Kde berete tu trpělivost...

No hlavně Canon v FF má poprvé BSI. A už bez BSI udělal, sice později, ale udělal, velmi dobrý senzor jen s maličkým rozdílem proti SONY. Takže zde se dají přepokládat další vynikající vlastnosti u senzoru, které by mohly deklasovat konkurenci. Ovšem stále půjde o nižší řadu než EOS 1Dx Mk III.

Já žádné váhavé přešlapování neviděl.

Plus odvod tepla. Kdoví, co bude uvnitř.

Uvedl jsem někde, že řeším jen rychlé profi zrcadlovky. Pomalé nemá cenu řešit. A jde o práci s rychlým CSC vs rychlé DSLR. Fotografové samozřejmě pálí sekvence, když fotí nějaké rychlé objekty. Je otázkou jak se chová CSC v rychlých sekvencích, tedy co tam je v hledáčku.
Ano, klíčový je fotograf. A ti mají dlouhodobě zažitou práci s rychlými DSLR. Mají to v krvi, nepřemýšlejí. Nepřemýšlejí jako když velmi zkušený řidič nepřemýšlí při řízení ­- řazení apod. Mají své gryfy. A nejrychlejší DSLR i díky optice na tom budou stále lépe. Tedy profi fotografové u sportu, wildlife nemají moc důvodů přecházet o svých špičkových DSLR. Mohou jen ztratit. Krajináři ­- tam je to něco jiného.
I když znám wildlife fotografa s CSC Fuji s X­-Tx foťáky. Koneckonců dpreview X­-T4 aktuálně považuje za jeden z nej CSC vůbec, co do vyváženosti a všestrannosti.

Časy jsou i se zaostřením?

Ovšem principiálně je hlavní rozdíl v tom, zda má hledáček zpoždění nebo ne. Zda sleduji objekt v reálném čase nebo ne. Problém je hlavě při změnách v pohybu. Pokud je pohyb rovnoměrný, asi nějak bych byl schopen sledovat objekt i se zpožděným obrazem v hledáčku. Při náhlých změnách ani omylem. Takže chci­-li např. exponovat ptáka, když se chystá vzlétnout, s hledáčkem se zpožděním mám smůlu. A samozřejmě pokud mám pomalejší aparát bez ohledu na koncept.

To ale právě nehraje hlavní roli při focení rychlých objektů, jak jsem se snažil vysvětlit jinde. Podstatné je, že vidím focený objekt bez zpoždění. Pak ještě foťák musí zajistit rychlé ostření a sledování.

Btw jste to možná nepochopil, ale jde o DSLR jako např. https:­/­/www.dpreview.com­/products­/canon­/slrs­/canon_eos1dxiii
Tedy o důvody, proč se zatím tyto stroje prodávají a proč je zatím ve sportu a wildlife nenahrazují CSC.
Koneckonců je i jedno DSLR v APS­-C velmi zajímavé pro sport a wildlife ­- Nikon D500. Velmi chválená. Znám lidi, kteří prodávají fotky wildlife časopisům, zkoušeli kdeco a nechtějí nic jiného než toto DSLR.

Ještě jednou. V optice vidím reál. Sleduji foťákem pohybující objekt. A zmáčknu.
V elektronice nevidím reál. Obraz je zpožděný. Což je problém při sledování objektu.

Nebo jinak ­- když jste tak chytrý a zkušený, běžte to povědět profíkům. Určitě budou rádi, když se objeví odborník a vysvětlí jim, co dělají špatně.

V podstatě jste to popsal dobře.

Veřejnoprávní sféra, omezme na stát ­- své peníze si vždy vybere daněmi, apod. Lidé jsou v pokušení přesměrovat státní peníze do své kapsy skrze ledacos. Nakládání se státními penězi hlídá volič. Nicméně musí aspoň trochu věci rozumět. Vrcholem je česká cesta způsobená totální stupiditou většiny českých voličů zvolením Babiše, jehož firmy jsou závislé na penězích od státu a EU. Takže státní peníze zde končí v soukromých firmách, přičemž vlastník si hlídá, aby pramen nevyschnul. Takže daněmi zvětšujeme Babišův soukromý majetek. To prostě nemůže dopadnout dobře.

