iPhone 13 Pro má 7,65 mm, v místě fotoaparátu 11,25 mm ­(+47%­). iPhone 14 Pro by měl mít při těle 7,85 mm tlustém fotoaparát s 12,02 mm ­(+53 %­). Tloušťka těla s tím, co je k dispozici fotoaparátů, nijak zvlášť nesouvisí. Ostatně některé telefony mají tento prostor přes velkou část zad, aby se tam vešel ten periskop.

"Co už ovšem chápu méně, je fakt, že tak skálopevně trvají na štíhlém těle i za cenu směšného rozsahu a směšné optické kvality. ­"

Díval ses někdy, jak hodně tlusté jsou některé telefony v oblasti fotografických modulů? Že má tělo 9 mm, neznamená, že má 9 mm i v oblasti fotomodulu. Třeba iPhone 13 Pro je v místě fotoaparátu o téměř 50 % tlustší, než je tělo ­(https:­/­/www.three.co.uk­/hub­/wp­-content­/uploads­/iPhone­-Pro­-V3.png)

Dobrý den, na tuto otázku bohužel neznám odpověď :­-(

Ano, o tomhle vím, toto v recenzích měřím.

" Prostě statická scéna je taková, která se ve snímání po čas X prostě nemění. ­"

Já už nevím, jak ti to mám jinak vysvětlit. Máš statickou scénu. Zvolíš tedy styl snímání pro statickou scénu. Toto focení statické scény trvá nějaký čas ­(i 1­/500 sekundy je stále nějaká doba, sice krátká, ale trvá­). Co když se ale v průběhu tohoto času statická scéna stane dynamickou? Jak to zjistíš? To přece zjistíš až poté, co to vyfotíš ­(i když to fotíš třeba sérií krátkých snímků, které skládáš dokupy­). Tedy to blbě vyfotíš s nesprávným nastavením. Já nechápu, jak nemůžeš pochopit to, že změnu stavu zjistíš až poté, co se ten stav změní, ne předtím. To ti to mám nakreslit na časové ose?

Opravdu nečteš, co ti píšu. Ano, takovou funkci máš, ale pořád tam máš ty stejné dva problémy.

1, Tato funkce je sekvenční snímání. Pokud to má tedy vyfotit třeba fotku s 1­/250 sekundy a potřebuješ mít možnost kdykoli z toho vzít adekvátní snímek, potřebuješ mít rychlost 250 1­/250s snímků za sekundu. 250 fps v plném rozlišení bez jakéhokoli blackoutu. Vezmi si, kolik energie žere už jen 8K30p a ty bys chtěl funkci, kterou lze řešit jednoduchým duálním ISO na různých pixelech řešit snímáním 8K250p. Nebo možná 8K1000p, kdybys chtěl fotit 1­/1000s. A nejspíš ještě několikrát tolik, kdybys chtěl analyzovat ten pohyb.

2, Ani tato funkce ti nevyřeší problém v tom, že pohyb zaznamenáš až ve vyfocené fotce. To, že zaznamenáváš sekvenčním snímáním ti v tom nepomůže. Ty tam pohyb poznáš, ale až poté, co máš vyfocenou tu fotku, která je tím pohybem rozmazaná. Tohle se dá částečně obejít rozkouskováním té expozice na expozice kratší, ale pak se budeme bavit o 8K4000p? A pořád se nezbavíš toho nejzásadnějšího problému, že neumíš cestovat v čase. Znova se ptám, jak chceš analyzovat pohyb časově dopředu ­(rozhodnout se, jak fotit snímek­), když ho tento pohyb můžeš poznat až poté, co k něčemu dojde? Necestuješ v čase.

V prvním případě máš expoziční čas 1­/125 s, v druhém 1­/2000 sekundy. To ale nejsou stejné snímky. Tohle ti otříská o hlavu každý svatební nebo sportovní fotograf, kterému budeš argumentovat, že svatbu nebo sport můžeš v pohodě fotit na 4­/3­" kvůli stabilizaci, že na tom z ruky udržíš 2 sekundy. To sice udržíš, ale jaksi potřebuješ ten krátký čas. Ano, statická scéna je v pohodě, ale právě o to jde. Ty artefakty tam vznikají, když to statická scéna není. A teď to zásadní v celém tomto problému. Jak víš, že ta scéna bude statická? Ten fotoaparát nemůže dopředu vědět, že se ve scéně něco pohne. Nezjistí to ani v průběhu focení. Resp. teoreticky to během sekvenčního snímání zjistit může, ale až poté, co ten pohyb vyfotí. Tedy až poté, co mu tam ty artefakty vzniknou. Takže to bude vyžadovat zásah SW. Pokud bys tu detekci pohybu chtěl dělat postupným vyčítáním ­(a stejně až s křížkem po funuse­), tak bys při vyčítání 1­/250s snímků potřeboval 250fps sekvenční snímání v plném rozlišení.

Tohle se dost těžko srovnává, když nemáš kam jít dál s ISO citlivostí, ale pokud měníš čas, tak to prostě nejsou stejné snímky. Univerzálnější, a jistější je měnit ISO a fixovat čas ­(ostatně i proto se ta celá věc vymyslela, abychom se konečně zbavili těch rozdílných expozic, které tam dělaly bordel, a ty bys je tam zaváděl znovu­). A nezapomeň také, že tam do hry vstupuje duální nativní citlivost.

"Proč by tedy pak měl foťák při pořizování HDR statické scény ve slunečném dni zvyšovat ISO, když může krátit čas?­"

Uvědom si pořádně, co je ta výchozí hodnota, co se vlastně zvyšuje a co se zkracuje od čeho. Přijde mi zbytečné to psát podruhé. Na ten expoziční čas si dávej pozor, jinak bys klidně mohl přijít na to, že 1­/3­" čip fotí lépe než FF, stačí mu na to dát adekvátně více času. Nejlepší fotku dostaneš, pokud tento čas využiješ naplno, důvody viz výše. Je zbytečné mrhat časem, který ti byl dán.

Kvalita výstupu je dána časem, který se snímá. Pokud je ale čas jiný, tak se bavíme o jiné fotce a nelze to moc dobře srovnávat. Já ti z ISO 25600 udělám superkvalitní fotku bez jakéhokoli šumu třeba i z telefonu s 1­/3­" čipem. Ale budu to snímat několik minut a půjde o desítky, ne­-li stovky expozic složených dohromady.

Pojďme počítat. Máš fotku ISO 100 1­/400s, k tomu dlouhou expozici ISO 100 1­/100s ­(tedy tvé řešení se stejným ISO a rozdílným časem­). No ale pokud ti nevadí čas 1­/100s, tak můžeš mít místo té první ISO 100 1­/400s raději fotku ISO 25 1­/100s ­(a jistě bude kvalitnější 4krát delší expozice na 4krát nižší citlivosti, ne?­). Takže naopak, kvalita bude s variabilním časem horší. Jednoduše proto, že když máš variabilní ISO a stejný čas, všechny fotky jedou na max. dostupný čas, zatímco ve tvém řešení zahazuješ čas, po který jsi ještě mohl sbírat světlo na nižší citlivosti ­(ty to nutíš jet na zbytečně vysokém ­- stejném ­- ISO po kratší čas­).

Já chápu, žes to myslel opačně, že prodloužíš čas, když můžeš, a tím naženeš kvalitu. No ale pokud můžeš prodloužit čas a jsi s tím v pohodě, tak pak funguje ten případ, který jsem uvedl výše ­(ta nižší expozice může také běžet na ten delší čas, ale nižší citlivosti, což je lepší situace než na krátký čas s vyšší citlivostí­).

Podle mého názoru vymýšlíš něco, co nedává smysl.

1, V čem by to vůbec mělo být lepší? Pokud ti jde o dělení pixelů, tak tam se přece vůbec nic nemění. Pořád máš nějaké sousední pixely, které mají nějakým způsobem jinou expozici. To, zda je ta expozice nižší v důvodu jiného ISO nebo času, na systému dělení pixelů nic nemění. Takže je pak otázkou, v čem je změna času lepší než změna ISO citlivosti.

2, Tady se dostáváme k tomu, že něco, co vypadá děsně jednoduše ve stylu ­"proč to ti blbci nedělají?­", začne být extrémně složité, když začneš přemýšlet nad tím, jak to udělat prakticky. Takže první otázka, jak chceš detekovat pohyb, když fotíš? Jak můžeš vědět, že to, co tam máš, je rozmazané pohybem, nebo to tak prostě vypadá?

2b, Takže detekce pohybu. Jak to udělat? No abys detekoval pohyb, tak musíš mít minimálně dva snímky a ty porovnat. Takže třeba když budeš fotit čas 1­/60 s, pak ho budeš skládat ze dvou 1­/120s expozic. No ale to, že na druhé expozici se něco pohnulo proti té první, poznáš až po té druhé expozici, kterou už máš vyfocenu. Takže takto to nepůjde. Takže těch 1­/60 s rozdělíš třeba na čtyři 1­/240s expozice. Takže máš první, na druhé poznáš, že se to hýbe a chtěl bys měnit ISO. No ale už máš problém v tom, že ten objekt se hýbal už na té druhé expozici, tedy už to máš vyfocené s časem, který nechceš. Nemůžeš přece vědět, že se něco bude hýbat dříve, než to vyfotíš. Tj. to tvé ­"taková, která neponese změny proti expozici první.­" je nesmysl, nemůžeš předpovídat budoucnost. Ano, můžeš na základě toho, co se děje, udělat předpoklad. Tohle třeba dělá i.ISO u Panasoniců, které se dívá na snímky před tím, než začneš fotit, a pak fotí s jiným ISO, ale už to neuděláš v průběhu focení. Tam to zjistíš až poté, co se to stane.

