A která Sigma má vinětaci ­-3 EV?

Ano, přehlédl.

Vidím, že moudra pustilo hodně lidí, ale z nich si nikdo nepřečetl, co vlastně šéf divize SONY řekl. Což je tristní, hlavně mít potřebu vyjádřit, ale vědět h...o.
Teruši Šimizu řekl zhruba toto:
1. Vyjadřoval se ke statickým snímkům. Takže pokud někdo fotí wildlife 600 mm sklem, opravdu nemyslel tento případ.
2. Vyjadařoval se jako CEO divize SONY o tom, co vyvíjí SONY. Nicméně někteří zde asi ví lépe, co SONY vyvíjí, než jeden z vedoucích pracovníků SONY. Jak typicky česká hospodská mentalita se dostala i tady.
3. Hlavními faktory mají být kvantová saturace ­(zde si nejsem jistý, zda nejde o kvantovou účinnost­) a AI. AI, jak se obecně ví, staví na učení se. Náklady na učení AI spíše pokryjí firmy prodávající větší množství. Kolik z Vás už vyzkoušelo AI od Adobe? Já ano.
4. Dále má jít o rychlejší vyčítání senzoru. S tím souvisí více snímků, podstatně lepší HDR, k tomu také AI. Prostě, pokud na jeden snímek ­(střelím od pasu­) při použití vysokorychlostního čtení se zpracuje 10 snímků, opravdu není důvod nepředpokládat, že se vyrovná průměrným FF u statických snímků.
5. A pak ten LiDAR...

Kdybyste přečetl odkaz, který jsem zde dal, možná byste si ušetřil tento ­(asi trapný­) příspěvek.

Mobily a nafouknutá bublina? To jsou věci...

Tady je dřívější zpráva, než vyšla zde a kterou jsem přečetl dříve a je podle mého soudu úplnější
https:­/­/petapixel.com­/2022­/05­/31­/smartphone­-cameras­-will­-be­-superior­-to­-slrs­-by­-2024­-says­-sony­-ceo­/
Jsou to slova CEO, tedy něco jako generálního ředitele, polovodičové divize SONY. Tedy osoby jedné z nejpovolanějších na světě.
Najdete tam i graf, který ukazuje, jak roste podíl ­(a analogicky zisky a tedy zřejmě i výdaje na vývoj­) senzorů pro mobily. Tak velké prostředky firmy nebudou mít na vývoj senzorů pro foťáky. Fyzikální možnosti je jedna věc, ovšem investice do jejich dosažení je druhá. A trh říká jasně ­- chceme mobily.

V tom není sporu. Ale kdo to bude pro foťáky vyvíjet? A proč, pak by foťáky byly ještě dražší a ještě více lidí by místo nich kupovalo mobily. To je pointa. Množství mobilů a množství foťáků a rozpočítání nákladů na jeden ks. Přičemž mobil je víceúčelové zařízení, focení je jen jedno z vlastností ­(poslech hudby, komunikace x kanály, sledování zdraví a výkonu člověka, čtení knih, internet, ovládání domácnosti, atd.­). Foťák ­- velká kráva jen na focení a v lepším případě na video. S mizerným postprocesingem v těle.

Jeden z důvodů.

Vidim, ze sef Sony, ktery ucinil to prohlaseni, udelal chybu, kdyz se predtim nezeptal mistnich...
To, ze sefuje vyrobe senzoru, to je nepodstatne.

To z Vašeho příspěvku nejde poznat.:­-­) Ale díky za vysvětlení.

Naklady na vyvoj se rozlozi u mobilu do vice prodanych ks. Jestlize dnes se proda hromada mobilu za 30 000 Kc, daleko vice nez fotaku za 30 000, je vyvoj jasny. Mobily proste budou vice a vice ukrajovat trhu fotakum. Ne stredoformatum, ne profi jako Z9, budouci R1, R3 atd. Ale zbytku ano. Jsme teprve na zacatku vyuziti moznosti AI. A dale, u vyvoje AI maji vetsi firmy vetsi vyhody.
Uz zmena preferenci treba DxOmark.com jasne ukazala, co se bude prodavat.

Spise normalni sw z rawu nedostane to, sw v mobilu.

Pozor, Sony senzory jen vyrabi. Nikon si senzory navrhuje sam. Jde tedy jen o vyuziti vyrobnich linek Sony. Nic vic.

V podstatě je to tak, jak píšete.
MFT má tak jedinou výhodu. Výroba FF je dražší než MFT. Takže pokud chci špičkové ostření, odolnost, atd., a chci platit co nejméně, přijmu omezení na vyšších ISO, pak MFT dává smysl. Do určité úrovně světla to funguje docela dobře. Nicméně je to kompromis oproti FF.

Sám jsem fotil na špičkovém APS­-C od FUJI ­(X­-Tranz­). A přešel jsem na FF. Jsou tam prostě větší rezervy, nedá se svítit. S APS­-C je dosažení stejných výsledků mírně až hodně pracnější, podle podmínek. V některých případech se prostě nevyrovnám. Protože z principu i na ISO 100 má FF nižší šum než cokoliv menšího. Ano, i při ISO 100. A jsou situace, kdy potřebuji jít na doraz. U APS­-C přichází doraz dříve. U MFT ještě dříve. Jinak to nebude.

