FinePix Printer QS-70: domácí fotolab?
2.10.2008, Michal Učeň, recenze
Společnost Fujifilm je známá svými ultrazoomy. V nabídce má ale i celou řadu tiskáren, mezi nimiž jsou i 2 modely využívající termosublimační tisk. Dnes se podíváme na ten lepší z nich, který má i LCD displej a umožňuje základní editaci fotek před tiskem.
Kapitoly článku:
Po popisu tiskárny a obsahu balení se dostáváme k hlavní části testu, kterou je zhodnocení kvality a možností tisku. Nejprve si ale uvedeme hlavní parametry tisku, které už tak trochu naznačí, jak by se tiskárna mohla chovat v praxi.
Typ tisku je samozřejmě termosublimační (více o této metodě v článku Technologie termosublimačního tisku), rozlišení je standardních 300 x 300 dpi a barevná hloubka 24 bit, což odpovídá 256 úrovním každé barevné složky. Ty jsou jako obvykle tři (CMY - azurová, purpurová a žlutá), doplňuje je pak průhledná ochranná vrstva (tedy CMYO). Chybí zde tedy černá barva, která bývá v dražších modelech součástí právě poslední krycí vrstvy. Pro tisk se využívá speciální cartridge s páskou a fotopapír, maximální formát je pak 15 x 10 cm. Podporovaný formát fotografií je pouze JPEG.
Průběh tisku funguje jako u ostatních termosublimačních tiskáren - postupným nanášením barev z fólie (nejdříve žlutá, pak purpurová, azurová a následně průhledná krycí vrstva). Celkem tedy projede papír útrobami tiskárny osmkrát, než bude fotografie hotová.
Výsledná fotografie pak vypadne na horní stranu zásobníku. V případě tisku většího množství fotografií je tak budete muset postupně odebírat. Na zadní straně tiskárny je u spodní hrany průřez, kterým vždy papír vyjíždí ven a vrací se zpět kvůli nanesení další vrstvy.
Konečně se dostáváme k testovacím snímkům, které vás asi zajímají nejvíce. Opět bychom vás rádi upozornili na testovací metodiku, která byla popsána v úvodním článku k testům termosublimačních fototiskáren. Nezapomeňte, že výsledek, který vidíte, je mírně ovlivněn skenováním fotografií a nastavení vašeho monitoru (zejména pak barevné podání). Čtěte tedy prosím i textový komentář, který sice barevné podání hodnotí subjektivně, ale na základě reálného výstupu z tiskárny.
Jako první jsme připravili testovací obrazec prověřující podání barev, kontrast a detaily. Co se týká barevného provedení, pak fototiskárně Fujifilm nemůžeme nic moc vytknout. Barvy jsou pěkně živé a velmi dobré je i podání černé, která je skládána pouze z barevných složek (černá barva na fólii není). Také přechody šedé jsou dobře odstupňovány, i když zde už některé světlejší odstíny mírně splývají. Pěkné detaily jsou patrné zase z fotografie lišejníku, na kterém si můžete všimnout i jasných barev.
V tomto testu tedy tiskárna obstála víceméně dobře, ovšem máme tu jednu větší výhradu mimo sledované parametry. Všimněte si kontrastních přechodů, kde dochází k "rozmazání" tmavší barvy. Patrné to je zejména vždy na levé hraně tmavšího objektu, což je dáno tím, že tisk probíhal zprava doleva. Důvodem je s největší pravděpodobností pomalejší chlazení tiskové hlavy, která je u tmavších ploch více zahřátá a nestačí se dostatečně rychle zchladit na požadovanou teplotu pro světlejší barvy. Nutno podotknout, že u běžných fotografií tento jev jen tak nezpozorujete, ale v určitých situacích se projevit může.
Pro zvětšení testovacího obrazce klikněte.
Další testovací obrazec je zaměřený na rozlišení a stejnosměrnost tisku. Fototiskárna docela překvapila a rozlišení je velmi dobré, i když na trhu jsou k dostání i jiné modely s vyššími hodnotami 300 x 600 dpi. Písmo je čitelné až do velikosti 2, a to i na černém podkladu. Svislé čáry jsou také dobře odděleny až do nejmenší tloušťky, u kruhů je to už sice mírně horší, ale přesto dobrý výsledek.
Velký diagram s postupně se zužujícími černými linkami dopadl velmi dobře. První chyby se objevují u horizontálních a vertikálních čar přibližně 10 mm od středu, pak jsou sice ještě znatelné odstupy, ale už s viditelnými vadami. Opět je zde ale viditelný přenos tmavší barvy (černé) na bílá místa, takže vlastně nejsou bílá, ale spíše šedá.