2c, Jak rozeznáš šum od pohybu? Jsou měnící se pixely šumem nebo pohybujícím se objektem? Máš na základě měnících se pixelů zvolit větší ISO, protože si myslíš, že je to pohybující se objekt, a on je to přitom jen šum? Tohle je dost nemilý problém, který aktuálně řeším při vývoji stabilizace pro video v časové ose ­(to, co dnes výrobci dělají v 3. ose u 3D stabilizace­). V jednom případě chceš měnící se pixely zahladit ­(odšumět to­) a v druhém případě chceš stejně tak měnící se pixely zachovat ­(pohybující se objekt­). Jak ale poznat, zda je měnící se pixel šumem a zda je objektem? Tohle se sice částečně řešit dá, ale pořád je tu problém 2b a především 1. V čem by to vůbec mělo být lepší?

"Co tomu brání, například z fyzikálního hlediska? ­"

Fyzikálně asi nic, nicméně pokud chcete měnit jas v rámci jedné expozice pro HDR, tak mít dva různé časy přináší jisté problémy. Když máte ­(dnes­) dvě různé citlivosti, tak máte stejný čas a zjednodušeně jedna půlka pixelů je světlá, druhá tmavá, dáte to dokupy a voilá, máte HDR. Když dáte stejnou citlivost, ale různé časy, tak sice budete mít také jednu půlku pixelů světlou a druhou tmavou, ale delší čas způsobí jiné pohybové rozmazání. Takže to ve výsledku bude vypadat dost divně. Představte si třeba jasné pohybující se světlo. Půlka pixelů rozmazání delším časem zaznamená, půlka ne. Ve výsledku dostanete docela nepříjemnou šachovnici.

Přemýšlím, zda by se s tím dalo dělat něco z programátorského hlediska, ale nic mě zatím nenapadá. Pořád tam bude problém se záznamem v jinou dobu, a tedy artefakty jako u vícesnímkového HDR.

To já nevím, proč s tím má výrobce problém. Očividně má ale MFT skel dost, takže na nějaké zanevření na MFT to ­(zatím­) nevypadá.

Já nevím, jak to už jinak říci. Se změnou velikosti snímače se posouvá i přepočtená ohnisková vzdálenost, takže třeba 24mm FF poslouží jako 35mm na APS­-C, 35 jako 50, 50 jako hodně plus minus 85, 85 jako cca 135, 135 jako cca 200, atd.. Tohle funguje pěkně. Má to jeden problém. Nefunguje to na širokoúhlých extrémech. Pro každý menší snímač na extrému potřebuješ extra sklo. 15mm objektiv můžeš použít jako širší 22,5 na APS­-C nebo 30mm na MFT, ale jestli chceš mít přepočtených 15 na APS­-C, stejně musíš mít zvlášť 10 pro menší senzor. A stejně tak s MFT. Ten zas bude vyžadovat 7,5mm pro nejmenší senzory.

Ano, je nezodpovězenou otázkou, proč tuto 10 nedala i pro MFT. Teoreticky by tomu nemělo nic bránit. Je to proto, že už je 9­-10mm objektivů několik a pro MFT chystá separátní 7­-8mm, aby pokryla to, co pokryla tou desítkou na APS­-C? Nevím. Je to možné. Prostě připouštím možnost, že neuvedení MFT verze může být dáno i tím, že se plánuje speciální pancake výhradně pro MFT tak, aby pokryl přepočtených 15­-16mm, které by tento nepokryl.

Na pancake to není, ale jak jsem říkal, je něco jiného mít objektiv s přepočtenými 15 mm a něco jiného ho mít s 20 mm. Tohle je něco, co už pro MFT bude muset mít svou vlastní verzi, která naopak nebude pro APS­-C. Nicméně to nic nemění na tom, že ani palačinková přepočtená 20 by nemusela být pro MFT zrovna špatná.

Ten pocit vůbec nemám. Jsou objektivy, u kterých se to čekat dá ­(obvykle APS­-C­) a objektivy, u kterých se to příliš neočekává ­(FF­). Tohle byl po dlouhé době objektiv, kdy jsem se trochu divil, že tam MFT není. Nicméně, ono se to dá i trochu chápat. Je trochu jiná extrémnost v širokoúhlosti, když to má 15 mm po přepočtu a když to má 20 mm. To se spíše udělá 7­-8 mm jen pro MFT.

To může být ovlivněno např. i HW­/SW ­(ne­)podporou.

Hádáte správně. Děkuji.

"To si užívám na velkých festivalech, kde není dovoleno si vzít velký foťák ​­(na malých kde se všichni znají to nikdo neřeší​­), takže jsem omezen jen kompaktem.­"

Tam bych třeba já moc neměl potřebu fotit :­-)

"Mobilem nefotím, není to zábava­"

A to mě zase docela baví snažit se ze špatných produktů vytřískat co nejlepší fotky. Což pochopitelně neznamená, že bych pohrdl pořádným fotoaparátem :­-­)

"S produkty Apple jsem mentálně zcela nekompatibilní ;​­-­)­"

Jo, nekompatibilní jsem s nimi byl před lety taky. Pak jsem ale zjistil, že přestože Androidy vyrábí miliony výrobců v milionech tříd, nikdo nedělal telefon dle mých kritérií, trochu se tomu blížilo jen Sony. Takže jsem v podstatě chtě nechtě ­"musel­" koupit Apple. A upřímně řečeno, na Android bych se vracel už jen velmi nerad.

Nějaké předsádky mám, ale většinou to není moc kvalitní ­(aby ne, za tu cenu :­-­)­) a hlavně se to člověku nebude chtít tahat ­(když už nemusí­). RX100 poslední dobou tahám už jen na výlety a s kvalitním telefonem by nebylo potřeba ani to. Horší to bude s výdrží baterky :­-)

"Při těch požadavcích ale telefon nevyhovuje ani pro jeden případ :​­-​­)­"

Přiznejme si to, ideální to není. Nicméně má výhody proti dnešnímu stavu. Ultra­-širokoúhlý se občas hodí, není to ale něco, co bych vyloženě potřeboval. Jde spíše o ten základ. Mám otestováno, že 1­/1,5­" čip z mobilu je dost blízko 1­" čipu z RX100 ­(tedy i RX100 VII­), díky kvalitnějším objektivům bude telefon výrazně lepší v rozích. S větším mobilním čipem 1­/1,2­" až 1­" věřím, že telefon bude fotit lépe. Světelnost to má stejnou jako ZV­-1, ale o 1,3 EV lepší než RX100 VII, a to už je hodně velký rozdíl. Stabilizaci to bude mít pravděpodobně lepší ­(ta je u řady RX100 na dnešní poměry dost mizerná­). 24mm je také využitelnější než 28mm u původní RX100, nicméně to RX100 VII­/ZV­-1 má. Teleobjektivy jsou u telefonů zpravidla někde kolem 70­-80mm, což by už šlo. S těmi malými čipy to není žádný zázrak, ale dá se to použít. Na rozsah 75­-300mm mám CSC, i když dnes už těžce zaostávající v úplně všech myslitelných ohledech.

Ale teď video. Tam jsme u telefonů na 4K60p, v high­-endu na všech modulech. Některé modely umí i 4K120p nebo 8K24­-30p. Z toho se dá udělat solidní 4K video, hrát si s odšumem napříč snímky ­(tím se dá i trochu simulovat ND filtr­), Filmic Pro z některých vytáhne 10bitové video včetně Logu. Stabilizaci používám ve VirtualDubu a před pár dny jsme si naprogramoval stabilizační program, který u videí bez panningu dokáže u mnoha scén potlačit nestabilitu danou naklápěním ­(tedy i perspektivní zkreslení z toho vznikající­) a docela dobře i rolling shutter efekt, není­-li opravdu hodně silný ­(video z TZ100 je docela problém­). Telefon stejně budu časem kupovat, takže pokud se nepředstaví něco opravdu super ve třídě kompaktů, asi přejdu ze 3 zařízení na 2 ­(telefon + CSC s telezoomem­).

Ano, je to dost jiné. Pak už je otázkou, jaký objektiv člověk potřebuje. Já to chtěl hlavně kvůli videu, takže jsem se v podstatě rozhodoval mezi ZV­-1 a RX100 VII ­(obojí má DRAM, 4K s Logem, dobrý slow­-motion,...­) a rozdílem je v podstatě jen ten objektiv. Výhodou ZV­-1 je světelnost, lepší stabilizace a ND filtr ­(dobré pro video­), RX100 VII má zase ten rozsah ­(ten je pro mě důležitý zase u fotek­). Nakonec jsem se na to vykašlal a setrvávám u RX100. Nakonec to vidím tak, že jako první do upgradu kvůli focení a natáčení nepůjde CSC nebo kompakt, ale telefon. Pak asi RX100 konči s provozem.

RX100 II­-V fotí lépe než RX100 ­(mají BSI­), ale nejnovější modely šly výkonem zase zpět. Předpokládám, že tam je navýšení šumu kvůli té paměti. Chtěl jsem si koupit RX100 VII, ale když jsem viděl výsledky, které by mě proti RX100 nikam neposunuly, a v tom Logu to pak dost šumí, tak to v podstatě nemělo smysl.

Ano, na ten jsem zapomněl. Opět je to ale ukázka toho, že se někde musí udělat ústupek. Zatímco většina výrobců má širokáč někde na 13 mm, Huawei tu s velkým senzorem muselo až na 18 mm ­(tedy zdaleka ne tak širokoúhlý obraz ­- 100° proti cca 120°­-125°­). Pro zajímavost, 23mm objektiv z hlavní kamery na 12S Ultra nabízí 86,5°.

" takze posledny opticky clen moze doslova ​­"lezat​­" na snimaci :​­)­"

To už v podstatě leží teď. Takže tady si nepomůžeš, to už více přiblížit nejde.

"takze by mohli softwerovo riesit aj sudkove skreslenie­"

To už dávno dělají. Jinak by se tam nejspíš nevešel ani ten objektiv a snímač, který tam je už dnes. Takže tady si také nepomůžeš, tady nic nového nevymyslíš, tohle je už dávno realitou.