Dnesni FF maji kvantovou ucinnost nad 0,6. Takze MFT nepomuze ani kvantova ucinnost 1. Coz stejne nemohou mit.

Fyzikalni zakony existuji nazavisle na Vasich nazorech.

Nestiraji. Nemohou. Ale chapu, ze nekdo nepotrebuje vyhody FF. Ktere proste budou vzdy. Jednak fyzika, jednak jsou na FF skla se svetelnosti 1.4, 1.8 pouzitelne od plne diry a financne unosne.

Casto fotim s exp 15 sec, 30 sec a 1 min. Nekdy i 2 min. Kolem sebe mam hodne lidi.se stejnymi potrebami. A spolehat, ze mi behem 1 sec neco neutece, neuleti, to se neda. Kdo nepotrebuje vykony pri malem svetle budiz. Ale mit pristroj s takovym limitem, nic pro me.

Me nezajima porovnani s jakymkoliv MFT. Ale FF.

Ale jiste. Pri nizkem osvetleni nic moc. Fyzika proste nejde ocurat. Kvantova ucinnost x plocha... Plocha MFT je opravdu mala.

Trochu mene svetla a MFT je nahrany. ISO 12800 a je vymalovano.

Nemohu souhlasit. Firma, aby přežila a rozvíjela se, potřebuje dělat racionální a daty podložená rozhodnutí. Je­-li o něco zájem a je­-li ziskové za cenu prodeje přístroj vyrábět, firma začne vyrábět. Pokud nemá ziskovější alternativu. Jenže to by pak nešlo o osinu.
Prezentujete tu nějaké emotivní postoje, kterými kdyby se firma řídila, velmi brzo by zkrachovala.

D500 mema senzor BSI.

Mohu poprosit o link k sumu na dpreview? Review k EOS R3 zatim nevyslo.

Mám to chápat tak, že vedení Nikonu se v D500 spletlo, a proto je to osina ­(pro vedení Nikonu­)?

Já si těch bodů nevšímám. Pro mě jsou podstatné grafy závislosti na ISO.

Podíval jsem se na DxO.
Podle grafů DR je vidět, že NX500 má o 1EV horší.
https:­/­/www.dxomark.com­/Cameras­/Compare­/Side­-by­-side­/Samsung­-NX500­-versus­-Nikon­-D7200­-versus­-Nikon­-D500 _1007_1020_1061

je dobrá hlavně díky vynikajícímu ostřícímu systému a odolnosti. Senzor na APS­-C není nejhorší, ale dnes není na špičce. Jen je dobrý.
Vím, že je velmi oblíbená u wild nature fotografů, protože ve spojení s kvalitním teleobjektivem poskytuje velmi dobré výsledky.

Není pravda. DxO v Measurements má grafy, lze porovnávat v grafech 3 přístroje najednou.
Nejdůležitější je šum. Ale pak DR. Protože ukazuje, kdy stíny začnou šumět. Pak barevná citlivost. DR často nemá lineární závislost na ISO. Proto je velmi žádoucí procházet grafy na DxO. Bodové hodnocení DxO mě nezajímá. Ale grafy jsou vynikající.

Fotografovat do jpeg znamená využívat pouze zlomek schopností přístroje. Rozhodně bych nevybíral foťák podle toho, co vypotí do jpeg. A ani si nepamatuji, že bych někdy použil jpeg, a to i z FUJI.

Navíc je rozdíl mezi jednotlivými raw konvertory. Např. vezmu­-li si z dpreview rawy FUJI a vyvolám je v poslední verzi Capture One, vypadají daleko lépe, než to, co je v dpreview. Přitom u jiných přístrojů to zlepšení není tak výrazné. Např.

Porovnavat jpg je uplne mimo. U techto pristroju se foti do rawu. Takze se stahnou rawy, konvertuji se v tom, co mam a teprve tiffy se provnavaji, co z nich jde vytahnout. Chce to trochu znat teorii.

Uz je to tady zase. DxO je vynikajici, jen se musi problematice rozumet. Coz jaksi u Vas neshledavam. U DxO neni ppdstatne to jedno cislo, ale jednotliva mereni a grafy zavislosti na ISO. S tim se pracuje.

Plno CSC zaostava za D500. Ovsem neni to osina.

Fuji X­-T20, X­-T30, X­-T2, X­-T3, X­-T4, Sony A6400 a dalsi.

Zatim to ale neznamena ukonceni vyvoje levnejsich DSLR

Nikon Z6 má DR přes 13 EV při ISO 800.

Mam zkusenosti s x adapteru. Levne stoji za... Nakonec jsem musel vzdy priplatit za poradny. Konkretne Steelsring nebo fringer. Levnejsi nefungovaly, jak mely.

Libi se mi, kdy vyrobci vylepsuji i starsi modely.

Podsekl konkurenci? Opravdu? Spise dohani.

Třeba při nočním focení, když se exponuje, jde o výbornou kontrolu, že je nastaveno, co chci ­(musí být automaticky podsvícený­) bez nutnost sahání na přístroj ­(což je krajně nevhodné během expozice­). Nebo když je na popruhu na krku, vidím, co mám nastaveno, nemusím jít na displej, nemusím klikat. Mohu mít na displeji další informace... Těch situací, kdy je výhodný, vidím celou řadu.

prostě chybí. U Fuji ­(řada X­-T­) vidím, co mám nastaveno. Trochu lepší Canony a Nikony mají stavové displeje a jsou silně návykové.

