60p, tak GH6... Fotky umí oboje velmi slušné, hodně pomůže i stabilizace. Ale pak je to zase o tom, zda chcete menší hloubku ostrosti nebo kvalitnější fotky při dynamických dějích za slabšího světla, tak S5. Tohle se opravdu nedá jen tak říci. To si člověk musí sepsat požadavky a rozhodnout se, čemu dává větší váhu. Sám nevím, pro co bych se rozhodl, ale myslím, že pro mé požadavky bych šel např. spíš asi do GH6 než S5. Ale ty moje nemusí být stejné jako ty Vaše.

Nikon Z6 II je dle mého názoru také hodně dobrá volba. Ono dnes v bezzrcadlovkách v podstatě žádná špatná volba ani není, je to jen o tom vybrat vhodný přístroj ke stanoveným požadavkům.

Takové objektivy se zpravidla v setech neprodávají. Každopádně ano, cena je dost sebevědomá, ta by mohla být aspoň tak o třetinu nižší, když se dívám na běžné ceny jiných podobných řešení.

Ty aktualizace u čínských nemám moc zmapované, ale to také může záležet na hardwaru ­(někdy prostě nepustí HW podpora daného chipsetu nebo jiné omezení, což bylo významným limitem zejména v historii­). Z takových lepších značek můžu zmínit např. to, že Galaxy S3 mini se dostal oficiálně ze 4.1.1 jen na 4.2.2, ale to byl asi extrém. Takže ono to občas není žádný zázrak ani u těch největších nečínských výrobců.

" Jak mohou zákazníci chtít levné přístroje když dlouhé roky žádné nejsou.­"

Ale tu se přece nebavíme o současnosti. Podívejte se sem: https:­/­/www.digimanie.cz­/prodejnost­-fotoaparatu­-jsou­-kompakty­-minulosti­/6758­/galerie­/prodeje­-digitalnich­-fotoaparatu­-rocne­-do­-2015 Ten graf končí v roce 2015, je historie 7 let zpět. Vidíte tam ten obrovský propad modré linie do roku 2015, která začala klesat v roce 2011? A teď trochu kontextu. V podstatě první výrobci začali opouštět vývoj kompaktů v době, která na tom grafu ani není. Takže je očividné, že to není tím, že by výrobci nevyráběli levné kompakty, když v letech 2016­-2018 ­(znovu, která ani není na tom grafu!­) teprve přestávali uvádět nové modely. Stále je ale prodávali a mnozí ještě do roku 2018 pořád uváděli nové, nicméně prodeje byly už v roce 2015 pod pětinou.

Tak a teď ty roky 2013­-2015. Pojďme si připomenout, co se tehdy dělo. Rozjela se výroba 1­" profi kompaktů, ve větším se objevily i levnější malé kompakty s F1,8 objektivem, i spotřební modely dostaly RAW, mnohé dostaly Wi­-Fi a dotykové obrazovky, kapesní ultrazoomy se dostávaly až na 40x zoom,... To bylo naprosto zlaté období v tom, co se dostalo na trh kompaktů. Nikdy nebylo v kompaktech tak dobře jako v letech 2013­-2015. A dívejte na ten propad. Čísla mluví jasně. Je naprosto jasně vidět, kdo reagoval na koho.

"Mimo Canon neexistuje dnes žádná ,zdravá firma,­"

Tak se podívejte na ty výsledky. Dá se čekat, že některé firmy to s fotoaparáty zabalí, nedivil bych se třeba Pentaxu, moc si nejsem jist u OM System. Ale ti ostatní jsou na tom poměrně dobře. Proč? Protože se soustředí na high­-end. A zde pozor. Úplně Vám uniká to, že fotoaparáty v poslední době extrémně staví na videu. Nevšiml jste si, že v podstatě začaly likvidovat trh s kamerami? Máte pravdu, že zaměřit se na úzkou skupinu není dlouhodobě udržitelné ­(a pokud ano, pak za brutální cenu­). V tom já souhlasím. Ale úplně jste opomněl to, že skupina pro fotoaparáty se nezmenšuje, protože vedle kategorie profi fotografů nyní integruje i kategorii videa.

Naprosto souhlasím, že kompakty a DSLR jsou mrtvé. Tam prostě už cílovka není a vyrábět to pro ně by byla ekonomická sebevražda. Fixní náklady by se v tom nikdy nerozpustily a bylo by to ukrutně drahé. Proto mají na krajíčku i levné bezzrcadlovky. V tom také souhlasím. V čem ale nemohu souhlasit je to, že si výrobci vykopali sami hrob. Jak vidíte výše, zákazníci začali kašlat na výrobce fotoaparátů o dobrých 5 let předtím, než na to výrobci začali reagovat, a kdy jim ­(především v kompaktech­) doslova snášeli modré z nebe.

"Ale drtivá většina je nikdy nekoupí a nepotřebuje.­"

A já snad tvrdím někde něco jiného?

Už je to správně v milimetrech. Díky.

"EXIF se dá upravovat, tak je velice pravděpodobné, že i tento nový systém nebude neprůstřelný.­"

Jak tyto dvě věci spolu souvisí? To je jako říci, že když je textový soubor jednoduché upravit, tak kvůli tomu nemůže fungovat systém jakýchkoli digitálních podpisů.

"docela negativní názor na autorská práva, jejich aplikaci a generování zisků ​­(zvláště těch nepřiměřených​­) na činnostech, jenž nejsou společensky přínosné­"

Že autorská práva nejsou ve všech ohledech ideálně používána, to je bezpochyby pravdou. Proč by to ale měl být koníček? To si jako koníček natočíte 3hodinový velkofilm? Nebo že Vy se nedíváte na filmy, tak to považujete za méněcenné? Analogicky pro hudbu a jiné umění.

Je např. digitální podpis aplikace, kterou si stáhnete na internetu, zbytečná komplikace?

"Jestli myslíte že běžný Američan dá 4000$ za něco podobného,tak mám pro vás špatnou novinku...NEDÁ. ­"

On to také jaksi není fotoaparát pro běžného Američana :­-­)

"A hrob si vykopali sami výrobci.Jejich škoda...­"

Naopak, výrobci z toho hrobu lezou ven, protože se chytají toho, kdo jim podává pořádné lano a ne stébla trávy.

"Takže ano, koupí ho velmi ale velmi omezená skupina zákazníků a co hůře neustále se zmenšující.­"

Jenže je to ta skupina zákazníků, která je ochotna si ještě fotoaparát koupit. Propána, to je takový problém se podívat na čísla prodejů a finanční výsledky výrobců fotoaparátů? Každý měsíc tu o tom vychází článek a v podstatě každý měsíc ta čísla říkají totéž. Levné fotoaparáty chtějí tak lidé v diskuzích, ale ne reální zákazníci ­(prodeje levných fotoaparátů brutálně spadly ještě v době, kdy byl jejich vývoj překotný­). Stačí se podívat tak 3­-5 let zpět. Spousta výrobců nemalé ztráty, u některých hrozba bankrotu. Zbavili se kompaktů, levných fotoaparátů a jeden nový high­-endový fotoaparát za druhým láme žebříčky prodejnosti napříč všemi výrobci a překvapují výrobce tím, jaký je o ně zájem. Z firem na pokraji bankrotu jsou dnes zdravé rozumně ziskové společnosti. Opravdu přestaňte zavírat oči před realitou. Čísla to jasně ukazují. To není žádné, co by kdyby. To ­"kdyby­" jsme tu už před pár lety jasně viděli.

"ale už nemají jak touto cestou dokázat, jestli se fotilo něco nereálného­"

Jenže to také není účelem. Tohle prokazuje, kdo je zdrojem ­(podobně jako digitální podpis aplikace, kterou si instalujete do operačního systému­).

"Nebo jej to umožní ​­- a pak je to tuplem k ničemu.­"

Chtělo by si to přečíst článek. Postproces to samozřejmě umožňuje, protože to také ukládá informace o úpravách. Pokud to upraví někdo, kdo to upravit nemá, v manifestu to bude vidět.