Soukromé obchodní firmy ­- prostě musí generovat zisk. A nejen to ­- dostatečně vysoký, protože ziskovější firmy je mohou zničit, pohltit...Základem zisku je, aby tržby byly co největší a náklady co nejmenší. Pokud firma negeneruje zisk, nemůže přežít. Zde je zisk problém vlastníka. Aby si ho uhlídal. Špatným vlastníkům většinou firmy zkrachovaly.

Cituji:
"Firma není státní sféra, kde si můžeš vyrábět peníze, ­­"jak se ti zlíbí­­"

Stát nevyrábí peníze. Stát ani netiskne peníze, na to pozor. Pokud jde o postupný růst peněžní zásoby v důsledku úvěrů, je to díky úvěrům komerčních bank.

"Tisk peněz­" mohou dělat v podstatě jen centrální banky. Ovšem ty mají vedení naprosto nezávislé na státu.

Stát získává peníze pouze 2 způsoby. Daněmi a půjčkami, zpravidla na finančních trzích. Tedy od finančních ­(soukromých­) institucí. Nákup státních dluhopisů centrálními bankami ­- to je obrovský problém, pokud se děje ­(v ČR nikoliv­). Ale to je jiná samostatná diskuze.

Neplýtvá se na ničem. Náklady na PR atd. by měly být podloženy byznys plánem, tj. porovnáním nákladů a výnosů během časového období. Jinými slovy i to ­"vyhazování­" peněz na PR musí být na základě kvalifikovaného rozhodnutí odpovědných pracovníků. A tedy podloženo tvrdými čísly. Jinou věcí je, že se občas netrefí. Ale to je po. A my řešíme před.

Sorry, ale tohle jsou totální bláboly 5letého dítěte.
Míchat monetární politiku, tedy makroekonomii a mikroekonomii, tímto způsobem bez základních znalostí, to chce buď hodně odvahy nebo o tom vůbec nic nevíte.
Tady opravdu nemá cenu jakkoliv argumentovat.

Oprava ­- v mobilu mi ukazuje info teplotu na 72 místech. Včetně obrazových senzorů. Takže můj mobil asi bude mít 72 senzorů tepla.

Např.

https:­/­/freebit.cz­/prehral­-se­-mi­-iphone­-co­-delat­-kdyz­-se­-smartphone­-od­-applu­-prehriva/

Problém není samotný displej. Co jsem měl otevřené mobily ­- uvnitř byly kovové části, kostra, asi hliníková slitina. Poměr hmotnosti kovu a zbytku byl vysoký. Teplo bylo odváděno přímo hliníkem ven ­(rámečkem­). Tvar mobilu maximalizuje pasivní chlazení ­(poměr povrch ­/ objem­). Ale i tak je běžné, že v mobilu je přes 50° C. Můj mobil má cca 47 teplotních senzorů ­(akumulátor, různé části mobilu­) a vsadím se, že nějak bude výkon snižován při zahřátí nebo vypínán.
Takže chlazení u mobilu je, byť pasivní ­(ale je a konstrukce je dost chlazení podřizována­) a monitoring také. Z vlastní zkušenosti vím, že přehřívání mobilu ­(nad 50° C­) zkracovalo životnost. I když nešlo o zahřátí v důsledku videa, video není můj koníček.

Tady dochází možná k nedorozumění ohledně výrobních nákladů. Do výrobních nákladů patří i přímé mzdové náklady a výrobní režie. Přičemž mzdové náklady ­- tedy časové, nevázané výkonově, náleží do fixních nákladů.

Satelitní přijímače musí běžet trvale třeba v 40° C ­(teplota okolí, ne nitra­). Nemohou se vypínat, jako foťáky. Podobně profifoťák prostě musí být schopen pracovat ve 40° C třeba zapnutý 30 min a déle a po celou dobu musí mít fotograf k dispozici k okamžité akci. Teoretizování je pěkné, ale praxe je prostě praxe.
Krajinky, apod., tam je to jedno. Ale čekání na zvířátko někde v tropech nebo fotit F1 v Malajsii při 40° C 100 % vlhkosti, to je prostě zadání. A bohužel, CSC v takových podmínkách dnes končí.

