Já také, ale při tom, kolik dnes stojí filmy, jaké jsou možnosti jejich zpracování a jaká je kvalita výstupů z těchto hraček...
U Škodů měli v bazaru SF Mamiyu 6x6 za devět litrů, což je za přístroj tohoto typu cena sice lákavá, ale když si uvědomím, kolik stojí film, jaké jsou možnosti jeho zpracování a co potom s 6x6 negativem, tak děkuji, nechci.

Je to jako s tiskárnami. Pořídíš levně a na náplních pak proděláš kalhoty. A fotky budeš stejně muset nechat spáchat ve fotolabu, pokud nevlastníš kvalitní kinofilmový skener.

Nula je mnohem víc, než minus nekonečno. A ubožák, jako ty, mne nemůže urazit i kdyby se po... do výšky.

To by mne zajímalo, jak zrovna ty můžeš vědět, o co majitelé fotomobilů stojí. A periskop ti nic neříká?

A proč ne? nebo snad víš, z jakého materiálu a jakou technologií bude vyroben? A jaký FW k němu bude přiřazen? uvědom si, že nejde, ­(a nikdy nešlo­) o snímač, jako takový, ale o HW a SW systém, do něhož vstupuje optikou upravené světlo a z něhož vychází hromada jedniček a nul. Takže nejde o solitér, ale o konverzní řetězec. V Adobe Audition existuje funkce, která umí dokonale odstranit, bez újmy na kvalitě nahrávky, šum z jakéhokoli analogového nosiče a to i z tak archaických medií, jako jsou skleněné desky 78 ot­/min. Takže stejným, nebo podobným způsobem lze odstranit i šum ze snímače.

Jedince, jako je Bluesun stačí ignorovat a jejich výšplechty přecházet mlčením, chvíli bude ještě prudit, než mu dojde, že nikoho nezajímá a pak zaleze sám. Ale k věci: Šum je u polovodičů dán materiálem, ze kterého jsou vyrobeny a proudem, který přes ně prochází. Takže např. družicové přijimače zpracovávají bez problémů a s dostatečným odstupem i signály, jejichž intenzita je na hranici měřitelnosti. ­(A není to tak dlouho, kdy k přijimači musel být aspoň dvoumetrový lavór, aby se vůbec něco chytilo­). Takže prostor pro zmenšování šumu tu je a když se k tomu přidá i vylepšená konstrukce A­/D převodníků a kvalitní dostatečně rychlé procesory s kvalitním FW, zjistíme najednou, že i ten 50 Mpx MFT snímač šumí mnohem méně, než jeho 16 Mpx dávný předchůdce. A o tom to je. Jen dogmatik, nebo hlupák ignoruje vývoj techniky a stále mele svou. Výrobci znají svoje možnosti a když se rozhodnou takto ,,husté­" snímače vyrábět a dávat na trh, tak vědí, jak ten ,,veledůležitý­" šum eliminovat. Opačný postup by totiž byl ekonomická sebevražda.

Práskat na blba, jako jsi ty, je zbytečné, znemožníš se sám. Je jen otázka, kdy ti dojde, že tu jsi leda pro srandu.

Já bych s nesmyslným házením špíny počkal, až to bude k mání a někdo udělá kvalifikovanou rcenzi. Což platí obecně na všechno.

A kdy? Ještě letos, nebo až napřesrok? A až ­(možná někdy­), bude, bude si to chtít ještě někdo koupit?

Ano, zejména když se s tím neumí zacházet. Což je přesně tvůj případ.

Jsi prostě jen hlupák, mentálně utopený v době chemické fotografie. takže: V reálu květ kruštíku bahenního, průměrem vepsaný do 1 cm kružnice. Na dokonale ostré fotce formátu A3 ­(30 x 40 cm­) zaujímá 95% výšky papíru, čili z původní výšky 1 cm je na obrázku 29 cm. na snímku jsou dokonale vykreslené struktury, na které by sis v přírodě musel vzít dost silnou lupu, abys je uviděl. A kdyby ti to bylo málo, mohu dodat i rozměr A1­- čili 60 x 80 cm.

Odpad jsi leda ty. Se to nauč a pak blinkej. A právě to, že jedu do RAWu a s ,,jemným­" snímačem znamená, že si mohu digitální zoom dovolit bez viditelné újmy na kvalitě. Když to zkusí někdo jiný, s 12 Mpx snímačem a v JPEGu, bude to mít za malou chvilku zubaté.

Systém se zrcátkem a optickým hledáčkem nikdy nebude umět zaostřit tak přesně, jako CSC: připočti k tomu ještě absenci stabilizátoru u DSLR a není co řešit. Když pak ještě konkurence patlá JPEGy, tak už je jakákoli diskuse zbytečná.

Naposledy jsem se do něj, ­(praktica LLC­), díval v r. 2003. A nijak se mi nestýská.