"Využívat to bude především státní propaganda, která tak bude dokazovat svoji ​­"pravdu​­".­"

Je to v podstatě lepší digitální podpis. Stejně jako máte podepsanou aplikaci pro Windows. Ta se podepisuje např. proto, aby uživatel, až si stáhne aplikaci, věděl, že je od origo zdroje a ne od někoho, kdo vyrobil falešnou aplikaci třeba s virem. Pokud tam podpis není a čekal byste ho, pak je větší podezření, že to není od zdroje, od kterého se tváří, že to je.

Jedna věc je vepsání informací do metadat a druhá věc je jejich řádná ochrana ­(která je u stávajících řešeních nedostatečná­). Tohle má přinést ­(v ideálním případě­) široce uznávaný bezpečný multiplatformní standard a rozhraní k němu.

Tohle ale není zápis copyrightu do EXIFu, což i fotoaparáty dělají už léta. Těžko to může roky dělat každý mobil, když první specifikace tohoto formátu vyšla počátkem letošního roku.

No takhle to fungovalo doposud, ale má to své limity. Představte si třeba to, že ten kůň běží ­(např. tak, že vidíte jeho bok­) a pak změní směr ­(najednou třeba směrem k Vám­). Klasický způsob v ten moment začne mít problémy, protože to, co zachytil AF bod v okamžiku zahájení sledování, už zdaleka neodpovídá tomu, co vidí teď. A právě tady mohou ty nové systémy hodně pomoci obzvlášť je­-li tam nízký barevný kontrast.

Klasický způsob, kdy sleduje zamčenou oblast, to je jednoduché jako facka. To v Javě nebo C++ naprogramuju za hodinku ­(na tomto principu jsem si např. naprogramoval stabilizaci videa­). Problém ale je, když je to nekonzistentní objekt měnící svou polohu, tvar, velikost.... Tam už tradiční metody zachycení začnou mít problémy, jak postupně upadávají ty záchytné body, kterých se dá držet. Velikost a rotace jsou asi nejjednodušší, ty ostatní ale mohou činit větší potíže.

Ty armády hlavounů především zajišťují to, že máš šanci si koupit vůbec nějaký fotoaparát. Jenže ty prostě nikdy nepochopíš, jak funguje podnikání, a že si nemůžeš donekonečna dotovat ztrátové produkty.

"jejich důvody řešit nechci­"

Jenže to právě musíš. Protože právě ty důvody ovlivňují to, jak to je dnes.

"Perfektní ukázka reality dnešní doby. ­"

A ono to snad v minulosti bylo jinak? Vždycky byly všechny produkty přesně takové s takovým mixem vlastností, jaké jsi je chtěl mít?

Jako vždy, tohle záleží na tom, jaké máš priority. Takže ano, někomu se to může i vyplatit.

Ještě bych chtěl podotknout, že Shutterstock nezveřejnil, jak přesně se to bude počítat. Tohle byl spíše takový nápad. Přesný způsob ­(a výši provizí­) teprve zveřejní a uvidíme, zda to bude příjemné nebo nepříjemné překvapení. Obvykle to bývá nepříjemné.

V zásadě něco na ten způsob. Tohle je hra velkých počtů, takže ono na jednu stranu se to může zdát málo ­(ono to i bude výrazně méně než 0,001 USD­), jenže zase musíte počítat s tím, že ten snímek bude použitý mnohokrát.

Příklad. Shutterstock prodá milion fotek koček. Vaše fotka kočky bude v tomto milionovém počtu 10krát, dostanete celkově třeba 2 USD. No ale když Shutterstock prodá milion fotek koček vygenerovaných AI a Vaše fotka bude použita ke generování všech těchto milion fotek, tak při provizi 0,000002 USD za fotku byste byl na 2 USD také. Čísla si pochopitelně vymýšlím. V zásadě to bude nevýhoda pro ty, kteří mají kvalitní fotky, protože ti by ji prodali samostatně mnohokrát za více peněz ­(třeba 1000krát za celkových 200 USD­), než když bude jen součástí nějakého velkého balíku, ze kterého se to natrénuje ­(a dostane jen 2 USD­). Ve výhodě budou nejspíš ti autoři, kteří mají široký tematický záběr a jejich fotky budou používány při generování téměř čehokoli. Ale to je jen má domněnka. Uvidíme v budoucnu.

"No, jak souvisí historický kontext a kupní síla s tím, jestli se to podniku vyplatí nebo ne.­"

Jak říkám, opravdu nejsi schopen uvažovat v kontextu. Vysvětloval jsem ti už mnohokrát, proč těch kompaktů dnes musí být miliony. Pokud snížíš cenu ­(a ty kompakty byly v poslední době opravdu za pakatel vůči tomu, kolik stály v minulosti ­- on je rozdíl, zda si ho můžeš dovolit z měsíčního nebo týdenního platu­), tak musíš rozpustit fixní náklady ve větším počtu kusů. Jednoduše řečeno, pokud to má mít nízkou cenu, musíš toho prodat brutálně moc a naopak. Já nechápu, jak tohle někdo nemůže pochopit.

Takže ano, těm firmám by dnes také stačily menší počty. Ale také by ten kompakt nestál 10 tisíc, ale několik měsíčních platů, abys v něm rozpustil především ty fixní náklady. A tohle je právě to, co dělá Leica. Ta nejede na množství, ale na exkluzivitu. To ale současně znamená, že ty ceny musí být brutální, a přestože více převyšují výrobní náklady ­(tyto marže jsou vysoké­), fixní náklady rozpuštěné v menším množství kusů to doženou.

A analogicky to funguje i pro zrcadlovky a CSC. EOS 300D stál v roce 2003 900 USD. V řeči dnešních čísel je to 1450 USD. Dneska obdobný Canon seženeš za 600 USD. Opravdu ti nepřijde divné, že to vlastně stojí méně než polovinu toho, co kdysi? Vždyť jsem ti tu ty výpočty už psal tolikrát.

"No právě. A stačilo jim to. Dnes spadne počet z vyšších milionů na nižší miliony a začínají balit. ­"

Tobě fakt ekonomika podniku nic neříká. A už vůbec ne historický kontext, ceny, kupní síla,...

"ale je otázka, zda bylo nutné tuto predikci vyslovit tak brzy.­"

Spíš pozdě, ne? Nikon to pozdní vyslovení této ­"predikce­" málem položilo.

No už tehdy byla Leica v high­-endu a měla svůj ­"status­", který se od té doby posunul ještě dál. Jenže když už chceš porovnávat počty vyrobených kusů, měl bys to porovnávat s ekvivalentními přístroji v té době. Je to fotoaparát s výměnnými objektivy, takže s jinými dálkoměry ­(přinejhorším s SLR­). A třeba Nikon v té době prodával vyšší desítky tisíc kusů ­(příp. u některých nižší stovky tisíc­) ročně u jednotlivých modelů.

"V automobilech se moc nevyznám, ale řekl bych, že ti lidé s nimi jezdí.­"

To pochopitelně záleží na konkrétním člověku, ale mnoho lidí to má jako sbírku ­(a ano, jsou takoví, kteří jich mají hodně, ale velmi rádi je také provětrají­). Když se pak díváš na různé aukce, není vůbec zvláštní, že třeba 20leté auto má najeto jen pár tisíc km. A čím exkluzivnější edice auta to je, tím větší je šance, že to nikdy nebylo na silnici. Teď se třeba dívám na posledních 25 aukcí Ferrari F40. 6 z nich má najeto méně než 3000 mil.