Jenže píšete pouze o procesu zaznamenávání. Nikoliv o zobrazování.

Btw z manuálu jakéhosi SONY foťáku, jen záznam. Je vidět, že prostě přenos videa může být limitující. Profi si nemohou dovolit čekat, až se foťák ochladí.
-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-

Auto Pwr OFF Temp.
Nastavuje teplotu fotoaparátu, při které se fotoaparát
během snímání automaticky vypne. Při fotografování
v režimu z ruky nastavte na ­[Standard­].
-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-
Poznámky k souvislému záznamu videa ­(FHD­)
• Pořídit při souvislém záznamu videa video vysoké kvality vyžaduje mnoho
energie. Proto platí, že pokud budete v záznamu pokračovat, bude uvnitř
fotoaparátu stoupat teplota, zejména teplota obrazového snímače. V takových
případech se fotoaparát automaticky vypne, protože se povrch fotoaparátu zahřeje
na vysokou teplotu nebo vysoká teplota ovlivní kvalitu snímků či vnitřního
mechanismu fotoaparátu.
• Dostupný čas, který je k dispozici pro souvislý záznam videa, odpovídá dále
uvedeným hodnotám, když fotoaparát zahájí záznam poté, co byl fotoaparát po
nějakou dobu vypnutý. Následující hodnoty uvádějí čas souvislého záznamu od
okamžiku, kdy fotoaparát zahájí záznam, do okamžiku, kdy záznam ukončí.
XAVC S HD ­(60p 50M­/50p 50M­)
[Auto Pwr OFF Temp.­]: ­[Standard]

To snad není možné... Firmy si hlídají vlastníci, akcionáři. Aby peníze neutíkaly někde. K tomu jsou externí audity, atd... Samozřejmě, že ceny materiálu neurčuje jen dodavatel, ale jde o vzájemné vyjednávání, o trh.

Představy totálně mimo realitu.

Fixní náklady jsou naopak ty, jejichž výše se s objemem produkce nezvyšuje přímo úměrně ­(např. náklady na osvětlení výrobní haly budou stejné, ať za jeden den vyprodukujete 50 nebo 200 ks výrobků­). Fixní náklady mají většinou podobu režijních nákladů a z jejich povahy vyplývá, že jedinou cestou k jejich snížení je jejich zefektivnění – tzn. zvyšovat objem produkce za stávajících fixních nákladů ­(pokud v hale vyrobíte více výrobků, osvětlení sice levnější nebude, ale náklady na osvětlení na jeden výrobek budou ve výsledku nižší než při menším objemu produkce­).

Ad rychlost elektroniky. Já nepsal, že toho není schopna. Ale byla by pekelně drahá.
Spočetl jste si datový tok 5 MPx, 120 fps, a třeba i tu 8bit barevnou hloubku, když ne 10bit?

Víte vůbec, jaký je třeba datový tok FHD ­(1920 x 1080­), 25 fps 8 bit při kompresi dnes používané v DVB­-S?
I se zvukem to dělá klidně přes 5 MB­/s. A k tomu už potřebují některé přijímače chlazení ventilátorem.

Je, ale ne tak, jak si myslíte.
Btw, pokud byste měl pravdu, profi by okamžitě DSLR odhazovali. Ale nedělají to.
Nevím, jestli jste někdy fotil rychle pohybující objekty. Protože zrcátko a jeho sklopení není kritické.
Kritické je, aby aparát byl zaměřen na rychle pohybující se objekt. Aby ho dokázal sledovat. Aby NEMĚL ZPOŽDĚNÍ! Jakmile máte zpoždění, jaké je u CSC, nesledujete dostatečně přímo objekt, ale vidíte vše se zpožděním. A tedy nemačkáte spoušť v ten okamžik kompozice v reálu, ale jaký vidíte ve hledáčku. To je podstata. Zpoždění v hledáčku oproti realitě. Zpoždění lidské ­- namáčknutím ­- to nehraje roli. Zkušený fotograf mačká o desetinu, dvě ­(sekundy­) předem, předpokládá intuitivně. Ale potřebuje k tomu vidět reálnou kompozici, rychle pohybující se objekt v reálu, nezpožděný. To u CSC prostě není možné. To máte, jako u střelby na pohyblivý cíl. Čím pomaleji letí střela ­(analogie zpoždění CSC­), tím je větší pravděpodobnost minutí cíle.