"sudkova vada sa obvykle kompenzuje natiahnutim okrajov fotky smerom von, cim sa de​­-fakto znizuje uhol zaberu a predlzuje ohnisko­"

Ano i ne. Vytahuješ rohy, ne hrany ­(obvykle­). Diagonální úhel se ti sice změní výrazně, ale horizontální a vertikální příliš ne ­(to už záleží na tom, jakým způsobem se to rozhodneš korigovat, třeba u Canonů byl i tento rozdíl velmi výrazný, i když k tomu v podstatě nebyl důvod­). Tam je problém v tom, že vytažením rohů se tyto rohy stanou velmi neostrými. V podstatě většina moderních objektivů kreslí nádherně ostře až do rohů. Co je dělá neostrými, je SW natažení při rovnání. Takže udělat rybí oko a rovnat to softwarem také moc nemůžeš ­(resp. dělat to musíš, ale musíš najít správný kompromis mezi velikostí, jednoduchostí a ostrostí ­- nesmí to být příliš jednoduché a malé, protože pak to SW korekce zabije, ale nesmí to být ani opticky příliš složité bez potřeby SW korekce, protože pak by se to tam nevešlo­).

"nie je dovod na to, aby ultrasirokouhly objektiv mal byt ​­(pri rovnakej velkosti snimaca​­) vyrazne vecsi nez objektiv s nejakym klasickym uhlom zaberu­"

No jenže ono se ti to tam nevejde, i když to bude jen o trochu větší. Ten hlavní modul je na maximu, ty další mohou být maximálně stejně tak velké. Takže pokud dělá ultra­-širokoúhlá konstrukce problém, je jasné, že udělat ji se stejně velkým senzorem nebude ­"easy­". Ale bude fajn, když se o to výrobci budou pokoušet, a pokud se častěji setkáme alespoň s tím 1­/2­" čipem. Pokud to bude častěji dokonce 1­/1,5­", bude to úplně super. Každopádně vývoj jde kupředu a kdo ví, co bude možné za 10 let. Ostatně Nokia 808 PureView je krásnou ukázkou. Bylo to obrovské a mělo to 1­/1,2­" snímač s 28mm F2,4 objektivem. Dneska máme i větší snímače a mnohem lepší světelnosti ­(o 1 EV­), přitom je to menší.

Upřímně řečeno, myslím si, že na těch hlavních modulech 1­/1,5­"+ by to nějakou formu clony ­(menšího otvoru­) chtělo. Ta hloubka ostrosti je pro některé použití malá ­(kresba zejména u detailů taková až moc ­"snová­") a do nějakého znatelného vlivu difrakce to má ještě dost daleko. Pomohlo by to i videu ­(delší expozice­). Přes F3,5 bych ale nechodil.

Ano, kratším časem expozice, ale také nízkou citlivostí ­(spousta telefonů začíná na ISO 40­-50, některé třeba i na ISO 25­). Elektronická závěrka umí velmi krátké expoziční časy.

Already done :­-­) https:­/­/www.digimanie.cz­/oppo­-find­-x5­-pro­-chce­-byt­-skvelym­-fotomobilem­-ma­-dva­-50mpx­-cipy­-imx766­/9288

Jo, menší skoky mezi snímači bych také viděl raději, nicméně je potřeba si uvědomit, že přání je jedna věc a praktická realizace věc druhá. Pořád je 1­" s 1­/2­" jedno z nejlepších, co jde najít. Mnohdy jsou telemoduly s 1­/3­" nebo dokonce 1­/3,5­" čipy, ultra­-širokoúhlé pak cca 1­/2,5­". Aby byly ty velikosti čipů co nejblíž sobě, tak by také ty objektivy musely být co nejblíž sobě ­(ohniskem­) a pak je otázkou, zda by to vůbec mělo smysl. Ten 1­" čip nebude levný a mít tam dva tři takové se dvěma třemi nepříliš odlišnými objektivy by bylo k ničemu a bylo by to akorát drahé. Každopádně mít tam tento 1­" na základním modulu a 1­/1,5­" na ultra­-širokáči, to by proveditelné bylo. To už nám Oppo ukázalo, že by to šlo ­(to má 1­/1,56­" 50MPx na 110° objektivu­) a navíc by oba snímače měly shodné rozlišení 50­/12,5MPx. Což by bylo fajn.

Že je těžké udělat ultra­-širokoúhlý objektiv s malými rozměry. Máš to v podstatě U­-křivku. Čím delší ohnisko, tím větší máš objektiv ­(tele objektivy­), to je známá věc. Jenže toto také funguje i v opačném extrému, když jdeš na příliš krátké ohniskové vzdálenosti. Od určitého bodu zkracování ohniskové vzdálenosti objektiv nezmenšuje, ale má tendenci ho spíše zvětšovat ­(proto třeba neexistují extrémně širokoúhlé pancaky, ty nemohou být s příliš dlouhou ohniskovou vzdáleností, ale ani s příliš krátkou ­- zhoršením světelnosti snížíš průměr objektivu, ale ne délku, a ta je tím problémem­). Vidíš to i na mnoha základních zoomech ­(zejména skládacích­), které jsou obvykle nejdelší na nejkratší ohniskové vzdálenosti.

Takže to, že se ti do telefonu vejde na 1­" snímači 24mm objektiv, neznamená, že se ti tam se stejným čipem vejde třeba 16mm objektiv, byť by měl horší světelnost. Jak bylo řečeno, světelností bys stáhl průměr objektivu, ale široké ohnisko ti začne natahovat délku. Takže je nutné jít na menší formát, celé to zmenšit ve všech třech rozměrech, aby se to tam vešlo ­(nebo ho nedělat až tak širokoúhlý, viz ten případ, kdy tam hodili sice velký 1­/1,56­" senzor, ale o něco zúžili úhel záběru­). To není o tom, že to tam nechce dát marketing, jako spíše o tom, že se to dost blbě dělá opticky. Ono se k tomu asi časem dopracujeme, ale za cenu toho, že ten objektiv bude vyloženě typu rybí oko ­(ty malé udělat lze, protože tam nepotřebuješ ty rovnající členy­) a rovnat se to bude extrémními SW korekcemi.

U tak extra širokoúhlých ohniskových vzdáleností je problém v tom, že se hůře dělají v malých rozměrech ­(a horší světelnost ti tam nepomůže tolik jako u teleohnisek­). Takže tam si nemůžeš dovolit jít s velikostí čipu tak snadno nahoru jako u toho hlavního. Pokud se nepletu, prozatím je rekord cca 1­/1,56­" u ultra­-širokoúhlého modulu, který má navíc ve srovnání s konkurencí trochu menší úhel záběru ­(110°, zatímco obvyklé je spíše někde okolo 120°­).

"A jestli se osvědčí ten dnes snad představený ​­"palčák​­" s 50 MPix­"

Už to představili, za chvíli o tom půjdou napsat aktualitu. Každopádně nějakou solidní náhradu za RX100 bych také bral ­(nedávno jsem slyšel, že by se mohla přece jen chystat náhrada v řadě RX10, ale zatím tomu moc nevěřím­).

" To, že volbou nevhodného formátu vyřadím část snímače z činnosti je irelevantní.­"

No to právě není. Ten přístroj se přece nechová podle toho, ­"jaké by to bylo, kdyby to bylo tak a tak­", ale podle toho, ­"jaké to je­". A u MFT snímačů, které mají poměr 4:3, to prostě pro video na 16:9 řezat musíte. Je to přístroj pro video, tak snad dává smysl hodnotit to, jaký je na video ve srovnání s MFT. A tam má tu využitelnou plochu výrazně větší. Nicméně i kdybychom brali celou plochu čipu pro jakékoli využití, má to o 33 % více. A pokud budete chtít hodnotit fotky 4:3, budou dokonce totožné.

No pozor, ty rozměry jsou o dost jiné. MFT má 17,3×13mm ­(poměr 4:3­), takže pro 16:9 video využívá 17,3×9,7 mm. Tohle má při stejném videu 23,1×13mm. To je 1,33× více na každou stranu, plošně o 78 % více. To není zas ­"o tak málo­".

To ale záleží na konkrétním telefonu. Z iPhonu bych pro profesionálnější nasazení asi preferoval ten jejich ProRAW ­(který využívá multiexpozici zároveň s RAWem­), s realme 9 Pro+ byly lepší výsledky spíše z RAWu ­(a to měl JPEG docela solidní­), ze Samsungů ­(zejména S22 Ultra­) bych naopak používal spíše JPEG ­(tam asi dle podmínek, za lepšího světla spíše RAW, čím horší, tím spíše JPEG­). V případě tohoto Honoru bych asi sahal k JPEGu, ten je opravdu velmi dobrý.

Tohle nejsou fotoaparáty, kde je RAW v podstatě vždy jistotou lepšího výsledku. Tady hodně záleží na tom, co se s těmi JPEGy vlastně děje a především, jaká mají zdrojová data.

Moc nechápu, k čemu by to bylo tak moc lepší. Je přece mnohem důležitější mít na výběr mezi cirkulárním a diagonálním typem, než mezi různými úhly záběru u diagonálního typu. To už je takový spíše bonus ­(jako tady u toho Canonu­), ale zásadní je mít spíše na výběr mezi těmi dvěma základními typy, ne?

Nevěřím tomu, že kdyby byl na výběr mezi objektivem s rozsahem cirkulár­-diagonál a digaonál­-diagonál­(zoom­), že by tu druhou možnost lidé brali jako užitečnější.

Vzhledem k tomu, že to má na 14mm ohniskové vzdálenosti stejný úhel záběru jako na 8mm, tak přesně tak to bude. Na tom ale není nic špatného. Jsou dva typy objektivů rybí oko, cirkulární ­(obrazový kruh je vevnitř snímku­) a diagonální ­(obrazový kruh je vně snímku­). Tohle bude umět oba dva režimy v jednom objektivu. Na tom není vůbec nic trapného, tohle řeší dva typy rybích ok v jediném objektivu.