"taková ta typická Leica ze sběratelské edice za cca půl míče, tam je jasné, že s tím nikdo fotit nebude, alespoň ne první majitel. ­"

Tak jestli ne první majitel, tak ten druhý už vůbec ne. Pokud máš něco limitovaného, co nebylo použito, tak bys byl blázen, kdybys to jako druhý majitel používal. To kupuješ jako investici a je úplná blbost to použít, abys svou investici znehodnotil. Proč se krabičky se starým Mariem prodávají za milion USD? Protože dnes je vzácnost mít něco tak legendárního v původním obalu. Kdybys za to ten milion dal a rozbalil to, tak už to za milion neprodáš. Proto má Leica také standardní edice, které se v některých případech používají, a pak limitované edice, které míří spíše na sběratelské a investiční účely.

"To je v průměru zhruba 10 tisíc za rok. Počet prodaných kompaktů se počítal v milionech­"

No ale tak to spolu souvisí, ne? Příklad třeba Ferrari. To ani nechce vyrábět více aut, protože pak by ztratilo exkluzivitu, měl by to ­"každý jouda­". Ostatně nejvyšší modely neprodají jen tak někomu, musí to být zákazník, který už několik Ferrari měl, opravdový fanoušek... Zájem by byl, je spousta lidí, kteří by měli ty peníze na to si to koupit. A přesto jim to neprodají, ačkoli jim mávají penězi před nosem. Jednoduše proto, že by to pak ztratilo tu exkluzivitu. Uvědom si, že s navýšením produkce se snižuje vzácnost dané věci, což je přesně to, co nechceš, když chceš být exkluzivní značkou. Myslíš, že supersportovní auta se vyrábí v tak malých množstvích, protože lidé na to nemají peníze? Ne, ty edice jsou záměrně omezené, aby to bylo něco exkluzivního.

Není cílem každé firmy vyrábět více. Jsou prostě lidé, kteří chtějí mít něco, co jiní nemají, a jsou ochotni si za to zaplatit. A jestli pro ně chceš vyrábět, tak logicky musíš mít záměrně vysokou cenu, aby si to nemohl dovolit jen tak někdo. A pokud je zájem veliký, tak ho dokonce musíš uměle omezit, protože pak nebudeš exkluzivní, nebudeš si moci dovolit exkluzivní cenu,... a budeš řadovou značkou pro všechny. Ostatně to teď uvidíš na Mercedesu, který chce odstřelit třídy A a B ne kvůli nezájmu, ale kvůli tomu, aby mohl být exkluzivnější, což mu tyto ­"lidové­" řady děsně kazí.

"Musím se přiznat, že neznám žádný jiný kus techniky, který by ihned po odchodu z výrobní linky nabyl sběratelský účel. Případně mě opravte.­"

Různé věci, které patří do nejluxusnějších tříd, limitované edice téměř čehokoli. Např. některá sportovní auta, hodinky,... Myslím, že nějakou takovou věc bys nasel v mnoha dalších produktech.

No, mít by to mohl. Na druhou stranu, jestli to má být levný vloggovací přístroj, tak mě to zas až tak moc nepřekvapuje ­(naopak bych se docela divil, kdyby to tam dali, to bych čekal, že začnou u vyšší řady, ne u nízké­).

Cena 25 tisíc mi přijde být nesmyslná. Pokud to specifikacemi míří pod ZV­-1 a cílem toho fotoaparátu je přinést na trh levnější vloggovací přístroj, tak opravdu nevidím důvod, proč by to mělo být o třetinu dražší než ZV­-1. Vždyť to nedává smysl. Jestli ZV­-1 stojí 20 tisíc, tak by nemělo smysl, kdyby to stálo více než nějakých 15­-16 tisíc. Nezapomínejme, že třeba maličký PowerShot G9 X Mark II stál necelou desítku ­(tohle bude mít navíc patrně výklopný displej a zdířku na externí mikrofon­), vloggerský G7X Mark III je za 17,5.

Já osobně zatím používám Lightroom Mobile. Ale nevím, zda bude umět přistupovat k druhému modulu ­(na Androidech to neumí­).

Děkuju, opraveno.

"Mne z toho vychádza, že DSLR kupujú hlavne ľudia, čo chcú upgrade z mobilu­"

To si moc nemyslím. Vidím to spíše na to, že jde často o lidi, kteří ještě věří, že jim DSLR přinese kvalitní fotky, ­"protože je to přece zrcadlovka­". A někdy aniž by pořádně dokázali definovat, co to je dobrá fotka.

"robit aj to co uzivatel nechce­"

No ale to, co popisuješ, je, že dělá to, co uživatel chce. Když si přístroj blbě nastavíš a ten se bude snažit dělat to podle tvého blbého nastavení, tak to dělá správně a to, co dělat má. Kdo ví, možná to bude fungovat i plně automaticky a AI bude sama vybírat kompozice ­(to navíc není nic nového­).

On ten patent je popsaný nejasně ­(on také ten překlad z japonštiny nemusí být přesný­), ale pochopil jsem to tak, že uživatel si nastavuje kompozici a selfie tyč upraví svou pozici tak, aby to té vybrané kompozici odpovídalo. Na to potřebuje to rozpoznávání obrazu, třeba vědět, kde jsou tváře,...

Selfie tyč se nastaví podle toho, jak si uživatel nastaví, že chce fotku. Když to budeš držet nakřivo, tak to vyrovná,... když chceš detail na osobu, tak přizoomuje,...

Ne, naopak. Fotograf si to nastaví a selfie tyč se nastaví podle toho, jak si to vybral.

"Jasně, má to tlustší tělo­"

A hlavně tlustější spoušť ;­-­)

"držím to prsty­"

Kolika prsty a kam je dáváš? A kam dáš palec, když tam máš displej? Drtivá většina kompaktů má pro palec maličký grip a v pohodě je udržíš v jedné ruce.

Nevím jak ty, ale já jsem s telefonem s dvoufázovou spouští několik let fotil. A jako že by to byla nějaká výhoda... to bych opravdu neřekl. Od focení kompaktem je to opravdu hodně daleko. Vždyť si to zkus. Vezmi si svůj telefon a chyť ho tak, jako by tam tu dvoufázovou spoušť měl. A jen poklepej na to místo, kdy by ideálně měla být. A jedna dobrá rada, nedělej to nad tvrdou podložkou.

"I spuštění fotoaplikace by mělo svoje tlačítko. Pak by tam bylo jedno konfigurační kolečko, dvoufázová spoušť a třeba jedno konfigurační tlačítko a nebylo by nutné vůbec ​­"šmatlat​­".­"

Sony Xperia 1 IV ­(minimálně ta dvoufázová spoušť tam je­). Proč to obecně neexistuje, není zas až tak udivující. Ono se s dvoufázovou spouští na lehkém telefonu docela blbě fotí. On je opravdu velký rozdíl mačkat dvoufázovou spoušť na půlkilovém fotoaparátu, který je pevně v dlani, než na 200gramovém telefonu, který člověk drží v prstech.

"No a v high​­-endu mezi Androidy se RAW oficiálně nabízí už nějakou tu dobu.­"

Ale tu je řeč o RAWu v neslučovaném rozlišení. A nejsem si vědom toho, že by to Samsung nabízel. Teď jsem tu měl na test Galaxy S22 Ultra ­(high­-endovější telefon Samsung nemá­) a ten RAW do neslučovaného rozlišení neumí. Neumí to v nativní aplikaci a pokud se nepletu, neuměl to ani v OpenCamera. Slučovaný RAW, to je jiná písnička, ale o tom nebyla řeč.

"Přičemž těch pět expozic dá větší hloubku ostrosti, než clona na maximum, o negativních vlastnostech vysokého clonění nemluvě.­"

Ale tady přece nehovoříme nutně o clonění na maximum. Vy také místo F2,8 můžete použít třeba F4 a místo 5 expozic mít jenom 3 a hotovo za 0,3 sekundy. Je tam nějaký ­"sweet spot­", za který už nemá smysl jít, protože byste musel dramaticky začít navyšovat počet expozic, což by vzhledem k rychlosti snímání začalo neúměrně navyšovat délku exponování. Když to přeženu pro vysvětlení konceptu, mít tam třeba objektiv F1,4, tak bychom také mohli argumentovat tím, že to můžeme skládat z extrémně krátkých expozic, ale potřebovali bychom jich tak 15­-20 a fotilo by se to třeba 2 sekundy. Tady je otázkou, zda těch F2,8 už přece jen není za hranou a zda by nemělo např. smysl vyfotit třeba jen 3 expozice při trochu větším zaclonění.