Sklopení zrcadla, tedy doba sklopení je irelevantní. Protože zmáčknutí ke zmáčknutí spouště dochází na základě viděného obrazu v hledáčku před sklopením.
Dokážete si představit, jaký výpočetní výkon by elektronika musela mít, pokud by mělo být vyčítání senzoru se 120 FPS, zobrazování 5 MPx hledáčku se 120 FPS a s rozumnou barevnou hloubkou porovnatelnou s optikou, dejme tomu aspoň 10 bit? A toto celé musí jít přes AD, DA a další elektroniku?
A s tím související spotřeba?
To byste se za takový stroj asi nedoplatil. Takže kompromisy. Co tvrdí výrobci, je většinou PR a je nutné tato tvrzení ověřit.
Jistě, tu rychlost potřebují jen ve wildlife, sportu, např. F1. Tam jsem opravdu neviděl u profi jediné CSC. Aspo%n zatím.

Jednak jste asi něco nepochopil a vůbec nevím, proč bych se měl jít klouzat.

Tady jde o kvalitu displeje. Co mám zkušenost s Canony a porovnání s jinými, jejich displeje jsou velmi kvalitní, jak barevné podání, tak jas. Takže bych to nevnímal jako handykep. Navíc krajiny se zpravidla fotí ve zlaté hodině a ne tak, aby slunce svítilo na displej.

Zatím bych byl velmi skeptický k 0,005 s. Když mám EVF např. s 5 mil body a celý proces od dopadů fotonů na senzor přes AD, DA by měl být jen 0,005 s ­- zdá se mi, že tento proces bude dost náročný na elektroniku včetně spotřeby. Znamená to nejen 120 FPS u hledáčku, ale i 120 FPS u senzoru. Kdybych bral, že hledáček by měl mít aspoň 10 bit barevnou hloubku, aby zobrazení bylo docela věrné, 5 MPx a 120 fps, vycházejí mi nemalé datové toky a celková náročnost. Buď je takový stroj pekelně drahý a má velkou spotřebu nebo tam někde budou velké kompromisy.

Jen na okraj ­- nesmysl. Zvláště pokud displej dobře funguje v režimu LiveView. Takto vlastně přebírá funkce el. hledáčku. Ale navíc má optický. Takže při krajinkách, apod. si mohu vybrat. Zda optiku nebo display.
Zvláště u Canonů dual pixel posunul funkce displeje.

Sklopení zrcadla je mimo. A opět ­- nejde jen o obnovovací frekvenci.
Nějakou dobu trvá vyčítání obrazu ze senzoru. Nějakou dobu trvá jeho převedení v AD převodníku. Pak je opět nějaké zpracování. Pak DA převodník. Pak samotná zobrazovací jednotka ­- zadní displej nebo hledáček. Tzn. 5 míst, ve kterých dochází ke zpoždění zpracováním obrazového signálu. Při wild life fotografování, sportu apod. je každé zpoždění zobrazení oproti realitě problém.
Navíc výhody el. hledáčků lze najít na DSLR ­(pro krajinky, astrofoto­)­- displeje v režimu LiveView. Zvětšování obrazu pro manuální zaostření, atd., prostě jako u el. hledáčků. Lze říci, že DSLR má výhody jak optiky, tak CSC, kdežto CSC nemá výhody DSLR. I když je pravdou, že displej není hledáček.

Například jsou problémy s elektronickými zrcátky v autech. Některé firmy je nedávají. Protože obraz na nich je často zpožděný. Malinko, ale je. I malinko je v provozu problém. U focení rychlých objektů rovněž.
Sice některé automobilky ­(Honda­) mají el. zrcátka, ale aby byla plně funkční, jsou strašně drahá.

Určitě lepší CSC má FUJIFILM. Navíc snímače jsou někde jinde.

