Nikon D7200: přesvědčivé zrcadlo

 

Tělo fotoaparátu v černé barvě je zpracování kvalitně, fotoaparát působí dost bytelně a budete z něj mít dobrý pocit. Moc mě ale nenadchnul grip, který je na zrcadlovku této kategorie docela malý. Přesněji řečeno, dlouhý je poměrně dost, ale vybrání u těla (mezi gripem objektivem) je moc krátké. Vaše prsty tak mohou narážet do těla a nedovolí ruce grip pevně obepnout. Být to tu o pár milimetrů hlubší (tzn. tenčí tělo v těchto místech), bylo by to fajn. Takto je nutno říci, že fotoaparát se v jedné ruce docela špatně drží (a není to hmotností).

Příď je relativně členitá a najdete zde mnoho různých prvků. Za bajonetem je zrcátko a za ním 24MPx APS-C CMOS senzor. Dole pod bajonetem na levé straně (z tohoto pohledu) je funkční tlačítko Fn. V menu mu můžete vybrat některou z nabízených funkcí, je možné i specifikovat chování tlačítka při jeho zmáčknutí a současném otáčení rollerem. O něco výše je tlačítko Pv, které má ve výchozím stavu funkci náhledu hloubky ostrosti, ale jeho funkčnost lze upravit stejně jako u tlačítka Fn.

Ještě více nahoře je dioda pro samospoušť, redukci efektu červených očí a může fungovat také jako pomocná AF dioda. Na gripu je vidět roller který upravuje clonu (v prioritě času je tedy nefunkční). Směrem doprava od bajonetu vidíte tlačítko pro odjištění objektivu a nad označením modelu "D7200" pak infračervený přijímač. Další prvky na pravé straně (z tohoto pohledu) si probereme později.

Při testu zrcadlovky Nikon D7200 jsme použili jeden z nejpopulárnějších objektivů pro zrcadlovky Nikon, univerzální AF-S DX Nikkor 18-105mm f/3.5-5.6G ED VR. Ten nabídne po přepočtu ohniskové vzdálenosti 27 až 158 milimetrů. Na těle má přepínač ostření a optické stabilizace. Ostřící kroužek jde jde trochu ztuha, ale plynule. Při ostření autofokusem se neotáčí, což chválím. Naopak nechválím docela výraznou vůli kroužku. Při změně otáčení to trvá více než milimetr, než se něco "začne dít". Zoomovací kroužek je krásně hladce a dobrý by byl i pro natáčení videa. Objektiv má závit pro filtry s 67mm průměrem.

Na horní straně vlevo najdete kolečko expozičních režimů s pojistkou, která je už v této třídě tradiční. Pod tím je ještě druhé otočné okruží, které má rovněž pojistku, ta je ale velmi malá a držet ji při současném otáčení okružím není ergonomicky úplně nejlépe dořešeno. Není to problém, ale nedá se to ani nazvat pohodlným.

Na horní straně je výklopný interní blesk (elektronicky), sáňky na externí blesk a také dva mikrofony pro stereo zvuk (před sáňkami).

Pravá strana obsahuje velký stavový displej, který lze podsvítit páčkou kolem spouště. Ta také zapíná a vypíná fotoaparát. Směrem dopředu od displeje je tlačítko pro volbu měření expozice, červené tlačítko slouží k nahrávání videosekvencí. To ale nejprve musíte zapnout speciální režim live view pro video a teprve až pak červené tlačítko začne fungovat. Prodleva je relativně krátká, video se začne nahrávat zhruba za půl sekundy od zmáčknutí. Vypne se v okamžiku opětovného zmáčknutí. Následují tlačítko pro korekci expozice, které může mít osu od plus do minus i naopak, jak to má správně být (z matematického hlediska). Každý si tak může vybrat, co se mu líbí.

O páčce pro zapnutí přístroje jsme již mluvili, nyní přejděme ke spoušti. Ta se mi osobně moc nelíbila. Má poměrně dlouhý gumový chod bez jasně vymezené polohy pro namáčknutí i domáčknutí. Prostě tlačíte spouští dolů, v jistém okamžiku začne fotoaparát ostřit a v jiném pak fotit. Bohužel nevíte, kdy přesně se tak děje a do konce testu jsem si nezvykl na polohu, kdy bych věděl, že právě teď fotoaparát vyfotí snímek. Fotoaparát tak působí ospale, přestože je perfektně rychlý. Prostě jsem čekal, že s touto mírou zmáčknutí už proběhne expozice, ale ne, nic se nestalo a musel jsem přitlačit ještě kousek více.

Hledáček má 0,94× zvětšení, což znamená 0,63× po přepočtu. Je tedy rozumně velký, vcelku se podle toho dá i manuálně ostřit, nicméně na zvětšení elektronických hledáčků ultrazoomů jako jsou Sony RX10 nebo Panasonic FZ1000, případně některých konkurenčních CSC fotoaparátů, to nemá. Nalevo od hledáčku je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení snímků a pro mazání fotografií.