To, co jste poslal, má být zásadně lepší? Vidím tam výrazně více šumu i rozmývání tam, kde by to rozmývané být nemělo. O něco se to zlepší, když to dám na stejný 12MPx výstup. Zásadní rozdíl ve kvalitě tam opravdu nevidím a spíše tam vidím lepší výsledek v podání telefonu, než toho, co jste poslal. Já opravdu nevím, co by ten telefon měl ještě dělat, aby se Vám to více líbilo.

Tak to se asi vůbec neshodneme. Mně to přijde velmi dobré, nepřeostřované. dostatečně detailní, odšumované tam, kde to odšumované být má, a ne, tam, kde to být nemá. Opravdu moc nevím, co by na té fotce mohlo být výrazně lepší, a to nejen s ohledem na to, z čeho to vylezlo. Opravdu Vám přijde, že by fotoaparát byl ve stejném výstupu zásadně lepší? Tím fotoaparátem nemyslím nějaký 45MPx full frame, ale něco normálního.

Já tam na té fotce nevidím nic moc špatného. Naopak, takhle si představuju, že by to mělo vypadat. Možná bych ubral odšumování dole vpravo ve stínech, ale jinak...

Ne, nezapomněl. Jen tu mám v seznamu tak 20 novinek k napsání pro 3 různé weby, k tomu testuju nějaký ten HW, je víkend, takže to opravdu nejde stihnout úplně všechno.

Tam je zásadní rozdíl v kroužku nad ­"u­". Z RAWu není totéž co z RAWů a v té recenzi jde vidět rozdíl. Není to jen v samotném SW, ale také v tom, s čím ten SW pracuje. Je rozdíl, když má SW k dispozici jeden RAW a když jich má k dispozici několik.

Nikdo neříká, že se zastaví. Ale ono je otázkou to, zda ty technologie ze smartphonů využijí i ta CSC. Pak totiž skutečně jde mnohé z výhod většího snímače dohnat. Včerejší test S22 Ultra to ukázal velmi hezky. Výpočetní fotografie dokáže ty snímky dostat tam, kde normální RAW nemá sebemenší šanci konkurovat.

Tady hodně závisí na tom, co se s tím dělá. Zrovna u Samsungu ­(na jeho telefonech­) jsou ty režimy plného rozlišení docela k ničemu ­(strašně to patlá­). Ono nejde o to, aby to vykreslilo 200 MPx. Jde ale o to, že pokud 108MPx vykreslí třeba solidních 20 MPx, tak 200MPx snímač sice nevykreslí 200 MPx, ale třeba 35 MPx. A to je více než v předchozím případě. Tady ale hodně záleží na scéně.

Otázkou samozřejmě je, kdo z cílovky to potřebuje a tady s tebou souhlasím. Je ale nutné si znovu uvědomit to ­(s čím máš pořád problém­), že ty telefony budou ve výsledku dávat 12MPx a ne 200 MPx. Tohle je jen marketingové číslo, které takřka nikoho pro použití v praxi nezajímá. Telefon do toho v podstatě nikdy nefotí ­(z desítek různých režimů do toho fotí jeden jediný­), uživatelé do toho nechtějí fotit, ale chtějí to mít. Teď tu mám telefon s 9­-in­-1 a upřímně řečeno, pořád nevidím žádný přínos proti 4­-in­-1. Pořád mi není jasné, kde by 9­-in­-1 nebo dokonce 16­-in­-1 mělo přinést něco navíc ­(otázkou ale je, zda to naopak ubírá něco zásadního­). Zato přínos 4­-in­-1 proti standardnímu 1­-in­-1 je jasně patrný.

No pokud tentýž algoritmus využiješ k externímu záznamu, možná problémy nebudou. Zas až tak podrobně jsem to nestudoval, nicméně externí RAW záznam má kdekdo ­(a patrně bez tohoto šetřícího algoritmu, Blackmagic má také svůj­), takže tady asi opravdu půjde o ten interní záznam pomocí tohoto algoritmu.

A jak jinak? To, co jste řekl, nedává moc smysl. Hodnotit se má především to, jak se na fotografii budou koukat ­(což pochopitelně nevylučuje i porovnávání per­-pixel a dalších věcí, ale to už jsou spíše specialitky ­"mimo cílovku­"). A na 20metrové plátno obvykle nikdo z metru koukat nebude.

Tyhle patenty jsou většinou nějaká specifická kombinace více věcí najednou, aby to šlo patentovat ­(právě aby to nebyl obecný nesmysl, který lze aplikovat na všechno­).

To bude nejspíš tím, že se patentovala mimo jiné ta implementace. Je to prostě komplikované.

1­) No, také v tom nevidím moc smysl. 4­-in­-1 dle mého názoru musí stačit na vše.

2­) Je to malé, ale až tak zásadně to funkci nezhoršuje. Jasně, pokud by to bylo 1,28um a 4­-in­-1, patrně by to v některých oblastech ­(šum­) fotilo o fousek lépe. DR by to asi nezlepšilo ani nezhoršilo, detaily by to zlepšilo, ostatně to jsme si tu dokázali snad na deseti různých testech v průběhu posledních 10 let.

3­) Tak hlavně jsme si tu nedávno prakticky ukázali, že na ploše tohoto čipu Samsungu by dával 133MPx čip s 0,8um pixely stále lepší detaily než 85MPx s 1,0um pixely. Proč by ten objektiv na 200 MPx čipu nemohl přinést ještě o trochu více detailů, když očividně při 85>133 MPx nárůst stále přináší? Nesmysl je to možná teoreticky, praxe ale ukazuje, že nemáš pravdu ­(pochopitelně je otázkou, jak moc do rohů tu ostrost udrží, což zrovna u Samsungu si nedělám moc naděje ­- je totiž zajímavé, že výrobci fotoaparátů mají v telefonech mnohdy spíše podprůměrné objektivy ve srovnání s Čínou­).

4­) Jak se to vezme. Jednu roli tu hraje marketing a ojedinělé výstupy ve 200 MPx jako tento, cílem je ale mít kvalitní výstup v normálních rozlišeních. A ono 4K video natočené jako 4K ­(tedy s nutností Bayera­) a natočené jako 8K ­(oversampling­), může přinést trochu rozdíl. Také ten bezeztrátový zoom, o kterém mluvíš. 8K video tam není k tomu, aby byl výstup v 8K ­(a ještě tak alespoň 5 let nebude­). Faktem je, že ona ta 8K videa z těch mobilních senzorů extrémně kvalitní nejsou a spíše vypadají jako dobré 4K z běžného fotoaparátu, nicméně vypadají lépe než 4K natočené v telefonu ve 4K, a o to jde.

Vzhledem k ceně mi nepřijde být úplně nejlepší nabídkou. On v této třídě v zásadě žádný fotoaparát není špatný, ale u R6 bych ideální cenu viděl trochu níže.

"Proč 18​­-150 začíná na f​­/3.5, ale 18​­-45 začíná na f​­/4.5?­"

Ta zmiňovaná kompaktnost v souvislosti s optickou kvalitou? Nevím, ale pro srandu králíkům to asi na F4,5 nezačíná, kdyby nemuselo.

"Jaké benefity mi přináší ořezaná R10 proti EF​­-M?­"

Předně je to systém, který má na rozdíl od EF­-M budoucnost.

"Jaké benefity vzhledem k ceně mi přináší R7, když je na trhu několik levnějších FF či FF za podobnou cenu­"

Nevím, který FF má za stejnou cenu např. Log záznam, duální IS nebo dva sloty pro karty? Tohle je zase diskuze, která se tu vede ­"už od počátku světa­", kdy vždycky docházelo k cenovému překryvu mezi high­-endem v APS­-C a low­-endem ve full frame. I plně vybavená Fabie bude stát tolik, co holátko Octavia. Proč to někomu přijde u fotoaparátů zvláštní, tomu ani v nejmenším nerozumím. Tohle je přece naprosto standardní a očekávatelný cenový překryv mezi třídami, koncem jedné a začátkem druhé. Ano, např. proti EOS RP to bude více šumět a nebude tak mazat pozadí, ale snad ve všem ostatním EOS R7 rozseká to RP na cucky.

"objektiv je v takřka celé své hloubce ​­(délce​­) nesmyslně zúžen pod průměr bajonetu­"

A to konkrétně vadí čemu? Ono je nějaké pravidlo, že objektiv musí být minimálně tak široký jako bajonet?

Otázkou je, co si představujete pod pojmem ­"zachovanej­". Mně osobně přijde být zaříznutý už minimálně tak 2 roky, ne li více.

To už zase příliš slovíčkaříte a zase se dostaneme akorát k tomu, že máte jiné chápání významu slov. Upravil jsem to na celebritu, což bude asi vhodnější.

Tohle by mohlo být řešení, otázkou je, jak by se to pak vymáhalo. Viděl jsem třeba, že se na fotoaparáty po zaplacení poplatku pro focení lepila třeba nálepka, aby ochranka poznala, kdo zaplatil a kdo ne.

Nevím, co tušíte, ale stejně odpovím. Sláva musí být získána jen hrdinským činem? Slavný může být i vědec, automobilový závodník,... Myslím, že tady je zásadní problém s tím, že většina lidí ­(neříkám, že nutně i Vy­) považuje podobné profese ­(a nemusí jít jen o herectví­) jako za příliš snadné, že ti lidé vlastně nic nedělají, atd. Pak se ale tedy ptám, když je to tak snadné, proč to tedy všichni nedělají? Sláva většinou vzniká tam, kde vzniká něco neobyčejného, co nedělá spousta lidí, a výsledek práce je pro danou osobu specifický. Což se u herců, kde má každý svérázný charakter a jsou vidět, dělá snáze než u jiných profesí ­(a to dokonce i ve srovnání s těmi, kde se také dá být slavným­).