Pro zvětšení testovacího obrazce klikněte.
Následuje sada několika testovacích fotografií, které by měly nasimulovat nejčastěji fotografované scény a objekty. Kromě krajiny tak můžete posoudit kvalitu třeba u portrétu, západu slunce, architektury nebo makra. Hned první fotografie hor odhalila významnou vadu tiskárny (nebo možná fotopapírů od výrobce). V levém dolním rohu si můžete všimnout vadného bodu (či spíše určité plošky). Tuto chybu jsme během testování zaznamenali hned několikrát v různé formě a velikosti, což rozhodně tiskárně v celkovém hodnocení neprospěje. Jinak je ale fotografie velmi pěkná včetně detailů i barevného podání.
Krásné podání barev přímo srší z makro snímku, kde je zelená i hnědá barva opravdu výrazná. Výborné jsou opět detaily. Podobné barvy jsou i na další fotografii, ovšem zde máme výtku k již zmiňovaným kontrastním přechodům, kde je znatelné rozmazání tmavší barvy směrem vlevo (viditelné například u pravého křídla velkých vrat napravo).
Kontrastní přechody vytvořily iluzi neostrého snímku v případě fotografie za soumraku (přechod mezi tmavou skálou a světlejší oblohou). Zde ale jinak můžeme pochválit dobré podání černé barvy. Snímek architektury je pak v pořádku a nemáme k němu větší výhrady.
Co se týká praktických zkušeností, tak jsme během testů nezaznamenali žádné výraznější chyby. Podávání papírů a jeho pohyb po válcích byl vždy bez problémů - nikdy se tedy papír nezasekl. Největší nevýhodou jsou tak již zmíněné vadné body a rozmazání barev na vytištěných snímcích. Výskyt vadných bodů je velice pravděpodobný na cca každém třetím snímku.
Před tiskem také doporučujeme zvážit, zda-li si přejete tisk bez okrajů nebo s okraji. V případě bezokrajového tisku samozřejmě nemusíte fotografii nijak ořezávat, ale na druhou stranu přijdete o docela znatelnou část snímku (cca 5 mm na každé straně).
Zajímavostí je, že nesmíte fotografie v počítači či na fotoaparátu otočit na výšku, jinak je nebude možné vytisknout. Tiskárna u takových fotografií zahlásí chybu a musíte je v počítači nebo na fotoaparátu vrátit do původní polohy na šířku a až poté vytisknout.
Výrobcem udávaná rychlost tiskárny je 70 sekund na tisk jedné fotografie o velikosti 15 x 10 cm. My jsme samozřejmě tento údaj ověřili tiskem tří různých fotografií a z nich vypočítali průměrnou hodnotu. Celkový čas tisku tří fotografií byl 4 minuty a 30 sekund, průměrný čas na jednu fotografii 15 x 10 cm je tedy 90 sekund (1 minuta 30 sekund). Výrobce tak svůj údaj trošku přikrášlil, 20 sekund je už docela velký rozdíl. Zjištěný čas patří spíše do průměru. Tiskárna si vylepšila reputaci docela rychlým startem i načtením fotografií z paměťové karty, kdy jsme naměřili 13 sekund.
Problémem této tiskárny je také vyšší hlučnost. Už při zapnutí tiskárny se ozve několik docela hlasitých zvuků a následuje dost hlučný provoz i v klidovém stavu, natož při tisku. Nejedná se samozřejmě o nic závažného, protože fotografie tisknete většinou jednou za čas a tiskárnu zapnete pouze na danou dobu tisku, ovšem i tak je zde hladina hluku poměrně vysoká.
Každého uživatele u termosublimačních tiskáren zajímají zejména náklady na tisk, respektive spotřební materiál. K této tiskárně (a vlastně i k levnějšímu modelu QS-7) lze dokoupit fotopapíry přímo od výrobce s označením FinePix Printer Ink Cartridge / Paper Set v balení po 40 (označení F-ICP40P) nebo 120 kusech (označení F-ICP120P). K dispozici je tak pouze rozměr 15 x 10 cm, větší ani menší formáty, případně samolepky apod. dostupné nejsou.
Ceny se liší obchod od obchodu, průměrně se však jedná o cenu cca 250 Kč za menší balení s 40 ks a 750 Kč za balení větší se 120 ks. Je tedy zajímavé, že s více kusy není snížená cena. Obě balení můžete samozřejmě sehnat levněji, nicméně rozdíl je přibližně pouhých 20 Kč. Jedna fotografie 15 x 10 cm tedy vyjde na 6,25 Kč v obou případech, což sice není nijak závratná suma, ovšem ve fotolabech lze tisknout podstatně levněji.