Důležité a klíčové jsou všechny části sestavy.
Sledování nebeského objektu ­- když není dobré, je obraz rozmazán. Levnější klasické montáže proto používají pointace, k čemuž potřebují pointační kameru, počítač, který řídí montáž.
Optika ­- není­-li dobrá optika, je obraz na...
Senzor ­- protože fotonů u deep sky je málo, používají se CCD, které mají podstatně vyšší kvantovou účinnost než CMOS. A protože je problém šum, který roste s teplotou, senzory se chladí.

Takže je klíčové vše.

Myslíte třeba tuto?
http:­/­/www.atc­-astro.eu­/eshop­/sbig­-camera­-stf­-402m.html

Hyperia chladí senzor na ­-35° C.

Jediné SONY, které si semtam koupí astrofotograf, je SONY A7 III. Ostatní stojí za... nebo mají konstrukční chyby.

Nesmysl.

Víte, co je to Direct Drive?

Cituji:

"A v takovém případě se bez problému mohu dostat na zlomek ceny toho dalekohledu a to všechno s výrobky prvotřídní kategorie.

Takže, jak jsem ostatně i předtím uznal, ten dalekohled má navrch pouze v případě snímače.­"

-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-

2 obrovské nesmysly. Co Vás nutí psát o něčem, čemu zbla nerozumíte? Podíval jste se na web výrobce dalekohledu? Víte, že je google, aby Vám pomohl? Asi ne.

Btw astrofotografové u dalekohledů jdou do CCD. Takže i s tím snímačem...

Cituji:
"Navíc řešení s A7R IV je univerzální ­­"

Tady je názorně vidět, že píšete a vůbec nevíte o čem ­(zdaleka ne poprvé­).

Sony A7R IV ­(podobně jako A7R III, A7R II­) má konstrukční chybu vylučující astromodifikaci. A bez astromodifikace, víte co.

Hlavne Choakinek. O astrofoto vi uplne kulove, ale mudruje tu ostosest.

Asi nevíte, co je to bída.

"Český kolaborant­"... :­-­). Možná byste se měl probrat. Leda byste měl na mysli většinu národa. Český národ je prostě takový, nesystémový, korupční...

No nevím. Velmi brzy jsem si zvykl rychle jakkoliv vyklopit displej. V podstatě jde o jeden pohyb. Ochrana displeje, zejména v terénu, v horách, v lese, pokud je někde mumraj a rychle potřebuji fotit, je velmi dobrá. Leda mám foťák tank, ty ale nemají jakkoliv polohovatelné displeje.
Prostě mě plně polohovatelný displej nikdy nezdržoval. To vetší problém je jen z výklopnými, protože mají omezení, nesmím moc škubnout, mají jakási hebla a kabely za displejem, to mi vadí. Mám i s tímto aparáty a nic moc.

Jo rozumím. Tento nedostatek ale nemají i plně polohovatelné displeje, třeba u Canonu.

U nastavovani displeje prece nejde o rychlost, ale vsestrannost. Moci uplne skryt displej je prece take velmi dobra vlastnost.

Jak to, ze ne?

Už dávno Canony od EOS 70D.

Já v 16 Leicu neznal. Proč by měl někdo v USA, který zřejmě nemá v rodině nebo kdekoliv poblíž nikoho fotografující touto drahou technikou?

To za prvé. A za druhé, aby nemocnice zvládaly nápor nemocných se závažným průběhem.

"že např. pražské metro, super­­/hyper markety, výrobní a skladové haly nadnárodních společností byly určeny jako zcela sterilní ­­- např. tyto uvedené provozy jely zcela či takřka bez omezení a hospody, restaurace, hotely, malé obchody a poskytovatelé služeb byly určeny jako nakažlivá či vysoce nakažlivá prostředí ­­- jejich provozy byly zavřeny či významně omezeny...­"

Toto je ale úplně jiný problém. Myslíte, že se tak dělo v souvislosti s doporučeními epidemiologů?
Jestli chcete řešit právní stránku věci, to je úplně něco jiného než nejistota z vývoje pandemie. Navíc v Asii zavírali i provozy Vámi zmiňované. Což je relevantní k článku a nejistotě.
To co zmiňujete, nijak nesouvisí s nejistotou vývoje pandemie, ale z respektování právního stavu. Což sice následně mohlo mít vliv na další nejistotu vývoje pandemie, ale nikoliv primární.
A jsme zase tam, kde jsme byli. Primárně nejistota v ekonomice vyplývala z nakažlivého potenciálu viru SARS­-Cov­-2.

Ad restaurace ­- stejně jich jelo plno ve skrytém režimu.

Takže takto.

Pokud ignorujete čísla ­(viz statistiky­), tedy matematiku a ekonomické návaznosti, pak tím pádem logiku, nemáme se o čem bavit. To co předvádíte je hospodské tlachání obalené pseudofilosofickopolitickým hávem. Charakteristika SARS­-Cov­-2 je podstatná, protože vstupuje do matematickým modelů možné vývoje.
Risk management, což je klíčová oblast, stojí na aplikované matematice, tedy na modelech. Pro které je klíčové matematicky charakterizovat chování a dopady SARS­-Cov­-2. Až toto pochopíte, můžeme se bavit dále.