Je to dle mého názoru kombinací toho, že jejich práce je vidět na očích, je přímo spojená s jejich osobou i s jejich jedinečností. Slavný může být třeba designér aut, jenže v milionech aut on sám není vidět, není vidět ve výsledku své práce ­(tou je auto, ne on­). Herci jsou vidět, sami v sobě, ve svém představení, výsledkem své práce je vlastně on sám, zatímco třeba už režisér filmu to má horší, protože není přímo vidět v produktu své práce, tím výsledkem není on sám, ale film. Podobně tak jsou vidět třeba sportovci, i proto jsou snadno slavní.

Tak Choakinkovo řešení má především problém v tom, že každý uživatel vnímá kvalitu fotky jinak. Takže mít nejasný ukazatel, který je navíc subjektivní a ne objektivní, to by bylo docela k ničemu. A především vychází z toho, že ty telefony fotí do max. rozlišení, což není úplně pravda. Zpravidla jde o jeden jediný mód mezi desítkami různých, kde lze něco takového aktivovat. Ale pořád se z toho bude dělat aféra. A jak jsme si ukázali v testech, ono to díky tomu vysokému rozlišení, které se slučuje, fotí opravdu docela dobře.

S tím využitím v průmyslu je to zajímavý postřeh. Díky za komentář.

"Tak jestli je hraniční světelnost F2.8, kterou použili, tak v tom případě by museli zvednout počet členů­"

Teoreticky by jiná konstrukce s více členy pomoci možná mohla, ale neházel bych to na ni. Sony je, co se týče optiky v telefonech, obvykle docela slabé. Mnohdy nemá solidní ani pevné objektivy ve smartphonech ­(zatímco spousta telefonů má alespoň hlavní kamerku ostrou krásně od rohu do rohu­). Ten zoom tam není tak obrovský, aby se to dalo hodit na zoom. Být to tak 3× zoom a více, tak ano, ale tohle je vzhledem k zoomu v podstatě pořád skoro pevný objektiv.

"nicméně za snímačem třeba musí být nějaká elektronika­"

Když je ten snímač u ostatních modulů naplocho a i s objektivem to má pár milimetrů, tak tam také v podstatě nic není ­(ano, nějaká elektronika tam je, ale nic, co by mělo centimetry­). Teleohniska mají u telefonů prostě své limity zoom nezoom. Trochu zlepšit se to dá třeba velkým hrbem přes šířku zad ­(jak 808 PureView­), což by tomu periskopu a čipu dalo trochu více místa, ale u telefonu bych prostě nečekal, že tam bude kvalitních třeba přepočtených 240mm. Aby z toho bylo třeba rozumně kvalitních 6 MPx, tak si myslím, že se přes nějakých 70­-100mm jít nedá ­(i když si myslím, že na fotobanku by se dala upíchnout fotka i s F4,9, ale byl by to dost boj­).

"My jsme se asi nepochopili a stočilo se to někam jinam.­"

No taky teď nechápu, o čem se to vlastně bavíme. Bavili jsme se o tom, zda by ten zoom F2,3­-2,8 měl kvalitnější kresbu, kdyby byl F4,5­-5,9, ne? Tvrdím, že nikoli, protože rohům by to moc nepomohlo a středu už vůbec ne, protože by se kvůli difrakci naopak rozostřil ještě více. Tedy by to byla ještě horší mazanice než teď.

https:­/­/www.edmundoptics.com­/globalassets­/knowledge­-center­/app­-notes­/imaging­/resource­-guide­/airy­-disk­-1.svg

Při F5,6 má průměr toho hlavního rozostření přes 7 mm. To pokrývá v 1D 7 pixelů, to je plošně nějakých cca 40 pixelů. Při F2,8 jsi na 3,5 pixelech v 1D ­(plošně cca 10­-12­), to se ještě dá. To se pochopitelně na pixelové úrovni už rozostří, ale stále je ten hlavní ­"peak­" v tom konkrétním pixelu. Viz obrázek výše. Pokud ti ten ­"peak­" pokryje v 1D 3 pixely ­(vrchní graf­), tak drtivá většina je nad prostředním pixelem a ty vedlejší se na výsledku podílí relativně málo ­(a málo to tedy rozostřují­). V tomto případě ještě má smysl jít za hranu difrakce. Ale pokud ten kopeček pokryje 7 pixelů ­(spodní graf­), tak jen vrcholek toho kopečku pokryje 3 pixely, které se ve výsledku projeví v podstatě stejně. Větší rozostření.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/321167177
https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/321167183

Tohle jsou dva snímky pořízené 1­/3,5­" senzorem. Před jedním je objektiv F2,4, před druhým F4,9. Myslím, že jde docela dobře poznat, který je který.

Nějak mi přijde, že jste zaspal asi tak v roce 2015. Nabídka je právě zjednodušená, optimalizovaná a osekaná bez nabídky desítek modelů. Dokonce i Sony už výrazně skrouhlo nabídku, byť tam je nepořádek asi největší. Obvykle máte low­-end model, pak normální mainstream, nějaký video­-foťák, fotoaparát s vysokým rozlišením a vlajková loď. Občas nějaká specialitka, ale tím to docela hasne. Každý výrobce v posledních letech v boji o svou záchranu výrazně zoptimalizoval nabídku, vyškrtal to, co ho táhlo dolů, co se neprodávalo...

"ta situace na trhu s profikompaktama byla hodně mizerná už před lety kdy ještě focení mobilem nebylo tak rozšířený­"

Největší propady v prodeji kompaktů začaly paradoxně v době, kdy se začaly objevovat ty nejlepší profi kompakty s 1­/1,7­" a 1,0­" snímačem. To mi nepřišlo jako mizerná nabídka, ale naopak ten nejzlatější věk kompaktní digitální fotografie. A prodeje padaly ve všech třídách včetně profi kompaktů ­(které pravda, padaly méně­). 2012­-2015, to byla snad nejlepší nabídka profi kompaktů, kterou jsme kdy měli a paradoxně největší propad prodejů kompaktů.

"Když se podíváte do diskuzí všude na internetu, tak je jasný že lidi maj o tenhle typ přístrojů velkej zájem­"

Ale no tak. Nadšenci v diskuzích na internetu nejsou směrodatným vzorkem. Jde právě o to, že ta skupina nadšenců je v celkovém součtu velmi malá. Tohle najdete v každém odvětví. Na automobilových fórech Vám bude každý brečet, jak chce točivou atmosféru a jak je downsizing špatný, ale jejich prodeje to nereflektovaly už ani v době, kdy byl na výběr mezi malým turbem a atmosférou ­(nadšenec koupil atmosféru, ale většinový uživatel bral turbo­). Další příklad za všechny. Před pár dny tu v anketě 75 % lidí hlasovalo, že používá jako internetový prohlížeč Firefox. Nadšenci na SHW jedou na Firefoxu. Ale skutečná realita je 7,7 %. Nadšenci v diskuzích na internetu ­(a velmi často jen bychaři­) nejsou tak směrodatní, jak by se mohlo zdát.

"Nedává to smysl, jak se někde objeví třeba ten Lumix LX100 skladem, tak je to hned vykoupený, takže je jasný že lidi to chtěj.­"

Je to o tom množství. Když budete mít 1000 koupěchtivých lidí a 100 kusů, tak jasně, že se po tom zapráší. Ale to přece vůbec nic neříká o tom, jak rentabilní to je. Problémem je, že kdysi těch koupěchtivých bylo třeba 100 tisíc a ta koupěchtivá tisícovka to dnes nezaplatí. Vždyť tohle je docela jednoduchá matematika a to, kdy co začalo, je jasně dohledatelné. Mně se to také nelíbí jako Vám a doufám, že Sony nebo Canon zkusí ještě něco vydat ­(u jiných to nepředpokládám­), ale jestli něco nového vyjde, bude to drahé jak blázen. Nižší cenou by ten počet lidí dle mého názoru nenarostl o tolik, aby to výrazně nižší marže dokázala zaplatit. Historie toto ukázala na milionech příkladů. Nevím, proč by kompakty měly být výjimkou.

"Nicméně nyní nejde pouze o nějaké rohy. Max. zoom je totální mazanice.­"

A o to právě jde, clona by z toho menší mazanici neudělala. Byla by větší. Také je otázkou, za co může objektiv, a za co může JPEG engine.

Menší rozlišení by ti nepomohlo, nemá jak. To ti pomůže na pixelové úrovni ­(to ano­), ale ne ve výsledku ­(tam je to naopak­). Příklad. Budeš mít dva stejně velké čipy, např. 10 a 40 MPx a stejnou clonu, která by byla na hraně difrakce u 10MPx čipu. Na pixelové úrovni bude 40MPx snímek vypadat podstatně hůře kvůli výraznějšímu vlivu difrakce ­(ta je ale stále stejně velká, stále na tom stejně velkém čipu se stejnou clonou udělá plošně stejně velké rozostření, které jen kvůli menšímu pixelům pokryje více pixelů­). Na stejném výstupu ­(třeba 10 MPx, tisk na A4, zobrazení na 4K monitoru...­) bude ale ten 40MPx snímek ostřejší a detailnější, přestože má na pixelové úrovni horší ostrost. Důležitý je výstup, ne per­-pixel výsledek. To je stejné jako s tím šumem. Menší pixely ti zvýší šum na pixelové úrovni a při takovém 1:1 zobrazení vypadají snímky příšerně. Jenže v tom větším množství pixelů se ten větší per­-pixel šum lépe schová stejně jako ta větší per­-pixel difrakce a výsledek je ­(pro mnohé paradoxně­) detailnější.