Následující graf ukazuje srovnání ceny jedné fotografie o rozměrech 15 x 10 cm při tisku určitého počtu kusů na tiskárně a ve fotolabu. K výpočtu ceny fotografií ve fotolabech bylo použito zprůměrované ceny osmi fotolabů (on-line i kamenných). V případě této tiskárny není množstevní sleva nijak znát, zato ve fotolabech znatelně snižuje konečnou cenu. Nejlevnější fotolab tak může nabídnout při tisku více než 500 kusů fotografií koncovou cenu 1,9 Kč za fotografii. To znamená přibližně třetinovou cenu než na testované fototiskárně.
Podobně dopadlo i srovnání variabilních nákladů na spotřební materiál při tisku určitého počtu fotografií (100, 300, 500 a 1000 kusů). Zatímco v případě průměrných nákladů ze všech fotolabů nejde o zas až tak výrazný rozdíl (zejména při nižším počtu fotografií), u nejlevnějšího fotolabů už je rozdíl propastný. U některých fotolabů je nutné platit ještě nějaký manipulační poplatek, takže tímto způsobem se cena trošku vyrovná, ovšem u nejlevnějšího tyto náklady účtovány nebyly.
Graf celkových nákladů zahrnuje i fixní náklady, tedy u tiskárny její pořizovací cenu. V tomto případě je rozdíl ještě větší, a to i oproti průměrné ceně výtisku ze všech uvažovaných fotolabů. Zkrátka a dobře se díky vyšší ceně nelze ani dopátrat bodu, kdy by se koupě této tiskárny vyplatila (to je ale případ prakticky všech termosublimačních fototiskáren). V případě tisku 1.000 kusů fotografií to v nejlevnějším fotolabu znamená ušetření téměř 80 % ceny. Je samozřejmě jasné, že můžete například ve fotolabu tisknout v menších a dražších dávkách, ovšem i tak bude cena mnohem nižší.
Nyní se zaměříme na možnosti editace a nastavení tisku. V případě této tiskárny máme tyto úpravy možnost dělat přímo na displeji, u jiných modelů bez LCD většinou vůbec nejsou k dispozici. V případě této tiskárny máte možnost si zvolit z několika tiskových možností - tisk jednoho snímku, tisk více snímků na jeden list (rozvržení 2, 4 a 8 snímků na jeden fotopapír), tisk rejstříku (tedy přehled malých náhledů fotografií) a tisk podle data. Samozřejmostí jsou volby bezokrajového tisku nebo naopak s okraji. Editace fotografie zahrnuje opět pouze základní úkony, mezi které patří rotace nebo ořezání snímku. Dále je k dispozici také úprava jasu, přičemž lze využít i automatické korekce (jas, kontrast a barvy) a funkce Image Intelligence, která sama detekuje obličej na snímku a upraví jej na co nejlepší výsledek.
Jedná se tedy o základní funkce, které lze nalézt na většině tiskáren s LCD displejem. Na druhou stranu chybí například funkce tisku průkazové fotografie nebo menších formátů (snad jen na PC lze zvolit tisk v menší velikosti L), dále pak také další barevné úpravy nebo redukce červených očí.
Typ tisku je samozřejmě termosublimační (více o této metodě v článku Technologie termosublimačního tisku), rozlišení je standardních 300 x 300 dpi a barevná hloubka 24 bit, což odpovídá 256 úrovním každé barevné složky. Ty jsou jako obvykle tři (CMY - azurová, purpurová a žlutá), doplňuje je pak průhledná ochranná vrstva (tedy CMYO). Chybí zde tedy černá barva, která bývá v dražších modelech součástí právě poslední krycí vrstvy. Pro tisk se využívá speciální cartridge s páskou a fotopapír, maximální formát je pak 15 x 10 cm. Podporovaný formát fotografií je pouze JPEG.
Parametry tisku | |
| Metoda tisku | Termosublimační tisk |
| Rozlišení | 300 x 300 dpi |
| Barevná hloubka | 24 bit (256 úrovní každé barvy) |
| Typ spotřebního materiálu | Páska a fotopapír |
| Barvy | Cyan (azurová) Mangeta (purpurová) Yellow (žlutá) + Overcoating (krycí vrstva) |
| Maximální formát fotografie | 15 x 10 cm |
Průběh tisku funguje jako u ostatních termosublimačních tiskáren - postupným nanášením barev z fólie (nejdříve žlutá, pak purpurová, azurová a následně průhledná krycí vrstva). Celkem tedy projede papír útrobami tiskárny osmkrát, než bude fotografie hotová.