"mam android a vzdy sa v nom dalo fotit do rawu v plnom rozliseni. ­"

To ale může záležet na konkrétním telefonu. Open Camera jsem tu nedávno používal při testech několika telefonů a nejsem si vědom toho, že by některý z nich byl schopen přes Open Camera fotit v plném rozlišení do RAWu. Výsledkem byl RAW ve sloučeném ­(nižším­) rozlišení. Že to umí jeden Android ­(např. ten Váš­), nemusí automaticky znamenat, že to umí všechny. Naopak, většinou je v tom pořádný nepořádek, záleží to na tom, co pro třetí strany pustí samotný výrobce a mnohdy se ve schopnostech liší dokonce i telefony v rámci jedné generace telefonů jedné značky. Navíc, jak sám říkáte, Váš telefon to umí přes aplikaci třetí strany. Apple tohle nabídne nativně.

Jenže on je ten vertikální formát někdy výhodnější než horizontální. Člověk, pokud právě neleží v té posteli, tak je obvykle vertikálně. Zejména pokud máš na videu lidi, tak vertikální orientace videa může být lepší, protože člověk zabírá na videu mnohem více plochy a není tam zbytečně po stranách spousta nevyužitého místa. Já třeba vertikální video moc v lásce nemám, ale někdy to prostě dává větší smysl.

"avšak jeho použití je tak trochu proti běžné zvyklosti­"

To, že je to dosud zvyklost, neznamená, že to bude zvyklost i nadále. Doba je prostě taková, že se video začíná stále více konzumovat na telefonu, který člověk přirozeně drží vertikálně. Dokonce už i některé fotobanky začaly výrazně apelovat na fotografy a kameramany, ať už konečně začnou také produkovat vertikální videa.

"Tam je krátká expozice důležitá a pokud je focus bracketing dostatečně rychlý, můžete si dovolit ho použít bez toho, že byste se musel vláčet s hromadou těžkého příslušenství.­"

No však ale právě o to jde. Dosáhnete sice kratšího expozičního času jednotlivých expozic, ale musíte jich vyfotit více, což při rychlosti sekvenčního snímání znamená spíše delší čas exponování než kratší.

Stále nějak nevidím, jak to řeší problém, nebo v čem by ta lepší světelnost přinášela lepší výsledky. Akorát těch snímků budete muset pořídit více ­(tedy fotit delší dobu, větší riziko, že se to pohne­),... Může to být univerzálnější pro použití mimo makro oblast, to ano, ale u makra nějak nevidím žádný významnější přínos.

A jak focus peaking souvisí s hloubkou ostrosti? Problémem je to, že u makro objektivu je obvykle hloubka ostrosti extrémně malá a je potřeba hodně clonit, aby to bylo aspoň trochu proostřené a nebylo na fotce 99,9% bokehu.

Tak nápad to úplně blbý není, nicméně to už tu bylo několikrát a u fotoaparátů se to nijak zvlášť neujalo. Při každém takovém pokusu to akorát způsobí to, že všichni v diskuzích prskají, proč si výrobce nechává platit za něco, co v tom fotoaparátu fyzicky už dávno je.

Vůbec však nechápu těch tvých 50 %. Tam není skoro nic, v čem by se např. fotografická verze mohla lišit od video varianty ­(co by mohla mít navíc­). Jediné, co mě napadá, je tak ten režim superrozlišení. Ten, kdo točí video, by asi moc pocit toho, že platí za foto­-funkce, které nepotřebuje, neměl. Tam nějak není nic moc zvláštního, co by ta foto­-verze mohla mít navíc. Naopak, to ano.

Jinak fakt nevím, kdes přišel na to, že by profík nemohl dělat obě dvě věci najednou. Dnes je rok 2022 a doba, kdy se obraz hodně překlápí do videa, takže se mnohdy s fotografiemi produkuje i video ­(stačí se podívat, jak moc se změnily i sociální sítě, lidé dnes chtějí konzumovat především video obsah­). Snad všichni výrobci extrémně tlačí do fotoaparátů video, proč asi? Kdyby to bylo tak, jak říkáš, tak by si pro tu profi práci kupovali kamery. Ale oni si kupují fotoaparáty, které zvládnou oboje, protože potřebují oboje. A je nesmysl si kupovat dvě zařízení, když můžeš mít jedno.

"Pokud to vezmu z pohledu obyčejného uživatele, tak nevidim problém ve 4K videu­"

Jenže pro běžného uživatele je iPhone 14, ne iPhone 14 Pro. Ten by měl přinášet výraznější rozdíly ve foto­/video oblasti. Něco tam je, ale mohlo toho být více.

" Kdo má doma 8K televizi nebo monitor?­"

Nepochopení významu 8K videa. 8K video neslouží k produkci 8K videa ­(alespoň ne dnes­), ale ke kvalitnějšímu 4K výstupu. Umožňuje to až 2x zoom bez ­"ztráty kvality­", lépe řečeno s různou mírou oversamplingu. Vzhledem k tomu, jaká žvýkačka je video z Galaxy S22 Ultra v 8K kvůli rolling shutter efektu a jak brutální SW korekce to vyžaduje, se ani nedivím, že to tam Apple asi nedal.

"I ten 4K 120 hz je tak u 1​­/3 pařmenů.­"

Totéž. 4K120p neslouží ke 4K120p výstupu. Cílem je slow­-motion 4K60p, 4K30p nebo třeba 4K24p, případně kouzla s větším počtem snímků. Např. motion­-blur slučováním expozic nahrazující krátké expozice kvůli příliš krátkým expozičním časům...

"Co se tyče 48 Mpx. Snad je to Lepší než čínan od xioami. Měl jsem jako služebák a kvalita dotek a videa docela děs o proti starému iPhone 6S.­"

Tady je otázkou, zda to byl JPEG nebo RAW. On třeba RAW z 50MPx realme ­(ve 12,5MPx výstupu­) byl tak ostrý až do rohů, že jsem s ním fotil raději než s 1­" 20MPx RX100, protože ty 12,5MPx snímky byly prostě lepší.

Vzhledem k tomu, že předchůdce stál 47 tisíc, myslet si, že by se to dostalo přes 60, když Apple většinou napříč generacemi ceny moc nemění...? Teď to navýšení udělal dost kurz dolaru ­(který v minulém roce naopak iPhony 13 příjemně zlevnil­).

Pokud se nepletu, neumí to nativně v aplikaci Applu ­(specifikace uvádí JPEG a HEIF­). Určitě to ale bude umět v aplikacích třetích stran ­(Lightroom Mobile, Camera+ a podobně­). To umí iPhony už od doby první generace SE a 6S.

To já také nevím. Pokud by tomu s limitacemi skutečně tak bylo, dávalo by to smysl z pohledu toho, co jsem psal výše.

Já jen říkám, že se výrobcům nějak nechce do těch světelných objektivů ­(zatímco pro DSLR jsou­), ne že to vím jistě. Soustřeď se spíš na tu první část povídání.

Tak ono tam to počitadlo svým způsobem smysl má ­(asi opravdu nechcete, aby Vám z tiskárny začal spodem téct inkoust­). Co ale smysl nedává, je to, že se to nedá uživatelsky vyměnit a restartovat.