Vtip je jen v tom, že se to nesmí přehnat. Musíš najít ten správný kompromis mezi oběma světy. Nemá smysl zvětšovat pixely za bod, kdy už se příliš nezlepšuje ta vlastnost, kterou chceš zlepšit ­(např. snížit šum, zvětšit DR­), ale dramaticky více se začíná zhoršovat vlastnost negativní ­(ztráta rozlišení­). Stejně tak to funguje ale i obráceně. Můžeš zmenšovat pixely do doby, kdy to ještě dramaticky navyšuje vlastnost pozitivní ­(růst rozlišení­), ale negativní vlastnost ­(růst šumu­) neroste tak rychle. Od určitého dobu toto přestává mít smysl a ten růst šumu přebije růst rozlišení stejně jako v opačném směru ztráta rozlišení přebije pokles šumu. Podobně i s tou clonou. Má smysl to dělat, pokud se ti kvalita optiky ­(pozitivní vlastnost­) zvýší více než ztráta ostrosti difrakcí ­(negativní vlastnost­). Jenže ten objektiv je už v nynějším stavu na té hraně, kde se to láme.

Takže tady by se dalo souhlasit s tím větším senzorem.

Zaměňujete příčinu a následek. Ty modely ­"nikdo nekupoval­" už když byly nové, natož teď. První byl pokles, až potom byl útlum nabídky, ne naopak. Ty prodeje dramaticky klesaly už v době ­(a to dlouhodobě­), kdy byl vývoj stále velmi aktivní.

Pár lidí by si to asi koupilo, stálo by to ale za to? Dokázali by na tom výrobci vydělat? Dokázali by udržet alespoň dnešní cenovou politiku, nebo by to muselo být ještě o moc tisíc dražší než dnes?

"Pokud by tam dali třeba F4,5​­-5,9, tak kresba by nejspíš byla v pohodě.­"

To by nejspíš nebyla, to by tam byla docela výrazná difrakce. To má 1,0um pixely, počítám­-li dobře, to je v pohodě na F1,8, docela na hraně s F2,8, ale na F4,5 a hůře... to by už asi moc nefungovalo. To, co bys možná získal v rozích ­(pokud vůbec něco­), bys začal ztrácet všude jinde. Zmenšování pixelů za hranu difrakce má svůj smysl, ty detaily to dokáže i přes rozostření dodat a přestože se to rozprostírá přes několik pixelů, ale zase to nepřehánějme, platí to do určité míry. Je zajímavé, že furt haníš Quad Bayera, ale najednou by ti vůbec nevadilo to několikanásobně přehnat z pohledu difrakce. Při F1,8 to jde přes nějakých 5 pixelů ­(to v praxi problém není­), při F2,8 přes cca 12 ­(OK, to ještě fungovat jakž takž může­) a najednou navrhuješ, aby se ten paprsek rozostřil na 30­-50 pixelů? U toho hlavního s 1­/1,7­" čipem a F1,7 klidně, tam by to smysl mít mohlo, protože jsi na hraně difrakce a jít trochu za ní je stále OK a může to přinést lepší výsledky, ale u čipu 1­/3,5­" s F2,3­-2,8, kde už jsi daleko za ní? Ta clona by tu kresbu zhoršila ještě více, než už je.

Tak většina má minimum kolem 4 MPx. Na to opravdu stačí skoro cokoli. S RX100 bojuju s tím, že to má hodně neostrý objektiv po stranách, takže je nutné hodně zmenšovat, jinak by to tam mohlo jít klidně v plné palbě s 20 MPx. V podstatě drtivou většinu fotek mám 4­-8 MPx, menší část je z telefonu ­(drtivá většina z RX100, poměrně dost také z NX11­). V tom rozlišení to obvykle nejde poznat, že je to z telefonu. Ostatně to je jedno z kritérií, které jsem používal zejména u kompaktů k hodnocení kvality snímků, zda by z toho šlo udat fotku na fotobance. Takže když mi tu někdo v diskuzi tvrdí, že třeba nějaký telefon­/kompakt fotí příšerně a není to dobré ani pro socky, a já přitom vidím, že to zdaleka nemusím zmenšovat na 4 MPx a prošlo by to z daného přístroje na fotobanky,...

" Každopádně, snímače 1​­/1,5​­" ​­- 1​­/1,2​­" s rozlišenim okolo 50 mpix maj úžasný výsledky, taky bych to bral hned mít v telefonu... jenže takový telefony bejvaj většinou vlajky nad 20K­"

Tak já to třeba testoval na tom realme, které je za desítku.

Tak ono je otázkou, co si člověk představuje pod tím pojmem ­"profesionálnější­" nasazení. V mém případě je to focení pro fotobanky a tam je obvykle lepší mít za základ snímek z RAWu než z JPEGu, byť velmi slušného. A s trochou štěstí se dají používat i fotky z 1­/3­" senzoru. Každopádně třeba 1­/1,5­" snímač z testu je v kombinaci s daným objektivem znatelně lepším zařízením než RX100 ­(s výjimkou zoomu­).

Díky za opravu.

" vzhladom na to ze treba ovela komplikovanejsiu opticku sustavu­"

Proč by měla být komplikovanější? Je složitější to vyvinout, aby se to dobře chovalo v celém rozsahu, ale komplikovanější to být nemusí. Očividně to nemá více členů než ty pevné objektivy.

"to v tych dvoch pevnych objektivoch naozaj treba az tooooolko sosoviek ???­"

Tak nějaký triplet by se asi moc dobře nechoval. Docela standardní počet dneska. Většina mobilních objektivů je ze 6­-7 členů.

Částečně souhlasím, že to vysvětlení tam mohl mít napsané, na druhou stranu si představ, kdybys musel všechny důvody pro všechno psát všude. Bylo by to sice užitečné, ale naprostý a totální chaos.

Tam hodně záleží, co má být výstupem. JPEGy jsou mnohdy dobré pro cílovku, ale třeba pro profesionálnější nasazení by mi vadil ten způsob kresby ­(zvýrazněné a současně ­"zaoblené­" hrany­). RAWy poskytují více detailů, na druhou stranu je docela kumšt trefit ty barvy JPEGu, které to dokáže vykouzlit.

Rádo se stalo. Velké fotoaparáty patrně nikdy nevymřou, bude z toho ale vysoce profesionální náčiní. Telefony integrací všemožných funkcí do sebe zabily desítky mainstreamových technologií, to nejde jen o kompakty a levnější fotoaparáty. Zda se to tam dostane, to těžko říci. Pokud ty 108MPx čipy zvládá obsluhovat procesor ­(lépe řečeno ISP­) v telefonu, není moc důvodů, aby s tím měl problém mnohonásobně větší fotoaparát. To se spíše obávám o ten senzor samotný.

"Nesouhlasím. Podle mě 32 do 8 rozlišení nesníží vůbec.­"

Nesouhlasit pochopitelně můžeš, to ti neberu. Ale nemáš pravdu. Mám tu 1­/1,7­" 64MPx ­(0,8µm­) a 1­/1,5­" 50MPx čip ­(1,0µm­) a ten 50MPx senzor s většími pixely na stejné ploše vykreslí méně detailů. To je z 64 MPx na 1­/1,7­" na cca 38 MPx na téže ploše. Vidět to jde. A to ani není pokles o 50 %, který navrhuješ.

"Zároveň je nutné, aby se to rozlišení využilo.­"

To souhlasím. Využít se dá např. pro video ve vyšším rozlišení v HDR, digitální zoom,...

Vysvětloval jsem ti to už mnohokrát. Jednoduše proto, že ta ztráta rozlišení by byla větší než ty malé výhody, které by to přineslo ­(ten šum by se moc nesnížil a DR by moc nenarostl, zatímco rozlišení by se snížilo významně­).

Ano, to je pravda. V recenzi se o tom na několika místech píše.

"z mobilů detailnější výstup obecně rozhodně neleze­"

Bavíme se pořád o jiné pixelové hustotě na stejné ploše ohledně senzoru. Tak do toho nepleť to, jak moc to rozpatlá JPEG ­(pokud to výrobce rozpatlá na malých pixelech, tak to patrně rozpatlá i na těch velkých­). Ten snímač na stejné ploše poskytne více detailů ­(alespoň za dobrých světelných podmínek, a to dokonce i při stejném skládaném rozlišení ­- patrně se tam Bayer provádí na základě přilehlých čtvrtin sousedních pixelů a ne celých­).

"A pokud by se z příznivých důvodů někde lepší detail projevil, tak to jistě někde jinde rozpatlá odšum. ­"

No počkej, to je trochu blbost, ne? Odšum detaily degraduje, takže aby se lepší detail projevil, tak je nutné NEprovést odšum. To jsou věci, které jdou proti sobě, ne spolu. To už si vymýšlíš úplné nesmysly, které nemají nejenže oporu praktickou, ale dokonce už ani ne teoretickou.

"uživatel si ho musí ​­"dovyrobyt​­" v počítači, mobil mu ho nevytvoří­"

A to souvisí s tím, zda ten snímač je nesmyslný kvůli vysoké pixelové hustotě jako jak? Nebo ten snímač má smysl, pokud fotíme do RAWu, ale je pitomost, pokud fotíme do JPEGu?

"Tak nesloučená oblast např. 12 Mpx s 0,8 mikro m pixely bude šumět jistě více, než 12 Mpx např. na 1­/2.3­" snímači. ­"

Bereme stejnou plochu, jinou pixelovou hustotu. Jasně, že výřez z menší plochy čipu ­(stejné rozlišení s jinak velkými pixely­) bude šumět více, to je naprosto logické. Nikdo nikdy neřekl, že to bude jinak. Ale stejně velká plocha na čipu při stejném výstupu je něco jiného. Stěžejní je velikost snímače, méně už velikost pixelu. Resp. ten rozdíl tam není nikterak dramatický ­(je to lepší v detailech, horší v barevném šumu a barevné věrnosti­). Propána, měli jsme tu na to snad více než 5 srovnávacích testů z různých pohledů a vždycky to tak vyšlo. Ta ztráta rozlišení je významnější než nárůst šumu na pixelové úrovni, který se v těch pixelech schová ­(přinese to lepší detaily, ale trochu slabší výraznost barev ­- někde je to řešení lepší, někde horší­).