Výsledná fotografie pak vypadne na horní stranu zásobníku. V případě tisku většího množství fotografií je tak budete muset postupně odebírat. Na zadní straně tiskárny je u spodní hrany průřez, kterým vždy papír vyjíždí ven a vrací se zpět kvůli nanesení další vrstvy.
Kvalita tisku
Konečně se dostáváme k testovacím snímkům, které vás asi zajímají nejvíce. Opět bychom vás rádi upozornili na testovací metodiku, která byla popsána v úvodním článku k testům termosublimačních fototiskáren. Nezapomeňte, že výsledek, který vidíte, je mírně ovlivněn skenováním fotografií a nastavení vašeho monitoru (zejména pak barevné podání). Čtěte tedy prosím i textový komentář, který sice barevné podání hodnotí subjektivně, ale na základě reálného výstupu z tiskárny.
Jako první jsme připravili testovací obrazec prověřující podání barev, kontrast a detaily. Co se týká barevného provedení, pak fototiskárně Fujifilm nemůžeme nic moc vytknout. Barvy jsou pěkně živé a velmi dobré je i podání černé, která je skládána pouze z barevných složek (černá barva na fólii není). Také přechody šedé jsou dobře odstupňovány, i když zde už některé světlejší odstíny mírně splývají. Pěkné detaily jsou patrné zase z fotografie lišejníku, na kterém si můžete všimnout i jasných barev.
V tomto testu tedy tiskárna obstála víceméně dobře, ovšem máme tu jednu větší výhradu mimo sledované parametry. Všimněte si kontrastních přechodů, kde dochází k "rozmazání" tmavší barvy. Patrné to je zejména vždy na levé hraně tmavšího objektu, což je dáno tím, že tisk probíhal zprava doleva. Důvodem je s největší pravděpodobností pomalejší chlazení tiskové hlavy, která je u tmavších ploch více zahřátá a nestačí se dostatečně rychle zchladit na požadovanou teplotu pro světlejší barvy. Nutno podotknout, že u běžných fotografií tento jev jen tak nezpozorujete, ale v určitých situacích se projevit může.
Pro zvětšení testovacího obrazce klikněte.
 |  |
Detail testovacího obrazce - pro zvětšení klikněte. | Detail testovacího obrazce - pro zvětšení klikněte. |
Další testovací obrazec je zaměřený na rozlišení a stejnosměrnost tisku. Fototiskárna docela překvapila a rozlišení je velmi dobré, i když na trhu jsou k dostání i jiné modely s vyššími hodnotami 300 x 600 dpi. Písmo je čitelné až do velikosti 2, a to i na černém podkladu. Svislé čáry jsou také dobře odděleny až do nejmenší tloušťky, u kruhů je to už sice mírně horší, ale přesto dobrý výsledek.
Velký diagram s postupně se zužujícími černými linkami dopadl velmi dobře. První chyby se objevují u horizontálních a vertikálních čar přibližně 10 mm od středu, pak jsou sice ještě znatelné odstupy, ale už s viditelnými vadami. Opět je zde ale viditelný přenos tmavší barvy (černé) na bílá místa, takže vlastně nejsou bílá, ale spíše šedá.
Pro zvětšení testovacího obrazce klikněte.
 |  |
Detaily testovacího snímku - pro zvětšení klikněte. | Detaily testovacího snímku - pro zvětšení klikněte. |
Následuje sada několika testovacích fotografií, které by měly nasimulovat nejčastěji fotografované scény a objekty. Kromě krajiny tak můžete posoudit kvalitu třeba u portrétu, západu slunce, architektury nebo makra. Hned první fotografie hor odhalila významnou vadu tiskárny (nebo možná fotopapírů od výrobce). V levém dolním rohu si můžete všimnout vadného bodu (či spíše určité plošky). Tuto chybu jsme během testování zaznamenali hned několikrát v různé formě a velikosti, což rozhodně tiskárně v celkovém hodnocení neprospěje. Jinak je ale fotografie velmi pěkná včetně detailů i barevného podání.
 |  |
Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. | Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. |
Krásné podání barev přímo srší z makro snímku, kde je zelená i hnědá barva opravdu výrazná. Výborné jsou opět detaily. Podobné barvy jsou i na další fotografii, ovšem zde máme výtku k již zmiňovaným kontrastním přechodům, kde je znatelné rozmazání tmavší barvy směrem vlevo (viditelné například u pravého křídla velkých vrat napravo).