Osobně mi MFT nesedí. Buď minimum pro seriozní focení je APS­-C. Jednopalcové pro zbytek, pokud není lepší mobil.

Opět ukazujete svou neznalost? Odkdy schopnost zobrazit rychle pohybující objekt v reálném čase záleží jen na obnovovací frekvenci zobrazovacího média?

Nikde nikdy jsem netvrdil, že jednou CSC dokážou vše, co DSLR. Ale nyní ten čas prostě není.

Jo půlhodina. Ale hlavně, že si tu hrajete na odborníka.

Právě tu jistotu nemáme nikdy.

Tohle myšlení

:­-­) To co vidím v hledáčku...

No uvidíme. Na wildlife nebo sport. třeba F1, tak jsou zatím hlavně DSLR. Jiné hledáčky než optické zatím prostě nefungují na extrémně rychlé objekty.

To mě tedy pobavilo...

Vypadá v hledáčku dobře... Znám situace, kdy v hledáčku nemůže fotka vypadat dobře.

Napsal ten, co nikdy neměl pořádnou DSLR v rukou.

Canon ma robustni konstrukci i dnes. U Canonu nezalezi na roku koupe.

Ok. Prosím o tato čísla, jinak se nehneme dále:

- kolik výrobků této kategorie bylo vyrobeno celkem
- kolik výrobků bylo reklamováno v průběhu minulého minulého roku, kolik v předchozím roce, průměrná doba mezi prodejem a reklamací
- kolik výrobků z celkově vyrobených v této kategorii je po záruční lhůtě
- jak je Canon pojištěn proti chybě ve výrobě vedoucí k hromadným reklamacím ­(v podstatě obsah pojistné smlouvy, plnění­)
- kolik výrobků má být vyrobeno letos

Znalost těchto čísel je prazáklad pro vyvozování nějakých závěrů. Jinak jde o hospodské řeči.

Za vše cituji:
"Ak sú také poruchové a ľudia to reklamujú, tak pochybujem o ziskovosti.­"

To je tedy perla. Jeden podle své zkušenosti predikuje nebo odvozuje ziskovost produktu. To snad nemyslíte vážně.

Jste tak nějak mimo realitu.

Je otázkou, koho Canon považuje za normální lidi. Navíc průměrné výdělky nejsou zde nic moc. Prostě pokud je zájem na kterém vydělává, bude přednostně se věnovat tomuto segmentu. Čím levnější, tím pravděpodobněji méně Canon vydělá a tím dříve tuto část trhu obsadí mobily.

A to zatim bez BSI.

A7R bylo oznámeno v posledním čtvrtletí 2013, nikoliv 2012.
Nicméně ­- o kolik se za tu dobu SONY posunulo?
Oproti Canonům stále v mnoha oblastech ztrácejí, kromě senzorů. Jenže R5 maže i tento rozdíl, a to dokonce s dual pixelem a bez BSI. S BSI se dá očekávat, další lepší skóre. A tím dojde v podstatě k vymazání poslední ­(nyní velmi malé­) nevýhody a canoní foťáky spolu s dalším příslušenstvím budou mít navrch.
Když člověk sleduje, co všechno Canon chystá, nelze mít jiný dojem.

Pokud bez BSI dosáhl s dual pixelem skóre 95, kolik tedy dosáhne s BSI? Současné kroky Canonu vnímám jako silnou ofenzívu k získání výsadního postavení. Akorát ve vyšších cenových úrovních. Tam, kde mobily nemají šanci ohrozit.

Dobře víte, že to je trošičku jinak. Jen jsem chtěl říci, i s ohledem na jiné příspěvky, že většina tradičních odvětví asi bude čekat redukce stavů. Možná dokonce bez ohledu na výsledky.

Evidentně nemají jiné řešení. Mít nepřiměřené výdaje na zaměstnance je destabilizující. Navíc Japonci vedou na světě v robotizaci. Takže do jisté míry může jít o nahrazení lidí roboty. Do Evropy to také přijde, jen díky její zaostalosti trochu později. Ale přijde a mnoho lidí bude propuštěno. To je vývoj.