Ono to ale smysl docela dává. Sony otevře systém, je pro to obrovská nabídka alternativních skel a co je výhodou alternativních skel? Obvykle cena, takže přicházíš o trh, kde jsou nízké marže. Ale máš díky tomu rozjetý systém, který dokáže konkurovat i takovému velikánu, jakým je Canon. Co ale získáš omezením? To, že ten profík, který si půjde kupovat nějaký objektiv pro profi práci, kde by ho to omezení fps skutečně pálilo, třeba 80 tisíc zaplatí u Sony a ne Sigmy ­(která takový objektiv pro Sony pro jistotu ani nedělá­). Máš win­-win situaci. Rozjetý populární otevřený systém, který je zavřený v oblasti, kde jsou nejvyšší marže. Vidíme to i v tom, co má Sigma pro Sony v high­-endu. V podstatě nic, nějaká světelná tele­-skla, kde by se ta vysoká fps hodila, tam vůbec nejsou.

Pokud můžeš mít periskop pro zoom, můžeš mít přece periskop i pro pevný objektiv ­(tady je asi zakopaný pes, proč to stále nechápeš­). Bavíme se o stejných rozměrech a o stejném periskopickém řešení pro oboje! Ten zoom tam prostě při stejných rozměrech nedává smysl. Pokud jsi OK s tím, že navýšíš tloušťku a budeš to protahovat přes celý zbytek těla a lámat periskopem, tak totéž, co děláš se zoomem, můžeš udělat i s pevným objektivem a lámat ho periskopem taky v tom stejně tlustém prostoru.

A ten pevný objektiv prostě bude při těchto tebou vymyšlených rozměrech ­(ať jsou jakékoli­) prostě lepší. A je jedno, zda to tělo bude mít 6 mm, 10 mm nebo třeba 20 mm. Ať si vymyslíš tloušťku jakou chceš, při dané tloušťce tam vždycky můžeš narvat pevný objektiv, který bude proti zoomu párován s o něco větším senzorem při lepší světelnosti a lepší optické kvalitě. Můžeš se stavět na hlavu kolik chceš, ale do daného prostoru narveš o nějakých 2,5­-4 EV lepší kombinaci s pevným sklem než se zoomem. Ty výpočty jsem ti tu posílal už několikrát. Tobě to ten periskop ohne úplně stejně jako mně ten pevný. Jenže tam, kde ty do té tvé větší tloušťky s periskopem narveš dýchavičnou s 1­/2,3­" F5,5, difrakcí, větší rohovou neostrostí, většími aberacemi... já bych v tom samém prostoru s toutéž tvojí tloušťkou přes periskop mohl mít pevný 1­/1,7­" F2,8 a o 2,5 EV lepší výsledky. Bavíme se o stejné tloušťce telefonu pro pevný objektiv i zoom!

Pokud jde o rozsah 25­-50mm, tak 1­/1,2­" 50MPx čip bude na 50mm ohnisku mít podobný výřez jako ten tvůj čip, tedy něco kolem 1­/2,3­" při stejném rozlišení. Jenže zatímco ty tam budeš mít F4,5, já tam budu mít F1,8 a o 2,7 EV lepší výsledky. A odzoomováním směrem k 25 mm se akorát zvětšuje míra oversamplingu ­(tedy více detailů, menší šum až o 2 EV,...­), zatímco ty nebudeš mít skoro nic ­(jen o trochu lepší světelnost, takže tak 0,7 EV­). Prostě ten zoom tam fakt nedává smysl.

25­-50mm máš naprosto plynulý zoom oversamplingem a pak tam máš skok na nějaké ohnisko, ve kterém je to zase o něco lepší. Možná ti bude chybět třeba rozsah 55­-85, ale ono pokud zoomuješ, tak většinou stejně na doraz, co to jde.

Aha, takže horší optika periskopickým zoomem nevadí, ale u ultra­-širokáče ano. Jestli chceš mít důraz na optickou kvalitu, popřemýšlej, jak se asi dosahuje ­(a nezapomeň na to, že jestli dáváš důraz na optickou kvalitu zoomu, tak můžeš dát také důraz na optickou kvalitu pevného skla­). A jako poslední, kde máš jaké omezení, co se délky týče? To, co tam máš pro ten zoom, máš k dispozici i pro ten pevný objektiv.

Prostě vymýšlíš nesmysly a nechceš si to přiznat. Vymýšlíš si kdejakou pitomost, dokonce jsi schopen hodit do koše snad 150 let snahy všech fotografických firem, konstruktérů a žádostí fotografů a označit všechna dosavadní pozitiva za nežádoucí, jen aby sis to zoufale obhájil.

Raději o 2,5­-4 EV horší výsledky, jen aby byly všude blbé stejně? :­-D To je vskutku zajímavá logika. Máš zvláštní priority. Mně se ta nevyrovnanost ­(rozlišení, barevných podání, optických vlastnostáí,...­) také nelíbí, v tom jsme na stejné lodi ­(alespoň Apple se to nějak snaží synchronizovat­), ale lepší fotky dostaneš z rozdělených modulů, ne ze zoomu. A já tedy raději dostanu výrazně lepší fotky ­(byť z různých fotoaparátů lepší v jiných oblastech­), než abych je měl všude stejně hnusné a chlácholil se nějakým zoufale vymyšleným argumentem.

A to jsme ještě nenakousli situaci, co s ultra­-širokoúhlou kamerkou? Co kdybys chtěl zoomem pokrýt i tu a tam měl mít zoom 13­-100mm? Ta není pořádně ostrá ani v pevné verzi, co by to pak dělalo v zoomu? Nebo bys měl tvůj zoom, pak tu noční kamerku a pak ten ultra­-širokáč... tedy zase tři objektivy?

Že ty si kvůli kvůli tomu už vymyslíš dokonce i takové blbosti, to bych ani od tebe nečekal. Takže najednou je praktičtější vyšší šum, menší DR, méně detailů, horší optická kvalita a horší světelnost s větší hloubkou ostrosti. Zajímavé. Opravdu velmi zajímavé.

"To bychom nakonec museli říct, kterej blbec vymyslel optický zoom, takovou zbytečnost :​­-​­).­"

Optický zoom zbytečnost není, ale musíš mít na něj prostor. A to v telefonu prostě nemáš. Podívej se na tu LX7. Ten zoomovací objektiv má v průměru skoro 3,5 cm a na délku 6,5 cm ­(a to ještě bez případného hranolu periskopu­).

V kompaktu máš místo, tam ten optický zoom má smysl. Tam nepotřebuješ periskop, objektiv se ti může vysouvat vpřed a být mnohem širší, než je šířka těla fotoaparátu. Tohle ale neplatí pro telefon. Tam to nedáš v ani jednom směru. Ani napřímo, ani periskopem. Tam je pro kvalitu fotografií jednoznačně lepší to dělit na moduly než se to snažit udělat optickým zoomem. A to na obou extrémech.

Ať se dívám jak se dívám, ve tvém zoomovacím případě pořád na všech ohniscích mermomocí chceš vyhazovat několik EV do koše.

1, Široký začátek. Tam můžeš mít 1­/1,2­" 50­/12,5MPx F1,8, což úplně rozdrtí tvůj návrh na 1­/2,3­" 12MPx F3,5 ­- vyhazuješ 2 EV do koše na čipu a 2 EV do koše na objektivu. 4 EV v kvalitě dolů. Jo, tomu říkám výhra. A jako bonus horší optika.

2, 50mm. Z hlavního čipu použiješ cca 1­/2,3­" výřez. Máš tedy 1­/2,3­" 12MPx F1,8. Což zase bude drtit tvůj návrh, kde tam bude 1­/2,3­" 12MPx F4,5. Na čipu žádný rozdíl, na objektivu zase vyhazuješ 2,7 EV. A jako bonus horší optika.

3, 100mm. Máš telemodul. S tím větším hrbem, který jsi navrhoval, by se ti tam vešlo tak 1­/1,7­" 12MPx F2,8. Tvoje řešení přináší 1­/2,3­" 12MPx F5,5. Takže vyhazuješ skoro 0,5 EV na čipu a 2 EV na objektivu. Zase jsi 2,5 EV v minusu. A jako bonus horší optika už i díky difrakci.