V obou případech, ­(jak obrazovka, tak matnice­), jde o dvourozměrný obraz. Jenže obrazovka ti, když máš EVF patřičně nastavený, ukáže pásmo, odkud kam bude fotka ostrá, ­(matnice neumí­), v části hledáčku, ­(volitelný styl­) ukáže data, na která bys jinak musel brejlit na stavový displej, ­(matnice neumí­) a při nastavení vyššího ISO pro focení nedostatečně osvětlených scén ti ukáže přesně to, co vidí snímač a co půjde po stisku psouště na kartu. ­(na matnici uvidíš jen pár fleků, nebo také vůbec nic­). Takže za mne jednoznačně EVF. A pokud jde o styl práce: režim A, nastavím clonu tak, abych měl ostré přesně to, co ostré chci mít, zkontroluji čas, pokud by byl delší, než 0,5 sec, zvednu ISO, ­(díky stabilizaci zvládnu desetinové expozice bez problémů z ruky­) a fotím. No problem. Výsledke je takový, že vyfotím Bezděz sklem 70 ­- 150­/2,8 na vzdálenost 5 km bez stativu a na fotce formátu A3 rozeznávám na střechách domů tašky a na věži jednotlivé kameny, S DSLR nemůžete na něco podobného ani pomyslet. A pro minusující idoty: Tu fotku mohu bez problémů ukázat, takže se můžete přesvědčit na vlastní oči.

Inu, budou muset své preference přestavět. Buď se přizpůsobí, nebo zůstanou u toho, co mají a až se jim to, co mají, rozsype, budou muset buď jít do toho, co je, nebo jít od toho.

1­" a 50 Mpx.... Ve foťáku by to byla, podle ,,odporníka­" jménem Blue sun přímo vražedná kombinace a šumítko a oni s tím chtějí fotit!!! Jak to asi budou dělat, když podle skupiny určitých dědů vševědů to nejde a fotit se dá, podle nich, jen s čipy od FF výš?!?

S tebou je diskuse o čemkoli jen ztráta času.

Jen tak namátkou: Špičkové sklo M­-Zuiko digital 40 ­- 150­/2,8 vyjde na 32.000 Kč. Mnohem větší a těžší ekvivalent 80 ­- 300­/2,8 na dvojnásobek. A příští rok se má objevit 50 Mpx MFT snímač. Pokud se objeví, ­(pravděpodobně v Panasonicu GH 6­) tak si tu sestavu u Škodů půjčím a otestuji. Protože na bláboly ,odborníků­" či spíše B. T. ­(blbců teoretiků­), jako je Blue sun a jemu podobní, absolutně nedám.

Pod pojmem pořádný hledáček si představuješ co? Pořádný hledáček, podle mne, ukazuje data, na která ty musíš brejlit na stavový displej, ukazuje rozsah hloubky ostrosti podle toho, jak je nastavená clona a uvidí i černocha v tunelu.

Můj kocour je mnohem inteligentnější, než ty. ­(kočky, podle mnoha odborných studií jsou na tom s inteligencí stejně, jako čtyřleté děti­). Už umíš chodit na nočníček?

Až skončí záruka, budeš prostě fotit dál. Až foťák klekne, bude čas poohlédnout se po aktuální nabídce na trhu. Je zbytečné řešit, co bude za pár let, když nevíš ani co bude zítra.

Já má Olyho už rozhodně déle, než pět let a dokud bude fungovat, tak ho mít budu. Až tělo klekne, koupím jné MFT tělo, ať už Oly, ­(umřít se, pod novým výrobcem, rozhodně nechystá­), nebo Panasonic. Olyho skla jsou s Panasonicem plně kompatibilní, takže no problem a pokud jde o výstupy, Tak žádná DSLR na Olyho nemá. A proč strkat přs čtvrt mega do FF výbavy, když perfektní fotku 60 x 80 cm udělám bez problémů s MFT systémem?!?

foťák nejsou fusekle. Takže ano, smysl to mít bude. Nesmysl by byl kupovat DSLR.

S Olym je to brnkačka. Namířím, namáčknu spoušť, počkám, až to pípne, domačknu, nasadím krytku na sklo a frčím dál. Stativ, deštníky a další podobné nesmysly nepotřebuji. Také jsem jednou viděl experta, který si do rašeliniště natahal tohle všechno, hodně dlouho zápasil s neposlušnou potápějící se technikou, pak nafotil objekt z naprosto nevhodného úhlu a z posledních sil z té živé rašeliny, pěkně špinavý a voňavý, vylezl. Když se pak očistil a viděl na displeji, co jsem nafotil já, byl na mrtvici a dorazilo jej, když viděl pár A trojkových výtisků; nemohl pochopit, že s profi výbavou on tohle nedokáže.

No problem, stačí nasadit konvertor a ze 150­/2,8 mám rázem 300­/4., čili 60­/4 na FF. A když si pak ještě pomohu digitálním zoomem na počítači, dokážu to také.

Má profi výbavu od Canonu. Takže 300 mm tele, čili to samé, jako já, s tím rozdílem, že to jeho sklo je na dvojnásobku ceny.

To opravdu ne. OVF si ukazuje co che, u EVF vidíte přesně to, cose po stisku spouště uloží na kartu. A zaostřování na plochu čipu je vždy, už z principu, přesnější, než na jakékoli matnici.

