Velbon EX-Mini: šikovný ministativ

Do další recenze stativu jsme vzali ministativ Velbon EX-Mini, který v obchodech seženete zhruba za 600 korun. Výrobce říká, že je možné jej použít maximálně se zátěží 1,5 kilogramu, takže by si měl poradit nejen s kompakty a ultrazoomy, ale i menšími zrcadlovkami s nepříliš těžkými objektivy. Nyní se tedy podívejme, jak si stojí v praxi a zda má smysl si jej kupovat.

V základním stavu je upínací plocha 25,5 centimetru nad zemí. Všechny tři nohy jsou spojeny se středovým sloupcem, díky čemuž je stativ stabilnější a nohy se nerozjíždí. Na druhou stranu je o něco komplikovanější polohovat stativ na komplikovaném terénu, kdy je nutné počítat s totožným rozevřením všech tří noh najednou.

Dole si můžete všimnout malých pojistek, které po zmáčknutí odjistí tyto tři spojnice a je možné je prodloužit. Nohy se více rozevřou a stativ lze poslat dále výrazněji k zemi. V tomto případě je výška nad zemí už jen 19 centimetrů.

Hlava nemá odnímatelnou destičku, je natvrdo a nedá se ani odklopit o 90° pro focení na výšku. Osobně to ale neshledávám jako velký problém, spíše to naopak u této třídy stativů může být ku prospěchu věci, protože je v celém systému méně hýbajících se věcí, které mohou mít vůli. Stativ tak může být i o něco stabilnější. Kdo chce mít odklápějící se destičku pro focení na výšku, může si koupit dražší Velbon EX-Macro. Ten už toto podporuje, má navíc nohy se třemi sekcemi a dosáhne tak o něco výše.

Pojistné šrouby mají výborný tvar, díky kterému není problém je dostatečně zajistit a vyvinout potřebnou sílu. U kloubů noh stativu je první šroub, který dovolí vysunout středový sloupec nahoru. Směrem výše je další šroub, který uvolňuje panorámování hlavy. Protože na stativu nenajdete žádnou vodováhu, pro přesné snímání panoramat budete muset využívat případnou elektronickou vodováhu ve fotoaparátu (nebo to prostě odhadnout).

U šroubu, kterým se stativ spojuje s fotoaparátem, je toto řešení trochu diskutabilní. Opět zajistí dostatečnou sílu, ale mnohem hůře se provádí prvních pár zajišťovacích pohybů při nasazení fotoaparátu (Hama Traveller Compact zde měl kruhový šroub, který se jedním prstem snadno zatočil a prvotní fáze byla jednodušší). Páka na odjištění pohybu hlavy nahoru a dolů je rovněž solidní, dobře se ovládá a má dostatečně velké rozměry. Poněkud zvláštním prvkem je to, že zatímco u většiny hlav podobných stativů fotoaparát po dotažení ještě kousek klesne, zde naopak dotahování fotoaparát přizvedává nahoru.

Na tomto snímku vidíte stativ s fotoaparátem Sony Cyber-shot RX100. Ten je lehoučký a stativ s ním nemá nejmenší problém.

Neměl problémy ani s CSC fotoaparátem jako je Samsung NX11 s 18-55mm OIS objektivem. Nohy mají pojistku, díky čemuž se dá vysunout další sekce. To se hodí zejména u těžších fotoaparátů, se kterými nemá stativ při výchozím nastavení (při nejmenší výšce) dostatečnou stabilitu. Tady bych ale viděl jeden větší nedostatek. Pojistky jsou opravdu velmi tuhé, jejich odjištění i zajištění vyžaduje značné množství síly. Výška noh se tak velmi špatně ladí. Když ji nastavíte, snadno si to rozhodíte bojem s pojistkou a snahou ji zacvaknout. Toto mohlo být opravdu o něco jemnější.

Pokud jde o stabilitu stativu a co vše zvládne udržet, prováděl jsem mnoho testů s různými fotoaparáty a mohu říci, že maximem je zhruba tak APS-C zrcadlovka s 18-200mm objektivem. Stativ jsem zkoušel se zrcadlovkou Nikon D7200 a objektivem Tamron 16-300mm (i Nikkor 18-300mm) a v obou případech nebyl problém při 150mm reálné ohniskové vzdálenosti, dalo se rozumně zvládnout i něco okolo 200 mm. Nicméně nad tuto hranici se už ostré fotky fotily docela komplikovaně. Se zrcadlovkami tedy počítejte do těch přepočtených 300 milimetrů ohniskové vzdálenosti. U ultrazoomů, které mají těžiště blíže a nekopou tolik závěrkou, si lze dovolit podstatně více.

Ke stativu dostanete i malou tašku přes rameno. Do té se stativ pohodlně vleze a celé řešení takto zabírá překvapivě málo místa.