P.S.: Je vidět, jak absence normálního kritického myšlení spolu s chápáním matematiky způsobuje chaos ve společnosti.

Pokud ignorujete čísla ­(viz statistiky­), tedy matematiku a ekonomické návaznosti, pak tím pádem logiku, nemáme se o čem bavit. To co předvádíte je hospodské tlachání obalené pseudofilosofickopolitickým hávem. Charakteristika SARS­-Cov­-2 je podstatná, protože vstupuje do matematickým modelů možné vývoje.
Risk management, což je klíčová oblast, stojí na aplikované matematice, tedy na modelech. Pro které je klíčové matematicky charakterizovat chování a dopady SARS­-Cov­-2. Až toto pochopíte, můžeme se bavit dále.

P.S.: Je vidět, jak absence normálního kritického myšlení spolu s chápáním matematiky způsobuje chaos ve společnosti.

Vidím, že se zde snažíte fušovat do evoluční biologie. Ale bez znalostí problému.

Nakažlivost a úmrtnost ­(nebezpečnost­) se nevylučuje. Proč by měla? Ano, je v zájmu viru nezabít nositele. Ale nakažlivost je přece dána schopností viru překonat nástrahy imunitního systému. A to SARS­-Cov­-2 daří mimořádně dobře, až vznikla pandemie. Úmrtnost není jako u Eboly. To ano, protože tato úmrtnost způsobuje omezení šíření epidemie Eboly.

Nicméně o co jde? Obrovská nakažlivost a podíl vážně nemocných vyžadujících hospitalizaci. Pokud je malá nakažlivost, vyšší podíl nemocných vyžadujících hospitalizaci nevadí. Ale právě obrovská nakažlivost při relativně nízkém podílu nemocných, kteří potřebovali hospitalizaci, způsobuje společenskou nebezpečnost. Která spočívá v zahlcení zdravotnického systému. S čímž jsme se reálně setkali. A následně s vysokým počtem úmrtí. Normální jednoduchá logika a matematika. Nic více.

Jaká vládní opatření a nejistota? Kdyby nebyla vládní opatření, např. 40 % pracovníků firem by bylo na nemocenské, atd. To si myslíte, že by firma pracovala, kupovala a prodávala? Opravdu?
Vládní opatření jsou irelevantní. Primární je pandemie, obrovská nakažlivost SARS­-Cov­-2, aktuálně kdoví v jaké mutaci. Naopak ­- vládní opatření byla zpravidla spojena s kompenzacemi. Ale nejistota vyplývala z vývoje pandemie. A to i nejistota, jaká vládní opatření budou přijata, zrušena.
Prostě s ohledem na obsah článku je motání vládních opatření nesmyslné. Nikoliv vládní opatření jsou příčinou, ale pandemie. Vládní opatření jsou jen jedním z mnoha důsledků pandemie. A tedy nejistota primárně vychází z pandemie.

S takovou logikou se nedivím, že pokud jde počty mrtvých, je ČR nejhorší. Tedy z vyspělých států, kam by se ráda počítala.

A jak to souvisí s propadem prodejů?
To jsou naprosto nepodstatné věci. Co chtěl stát, proč to chtěl.
Když je pandemie, lidé nemohou chodit do práce, neví jak dlouho, firmy neví, jak budou prodávat, zda budou mít díly, neví, zda zákazníci budou mít peníze ­- to je ta nejistota. Nejistota ohledně byznysu. Plést zde vlády, pokud jde o nejistotu, to je fakt úlet. Toto není politicko­-filosofický web.

O čem to zase proboha píšete?
Tady je úplně irelevantní, zda stát nebo někdo jiný.
Rozhodující je podnikatelské prostředí. To bylo v nejistotě ohledně dalšího byznysu, dopadů na byznys, dopadů na finanční situaci. Lidé nevěděli, jak budou vydělávat. Firmy nevěděly, kolik budou prodávat a zda budou mít zisk. V takovém prostředí se obchodům nedaří. Tedy ani prodejům fotoaparátů. Vaše úlety do politiky jsou úplně mimo.

A z jakého jiného důvodu, než nejistoty ­(neznalosti, obav, atd.­) byly vládní zásahy?

Já bych šel do bazarových DSLR. Nemá cenu vyhazovat peníze za nové. Plno lidí se zbavuje docela funkčních kousků, když dělají upgrade na CSC, ovšem za jinou cenu. Pro začátečníka je bazar ideální.
Jestli Canon nebo Nikon, to je celkem jedno.

tady máte lehce použitou 80D za 650 EUR.

https:­/­/www.mpb.com­/en­-eu­/used­-equipment­/used­-photo­-and­-video­/used­-digital­-slr­-cameras­/used­-canon­-digital­-slr­-cameras­/canon­-eos­-80d­/sku­-1144633/

EOS 80D je hodně pohodová DSLR, z určitou odolností, velmi dobře padne do ruky, displej lze chránit otočením k tělu... Díly ­(pack, akumulátory, atd.­) má stejné jako OS 70D a myslím si, že i jako EOS 90D.

MFT nebrat. Prostě trochu méně světla a oproti APS­-C je jasný rozdíl. Někde v místnosti, a je tady problém.

Stále to není tak jednoznačné pro CSC. Mnohé DSLR mají stále rychlejší ostření, stále akumulátor vydrží déle. Navíc se snadněji zašpiní senzor. Což právě u nováčků může být problém. Vyfocenou fotku dobře zkontrolujete i na zadním displeji.