V optickém hledáčku nemáte nárok na Focus peaking, regulaci jasu při nízké světelné hladině scény a zobrazení EXIF dat v hledáčku, musíte čučet na stavový displej, což je, zejména pro ty, co potřebují brýle, značně nekomfortní. Ono koukat jedním okem bez brýlí do hledáčku a druhým s brýlemi na stavový displej opravdu není to pravé ořechové. A dalších nevýhod by se našlo víc. Nicméně DSLR sekta se přesvědčit, až na výjimky, nenechá, oni mají tu svou jedinou a svatou, i když nesmyslnou pravdu, které se drží tím urputněji, čím víc jejich řady řídnou.

zbytečnost je leda tenhle tvůj slabomyslný žblept.

Až po tobě, kecálku. Je zajímavé, že 50 Mpx snímač MFT šumítko je, ale jednopalcový 50 Mpx ne. Takže, jako obvykle, kecáš z hladu. Ono totiž samotný snímač je jedna věc a procesor a FW, který s ním spolupracuje, druhá. Takže ano, lze vyrobit SYSTÉM, který bude umět dostat z 50 Mpx MFT snímače špičkové fotky. A je jen otázka času, kdy se začne vyrábět.

Dvouoká zrcadlovka= nemožnost výměny objektivů. V době filmové se s tím fotit dalo, dnes, v době snímačů, je zrcátko a optický hledáček jen zbytečná komplikace systému. A u CSC je jedno, jestli se fotí, nebo točí video. Takže: Nač to dělat jednoduše, když to jde složitě?

Hňupík, ale spíš velký hňup, jsi leda ty. A Canon už na DSLR také kašle. No a pokud jde o MFT, když je to ,,mrtvý­" a ,,morálně zastaralý­" systém, proč se na něj pořád vyrábějí další a další skla? A pokud jde o rozlišení; před dvěma roky jsem si, jen tak z plezíru, vyfotil objektivem M­-Zuiko digital 40 ­-150­/2,8 ze vzdálenosti 5 km hrad Bezděz, z ruky,samozřejmě. Doma jsem z toho vytáhl fotku 30 x 40 cm, na níž jsou perfektně rozeznatelné kameny ve zdích hradu a tašky na střechách domků ve vesnici. Kolega s FF Canonem to zkusil také, ale když viděl, co jsem vytiskl na A3, tak jen lapal po dechu.

Ale ale... A nebude to šumítko? Když, podle tebe, 50 Mpx MFT šumítko je?!?

Video a DSLR nejdou moc dobře dohromady. Pro natáčení videa je nutno přepnout do režimu Live Wiew a tím pádem se z DSLR stává, ­(většinou nevalné­), CSC.

To opravdu není, zejména, když jde o něco tak morálně zastaralého, jako je DSLR. No, už jsou jediní, pokud pomineme doznívající Nikony.

Vzhledem k tomu, že brzy budou jediní, kdo bude DSLR vyrábět, tak jim to pár týdnů ještě vydrží. Jen jsem zvědav, co bude, až vedení Pentaxu jednoho dne zjistí, že DSLR už jsou neprodejné; vlak s CSC jim už dávno ujel.

Já o koze, ty o voze. Zubatá kresba nesouvisí s ISO, ale s rastrem, čili pixelovou hustotou. Čím větší pixely, tím zubatější bude kresba, což poznáš v okamžiku, kdy obraz zvětšíš.

Jako obvykle. Když dojdou argumenty, nastupují urážky. Sám sobě dáváš vizitku burana.

Ano, to je pravda. Jenže je také pravda, že základní šum je možno snížit použitím vhodnějšího materiálu na výrobu polovodičové struktury. Protože co je naprosto nemyslitelné s germaniem, nebo křemíkem, dá se zvládnou s GaAs a sloučenin, které se hodí na výrobu polovodičů neustále přibývá.

Je jedno, kde je A­/D převodník umístěn; zdroj signálu, ­(fototranzistor­), zůstává stejný. A stejné zůstávají i problémy s ním spojené, navíc, čím víc elektroniky na čipu je, tím větší je i množství odpadního tepla, takže jednoduchá struktura je snáze uchladitelná. A s teplotou stoupá i šum. Takže umístění převodníků na čip jako nějakou třeskutou výhodu nevidím.

Sony ví co dělá, takže určitě budou mít šumění nějak zvládnuté. Protože vyrábět sice pixelově nadupaný, ale kvůli šumu v podstatě nepoužitelný snímač by byla ekonomická sebevražda. Takže bych nechal věštění z křišťálové koule a počkal si na praktické výsledky.

Tři miliony foťáků proti 30 milionům fotomobilů, navíc obměňovaných každé dva až tři roky? No máš pravdu, je sakra úspěch, že se nějaké klasické foťáky ještě vůbec prodávají. Zanedlouho bude DSLR produkovat jen Pentax, ­(jak dlouho mu to vydrží­) a CSC budou dále zdražovat, protože odbyt bude klesat, nikdo si nebude každý druhý, nebo třetí rok kupovat foťák za 50 a více tisíc, když mu op, jakožto ,,věrnému zákazníkovi­" za prodloužení smlouvy na tarif dá nový telefon zdarma. ­(tohle by mohl být dobrý obchodní model i pro prodejce CSC. Dostaneš, když se upíšeš na tři roky splátek, nový foťák za stovku a po třech letech, když se upíšeš znovu, ti jej za další stovku vyměníme za nový model­).