Dále zde vidíte pevný 3,2" displej s rozlišení 1,228 milionu bodů (640×480 RGBW pixelů). Detailnost obrazu je velmi dobrá, totéž platí pro pozorovací úhly. Nalevo od displeje je mnoho tlačítek, které dramaticky zlepšují ovladatelnost zrcadlovky proti modelům D5x00. Vše je krásně a jednoduše dostupné. Nahoře je tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu. Následuje WB, při jehož držení a otáčení zadním voličem můžete měnit přednastavení vyvážení bílé a předním voličem pak dolaďujete vybrané vyvážení na škále modrá-oranžová. V menu prohlížení zapíná a vypíná ochranu snímku proti smazání.

Tlačítko QUAL umožňuje rychle vybrat kvalitu záznamu (RAW, JPEG,...) zadním voličem a rozlišení předním. V režimu prohlížení zvětšuje náhled snímku. Dále následuje tlačítko ISO. Zatímco u D3x00 a D5x00 se ISO nastavuje extrémně komplikovaně (zejména změna z automatiky na pevně dané ISO), zde je to výrazně snazší. Tlačítko ISO a zadní volič mění hodnotu citlivosti, s předním voličem se naopak mění automatika na pevně dané ISO a naopak. Pokud máte automatiku a pomocí zadního voliče nastavíte nějaké ISO, pak automatika volí nejméně tuto zvolenou citlivost. Např. pokud máte automatiku a navolené ISO 400, tak se pohybuje v rozsahu ISO 400 až horního limitu citlivosti. V režimu prohlížení zmenšuje náhled.

Tlačítko "i" spouští jakési quick menu pro nastavení vybraných parametrů ovládání i fotografování. Nalevo od hledáčku jsou tlačítka pro vstup do režimu prohlížení a mazání snímků, vpravo je pak tlačítko AE-L/AF-L, které slouží jako zámek ostření nebo expozice dle toho, jak to nastavíte v menu. Na výběr je zámek ostření, expozice, obojího, trvalý zámek expozice (není nutno držet tlačítko), aktivace zaostření nebo zámek blesku. O zadním voliči jsme již mluvili, ten slouží především k nastavování clony, je ale pomocníkem pro většinu tlačítek na levé straně od displeje.

Vidíte tu tlačítko OK, které restartuje polohu ostřícího bodu na ten centrální (podobně jako většina tlačítek, i toto je konfigurovatelné, ale nemá smysl vypisovat všechna možná nastavení fotoaparátu v recenzi - je jich nespočet). Kruhovým tlačítkem okolo lze pak tento bod snadno polohovat (páčka ale nesmí být v poloze "L"). Směrem níže je další páčka, která vybírá live view režim pro focení a live view režim pro videosekvence. Pro natáčení videa je třeba spustit adekvátní live view a pak zmáčknout červené tlačítko na horní straně přístroje. Jako poslední je tu tlačítko "info", které spouští stavový displej na hlavním 3,2" displeji fotoaparátu. Vidíte tu ještě reproduktor.

Na pravé straně je kytka prostou pro dvě SD karty. Tím má proti svému konkurentu v podobě Canonu EOS 70D navch.

Jinak na pravé straně skoro nic není. Vidíte tu leda tak logo NFC.

Pravá strana je mnohem zajímavější. Pod třemi gumovými krytkami tu najdete postupně zdířku pro externí mikrofon, USB, HDMI, výstup na sluchátka a port pro příslušenství.

Na těle fotoaparátu dále vidíte seshora tlačítko pro vyklopení blesku (elektronicky). Spolu s zadním voličem vybírá režim blesku, s předním voličem pak korekci blesku. Druhé tlačítko je pro expoziční bracketing. Ten může vyfotit 3 nebo 5 snímků s až 3EV rozdíly, případně 7 nebo dokonce 9 snímků s rozdíly do 1 EV. Dole je páčka na přepínání manuálního a automatického ostření. Obsahuje i tlačítko, které je opět nadmíru užitečné. Při jeho držení a točení zadním voličem (rollerem) vybíráte mezi režimy AF-S, AF-A a AF-C, předním voličem pak vybíráte režim výběru AF bodů.

Spodní strana toho už moc neobsahuje. Najdete tu kovový závit pro stativ, gumovou krytku konektorů pro bateriový grip MB-D15 a krytku prostoru pro Li-Ion akumulátor.

Nikon D7200 je napájen Li-Ion akumulátorem EN-EL15 (7,0 V, 1900 mAh).

Prvotní dojmy ze zrcadlovky Nikon D7200 tedy máme za sebou, v dalších kapitolách se podíváme na praktické vlastnosti.