Takže joooo, možná na 80mm ohnisku to bude lepší, kde by se muselo hodně řezat. To je fakt výhra, když je to všude jinde o 2,5­-4 EV horší. To fakt nevidíš, že je to úplný nesmysl? Vždyť to přece na těch číslech musíš vidět. V tom telefonu, kde nemáš místa nazbyt, je to výrazně, ale opravdu výrazně lepší řešení.

"To prostě není šťastná koncepce, já bych měl v celém rozsahu např. Kodiaq, to mi přijde praktické.­"

Jenže tebou navrhované řešení není Kodiaq v celém rozsahu, ale při dnešních rozměrech Trabant se dvěma píchlými koly a prázdnou nádrží. Tobě to opravdu pořád nedochází?

Tvůj teoretický návrh je nesmysl. V krátkosti. Pokud jsi OK v tom, že zvětšíš ten prostor, aby se tam vešel třeba periskopický 25­-100mm F3,5­-5,5 s 1­/2,3­" z kompaktu, tak popřemýšlej, co do stejného prostoru narveš ve verzi s pevným periskopickým objektivem. Tam nebudeš mít 1­/2,3­" s F5,5, ale vejde se ti tam 1­/1­/,7­" s F2,8. A hlavní modul bude 1­" s F1,8. Cožpak to fakt nechápeš?

Není sebemenší důvod, abys tam, kde můžeš dát zoomovací objektiv, nemohl dát pevný objektiv minimálně se stejnou světelností a stejně tak velkým senzorem. Naopak, kvůli absenci zoomu se ti tam vejde větší čip a ještě lepší světelnost. Takže výrazně zhoršuješ obraz na obou koncích.

Jak nemůžeš pochopit, že 1­" F1,8 + 1­/1,7­" F2,8 bude lepší než zoom 1­/2,3­" F3,5­-5,5? Nemluvě o optické kvalitě.

"Proč místo toho aby staré či starší modely u kterých je snad dávno zaplacen vývoj a celkové náklady nezlevní na cenově dostupnou hranici či na jejich základech nepostaví nový levný model a místo toho produkt často stáhnou z trhu a nahradí novým a dražším?­"

Důvod jsem Vám vysvětlil už několikrát. I kdyby se výrobce rozkrájel, nepřebije to výhodu jednoho zařízení. Prostě nepřebije. Jakmile kvalita funkce z telefonu stačí, není důvod si kupovat další zařízení kvůli tomu, že to umí lépe něco, co pro daného člověka není důležité. To je jasná otázka priorit. Sám si odpovězte na otázku, zda si budete kupovat lepší produkt, pokud Vám vlastnosti toho stávajícího dostačují. Vždyť je to přece logický nesmysl. S takovou logikou by se kupovala jen ta nejdražší auta, jen ty nejdražší telefony, jen ty nejdražší... Běžný člověk si nebude kupovat audio aparaturu za 20 tisíc, když mu např. stačí ta za 2 tisíce, přestože je jasné, že bude hrát lépe. Ale nadšenec ano.

Vezměme si pár modelových příkladů.

Puberťačka. Bude si přát fotoaparát jako před 10 lety, aby se mohla s kamarádkami fotit na party a pak to házela na sociální sítě? I kdybyste ji dal ten fotoaparát zadarmo, tak si ho dneska drtivá většina z nich do kabelky nevezme. Proč, když má telefon a ten na tyto úkony stačí? I kdyby fotoaparát měl Wi­-Fi ac, svižné ovládání jako telefon,... proč by si proboha brala dvě zařízení, když už jedno, které to umí, má? Kvůli lepší kvalitě fotek, o které můžeme ­(obzvlášť s ohledem na zamýšlené použití­) navíc pochybovat? Vloggerka jo, ale běžná holka? Dnes už opravdu naprosté minimum.

Prarodiče. Doby, kdy babička říkala dědečkovi, ať vyfotí vnoučata fotoaparátem, je pryč. Si je vyfotí sama telefonem a dědeček si už také pro nový fotoaparát nepoběží. I oni už mají telefony a dnes se svými vnoučaty chlubí na Facebooku přímo. Jaká vlastnost fotoaparátu by je mohla přimět ke koupi fotoaparátu? To by musel generovat důchod.

A z podobných důvodů toho můžete vztáhnout v podstatě na celou populaci včetně středního věku, až Vám zbyde jen několik nadšenců, pro které není výhoda jednoho zařízení důležitější než ty věci, které nabízí fotoaparát navíc. Stejně jako u MP3, čteček knih,... Ano, má to proti telefonu výhody. Jsou tyto výhody důležitější než výhoda jednoho zařízení? Pro drtivou většinu populace NE.

Sám si odpovězte na otázku, co by tak ještě výrobce MP3 mohl na MP3 asi tak vylepšit, aby nalákal více lidí? Co by to tak asi mohlo umět, aby se to dostalo zpět z těch mizerných 6 % zpět? Je důvodem tak drastického propadu nekvalita a neschopnost dnešních MP3 nebo prostě jen to, že dnes má každý MP3 na telefonu? Snadno to připojí na net, vytvoří playlist na streamovací službě,... Vy sám jste jim přisoudil proti telefonu jen samé výhody. Tak proč se proboha prodávají v tak mizerných množstvích, když mají samé výhody?

"Zrovna na kvalitu fotek a cenovou dostupnost by asi dost lidí nalákal.­"

Když myslíte...

"A jsme v začarovaném kruhu.Byla dříve slepice nebo vejce? Tedy není nabídka protože není poptávka,nebo není poptávka protože není nabídka?­"

No to právě nejsme. To je ta mýlka. Tady se opět zaměňuje následek a příčina. Ostatně jsem Vám to už psal také. Brutální propady prodeje kompaktů nastaly ještě v době, kdy se kompakty významně vyvíjely ve všech třídách ­(navíc se vedle low­-endových kompaktů začaly objevovat velkočipové kompakty, RAW přicházel do nižších tříd, objevovala se v nich Wi­-Fi, dotykové obrazovky,...­). Výrobci začali s útlumem vývoje kompaktů až nějakých 5­-6 let poté, co se jejich prodeje začaly výrazně propadat. Tady je naprosto, ale naprosto jasné, kde je zakopaný pes a kdo reagoval na koho. Otázka slepice nebo vejce je jasně zodpovězena. Data to jasně ukazují.

https:­/­/www.digimanie.cz­/prodejnost­-fotoaparatu­-jsou­-kompakty­-minulosti­/6758­/galerie­/prodeje­-rocne­-big1.jpg

Propána, podívejte se na graf výše, na tu modrou linku. S útlumem vývoje kompaktů se ve větším začalo v roce 2017. Ten graf končí v roce 2016 a podívejte se, kde je proti roku 2010­-2011. Vždyť to přece musíte jasně vidět, že Vám ta slepice a vejce nesedí o nějakých 5­-6 let. Ta Vaše situace ­"není nabídka­" na tom grafu ještě ani není a dívejte, kde už to bylo ještě předtím, než se začala stávat realitou.

Je to napsáno i v tomto článku v prvním odstavci.

"Pokud tedy současnému stavu fandíš­"

Já jen říkám, že je smysluplnější, než tam rvát optický zoom, který se tam prostě nevejde tak, aby poskytoval lepší výsledky. Nepřesvědčíš mě, že 1­/2,3­" snímač s F3,5 se zoomovacím objektivem bude fotit lépe než 1­/1,3­" ­- 1­/1,5­" s pevnou F1,8, což je dnešní stav. Ani náhodou. 1 ani 2 prostě není pravda. Historie i současnost to ukazuje ­(https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/339079163­). Asi bys nechtěl vidět rozdíly v noci.