Omyl, je. Fotomobilem. Vyjde to levněji, protože op ti jej prodá na splátky, získáš zařízení s mnohem vyšší užitnou hodnotou a upgrade za tebe vyřeší rovněž op. ­(cca 3 roky, takže po skončení záruky ten mobil prostě zahodíš a nafasuješ jiný­).

Tvůj Nikon, ­(nejlepší na světě­) to snad neumí?

A o mnoho lepší výsledek, než 20 Mpx snímač FF, nebo SF. Protože při zvětšení na stejný rozměr obrazu dá ta 50 Mpx hladké linie, zatímco ty 20 Mpx budou zubaté.

Je vtipné, když B. T. ­(blbec teoretik­), který toho o focení ví málo a o elektronice vůbec nic, tvrdí něco, co možná byla pravda před X lety. Fototranzistor, nbo fotodioda je polovodičová součástka, která produkuje sice šum, ale geometrický rozměr na množství šumu vliv prakticky nemá, naopak s čím menší plochou se pracuje, tím je šum menší. Co je podstatné, je proud, který touto součástkou protéká, čím je menší, tím menší je i šum, jenže i zmenšování proudu má své hranice, protože malý proud způsobí, že fotoprvek reaguje na změnu osvětlení i menší změnou protékajícího proudu, čili máme k dispozici slabší signál, což pak následně musí respektovat A­/D převodník, který převádí napěťové hladiny na digitální signál. A­/D převodníky jsou součástí procesoru a tudíž na procesoru, jako takovém, záleží, co z JAKÉHOKOLI čipu dostaneme. Takže když spárujete kvalitní čip s mizerným procesorem, dostanete mizerný výsledek, protože, jak je notoricky známo, o kvalitě výstupu z jakéhokoli řetězce rozhoduje jeho nejslabší článek. ­(a, pochopitelně, naopak­).

To je realita, nebo jen tvé zbožné přání? Šumítko by to bylo jen v případě, že by to spolupracovalo s HW a SW pro 16, nebo 20 Mpx snímač. Jenže tohle bude nutně, vzhledem k počtu pixelů, muset mít jiný procesor, který bude muset být mnohem rychlejší a výkonnější, není vyloučeno, že stroj, ve kterém to bude, bude mít procesorů víc. A omalovánky? právě naopak! Všechny snímače jsou totéž, co mozaika a platí, že čím menší jsou jednotlivé kamínky, tím jemnější je výsledná kresba. Bohužel také platí, že čím víc kamínků, tím kvalitnější a rychlejší musí být obslužný HW a SW. Takže obsloužit 20 Mpx FF snímač je mnohem snazší, než obsloužit 50 Mpx MFT. Jenže z toho 50 Mpx MFT získám mnohem preciznější kresbu, než z toho FF, za předpokladu kvalitní optiky, jenže opět platí, že čím menší je plocha, na kterou se obraz promítá, tím snazší je vyrobit špičkové sklo.

A zdaleka nejsou jediní; pro ,,mrtvé­" MFT se vyrábí spousta dalších. Jediné, co je opravdu mrtvé, jsou DSLR, kolik nových skel se dělá pro ně, přestože DSLR sklo je možno dovybavit prostým adaptérem a nasadit na CSC?

Někteří ano, např. Šibík. Protože pro kvalitu, kterou od nich jejich klienti žádají, už kvalitní fotomobil stačí. A v Brazilii nedávno ubodali jednoho profíka, protože jednoho dacana zlákalo vybavení, kterým byl ověšen. A pokud jde o budoucnost, vidím to tak, že většina fotících pojede přes fotomobily a pár fajnšmekrů přes CSC; vše ostatní prostě zanikne. Je otázka, jak dlouho se bude výrobcům výroba nadupaných CSC pro hrst klientů vyplácet. ­(podle současných, dosti nehorázných, cen, je to problém už dnes­) a až se trh nasytí, což nebude dlouho trvat, klesne poptávka ještě víc, protože upgrade kvůli nepodstatným zlepšením za hodně peněz si každý dobře rozmyslí.

Já si spíš myslím, že CSC bude jediné, co, byť v minimálním množství, přežije.

Je škoda, že v tom grafu nejsou i fotomobily. Nejspíš bychom porovnáním křivek zjistili, že prodej je plusminus stejný, jen zájem se přesunul od kompaktů k fotomobilům.