Canon zcela jistě bude pokračovat v ofenzívě a zmenšovat odstup. Fujifilm ­- prostě kvalita jejich APS­-C je vynikající. Jen by mohli mít levnější skla. Nikon, Panasonic ­- pomalu míří do propadliště dějin...

Nicméně to podstatné je, že Canon pro zpracování 8K má něco, co činí jeho přístroj daleko energeticky účinnější.

Ukazuje, že byl dobrou cestou. Podle měl ještě nevyčerpal potenciál, uvidíme.

Nejsem si zcela jistý. Vidím to tak půl na půl. X­-Tranz je vynikající, nejde o klasický APS­-C. Nicméně je načase opět vylepšit senzor.

Rreport je placený, nechce se mi vyhazovat peníze. Není to jen pro mobily?

Jistě, často sleduji např. některé sportovní přenosy. Zatím jsem tam značky, o kterých se zmiňujete, neviděl.
Nevím, z čeho Vám vyplývá, že jsem zarputilý fanoušek Canonu. Asi jste něco potřeboval vypotit. Nikoliv. I když jsem majitelem Canonu, zrovna té EOS 70D, fotím také FUJI s X­-Trans senzorem. Pokud si myslíte, že zkušenosti, které máte z toho, co uvádíte, Vás opravňují činit závěry, mýlíte se. Ono Canony hodně používají i lidé, kteří si akorát pamatují, kde se foťák zapíná a kde vypíná. Dpreview není důvod nebrat vážně. Navíc jsem se díval i na měření dxo, porovnal, no že by Olympus senzory měly nějakou super kvalitu... Jistě, mnohým fotografům, kteří neřeší šum na vysokých ISO za špatných světelných podmínek bude Olympus vyhovovat. To chápu. Ale není univerzálně dobré, nemůže být. Btw i ­"super­" senzor ze Sony A7III má za jistých okolností problémy, které zase nemá Canon. Ale opět, většiny se tyto problémy nedotknou. A takto se dá pokračovat do nekonečna.

P.S.: Je možné z dpreview stáhnout rawy, vyvolat si je po svém na svém sw a porovnat.

Vaše tvrzení je nepravdivé.
Stačí zde porovnat např. na nízké hladině osvětlení raw při ISO 12 800 Canon EOS 70D z 2013 a OM­-D E­-M5 Mark III

https:­/­/www.dpreview.com­/reviews­/olympus­-om­-d­-e­-m5­-iii­-review­/4

Olympus má méně detailů. A pokud bych šel ke Canon EOS 90D, tak tam je na první pohled horší kvalita Olympusu.

Btw v šumu jsou a byly senzory Canonu na tom stejně, jako Nikon, a další. A dále ­- dnes jsou senzory Canonu podstatně dále. Kromě 6D mk II a EOS RP, to je ale trochu jiný příběh.

Přece jen na vysokých ISO ma své limity.

Svatá prostoto... :­-­) Nemá polohovatelný display naprosto záměrně. Z úplně stejných důvodů ho nemá Canon EOS 1 Dx mk III, Canon EOS 5D mk IV a řada dalších.

Nejlepším pro sporťáky? Nějak tuším, že Canon EOS 1 D x mk III s dual pixel má trošku lepší parametry...

Ty body sice mají význam, ale nemohou z principu postihnout např. vlastnosti senzoru při různých ISO. Jistě, vysoká hodnota napovídá, že ve všech oblastech bude senzor dobrý. Ale konkrétně u 6D Mk II­/EOS RP ­- nízké body nevystihují senzor na vysokém ISO. A dále ­- váha jednotlivých oblastí nemusí odpovídat mým prioritám.
Takže nezbývá, než vlézt do grafů a zkoumat to, co je pro mne důležité.

P.S.: To DR na nízkých ISO prostě nechápu. APS­-C u Canonu mají lepší DR. EOS 90D je docela na úrovni po všech stránkách. Nezbývá, než si myslet, že Canon tohle udělal schválně, aby RP­/6D mk II nelezli do zelí 5D mkIV­/R. A to mě na Canonu štve.