3, ­"to by snímač 1​­/2,3​­" strčil do kapsičky dětské košilky­"? Zapomínáš jaksi na to, že tam je díky absenci zoomu F2,4. Se zoomovacím objektivem bys tam měl tak F5, možná F5,6. Tedy rozdíl 2­-2,3 EV a začátek difrakce jako bonus ­(difrakce přes 4,2 pixelu, na tom Samsungu 2,7 pixelu­). Na ten maličký 1­/3,52­" snímač jde mnohem více světla a dává menší hloubku ostrosti než na 1­/2,3­" čipu. Počítej se mnou. S22 Ultra má 7,9 mm, F2,4 = 3,3mm clonový otvor. 1­/2,3­" kompakt bude mít 69­/5,7 = 12mm reálné ohnisko, světelnost F5 = 2,4mm clonový otvor. To je menší hloubka ostrosti, o 90 % více světla, což vykryje menší plochu... Takže se ptám znova, přijdeš už někdy konečně s nějakou teorií, která dává smysl alespoň na papíře?

4, Tak jistě, že doba pokročila, ale na úroveň telefonu se s periskopickým zoomem dle mého názoru nedostaneš. Už i ta difrakce ti to tam rozbíjí.

5, Takže kritizuješ více modulů a jako řešení navrhuješ více modulů :D To je gól.

6, To je asi jediná výhoda, kterou je nutno uznat.

Očividně to není lepší na základním ohnisku ­(jak již bylo řečeno, tam je to horší hned ze tří důvodů­), nemá dokonce důvod to být lepší ani na tom dlouhém ­(menší čip dožene výrazně lepší světelnost, ale optika bude velmi pravděpodobně kvalitnější­). Takže v s výjimkou těch mezipoloh jen samé nevýhody.

1­/1,7­"? Uvědomuješ si, že 2­/3­" čip je totéž, co 1­/1,5­"? Moc tedy nechápu, proč mi tu vytýkáš, že beru příliš velký snímač ­(1­/1,5­"), a pak navrhneš téměř stejně tak velký ­(1­/1,7­").

Jsem zvědav, jestli někdy přijdeš s nějakým nápadem, který bude dávat smysl alespoň teoreticky. Většině odporuje nejen teorie, ale mnohdy i dokázaná praxe.

Je všeobecně známo, že pevné objektivy bývají opticky kvalitnější než zoomy ­(není to absolutní, ale obvykle to tak je, a pokud srovnáme zoomovací objektiv v kompaktech a pevné objektivy v telefonech, tak to platí pro drtivou většinu­).

Dnes tu máme velký snímač s kvalitním objektivem na hlavním snímači. Dále tu máme malý snímač se slušným tele­-objektivem ­(nebavím se o těch 10x hrůzách, ale tak o 2­-3x­). A ty to chceš v rámci zlepšení kvality snímků nahradit nějakým středním čipem se zoomem. Takže co dostaneme? Zoomovací objektiv. Ten bude patrně hůře kreslit na širokém i teleohnisku a patrně bude mít i horší světelnosti. Také na nejširším úhlu záběru dostaneme menší snímač. Takže tady zhoršíme kvalitu obrazu rovnou třikrát ­(jednak menším senzorem, jednak horším zoomovacím objektivem, který patrně bude mít neostré rohy a bude se muset výrazně opticky korigovat, jednak horší světelností­).

Na teleohnisku sice získáme větší snímač, ale horší objektiv ­(jednak kvůli zoomu nejspíš méně ostrý a patrně i méně světelnější, takže zabiješ výhodu většího čipu­). Kde je do prčic nějaká výhoda? Snad jen to, že tam můžeš mít mezipolohy zoomu.

No a právě o to jde. Kdysi měl fotoaparát v podstatě každý, kdo fotil ­(a to i když měl telefon s fotoaparátem­). Jenže ta kvalita fotek se nyní stala dostatečnou pro většinového zákazníka, takže už jste právě jen na těch jednotkách procent. V roce 2010 se prodalo skoro 122 milionů fotoaparátů. Letos to bude asi 7 milionů. Pokud jde o kompakty, půjde o propad ze 109 milionů na necelé 2. A pokud byste chtěl argumentovat tím, že dnes už lidé nemají co kupovat, protože žádné novinky nevychází ­(a rozhodně budete mít částečně pravdu­), tak se stačí podívat třeba na roky 2015 a 2016, kdy ještě snad všichni výrobci produkovali kompakty v nezměněném tempu. 22, resp. 12,5 mil. kusů. Dnes už lidé nekoupí ani ten ultrazoom. Většinový zákazník k tomu přestal mít důvod. Výhoda jednoho zařízení to prostě pro většinového zákazníka přebíjí. Raději bude nosit jedno zařízení, než aby měl o něco hezčí fotku sýkorky na větvi.

"Zcela zásadní.Který foťák nabídne ac či ax? ­"

Pokud jde o CSC, tak velká část novinek za posledních několik let. U kompaktů ano, tam o ničem nevím.

"V navigace v autech mobil zcela nenahradil­"

Ale však nikdo neříká, že to nahradil ZCELA. Ale ten trh se prostě dramaticky zmenšuje. Kompakty jsou na 3 %. MP3 jsou na 6 %. Jestli tohle není, že to telefony u většinového zákazníka zabily, tak už nevím co by. Úplná nula, tedy nula i u nadšenců? Čtečky knih jen mezi lety 2011 a 2016 spadly o 70%! Naproti tomu prodeje elektronických knih

Tady přeci nikdo netvrdí, že ta zařízení nejsou lepší než mobil. Jasně, že se na čtečce čte líp než na telefonu ­(i když PDF se mi čtou lépe na tabletu než na čtečce­). jasně, že dobrý fotoaparát fotí líp než mobil. To přece nikdo nepopírá. Ale pokud tu funkci zvládá dostatečně dobře, výhoda jednoho zařízení to, co by dané zařízení nabízelo navíc, u drtivé ­(a tady dávám důraz na slovo ­"drtivé­") většiny prostě přebije. Můžete se vztekat, můžete argumentovat tím, že znáte lidi, kteří si to kupují ­(a budete mít pravdu, že existují­), ale většinově je to prostě tak. Data to naprosto jasně ukazují. Jestli se ty prodeje propadly v rámci let na jednotky procent původních množství, tak to prostě jinak než smrtí nazvat nelze. Zůstává to v podstatě jen u nadšenců, ale pro většinového zákazníka tato zařízení v podstatě přestala existovat.

"A PRÁVĚ TO jsou ty díry na trhu které umožňují nejen MP3 existovat vedle mobilů.­"

Totéž. Nikdo nikdy neřekl, že je ten trh nulový. Jasně, že se v každé oblasti najde skupina lidí, která pro danou funkci najde lepší volbu v dedikovaném zařízení. Najdeme ji ve fotoaparátech. Ve čtečkách knih, v hodinkách, v MP3,... Jasně, tam všude najdete skupinu uživatelů, kteří využijí dedikované zařízení a koupí si ho. Jde ale o to, že tato skupina je prostě maličká. Telefon těmto všem zařízením zabil existenci u většinového zákazníka. O to jde.

"A díval jste se někdy jak zoufalé je to propojení na internet vyřešeno? Jak je to neskutečně pomalé? ­"

A to se u telefonu a fotoaparátu s připojením na internetem bude lišit jako jak? Nerozumím, jak toto má vyřešit problém fotoaparát vs telefon. Jestli je internet pomalý na telefonu, bude stejně tak pomalý i na fotoaparátu a naopak.

"A mimochodem,čtečky knih telefon nenahradí protože mají zcela jiný formát displeje a e​­-ink.Jinak řečeno 6 palcu na telefonu je jiná plocha než 6 palcu na čtečce.Navíc výdrž.Který telefon vydrží měsíc bez dobíjení? ­"

Ale koho zajímá nějaká výdrž, když ten telefon stejně každý den píchne do nabíječky? Uvědomte si, že ten telefon má milion funkcí, kvůli kterému ho lidé používají, a také ho kvůli tomu pravidelně nabíjejí. Moje čtečka knih je na rozdíl od telefonu spíše pravidelně vybitá, protože má jen jednu funkci a nepoužívám ji tak často. Telefon používám pořád, takže když chci číst, je obvykle také nabitý na rozdíl od čtečky. Má své výhody, to nelze rozhodně popřít. Ale zda to přebije výhodu jednoho zařízení, které mám stále u sebe? No, alespoň já si další čtečku kupovat nebudu. Když člověk třeba čeká ve frontě ­(u holiče,na autobus, na úřadu...­), nebo v mém případě velmi často při čekání na přítelkyni, tak si s sebou na pár minut přece neponesu Kindla. Ale appku Kindle s těmi samými knihami zapnu za pět sekund a čtu.