životnost ,,chytrých­" mobilů je, oproti slušnějším foťákům, zanedbatelná. Takže když většina mobilkářů bude kupovat nový telefon, každý druhý až třetí rok, čímž je odbyt zajištěn, navíc operátoři nabízejí nákup nových telefonů ,,na dluh­" kdy zaplatíte pár korun a telefon splácíte navýšením tarifu, po dvou, nebo třech letech vám op nabídne nový telefon a jede se dál. Jinak, nejnovější modely fotomobilů už umějí video v 8 K a výstupy jsou optimalizovány pro posílání po netu a prohlížení na displejích jiných mobilů. Takže dnes je běžná praxe, že se někde sejde parta známých ­(před Covidem­), a mobily s fotkami kolují. A to je to, co klasické foťáky pohřbívá. Když mám krabičku, která umí fotit, natáčet a přehrávat filmy, telefonovat, S­(M­)mskovat a fungovat, jako obsáhlé album, proč si kupovat něco, co je mnohem dražší, má to sice kvalitnější výstup, ale jinak žádnou přidanou užitnou hodnotu?

Hloupý jsi naopak ty, jak jsi to zde už mnohokrát dokázal. Kdyby byl MFT mrtvý, nikdo by se nenamáhal s výrobou bajonetů pro tento formát u většiny nových skel., to za prvé. A za druhé: když porovnáš ceny nových FF a středoformátů s cenami v sektoru MFT, je MFT, při prakticky stejné kvalitě výstupů, na 50 ­- 60%.

MFT čip s 20 Mpx má stejnou hustotu buněk na jednotku plochy, jako FF čip s 80 Mpx. A který FF čip těch 80 Mpx má?
Výběr skel je rovněž excelentní, kromě bajonetů pro MFT, kterých jsou skoro tři stovky, je možno použít, přes prostou redukci, i skla pro APS­-C, nebo FF, včetně skel pro DSLR, takže další plus, ­(u skel pro FF navíc ořežete obraz o okraje, čímž se potlačí okrajová neostrost a vinětace, protože postižené oblasti se octnou mimo plochu čipu­),a při ukládání do RAWu můžete vyrábět kvalitní fotky o rozměrech až 60 x 80 cm a špičková těla, ­(Oly m1 mark III­), nepřevýší cenu 50.000 Kč. Levnější jsou i skla dalším bonusem je i nižší váha. A vzhledem k vysoké hustotě buněk můžeme při postprocesingu využívat digitální zoom bez obav z kostičkování.

Tohle je právě to, co Nikon neumí, proto je tam, kde je.

Čím víc pixelů, tím větší spotřeba, více odpadního tepla a větší riziko poruchy. A samozřejmě nároky na procesor; špičkové foťáky už mají dva, takže další požadavek na větší kapacitu baterie, výkon chlazení a obslužný SW. A to vše něco stojí. Na druhou stranu je to jednorázová investice a dá se předpokládat, že takovýto stroj bude morálně zastaralý za mnohem delší dobu, než fotomobil. Takže když podělíme pořizovací náklady dobou, po kterou bude takový foťák použitelný, zjistíme, že jsem jen lehce nad cenou za fotomobil střední kategorie.

Hlavní je ten červený puntík. To je to, co dělá z mírně podprůměrného stroje ten superfoťák.

Tělo by předběžně mělo vyjít na cca 130 000, dva zoomy, ­(24 ­-70­/2,8 a 70 ­- 200­/2,8­) dohromady na 134 000. Takže i s nějakými dalšími drobnostmi, ­(druhá baterie, paměťová karta­), kolem 300.000. Jenže když to porovnáte s cenami u všech ostatních FF CsC, vyjde to +­/­- nastejno. A na 300.000 se dostanete i se základní výbavou pro středoformát Fuji GFX 50 S. Takže otázka zní; do čeho jít? Pokud bych tedy chtěl těch třista litrů do fototechniky investovat.

Fajn, prosil bych o JEDINÝ případ, kdy o zisk nešlo, specielně v tomto odvětví. Děkuji.

V kapitalismu jde vždy a v první řadě POUZE A JEDINĚ o zisk. Pak stráááášně dlouho nic a teprve potom, na úplném konci, se skromně krčí to ostatní. I když konce výroby filmů mě osobně líto není; poslední kinofilm jsem koupil v r. 2002.

Omyl, velikost pixelu nehraje roli. Důležité je, jak si s velkým množstvím pixelů poradí procesor. Protože všechno má své hranice a pokud má procesor v rozumném čase a s rozumnou spotřebou zpracovat informace z velkého množství pixelů, musí se ošidit kvalita A­/D převodu. Pokud bys chtěl zpracovat 14, nebo 16 bitovým převodem informace z čipu o víc, než 30 Mpx, bylo by to, zatím, příliš náročné na procesororvou technologii. Takže si budeme muset počkat na novou generaci procesorů s menší spotřebou a vyšší pracovní rychlostí. Takže zatím se vyšší kvalita obchází několikanásobnou expozicí ­(snímek 1, mikroposun čipu, snímek 2, mikroposun čipu, snímek 3, sloučení­).