"jejich výstup ze sloučeného QB tak tak zvládá rozlišení klasického snímače s interpolací­"

A to by ses možná divil, že tomu tak není. Tvoje teorie je jedna věc, skutečná praxe věc druhá. Malé pixely přináší po sloučení obvykle tažení barev do fialova ­(ve výsledku to způsobí potlačení barev v závislosti na citlivosti­), ale více detailů. A teď už je to jen o tom, co je pro koho důležité. Také proto Sony vyrábí A7S, A7 i A7R, protože každý má jiné požadavky a jinou prioritu pro jiné vlastnosti. To ale z toho druhého řešení ještě nedělá řešení špatné.

" který musí generovat problémy, to nemusím prakticky dokazovat, vyplývá to prostě z podstaty jeho velikosti­"

Ptám se posté, máš to nějak prakticky ověřené, že to tvrdíš? A je ten rozdíl až tak dramatický, jak tvrdíš? Proč máš takovou jistotu, že je to ­"mnohem horší­"?

"Přičemž zároveň platí, že QB nepřináší proti běžnému řešení žádné výhody. ­"

A na to jsi přišel jak? Šum ­(ten praktický na výslednou fotku­) to zásadně nezvyšuje, umožňuje to dosáhnout většího dynamického rozsahu, umožňuje to snímat v režimu s vyšším rozlišením a dosáhnout lepších detailů ­(to se projeví především v dobrých podmínkách­). Řešení u GH6 je jedno z dalších řešení, které zlepšují některé vlastnosti. Ale třeba nemá ten režim vysokého rozlišení ­(bez multiexpozice­). Jak víš, že třeba to dělení na dvě cesty zpracování nevnáší do systému podobné problémy jako to dělení pixelů? Je to vždy něco za něco a ne vždy jsou všechny oblasti vylepšeny stejně, někdy je to naopak dokonce na úkor jedné z oblastí. Ale pořád, pokud je to horší v jedné oblasti a v dalších oblastech je to lepší, to z toho ještě obecně horší řešení nedělá.

"Ano, myslel jsem na úrovni pixelu­"

No a o to jde. Jak se úroveň pixelu projevuje na výsledné fotce, když, jak sám říkáš, ­"Ve skupině pixelů se šum vykompenzuje­"? Kde je tedy problém se šumem a malými pixely?

"Ale chápu to, ty budeš Quad Bayera obhajovat do roztrhání těla.­"

No mně by jen zajímalo, v čem to má tak brutální nevýhody, o kterých mluvíš. Pořád tady mluvíš o šumu, abychom se nakonec dozvěděli, že se to v tom vyšším rozlišení schová, a tedy šum vlastně není problémem pro praktický výsledek. Takže proč je to tak špatné? Proč to zakládáš na výkonu v oblasti šumu, který ale nemá negativní praktický důsledek na výsledný šum?

Pokud má telemodul znatelně nižší rozlišení a znatelně menší velikost než ten hlavní, tak se ani není čemu divit. Zázraky se od toho čekat nedají nikde a čím horší podmínky, tím více se bude kvalita z telemodulu přibližovat výřezu z hlavního modulu, nebude­-li dokonce horší.

Ale tys mluvil o šumu, ne o barevné věrnosti. Takže otázka pořád trvá, na čem zakládáš svůj názor, že to má šumu jako hrachu ­(výrazně více­) kvůli malé velikosti pixelu?

Mám ještě stařičký iPhone SE ­(první generaci z roku 2016, tuším­). Nicméně pomalu plánuji upgrade právě kvůli fotoaparátům ­(hodně by se mi hodil modul s teleobjektivem i pořádný hlavní fotoaparát s větším senzorem a alespoň 4K60p­), takže to vidím asi na 6,1­" iPhone 14 Pro, ale to se teprve uvidí, jaký bude ­(škoda, že se iPhone mini nedělá se třemi fotoaparáty a ostatně základní řada má právě několik fotografických omezení, takže to bude chtít spíše Pro­). Na Androidu nejsou alespoň trochu menší výkonné telefony s rozumnou životností po stránce HW i SW snad vůbec ­(na původním SE stále běží nejnovější iOS a stále má solidní výkon­) a osobně mi Android moc nevyhovuje, nemluvě o nekonzistenci chování fotoaparátů v rámci různých aplikací. Mám tu na dlouhodobý test dva Androidy, na které tu vyšly nedávno recenze ­(realme 9 Pro+ a Samsung Galaxy A52s 5G­), nicméně není vyloučeno, že se do té doby dostane do testu i nějaký další telefon vyšší třídy, kde by ten Filmic mohl z telefonu dostat maximum schopností aplikace.

Já o té aplikaci uvažuji také dlouho, přičemž by se mi hodila nejen pro vlastní potřeby, ale kdybych ji už měl, tak bych z toho mohl udělat i recenzi. Problém je pak už jen v tom, že bych si ji musel koupit dvakrát ­(pro iOS i Android, protože předpokládám, že většina čtenářů zde bude mít spíše Android­) a také dvakrát koupit ten CineKit. Každopádně boje na Androidu ohledně toho, co kde jaký telefon podporuje v aplikacích třetích stran, to je opravdu vždy sázka do loterie.

" S pixelem kolem 0,8µm je na výstupu šumu jako hrachu a toto řešení je tak mnohem méně efektivní, než snímač s větším pixelem. ­"

Znovu se ptám, na čem takový názor zakládáš? Opravdu máš tu jistotu, že tomu tak je? Já tu zírám na několik snímků pořízených pixely od 0,8um do 2,4um, a že by byl 2,4um výstup mnohem méně zašuměný, to nelze říci ani náhodou. To je jen tvoje zbožná teorie a přání, aby to tak bylo. Mně se také nelíbilo toto zmenšování pixelů, ale prostě když vidím, co je to schopné vytvořit za fotografie, tak proti tomu nemůžu nic moc namítat.

Takže ne, nemá na výstupu šumu jako hrachu. Na pixelové úrovni je ho hodně, to sice ano, ale na stejném výstupu má šumu zhruba stejně jako 9krát větší pixel a jako bonus přináší lepší detaily. Kde je spíše problém než v šumu, je slabší barevná věrnost ­(i bez barevného odšumění­).

"Ostatně Panasonic mohl u GH6 použít 100 Mpx Quad Bayer ​­(eventuálně 80 Mpx​­). Proč to neudělal?­"

Ale vždyť nikdo neříká, že je to výrazně lepší než architektura u Panasonicu. Je to ale stále dostatečně dobře funkční řešení, které má své výhody. Kdyby Panasonic použil 100MPx Quad Bayer, tak by mohl natáčet 8K video a mohl mít 100MPx fotky bez multiexpozice a čtvrtminutového skládání. Jsou to prostě výhody na jedné straně a nevýhody na straně druhé. Řešení Panasonicu má své výhody proti Quad Bayerovi, to přece nikdo nepopírá. Ale má také nevýhody. Tak jak to může být jasně horší, když to je v některých ohledech lepší? Je to prostě řešení, které má některé vlastnosti horší ­(to je pravda­), ale také některé vlastnosti lepší. Je to alternativa.

"Čili žádný maličký snímač by neměl mít Quad Bayera, aby počet Mpx nebyl příliš vysoký.­"

A proč ne? Čemu to vadí? Znova se ptám už snad posté. Je to rozdíl nějak významný, že to vadí, a že to nestojí za jiné výhody? Opravdu máš takovou jistotu, že by ten snímač bez Quad Bayera byl lepší?

"ztrácejí jen při vyšším ISO­"

A je to tak dramatický rozdíl, kvůli kterému je nutné to odsuzovat? Resp. je to tak velký rozdíl, abychom zanedbali výhody, které to přináší jinde?

"tyhle snímače jsou typicky pouze v nejvyšších třídách­"

No jestli nejvyšší třídy jsou od cca 10 tisíc, tak asi máme odlišnou představu o tom, co je to nejvyšší třída.

"Všechny tyto snímače by měly z trhu zmizet, máme​­-li se držet racionálního technického řešení.­"

Nemohou. Např. telemodul s 2­/3­" čipem v telefonu neuděláš. Tam ten čip bohužel musí být malý. A pokud má mít rozumné rozlišení, tak to holt musí být nějaký kompromis mezi velikostí senzoru, pixelu, dynamickým rozsahem a samozřejmě i cenou...

"Áno, to podexponovanie tam vidno. Ale v zásade nevidím diametrálne odlišnú kvalitu.­"

No a to může být ten důvod. Lepší expozice zvětšuje odstup signálu od šumu, proto někteří fotografové fotí metodou ETTR, kdy snímek vyfotí s tou největší expozicí, kterou je možné dosáhnout bez přepalů ­(které by ve výsledku vadily ­- rozumějte, které už nechce akceptovat, protože mohou být takové, se kterými se smíří­), aby se snížil šum. Pak to jen v editoru stáhnou na normální expozici. Pokud bude dynamickým rozsahem jednoduchá scéna, tak přeexpozice na malém čipu může srovnat výkon se standardně exponovaným obrazem z většího senzoru. Chtělo by to vidět snímky, které jsou exponované stejně. Tam by ten rozdíl byl více vidět. Takhle to moc nejde.

"ale zmenšuje to pixel­"

A jak moc to vadí? Pokud to nezhoršuje výsledek, tak v tom nevidím problém. A výsledky to nijak zvlášť nezhoršuje. Přílišné zmenšování ­(řekněme pod 0,8um­) asi není dobré, ale to se zas až tak moc neděje, alespoň ne u hlavních senzorů. Přijde mi, že moc nesleduješ, co se v poslední době děje. Vedle několika pokusů o supermaličké pixely se naopak v posledních měsících děje to, že se rozlišení zaseklo na 50 MPx a neustále se zvětšují čipy a s tím i pixely.