Popsána ­(jen zběžně­) zde ­(firma dělala konverze i pro NASA­).
https:­/­/www.spencerscamera.com­/recommended­-cameras­-astro.cfm

I další firmy, třeba https:­/­/kolarivision.com­/product­-category­/astro­/ neprovádí modifikace aparátů, které jsou nedoporučené ke konverzi v Spencer­'s Camera&Photo.

Máte pravdu, že hledání cen je velmi časové náročné. Ale po čase, když člověk najde ty správné cenové srovnávače, se to dá. Ale i tak... Je otázkou, zda toto nenechat na čtenářích a nezabývat se odbornější činností ukazování na něco, čeho si obyčejný člověk nevšimne. A ať si každý poté vybere, co mu je blízké s ohledem na finanční limity. Ty jsou vždy nakonec tím nejdůležitějším. Zmínil jste cash back ­- stačí nějaký a vše je jinak :­-­).

Btw mimo ­- zaujalo mě, kolik FF modelů SONY má konstrukční chybu prakticky vylučující astromodifikaci. A třeba Canon má všechny modely CSC­/DSLR způsobilé. Počet fotografů, které pro noční foto požadují astromodifikaci, roste. Věnuje se tomu čím dál více firem.

Zmiňoval jsem Německo. Německo je v EU. A to znamená, že v Německu prodávané zboží je distribuce pro EU. A z toho vyplývá

1. I české menu ­(pokud náhodou ne, je to zmíněno, týká se pouze bazarových kousků­)
2. V rámci EU platí stejné podmínky pro záruku a reklamaci, záruka 2 roky, atd.

Já naprosto rozumím tomu, že hledání cen je opruz. Koneckonců dělají to specializované servery. Ale jde o to, abych nebyl vázán mentálně na český malinký trh. Podstatou je hledání poměru nejnižší ceny a nejvyššího výkonu s ohledem na specifika osobních požadavků. A ušetřené peníze na trhu dám do nákupu skel...

Chápu, že doporučovat není jednoduché. Zejména u vybavenějších přístrojů, které mají ale své přednosti a své slabiny. Pak jsou přístroje, které mají jedinou slabinu, cenu.
Myslím si, že se většina fotografů ­(amatérských­) dá rozčlenit do několika skupin. Třeba ti, co preferují krajiny, další dělají video, pak třeba ti, co fotografují akčnější scény. V určitých cenových skupinách aparátů mají některé kompromisy tu, jiné onde.
Osobně jsem vycházel z cen v Německu. Tam se dají online sehnat nové ­(i bazarové kousky­) za jiné, výhodnější ceny. Takže tam opravdu třeba stojí za úvahu zda Z6 nebo Z6 II. Ovšem když jsem se podíval na ceny v ČR, tak ten malý rozdíl asi stojí za přišetření na Z6 II. Nebo hledat on­-line v Německu.

Nikon Z5 za 27800 je skladem.
https:­/­/edigital.cz­/kompaktni­-fotoaparaty­-slt­-s­-vymennym­-objektivem­/nikon­-z5­-milc­-telo­-fotoaparatu­-p793733
Budiz, pokud nekdo potrebuje lepsi video... Ale kolik je takovych fotografu?
Btw nove Z6 v Nemecku se daji poridit levneji, nez v CR.
Postata je v tom, co kdo potrebuje a co ne. Proto se mi libi porovnavani, jake je na dpreview. Jednak maji fotoaparaty otestovane a porovnavaji je podle toho, jestli je priorita video, krajina, sport...



.

Nedávno jsem CSC FF řešil a bych měl trochu problém s tím výběrem. Např. vůbec nechápu zařazení Canon RP. Podřadný senzor, cena nového dnes 26 000. Takový Nikon Z5 je na tom celkově daleko lépe a dá se nový koupit za 28 000. Rozdíl 2 000, ale v kvalitě fotek výrazný. Vůbec Z5 je levný FF, ovšem docela dobrý.
Nebo proč Nikon Z6 II ­(52 000­) a ne Z6 ­(44 000­)? Karta pro Z6 cca 2500 Kč, karta na stejné úrovni do Z6 II, aspoň 1000 Kč. Opravdu ten zanedbatelný rozdíl ve vlastnostech ­(senzor je stejný, utěsnění, atd.­) stojí za 7 000? Tedy o skoro pětinu platit více? Pokud není potřené extra rychlé ostření pohybujících se předmětů, na krajiny je Z6 brána s ohledem na cenu, jako top volba. Senzor dává skoro stejné výkony jako Sony A7 III, je lepší než Panasonic. Ale cenově je jinde.
K tomu Panasonicu ­- prodává se na ebay za cca 39 000 nějakou dobu. Z EU, takže konečná cena. A stejně ho nikdo nechce. Těžký, velký, výdrž baterky nic moc...

Jen tak na okraj ­- stale je zadany bazarovy Canon EOS 6D.

Já jsem nestavěl věc tak, že APS­-C je srovnatelný s FF. Tedy v rámci určitého období. Ale mám­-li představu, kolik chci zaplatit, je v některých situacím ­(má zde patřila­) odpovídající porovnat sestavu sklo ­- tělo APS­-C a FF a jsou situace, kdy obrazovou kvalitu z APS­-C dostanu vyšší než z FF při podobné ceně, resp. podobnou, ale s nižšími náklady.
A pak samozřejmě jakékoliv plus u konkrétního senzoru APS­-C může sehrát roli.