Je to jako s mozaikou. Čím menší kamínky, tím jemnější jsou obrazové linie. Co je na tom tak nepochopitelného? elektricky je úplně jedno, jak je každý pixel velký, jde jen o to, že čím víc pixelů, tím větší nároky na rychlost procesoru a na spotřebu, protože stoupá množství odpadního tepla, o čemž se může snadno přesvědčit každý, kdo zkusí natáčet video s DSLR. V Liveview režimu se totiž z DSLR stane CsC a tím pádem se foťák začne víc zahřívat a baterie rychleji vybíjet.

Ale přesně o tohle jde! My se teď napakujeme a po nás potopa! Vot eto kapitalizm!

A to platí i pro ostatní. Nikon,Fuji, Sony, Panas jsou na tom stejně. Leicu pomíjím, to je záležitost pro pár snobů.

Jak velké fotky pácháš, že nic menšího, než FF neuživíš? S MFT lze udělat perfektní fotky 60 x 80 cm. A cena je proti FF o dost níž.

Low­-end začínají nahrazovat fotomobily. Ti, co dříve fotili tím, čemu se říká Low­-end už přecházejí na mobily, protože při způsobu, jakým se dnes fotografická tvorba mezi širokou veřejností prezentuje ­(displeje ,,chytrých­" telefonů­), je požití fotomobilu pohodlnější. kvalitu foek není třeba řešit, ­(automatika a umělá inteligence zařídí vše potřebné­) aposlat maloformátové JPG jako e­-mail je z fotomobilu mnohem jednodušší, než tahat data z karty Low­-endového foťáku, přetahovat je do počítadla, upravovat na formu, vhodnou pro internet a posílat. Takže je jen otázka času, kdy těch několik málo profíků bude fotit na kvalitní FF vybavení, ­(kolik se jich tím v budoucnu jakž takž uživí?!?­) a ten zbytek si bohatě vystačí s nějakou plackou a fotkami v její paměti.

Malý i velký pixel mají stejné elektrické parametry, takže napěťová úroveň, úměrná osvětlení z nich vyleze v obou případech stejná. Na větší plochu sice dopadne více fotonů, ale na druhou stranu není až tak velký problém upravit zapojení a jeho parametry tak, aby elektrický DC výstup byl v obou případech totožný. ­(protože to, co z toho fototranzistoru primárně vylézá, je úbytek DC napětí, který se až v procesoru zpracovává na digitální formát­). Takže v první řadě záleží na kvalitě otiky; čím menší jsou pixely, tím kvalitněji musí objektiv kreslit a v druhé řadě na kvalitě A­/D převodníků, výkonu procesoru a kvalitě obslužného SW a následně možnostech postprocesingu.

Hoši, zapomínáte na dvě podstatné věci a sice: 1­/ na způsob, jakým budou ty fotky zpracovávány, ­(nejspíš k tomu bude i nějaký specielní SW, který tu hustotu bude umět využít a zároveň potlačit nežádoucí artefakty­) a 2­/ na reklamu a marketing. 99% běžných uživatelů mobifoťáků specielně, technika a fyzika nic neříkají, ale na bombastickou reklamu o 109 megapixelech budou slyšet velmi dobře.

Když budu mít na výběr mezi optickým a elektronickým hledáčkem, nezaváhám ani na okamžik ­- jednoznačně EVF. Oly M1 mne hezky rozmazlil a to, co umí EVF se OMF nemá šanci nikdy naučit. Konkrétně mám na mysli focus peaking, kdy se mi zvýrazní 100% ostrá zóna, takže při nastavování clony vidím, jak PŘESNĚ se mění hloubka ostrosti, dále Focus bracketing, který DSLR také nikdy umět nebudou, o natáčení videa, kdy se z DSLR stává nepříliš povedené CSC, ani nemluvím. Výborná je rovněž automatická regulace jasu, kdy na EVF uvidím i černocha v tunelu, ­(Bez problémů jsem zaostřil na objekt v silném šeru, kdy při ISO 1600 byly expoziční parametry 1 s a clona 2,8 a fotka byla při focení z ruky perfektně ostrá.

Levný a kvalitní foťák pro široké masy je dnes jednoznačně mobil. A těch pár ,,specialistů­" si může pořídit MFT od Olyho, nebo Panase. MFT umí bez problémů fotky až do A1 ­(60 x 80 cm­) včetně a navíc je k dispozici obrovský výběr skel ­- jen pro MFT kolem 300 položek a ktomu si připočtěte APS­-C a FF skla s adaptérem. A bláboly o tom, že MFT je mrtvé? každou chvíli se objeví nějaké nové sklo, které je k mání i s MFT bajonetem.

Moji známí ještě DSLR používají, ­(většinou Canony­), ale je to tím, že většinu snímků mají v kategorii makro, kde se mobily zatím moc nechytají, Ale na druhou stranu jsou líní přendavat objektivy, takže makro fotí klasikou a doplňující záběry krajiny, okolí a t. d. už páchají přes mobily. A jeden z nich si pořídil dron se 4D kamerou, která, ač umí perfektní fotky i videa, používá 1­" čip! ­(čili mnohem menší, než zatracovaný MFT­).