Šum má slušný podle grafu, vše kazí nízký DR. Ale od ISO 1600a stejný, jako ostatní FF. Proto má vysoké ISO sports. Horší než konkurence je do ISO 1600. Stejně jako 6D mk II. Proto jsem si to nekupoval.

Canon u DPP předpokládá další editor. Nicméně se nedá souhlasit, že DPP dělá jen základní funkce. Některé nic jiného neumí, nebo stejně dobře, jde o možnosti spojené s dual pixel ­(např. doostřování v různých rovinách­), korekce objektivů Canon není nikde jinde lepší nebo HDR PQ, které umí EOS 5D Mk IV a EOS R.

Nejsem si jistý, ale mám dojem že COE nemá proofing jako CO Pro.
S Nikonem zkušenosti nemám, ale pokud jde o Canon, tam je otázkou, zda nepoužít jejich canoní DPP, ten dělá detaily super, pokud jsou navíc použitá canoní skla, DPP má pokročilou korekci na základě konvoluce. Což je zase jinde, než konkurence. I COP má detaily u Canonu podobné jako DPP, korekci skel slušnou ­(lepší než Adobe Camera Raw­), jen těch profilů skel má méně. Ale zase i necanoní skla...
Fuji uvolnilo i vlastní konvertor rawu, ovšem musí být na počítač připojen foťák ve zvlášním režimu. A to není úplně ono.

Nepsal jsem pro všechny značky, ale některé. A pro FUJI je zatím zcela jistě nejlepší.

Jenže tady je diskuze o X­-Tranz of Fuji. A ne všechny programy ji umí. Např. detaily u Canon stále nejlépe dělá DPP. A zatím podle nejen mych zkusenosti na X­-Tranz je nej COP. Obecně byl dlouho problém, v čem vyvolávat rawy z Fuji, aby výstup byl lepší než JPEG z foťáku.

Kdyby hrozilo, že za půl roku tento přístroj nikdo nekoupí, tak určitě s ním Canon v této podobě nepůjde do světa. Prostě je Vám svět této úrovně neznámý.

Než jsem testoval COP, používal jsem Adobe. Detaily má COP daleko lepší. I barvy. Potvrzuji To i testy.

Pán si všímá pouze problémů u Canonu. U jiných nikoliv nebo ho tolik nepálí.

hodnotí X­-T3 jako nejlepší APS­-C. Dobře fotí, dobře natáčí video.

U Canonu jsem se s tím nesetkal. Co jsem koupil, to prostě fungovalo, jak má.

Popravdě nejsou úplně špičkové. A hlavně jsou dražší. Proto k FUJI hodně používám Samyang nebo pro Canon ­(SIGMA Art­) přes adaptér. Mám XF 18­-55, chvíli jsem uvažoval o XF 16 1.4, ovšem kvalita v rozích neodpovídala ceně.

Někteří prostě toto nechápou.

A umí nějaký jiný přístroj to, co umí tenhle Canon? Pokud ne, tak potom nechápu, co to tady píšete. Je jasné, že jednou se ten problém vyřeší pokrokem technologií. Ale firmy musí uvádět modely průběžně a nemohou čekat. Takže je i logické, že dříve nebo později se objeví model, který bude zase o krok dále. Ovšem nyní je o krok napřed Canon.

Tady nejde o to, co vyhovuje. Ale Capture One Pro je v současné době nejlepší konvertor rawu. Ať pro X­-Tranz FUJI, nebo další značky. A to je podstatné.

Nej bude asi Capture One Pro.

Nejsem si jistý, zda jste přečetl kompletní parametry přístroje.

Ona má Digic X, pravda ale ne na zaostřování. Ovšem pokud by toto řešil Digic X, určitě by tam byl i na zaostřování.

Snad ­"asférické členy"

Adaptér Nikon na foťáku Nikon se sklem Nikon? Proč by se to nemělo chovat, jako nativní? To je Nikon tak neschopný? Já používám adaptér mezi sklem a tělem různých značek a kupodivu to funguje. A u Canonu adaptér nijak nepřekáží, lidé ho nevnímají, tak je dobře funkční.