Já naprosto rozumím tomu, že větší senzor by měl přijmout více světla, tedy větší množství obrazových dat. Ovšem množství světla nezáleží to jen na senzoru, ale také na sklech. Takže jsou sestavy APS­-C zpracovávající stejné množství světelných informací jako FF. A to byla pointa.

Druhá část pointy jsou mé zkušenosti s X­-Trans III. Tedy bez BSI. Jistě ­- zde se hraje na účinnost senzoru, popř. zpracování oproti FF nebo APS­-C. Jestliže JPEG výstup byl kvalitní, mi nestačí, přes Capture One z raw vytáhnu více. Tohle jsem bral v potaz i při porovnávání snímků např. v dpreview. Navíc COP nečervíkuje výstupy. Slabinou Fuji jsou skla. Výběr a hlavně jejich kvalita pro astro ­(tedy kvalita projekce bodových kontrastních zdrojů na okrajích­).
Tady dosud se mi jeví náskok APS­-C X­-Trans. Takže sečteno ­- pokud jsem nechtěl jít s cenou moc vysoko, FUJI se světelným sklem byla výhodnější než FF se skly s ap. 2.8.
Ale je mi jasné, že zítra může být vše jinak. A že FF mají větší potenciál. Ovšem za jaké peníze. Pokud bych se focením živil, přemýšlel bych jinak. Ale neživím se a mám plno jiných koníčků.

Takže pokud jsem dobře pochopil, nevíte o lepším APS­-C senzoru ­(k dnešnímu dni­), než má Fujifilm. Že je blíže aktuálnímu průměru APS­-C ­(celkově­) než aktuálnímu průměru FF, s tím samozřejmě souhlasím nebo jinak, nikde jsem to nepopíral.

Ale pro příklad ­- máte­-li nějaké vybrané ukazatele senzoru u jednoho APS­-C při ISO 1400 a u druhého při ISO 1700,
pak pokud berete v úvahu kompenzaci světelnějším sklem oproti FF o 1 EV, u FF jde o ISO 2800 nebo ISO 3400. Rozdíl v EV zůstává samozřejmě shodný. Ale ovlivňuje to rozhodování, kdy jít a kdy nejít do FF. Ta předpokladu, že nějaká jiná vlastnost není důležitá nebo pokud neřeším peníze.

Vážený pane, husy jsme spolu nepásli, abyste mi tykal.
A pak, podíval­-li byste se na měření třeba DxO, zjistil byste, že jiní výrobci dělají toto ve velkém a více. Myslel jsem, že jste více v obraze, když jste načal toto téma.

Nevím, ale mám pocit, že význam otáčíte.

Jestliže má X­-Trans o 1 EV horší výsledek než SONY A7III, tak jde o velmi dobrý výsledek. Ostatní APS­-C mají více. A druhá základní myšlenka, že u APS­-C se snadněji a levněji kompenzuje ­-1 EV skly.
Takže tam, kde u SONY použiji aperturu 2.8, u Fuji 2. No, mohu 1.8 bez ztráty optické kvality. Kolik stojí skla s 2.8 pro FF Sony? A kolik stojí zrovna ta Sigma 18­-35mm 1.8 Art? No není pro Fuji, ale mě s adaptérem funguje naprosto skvěle.

Takže máme 2 sestavy ­- jedna SONY A7III + nějaké sklo s 2.8 proti FUJI ­(třeba X­-T20, X­-T30­) se světelným sklem, třeba Sigmou. Dobře, připočtu adaptér. Stejný výkon ­(pokud nepotřebuji rychlé ostření ­- sport, atd.­). Ceny si každý může porovnat sám.

Druhá věc ­- X­-Trans vyčítá 9 pixelů. Bayer 4. Neznamená to, že lze položit 9­/4. Ale prokazatelný přínos to má. Tedy to, že každý pixel je dopočítáván z 9 pixelů místo ze 4. Pokud vezmu odstup šumu A7III k APS X­-Trans cca 1EV, u některých ostatních parametrů může být odstup i lepší. A pravděpodobně je. Právě na přednostech X­-Trans vůči bayeru stojí politika Fuji. Je pravdou, že se stále učí interpolovat X­-Trans, nejen Fuji, ale i konvertory. Adobe je stále mimo, opravdu dobrý je jen Capture One Pro.

Nakonec technologie aplikované v APS­- C a FF. Jistě to jde, o tom není sporu. Ale s velikostí senzoru roste cena. Cena všeho. Filtrů před senzory a hlavně samotných senzorů. Vyrobit větší plochu tak aby každá část senzoru byla kvalitní a měla stejné vlastnosti, stojí více, někdy o dost více. Takže cenový nárůst technologie výroby senzorů pro FF po aplikaci něčeho dalšího bude vysoký. Stačí se podívat, kolik stojí poslední Canony v FF s dual pixelem... A kdoví, kolik R3.
Pokud bych neřešil cenu, jdu do středoformátu. Už jsem uvažoval.
Ale je otázkou, zda běžný FF s běžným sklem pro FF oproti APS­-C se světelnými skly ­(tedy stejně kvalitní výstup­) tak zcela obstojí. Počínaje cenou. Proti X­-Trans spíše ne, když jsem prováděl výpočty. Ovšem co bude zítra, uvidíme.