Souhlas. PASM, navíc většinou režim A, nastavím clonu, podle toho, jakou hloubku ostrosti požaduji, ­(Focus peaking mi přesně ukáže odkud kam to bude ostré­), podle množství světla ISO, ­(výborná stabilizace dovoluje dlouhé časy i za mizerných světelných podmínek­) a víc neřeším, neboť není třeba.

,,...lidi se zájmem o kvalitnější fotky za rozumnou cenu... Co tím chtěl básník říci? Kvalitní CSC tělo se dá, pokud netrvám na FF, pořídit od 15.000 výš. A mimochodem, jak velké čipy jsou ve 4D kamerách?

Buď tak hodný a nevydávej svoje pomatená zbožná přání za realitu.

Covid považovala za kabaret spousta mudrců, kteří dnes zoufale lapají po dechu na JIPkách, nebo pohřbívají příbuzné. Jednoho takového znám. Koncem července dělal frajera, že je to jen neškodná chřipečka, pak nakazil sebe, rodinu a jeho matka, kterou nakazil, když ji přijel navštívit do Alzheimer centra, už to má za sebou. Dnes je z toho značně zdeptaný a když jsem mu jemně připomněl, jak ještě nedávno sekal patky, ­( je MVDr v penzi­), tak jen smutně konstatoval: Byl jsem holt vůl. A jen na okraj: Rusko a Maďarsko, ­(které koupilo vakcínu od Rusů­), už zahájili plošnou vakcinaci.

Potřebné a užitečné přežije, zbytečné uhnije.

Pro MFT existují skla se světelností 0,8, takže rezerva pro přiclonění a tím kýženou větší HO je a navíc M1, počínajíc mark I mají funkci Focus bracketing, takže makro s velkou HO není problém.

Na focení makro živého hmyzu potřebujete sklo, které umí vyfotit makro na vzdálenost od aspoň 1 m výš. Vážka, nebo motýl vás k sobě na blíž, než metr prostě nepustí, považuje objektiv za oko predátora a pokud se dostanete příliš blízko, tak rychle zmizí. Takže kdo chcete fotit makrosnímky živé přírody, tak tohle sklo + velká hloubka ostrosti na MFT jsou jasná volba.

Proč ne? když tu metrákovou FF výbavu prodá, tak mu na doplacení moc nezbude. Je otázka, kdo bude dnes chtít koupit DSLR, byť FF, z druhé ruky, takže jedině, že by to udal na protiúčet.

Něco jiného je booster, tedy přídavná optika a něco jiného prostá redukce. Když nasadím FF sklo na mft snímač, dostane se na plochu snímače stejné množství světla, jako na plochu FF snímače. Jinak řečeno, když FF snímač zmenším maskovacím rámečkem na rozměry MFT snímače, expoziční parametry se nijak nezmění a to je, oč tu běží. Takže když použiji booster, který mi obraz z FF objektivu zmenší na plochu MFT snímače, dostanu více světla a tudíž se změní expoziční podmínky, ale pokud použiji prostou redukci, změní se jen ohnisková vzdálenost. Co je na tom tak těžkého k pochopení?!? Mám foťák s MFT snímačem, nasazuji na něj,­(občas­), FF objektivy, přes prostou redukci a expoziční parametry se NEMĚNÍ!!! jediné, co se mění, je ohnisková vzdálenost, FF objektiv s ohniskem 50 mm zabírá stejnou plochu, jako MFT objektiv 100 mm. Toť praxí ověřená realita, nikoli pustá teorie, operující s nesmyslnými předpoklady.

A jen naivní trouba může věřit tomu, že nějaké cloudové uložiště je bezpečné. Nebylo, není a nikdy nebude! Ostatně realita, v tomto článku popsaná, hovoří za vše. A v momentě, kdy se rozběhne první kvantový počítač, bude i s dosavadní, jakž takž fungující ochranou dat, naprostý konec. Jediné, co bude bezpečné, bude externí HDD, hardwarově odpojený od počítače a jen tak dlouho, než se připojí k čemukoli, co se může dostat na net. A kdo nevěří, ať přestane slabomyslně minusovat a zeptá se kteréhokoli skutečného odborníka. Otázka je prostá: Jak to udělat, aby moje data byla v naprostém bezpečí. Odpověď rovněž: Pokud jste připojeni k internetu, tak nijak, jediné spolehlivé řešení je HW bariéra.

Absolutní zisk světla je nesmysl. Pokud mi externí expozimetr naměří hodnotu clony X a hodnotu času Y, platí to jak pro MFT sklo na MFT těle, tak pro FFsklo na MFT těle, ­(opačně nebude pokryta celá plocha FF snímače­). A kolikpak asi bude stát a jak bude velký teleobjektiv 1 000 mm pro FF?

Existují profíci, kteří přešli z FF na MFT. A pokud jde o cenu, tak za to, co všechno tohle sklo umí zase až tak drastická není. I když nějak moc se jich neprodá, nejde o sklo pro běžné focení.

Má obrovskou šanci stát se bezplatným veřejným majetkem. Neexistuje zabezpečení, které by nešlo prorazit, nebo obejít.

A pak že je MFT mrtvý formát.