Ať fotím ze stativu nebo bez ­- 99 % nastavuji předem clonu, protože vím proč chci právě takovou. A i ISO, apod. A jen kvůli tomu hned koukat do hledáčku nebo na velký zadní display... Kolikrát musím mít foťák připraven předem. A jakmile koukám nápadně na­/do foťáku, okolí ví, že chci fotit ­- to je někdy také na škodu. Důvodů je mnoho. Opravdu to tam fabriky nestrkají pro parádu.

Opravdu?
Např.

https:­/­/www.gsmarena.com­/samsung_galaxy_note10_plus­-review­-1972p7.php#image104

Jo a ne. Mnoho mobilů fotí fotky dobře vypadající i na monitorech PS. Pokud nejsou více než 50­". Ale kolik lidí fotí s potřebou velkých fotek?

To je ale úplně něco jiného.

Takže je ale nevidíš nikde ve foťáku. Což je vlastně podobné, jako stavový display. Vidíš na dálku nastavení.

V hledáčku ­- to musím dát až ke tváři, a proč, když se jen chystám fotit. Jsou situace, kdy to může vadit... Prostě stavový display, nastavení aniž musí foťákem otáčet nebo ho dokonce dávat k oku, to využívám v 90 % i více případech.

Přesně. Většinou předem vím, jakou clonu, někdy i ISO. A čumění do hledáčku nebo přepínání displaje, to je prostě úkon navíc, který zdržuje, komplikuje.

Samozřejmě vím, co vše dělá SONY. A měl jsem na mysli čistě výrobu senzorů pro fotoaparáty. To jsem ale nenapsal, to je pravda.

Musíš vyzkoušet. Nemusím do ničeho čumět a vidím nastavení. Nemusím nic přepínat, vidím nastavení. A popř. okamžitě měním nastavení. Prostě se dá na mnoho situací mnohem rychleji reagovat, kdy jde opravdu o čas. Nedokážu si představit foťák bez tohoto. Vždy jsem měl foťák s tímto displejem. Kromě FUJI, tam to vidím na nastavovacích prvcích. U FUJI to má nějaké nevýhody, to ale není toto téma.

Porovnávat Olympus a Coca­-Colu je opravdu mimo. Z mnoha důvodů.

Problém mají všichni kromě FUJI. Canon má velký podíl. S ohledem na pokles zredukuje své kapacity a pojede dál. Ale Olympus, Panasonic, Pentax, atd. ­- ty možná čeká konec, vyráběji prd ­(pokud jde o počty­). Nikon je otázkou. A také SONY, které vyrábí senzory. Jenže tím pádem je závislé i na prodejích Nikonu, atd.

Přesně tak. Asi je to otázka času, tedy konec.

Motáte dohromady dvě různé věci. Kdo kupuje kolonoskopy, opravdu neřeší, zda s tou značkou jsou i foťáky. Řeší vlastnosti a cenu kolonoskopu. A servis. A ostaní je mu ukradené.

Ani u DLSR to nebyla nutnost. Je to daleko pohodlnější.

Fotomobily mají rozhodně budoucnost a budou se rozvíjet. Znám astrofotografa, který za velké roury strká iPhone. Vyfotí tisíce snímků, ty pak sw zpracuje. A má něco, co má i DSLR... Uvidíme, co se bude dít dál...

Aspoň tady nejsem sám.

Pokud by bylo video zastírací manévr a cíl byl CSC, vedle 70D by Canon pustil i CSC, protože prakticky měl vše, co k CSC potřeboval. Ale nebylo tomu tak.

Ne spektrální, ale kvantová účinnost senzoru v závislosti na vlnové délce světla.
Účelem snímání je, aby výstup senzoru odpovídal vnímání lidského oka. Proto IR a UV cut filtry před senzory. Pokud výstup úplně neodpovídá, musí se upravit sw, což ale znamená upravený raw.

Modifikované DSLR­/CSC jsou jiné, mají jiný výstup, než foťáky, které byly modifikovány doma. Ty, které jsou modifikované podomácku, nejsou použitelné pro normální foto, jsou prostě moc dočervena. Modifikované z výroby jsou použitelné, i když za cenu ne zcela korektních barev.

Já asi fotil, když jste nebyl na světě. Flexaretou.