Prostě to má své výhody i nevýhody, to z toho nedělá špatné řešení. Že to v jedné situaci strádá, ještě neznamená, že je to horší, když to v jiné vyhrává. Dynamický rozsah zlepšují obě metody, na šumu tam díky slučování zas až tak zásadní rozdíl není, pokud se to udrží v mezích, což třeba 1,0um+ pixely zvládají dost dobře ­(dnes v podstatě jakýkoli mobilní 50MPx senzor od cca 1­/1,5­" do 1­/1,1­"). Režim vysokého rozlišení o tyto vymoženosti přijde, ale v příznivých podmínkách dokáže přinést více detailů, což snímač s nižším rozlišením bez multiexpozice neumí...

Obhájí to docela snadno. Ono to totiž funguje po všech stránkách, nejen marketingově, ale i technicky a prakticky svými výsledky.

Jen jsem na ty hvězdičky zapomněl ­(už by to mělo být doplněno, díky za info­). Pokud jde o to video, je to 10bitové 4:2:0 ve 200 Mbps.

Tak ona je velká i kvůli tomu chlazení. Jak tam nebude a tělo bude menší, tak si budou všichni stěžovat, že se to po dvou minutách přehřívá. Ten čip se asi dostane do menších těl, ale asi bych nečekal, že bude mít stejné schopnosti a bude to omezeno ­(očekával bych např. absenci 4K120p, patrně i nejvyšších rychlostí slow­-motion­).

Pokud máte ostrou fotku na 10 sekund téměř vždy, tak proč takovou neprezentujete? Tohle https:­/­/www.kreslenisvetlem.cz­/wp­-content­/uploads­/2022­/02­/OM­-1_10_venku­-scaled.jpg je neostré i v těch 3 MPx, natož v původních 20. To, že je to takto relativně dobré díky stabilizaci, je pochopitelně úctyhodné a Olympusu rozhodně patří za výkon jeho IS velké uznání, ale tohle prostě není ostrý snímek, o kterém bych v recenzi napsal, že se to dá udržet. Znova, je to o tom, co považujete za ostré. Nemůžete se vysmívat GH6, že udrží 2 sekundy, když Vy udržíte 30 sekund, když ani o Vašich 10 sekund bych rozhodně nenapsal, že je to ostré a udržitelné. Tohle prostě není udržený ostrý snímek. Tohle je situace, kterou bych v recenzi označil, že už to fotoaparát nezvládá.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/318650775

Jen to porovnejte, oba snímky konvertované na 3 MPx. Váš snímek je proti tomu, co považuji za stále ještě přijatelně ostré ­(2,5 sekundy z GH6 vpravo­), viditelně méně ostrý. V takovém rozlišení to musí ­"řezat­" stejně jako ze stativu.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/318651400

Snad to bude líp vidět tady. To je prostě nesrovnatelná ostrost ­(to je sice foceno ze stativu, ale ukazuje to situaci, kterou očekávám od snímku, který bych označil při stabilizaci jako ostrý­).

Moje chyba, já to v rychlosti počítal na plnou plochu 1­". Při těch cca 1­/1,3­" to není až tak brutální rozdíl, 1,8um proti 2,4um pixelům a asi 70 % plochy více. Mně ty fotky přijdou někde lepší, někde horší. Co se týče ISO citlivosti, tam je to u telefonů hodně ošemetné, to je v podstatě virtuální číslo, které až tak moc neřekne. Nastavte stejné expoziční hodnoty u telefonu a u fotoaparátu a uvidíte, že dostanete patrně o hodně jiný výsledek. Přestože tam vidíme ISO 500 a ISO 200, kdo ví, které ISO bylo vlastně o kolik vyšší. Snímek z PRO­-I je navíc viditelně podexponovaný proti 1 II, což také změní úroveň šumu.

Já bych se tolik nesmál, srovnáváte totiž různé výkony. Ono je totiž zásadní to, co se považuje za ­"dal z ruky­" a za ostré. A výsledek z GH6 při 2 sekundách a Vaše výsledky při půl minutě jsou výrazně odlišné výsledky. Dosáhněte stejných výsledků a pak se bavme o tom, při jakém času to bylo. Protože ten Olympus rozhodně stejného výsledku při 30+ sekundách nedosahuje. Já tím ostrým snímkem myslím to, že prostředek je ostrostí nerozeznatelný od stativu v plném rozlišení, což se o těch Vašich bohužel nedá říci, tam je neostrost uprostřed vidět i v těch malých rozlišeních ­(3 MPx­), natož kdybych to viděl v plném. Také je otázkou, co rohy. U GH6 kolem 2,5 sekundy už je to docela neostré, což je v mnohem větší míře vidět i na Vašich snímcích. Ta GH6 by to při 30 sekundách dala asi podobně tak mizerně, jako ten Olympus. Srovnávejme srovnatelné.

A který poslední model by to měl být? Vždyť použil poslední model a ten má plošně cca 3krát větší senzor než ten nejlepší telefon z toho odkazu, který jste prezentoval.

"je to fakt bída i u novějších mobilů­"

To je ale spíše záležitost nastavení. Ano, dokážu s telefonem pracovat tak, že se k aplikaci fotoaparátu budu dostávat 8 sekund. No problem. Ale s tímtéž telefonem to může být klidně nastaveno tak, že máte fotku za 2,5 sekundy.

"tohle fungovalo skvěle a nechápu proč to neni standard v mobilních aplikacích­"

Opět, tohle může být záležitostí nastavení. Podržení funguje jako AF lock ­(namáčknutí a zamčení AF­) snad na všech telefonech, vyfocení po puštění tlačítka, to bych se musel podívat. Já tedy až na výjimky, kdy jsem si opravdu hrál s hloubkou ostrosti, neměl potřebu řešit polohu nějakého AF bodu a fotil jsem hned.

"u většiny mobilních aplikací to ostří buď kontinuálně a nebo až při stisku spouště, oboje je na h*vno­"

Jak už bylo řečeno, snad všechny telefony mají možnost AF locku, takže se nemusí ostřit kontinuálně a nemusí až při stisku spouště.

A proč by nemohl? Patentuje se přece optická konstrukce konkrétního objektivu, takže pokud někdo vymyslí jiný 15­-28­/2,8­-4,0, tak není sebemenší důvod, aby se komukoli za cokoli platilo.

Jasně, že by odvedl lepší práci. Jednak proto, že využívá celou plochu 1­" čipu, a jednak proto, že má lepší světelnost F1,8 proti F2,0 ­(nemluvě třeba o LX15, která má F1,4­). To se projeví na šumu i hloubce ostrosti. Ono je zajímavé se podívat, jak si takové přístroje vedou v náročných podmínkách, nicméně chtěl jsem říci především to, že se z toho telefonu ­(dle mého názoru­) dalo dostat o trochu více.

To sice ano, ale pokud se bavíme o tom, že fotíte i telefonem ­(a tedy nepoužíváte fotoaparát­), tak ho asi nebudete dávat do batohu, ne? Mně přijde logické mít zařízení, kterým chci fotit, po ruce.

Pidalin: To záleží na telefonu a aplikaci. Obzvlášť dnes, kdy se aplikace zapíná ze zamykací obrazovky, mi prodleva nepřijde být nějakým problémem. Tam už je spíše otázkou, do jakého módu to najede. Třeba nedávno jsem na dovolené fotil s testovaným realme a fotil jsem po dvou poklepáních ­(nebo dokonce jen vzetím telefonu do ruky­) a jednom swipu. Má to i režim, kdy dvojstisk tlačítka hlasitosti přímo spustí aplikaci fotoaparátu ­(režim Ulice, který je právě určen k pohotovému focení a umí i rovnou focení do RAWu­). Schválně jsem si to teď změřil a pokud držím fotoaparát­/telefon v ruce, tak s Lumixem S5 jsem vyfotil snímek za 1,4 sekundy, RX100 za 2,5 sekundy a realme za 2,4 sekundy. Pokud ten přístroj nemáte hned připraven, tak si myslím, že ta sekunda se více než ztratí v manipulaci s přístrojem ­(např. myslím, že telefon rychleji vytáhnu z kapsy, než fotoaparát z brašny­).

Choakinek: Mně osobně se s telefonem ­(záleží jak kterým­) fotí docela dobře a obvykle u něj preferuju ťapkání po displeji než tlačítko. BTW Xperia PRO­-I má i funkcí namáčknutí ­(dvoufázovou spoušť­), ale osobně mi to u telefonu nepřijde až tak důležité a u žádného telefonu mi to zatím nechybělo. Měla to třeba i Nokie 808 PureView.

Tak ono je to ploché kvůli několika věcem. První je ten šum a odšumování, které ubere barvy a potlačí detaily ­(a detailkontrast­), čímž se ztratí kresba. S tímhle u RX100 ­(která má v zásadě chováním velmi podobný senzor­) bojuju často a je dobré to nepřehánět a raději nechat stíny tmavší, než se pokoušet je tak moc prosvětlovat ­(jinak se z těch obličejů stane taková jednobarevná hrouda ­- z vlastní zkušenosti vím, že postavy v horším světle jsou s tím opravdu velký problém a najít ten správný kompromis mezi šumem a odšuměním je hodně zapeklité­).

Za další mi přijde, že navzdory fázovému AF bylo několik snímků špatně zaostřeno na pozadí ­(odšumování by ty obličeje tak moc nerozmazalo a chyběl tam ten prostor­). S velkou hloubkou ostrosti se pak musí i jinak pracovat a ta prostorovost tam dostávat jinak ­(objekty v popředí, jiná perspektiva, být o trochu blíže než normálně, což sice použil na některých snímcích, ale asi to mohl využívat častěji­). Věřím, že s pořádnými objektivy a tělem by ten fotograf dosáhl i kompozičně mnohem lepších výsledků, a zdá se mi, že to moc dobře nevyšlo také i kvůli tomu, že už dlouho nebyl ­"omezován technikou­". Podle mého názoru by se z toho telefonu dalo na svatbě vytáhnout asi i o trochu víc.