To mají pravdu. EVF toho nabídne mnohem víc. ­(třeba konstantní jas bez ohledu na osvětlení scény, takže EVF ukáže obraz i když je venku skoro tma, dále rozsah ostrosti v závislosti na zvolené cloně a hlavně jistotu, že, bez ohledu na použité sklo a různé nástavce, bude obraz na fotce stejně ostrý, jako v hledáčku, protože zaostřovací body jsou na ploše čipu.A video se také lépe natáčí přes hledáček, než přes displej. Dalším plusem je váha; optika OVF není z nejlehčích.

Natáčet video přes hledáček s tím nejde, takže ty jacky jsou opravdu poněkud navíc.

Během historicky krátké doby to bude jediný nově vyráběný DSLR stroj, takže je úplně jedno, co ­(ne­)bude umět. A ta římská trojka... Neříká se, čistě náhodou: Třikrát a dost?

S W7 byla nuda. Nainstalovaly se a fungovaly, dokonce i po x záplatách. ­( a fungují bez problémů a pádů dodnes­). To desítky, to je jiný kafe, po každém updatu se někomu něco podělá a co počítač, to jiný průšvih. Takže: nudíte se? nepořizujte si medvídka mývala, ale Shit 10 a usínejte s vědomím, že Mrkvosoft nejlépe ví, co je pro jeho ovečky nejlepší. ­(já jsem W7 Ultimate nainstaloval v době, kdy se objevily, k instalaci jsem použil aktivátor, takže bez toho, že bych měl u Mrkvosoftu účet, zablokoval jsem jim přístup na net a dodnes mi perfektně fungují, bez jediného kiksu, nebo pádu.­) Takže tím, že jsem pro Mrkvosoft ,,neviditelný­" jsem byl ušetřen nucení k přechodu na W 10 a jsem vysmátý. Dokud bude počítač fungovat, tak v něm W 7 pojedou a až chcípne a pořídím nový, pojedou v něm W7 opět; mám krabicovku. A nikdy mne nikdo nedonutí k tomu, abych si pořídil nějaký SW s výpalným, což reálně hrozí u příští verze Widlí.

Dokud se nezbavíš Shitu 10, tak žádné zázraky nečekej.

Má, ale je nutno jej dokoupit. K R5 a R6 se dává v ceně.

A k němu má i adaptér pro EF­-M skla. Takže vše pro vše.

Vzhledem k tomu, že, ­(jako už jediní­), trvají výhradně na DSLR, čili pentaprizma a optický hledáček, je jasné, že displej je pro ně jen nouzovka pro případ natáčení videa. Kdyby zapracovali na displeji, našel by se určitě nějaký manažerský hnidopich, který by prohlásil: Tak to sklo kompletně vyhoďte, bude to mnohem lehčí a mechanicky jednodušší. A DSLR koncepce by byla v tu ránu v...

Položme si otázku: Kdo bude ty adaptéry potřebovat? Jedině ti, kteří budou chtít vyměnit DSLR tělo za CSC. A ti by asi neuvítali stejně bachratou, i když lehčí, krabici. Takže když koupím Rkové tělo a dostanu k němu adaptér pro DSLR skla, tak opravdu není co řešit. Kdo nějaké DSLR objektivy vlastní, bude je používat vesele a bez omezení dál, ­(např objektiv Canon MP­-E macro 65­/2,8 nemá v RF řadě ekvivalent ­- jde o 5 x zvětšující makrosklo­), a postupně, pokud to uzná za vhodné, je bude nahrazovat RF skly. A vzhledem k tomu, že CSC foťáky ostří přímo na plochu čipu, není třeba si lámat hlavu s nějakými výrobními tolerancemi.

Na jedince tvého druhu nic jiného nezabírá, max tak ještě vypolstrovaný pokoj s klikou jen zvenku a skotské střiky.

Nevidím důvod, proč bych měl někdy platit za něco, co si, při troše snahy, mohu sehnat zadarmo. A pokud jde o Adobe: Dnes mi přišel ­(anglicky­) psaný mail, ve smyslu, že mi u nich končí jakýsi účet, který jsem nikdy nepoužíval, Docela mne pobavili; mám krabicovku, jedu pod W7, které mám softwarově i hardwarově izolované od internetu, ­(na net chodím pod Linuxem­) a stažený, ­(rovněž přes Linux­) Aktivátor, takže případnou reinstalaci zvládnu bez toho, že bych měl u Adobe nějaký účet. ­(Totéž s W7­). Taže jsem v pohodě a dobře se bavím.

Proboha, jen to ne. Špatně sis naše příspěvky vyložil. Takže si vezmi prášek a spokojeně spinkej dál.

A on je jediný, kdo tu profi techniku používá ,,jedině správně­". A teď je na tom asi stejně, jako Římská říše, když ji přeoraly divoké vandalské kmeny. Nechtěl bych být v jeho kůži.

Sorry, ale to není dobrý nápad. Jednak by se tím zkomplikovala konstrukce a funkce stabilizátoru a foťák by musel být stejně bachratý, jako DSLR. Takže ten distanční kroužek je mnohem jednodušší a levnější řešení.