Nevím, co myslíte pod pojmem ­"šidí­". Ovšem podíváte­-li se na měření DxO, zjistíte, že ISO hodnoty nesedí u velmi mnoha aparátů. A někdy o hodně.

Cena za vyšší pixelovou hustotu. Ovšem někdo ty pixely potřebuje a jede při nižších ISO. Takže to může dávat logiku. DxO je nutné umět číst s ohledem na to, co potřebuji. Že více Nikon ztrácí na vyšších ISO, je vidět na snímcích.

Vrátím se zpět ­- Fuji s X­-Trans ­/ne modely s bayerem­/ má dost velký odstup od ostatních APS­-C, aspoň v některých parametrech. Což ve spojitosti s levnějšími světelnými skly může dávat logiku proti FF. Tam, pokud chci vytáhnout to, co FF nabízí ­(v porovnání s APS­-C­), musím sáhnout podstatně hlouběji do kapsy u světelných skel.
Pro APS­-C mohu použít artovou Sigmu 18­-35mm na 1.8 v celém rozsahu. Nebo Samyang 50mm 1.2 opět na plnou díru. Obě skla kreslí ostře v rozích od plné díry, a to dokonce v astrofotografii. U FF, a to ještě ne všech, mám podobné výsledky při dejme tomu cloně 2.8, u 50mm ­(kašlu na přepočet­) aspoň 1.8. Ovšem s tím, že musí kreslit dobře na plnou díru. Kolik stojí taková skla? Kolik tělo? A to jsem na stejném výkoně. Pokud bych chtěl lepší, musím zaplati.
Nicméně pro MFT jsou taková skla, která by světelností kompenzovala ztráty proti APS­-C nebo FF? A pak také, když si člověk jednou zvykne na vyšší ISO... U Fuji udělám slušnou krajinu i s ISO do 1000. U jiných APS­-C ne. Takže mi vlastně nedávají smysl. Pokud nemám nějaké specifické potřeby.

P.S.: Docela zaujal tento článek. Počkám na serioznější rencenzi. Ovšem by to znamenalo, že není nutné spěchat do vod FF.
https:­/­/petapixel.com­/2021­/04­/24­/a­-high­-iso­-shootout­-pentax­-k­-3­-iii­-vs­-sony­-a7­-iii/

Začnu Vašimi slovy:

"Pořád jsem nevěřil, co je vlastně možné vytřískat z APS­-C senzoru. Tvrdí se, že X­-Trans senzory mají mít výkon přibližující se full frame senzorům, a i když je to pochopitelně nadsazené, zas tak úplně mimo to rovněž není.­"
...
"ISO 1600 je obvykle citlivost, kde už APS­-C čipy začínají poněkud šumět. Fujifilm X­-T20 má ale stále jen mírný jasový šum a detaily jsou nadále dosti dobré.­"
-­-­-­-
A teď já:

Porovnejme např. SONY A7III ­(DxO 96­)a Nikon D850 ­(DxO 100­). DxO sports ­(ISO, kdy ještě je splněno několik parametrů výstupu ze senzoru­) ­- SONY A7III ISO 3730, Nikon D850 jen ISO 2660. APS­-C Sony mají něco přes ISO 1400. A to jsou v APS­-C špička. Nikon D500, jinak skvělý, má jen něco přes ISO 1300 ­(podobně D7200­).

Z toho vyplývá, že vůči A7III žádné APS­-C v DxO není horší o 1 EV, ale o více. Btw SONY A7III nemá ISO sports nejvyšší, ovšem tento přístroj také od SONY by nebylo správné zde uvádět.
Jsou i jiná měření, kde X­-Trans senzory jsou, a nevycházejí špatně, ale s ohledem na některé mé pochybnosti ­(nebo nedostatek informací­) je nebudu tady uvádět.

Mé osobní zkušenosti s X­-Trans senzory a některých jiných mých známých ­- vyšly jim jako výrazně lepší než ostatní APS­-C. Porovnávat senzory při ISO 100 ­- 200 je nesmysl, protože senzory jsou při těchto citlivostech používány snad do 10 %, jinak vyšší ISO. Proto má význam používat z DxO zejména ISO sports. A zde se ukazuje proti A7III rozdíl 1 EV, možná chloupek méně.

Takže si stojím za svým úvodním příspěvkem ­- rozdíl 1 EV. A dodávám ­- ostatní APS­-C mají větší rozdíl než 1 EV. Při DxO sports ­(low light­).

Jednak X­-Trans v DxO neni, jednak prece jen dava lepsi vysledky, nekdy dost vyrazne, oproti zbytku APS­-C. Ovsem je pravdou, ze se musi pouzit dobry raw konvertor. Zatim je jen jeden Capture One Pro. Adobe CR pron X­-Trans zatim nic moc. Btw plati pro X­-Trans III a vyse.
P.S.: FF Canonu, tedy 6D mk Ii, RP, to radeji Fuji X­-Trans. Sum ok, alemve zbytku APS­-C Fuji dava temto FF na...