"MP3 přehrávače dál existují a to v kategorii levné,tedy když ho při běhání rozbiju nic se nestane­"

Ale no tak. Fotoaparáty taky dál existují. Touto Vaší logikou můžeme říci, že se s fotoaparáty vlastně vůbec nic neděje, protože dál existují. Jde o to, kolik jich je vůči tomu, kolik jich bylo. A prostě musíte uznat ­(https:­/­/www.statista.com­/statistics­/462734­/mp3­-and­-video­-players­-sales­-volume­-germany­/­), že to ty telefony opravdu v podstatě zabily. Za 10 let spadly prodeje MP3 na 6 %. Pokud jde o poslouchání hudby při sportu, tak toto nahradil snad jediný kus HW, který dokáže nahradit dokonce i telefon, a to chytré hodinky.

"Navigace se dál prodávají nejen do aut ale takový Garmin má na nich postavený solidní ekosystem. ­"

Totéž jako MP3. Existují, to ano, ale v jakém množství proti minulosti? I ten Garmin má navigační systém pro telefony.

"Pokud bude foťák co umí 4k stabilizované video+zoom min 20 a slušné noční fotky s cenou do 15 tisíc kupuji okamžitě.A podle okolí zdaleka nejen já...­"

Opět, je otázkou, kolik takových lidí je. Já bych si také rád koupil kompakt s 1­" čipem, 4K120p,... Ale kolik takových lidí bude? Díváte se na to z pohledu foto­-nadšence. Ale nadšenci jsou vždycky jen maličký zlomek populace. Popřemýšlejte jen o nějaké oblasti, která Vás moc nezajímá a jak přistupujete k produktům tam.

Tak snad jsi už v životě viděl objektiv nějakého kompaktu se zoomem, ne? Jak ho chceš narvat ­(byť periskopicky­) s aspoň trochu velkým senzorem do telefonu při nějaké aspoň trochu nedifrakční světelnosti? Taková RX100 se 100mm F4,9 má jen ve skle 2,5 cm, G9 s 84mm F4,9 něco kolem 2 cm.

Vždyť to ti nevyjde ani matematicky. Když budeš mít třeba jen 2­/3­" čip a přepočtených 100 mm, tedy reálných 25 mm, tak při F4 máš 6,25 mm na výšku jen clonový otvor. A to tam potřebuješ další sklo okolo, ať to nevinětuje ­(a jestli to nemá vinětovat v celém rozsahu zoomu, tak ty další čočky před optickým středem budou ještě mnohem větší, musí to být nějak uchyceno, asi tam budeš chtít mít systém optické stabilizace, ten také něco měří, musí mít prostor se někam pohybovat. Nebo budeš mít stabilizaci u čipu, jenže i ten čip má sám o sobě bez jakýchkoli obvodů 6,6 mm na výšku, se vším okolo jsi na 8 mm, nějak to musíš uchytit, musí to mít prostor na pohyb snímače... A to tam ještě musíš dát zbytek telefonu ­(displej...­). Ty snímače jsou maličké z nějakého důvodu. Tohle není problém marketingu, ale fyziky a matematiky.

Se podívej i na objektivy pro CSC. Podívej se, jak je velký zoomovací objektiv a jak jsou velká jsou jednotlivá pevná skla se stejnou světelností. Obzvlášť doporučuji F1,7 objektivy na MFT. Třeba jak velký je 25mm F1.7 ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/novy­-pevny­-objektiv­-olympus­-m­-zuiko­-25mm­-f18­/5414­) a 45mm F1.8 ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/portretni­-objektiv­-olympus­-mzuiko­-digital­-45mm­-f18­/3927­) a co se stane, když tento rozsah narveš do jednoho ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/panasonic­-predstavil­-objektiv­-leica­-dg­-25­-50mm­-f1­-7­-asph­/8981­).

Nebo třeba mrkni na optiku u full frame 24mm F2.8 ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/tamron­-predstavil­-objektivy­-20mm­-24mm­-a­-35mm­-f2­-8­/8073­) a 65mm dokonce s F2! ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/svetelny­-objektiv­-sigma­-65mm­-f2­-dg­-dn­-contemporary­/8681­) a nejkompaktnější 24­-70mm F2.8 ­(https:­/­/www.digimanie.cz­/sony­-predstavilo­-kompaktni­-full­-frame­-fe­-24­-70mm­-f2­-8­-gm­-ii­/9350)

"Proto se přimlouvám za optický zoom, neboť ten nevyžaduje s různými ohnisky měnit snímače ​­(typicky poměrně velký za nějaké ​­"pidi​­").­"

To jako že optický zoom s velkým snímačem bude opticky lepší a menší než to, co tam je teď? To už si ze mně fakt děláš srandu :­-D

Jak je již řečeno vedle. To se zkoušelo už dávno. Wi­-Fi ve foťácích je, připojení na internet také, některé mají i přímo připojení na cloudové služby, dotykové ovládání,... Editační funkce ve fotoaparátech jsou také ­(dnes už mají i RAW editory­). Poslat fotku na Facebook z terénu také není problém, dá se to nahrát přes Wi­-Fi a Bluetooth, a to dokonce i automaticky ­(na to opravdu není v roce 2022 potřeba vytahovat doma kartu a dávat ji do PC­).

Fotoaparát ale nikdy nemůže přebít hlavní výhodu telefonu. Telefon je jedno zařízení. Telefon+fotoaparát jsou zařízení dvě. Tohle je prostě konečná. Jakmile něco dostatečně dobře umí telefon, není potřeba tahat druhé zařízení. A především si ho kupovat. Telefon zabil v podstatě všechno, co kdy integroval. Fotoaparát je jen jednou věcí z mnoha.

Telefon zabíjí čtečky knih ­(nač si kupovat Kindle, když 6,5­" displej telefonu je v podstatě stejně tak velký a jednodušeji se to do něj kupuje­/stahuje?­), telefon zabíjí MP3 ­(nač si to kupovat, když na tom jedou streamovací služby, písničku přidáte pár kliky ve Spotify,...­), telefon zabíjí navigace ­(nač si kupovat navigaci do auta, když můžete mít Mapy, Google Maps a jiné aplikace, které mají neustále aktuální mapy zdarma a pravidelně vylepšují své schopnosti?­), telefon zabíjí platební karty ­(nač tahat platební kartu, když se dá karta nahrát do Apple Pay?­), telefon takto zabíjí kalendáře, kalkulačky, GPS, diktafony, slovníky, noviny, jízdenky, dokumenty,... a fotoaparáty. I kdyby ten fotoaparát za 15 tisíc rozdávali lidem zadarmo, naprostá drtivá většina lidí by ho nechala doma a fotila telefonem. Protože drtivé většině lidí se nechce tahat dvě zařízení, když mohou jedno.

Málokdo potáhne s sebou fotoaparát, co kdyby chtěl něco vyfotit. To udělá nadšenec. Ale nadšenec není většinový uživatel. Nadšenci jsou malé jednotky procent lidí, pokud vůbec, napříč jakýmkoli odvětvím.

No nutně být nemusí, ale pokud chceš, aby to mělo dost místa a dobré výsledky, tak to ideálně hodíš právě do toho hrbolu.

A co jsi tím chtěl říci? To, jaký tam budeš mít hrbol, nesouvisí s tím, jaká je tloušťka telefonu. Ten hrbol může mít 12 mm na 10 mm tlustém telefonu i na telefonu, který má jen 6 mm. A nezávisle na tom, zda ten telefon bude mít 6 nebo 10 mm, do jeho 12mm hrbolu narveš totéž.