APS­-C od Fuji s X­-Trans jsou vyjimecne. Za nejlepsimi FF zaostavaji cca o 1EV. Coz se da dohnat skly. FF jsou lepsi, pokud se pouziji vyrazne drazsi skla. Takze u Fuji APS­-C dava logiku.
Ovsem jina APS­-C, u kterych je od FF vetsi odstup, ta mohou vymrit.

O tom vím. V astro spíše dorovnává. Tj v optické kvalitě.

ovšem u jiných výrobců ­- Sigma, atd.

Nejnáročnější na skla je astrofoto. Málo světla, ale velmi vysoký kontrast bodových zdrojů. Kromě aberace se objevují další problémy, které při normální fotografii nikoho nezajímají, např. kóma.
Zde řada Art od Sigmy obstála. Včetně 14mm 1.4. Sony může maximálně dorovnat. Výhoda CSC ­- menší skla, pokud jde o široká. S tím se počítá.
Takže ve výsledku ­- SONY CSC jen dohání. Kdežto CSC Nikon a Canon měly tyto možnosti dříve ­(použitelnost DSLR skel i u CSC­).

P.S.: Pro astrofoto stejně mají aparáty od SONY nějaké nedostatky. Asi konstrukční. Např. u jednoho FF modelu se objevoval problém s barevným závojem. Při denním focení ho nebylo vidět. Až noční. Viníkem je pravděpodobně špatný odvod tepla a nerovnoměrná teplota senzoru. Atd.

Hmm. Sigma je velmi opticky povedená, použitelná od 1.4. Jestli Sony objektiv dosáhne kvalit Sigmy, uvidíme. Ale na druhé straně je Sigma stará min. 4 roky. Přičemž vývoj pokračuje, takže by bylo divné, pokud by SONY po 4 letech nevyprodukovala srovnatelné sklo. Tedy ne SONY, myslím si, že skla přímo SONY nedělá.

Proč myslíte?

Nemohou. Viz odpověď dále. Resp. Vy na to nemáte nástroje, abyste tyto vlastnosti vytáhl. A navíc byste potřeboval snímky pro citlivosti od ISO 100 do maxima.

Ukázkové snímky... A jak asi z ukázkových snímků zjistíte DR? Nebo barevnou hloubku? Ok, pokud je ke stáhnutí raw, možná něco zjistíte. Ale stejně ne tolik, kolik říkají grafy vlastností senzoru na ISO.

Btw, víte, že DxO testoval i skla? A docela velmi dobře. Škoda, že toho nechal.

Dovolím si poznamenat, že asi podstatou je zjištění, jaká data ze senzoru lezou. Zbytek je irelevantní, resp. DxO neprovádí. Protože různá zaměření aparátů by porovnávání ostatních vlastností učinila velmi složité a nepřehledné.
Ad auto ­- jak chcete jednoduše posuzovat různé vlastnosti motorů, podvozků, apod.? Navíc auta mají různá určení. Takže zase nesouhlasím.
Pokud vezmeme motor, tak nejen výkon a točivý moment, ale i další ­- při jakých otáčkách má jaký výkon a jaký točivý moment. Kde leží maximum výkonu a kde točivého momentu ­(důležité pro převodovku­). Atd. Jaké má emise toho či onoho. A jakou spotřebu ­- i když její udávání je velmi složité.
Pro mě osobně, na okraj, je nejdůležitější spolehlivost a min. toxických exhlalátů. A to mají japonské atmosférické benzín. motory, nepřímovstřiky.

Zde autor použil pojem snímač. Což je totéž jako senzor.
Nicméně jinde používá čip. Což je podle mě nepřesné. Čip je cokoliv, co se v minulosti hodně označovalo jako integrovaný obvod.
Ovšem zde jde o součástku, která reaguje na externí podněty. Takové součástky se nazývají senzory, snímače někdy čidla. Proto si myslím, že součástka fotoaparátu reagující na el.mag. záření by se měla spíše nazývat snímačem než čipem. I když má i vlastnosti čipu.

Nejen SNR. Barevná hloubka, DR, vše v závislosti na ISO jsou pekelně zajímavé údaje. Ukazující přednosti a slabosti senzorů.

Nepochopil jste logiku měření. Cílem není hodnocení aparátu jako celku, ale jeho dílčí části.

Myslím si, že základní myšlenka je velmi dobrá. Testují senzory, skla, mobily...
K testům senzorů ­- nepokrývají všechny oblasti, ale jsou velmi zajímavé. V podstatě říkají, kolik dat se dá vydolovat ze senzoru v závislosti na ISO. Osobně koukám hlavně na grafy závislosti na ISO, 3 výsledná čísla jsou spíše orientační.
Výsledky mé zkušenosti potvrzují. SNR je základ. DR je velmi důležitý. Barevná hloubka také. Závislost SNR, DR a barevné hloubky na ISO ­- to je podle mě to nejdůležitější.
Mj. provozuji astrofoto, kde je vše tlačeno na hranu. Fotí se na vysoké ISO, expozice jsou dlouhé. Často se provádí stacking. Používají se pokročilé techniky odšumování. U astrofoto je krásně vidět, jak výsledky foťáků korelují s měřeními DxO u senzorů.
Že je u měření senzorů DxO blbost, nemohu souhlasit. Sice mají slabiny, ale pro orientaci jsou dobré.
P.S.: Na základě výsledků DxO před léty profikrajináři opouštěli topmodely Canon a přecházeli k SONY. K jejich velké spokojenosti.