 |  |
Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. | Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. |
Kontrastní přechody vytvořily iluzi neostrého snímku v případě fotografie za soumraku (přechod mezi tmavou skálou a světlejší oblohou). Zde ale jinak můžeme pochválit dobré podání černé barvy. Snímek architektury je pak v pořádku a nemáme k němu větší výhrady.
 |  |
Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. | Pro zvětšení testovacího snímku klikněte. |
Co se týká praktických zkušeností, tak jsme během testů nezaznamenali žádné výraznější chyby. Podávání papírů a jeho pohyb po válcích byl vždy bez problémů - nikdy se tedy papír nezasekl. Největší nevýhodou jsou tak již zmíněné vadné body a rozmazání barev na vytištěných snímcích. Výskyt vadných bodů je velice pravděpodobný na cca každém třetím snímku.
 |  |
Vada na testovacím snímku - pro zvětšení klikněte. | Rozmazání barev na snímku - pro zvětšení klikněte. |
Před tiskem také doporučujeme zvážit, zda-li si přejete tisk bez okrajů nebo s okraji. V případě bezokrajového tisku samozřejmě nemusíte fotografii nijak ořezávat, ale na druhou stranu přijdete o docela znatelnou část snímku (cca 5 mm na každé straně).
Zajímavostí je, že nesmíte fotografie v počítači či na fotoaparátu otočit na výšku, jinak je nebude možné vytisknout. Tiskárna u takových fotografií zahlásí chybu a musíte je v počítači nebo na fotoaparátu vrátit do původní polohy na šířku a až poté vytisknout.
Rychlost tiskárny
Výrobcem udávaná rychlost tiskárny je 70 sekund na tisk jedné fotografie o velikosti 15 x 10 cm. My jsme samozřejmě tento údaj ověřili tiskem tří různých fotografií a z nich vypočítali průměrnou hodnotu. Celkový čas tisku tří fotografií byl 4 minuty a 30 sekund, průměrný čas na jednu fotografii 15 x 10 cm je tedy 90 sekund (1 minuta 30 sekund). Výrobce tak svůj údaj trošku přikrášlil, 20 sekund je už docela velký rozdíl. Zjištěný čas patří spíše do průměru. Tiskárna si vylepšila reputaci docela rychlým startem i načtením fotografií z paměťové karty, kdy jsme naměřili 13 sekund.
Rychlost tiskárny | |
| Rychlost tisku udávaná výrobcem (1 x 15x10 cm) | 70 sekund (1 minuta 10 sekund) |
| Naměřená rychlost tisku (1 x 15x10 cm) | 90 sekund (1 minuta 30 sekund) |
| Rychlost startu tiskárny | 13 sekund |
Hlučnost
Problémem této tiskárny je také vyšší hlučnost. Už při zapnutí tiskárny se ozve několik docela hlasitých zvuků a následuje dost hlučný provoz i v klidovém stavu, natož při tisku. Nejedná se samozřejmě o nic závažného, protože fotografie tisknete většinou jednou za čas a tiskárnu zapnete pouze na danou dobu tisku, ovšem i tak je zde hladina hluku poměrně vysoká.
Náklady na spotřební materiál
Každého uživatele u termosublimačních tiskáren zajímají zejména náklady na tisk, respektive spotřební materiál. K této tiskárně (a vlastně i k levnějšímu modelu QS-7) lze dokoupit fotopapíry přímo od výrobce s označením FinePix Printer Ink Cartridge / Paper Set v balení po 40 (označení F-ICP40P) nebo 120 kusech (označení F-ICP120P). K dispozici je tak pouze rozměr 15 x 10 cm, větší ani menší formáty, případně samolepky apod. dostupné nejsou.
Ceny se liší obchod od obchodu, průměrně se však jedná o cenu cca 250 Kč za menší balení s 40 ks a 750 Kč za balení větší se 120 ks. Je tedy zajímavé, že s více kusy není snížená cena. Obě balení můžete samozřejmě sehnat levněji, nicméně rozdíl je přibližně pouhých 20 Kč. Jedna fotografie 15 x 10 cm tedy vyjde na 6,25 Kč v obou případech, což sice není nijak závratná suma, ovšem ve fotolabech lze tisknout podstatně levněji.
Náklady na provoz tiskárny | |||
Typ | Kusů v balení | Cena za balení | Cena za 1 foto |
| Fotopapír a fólie 15 x 10 cm | 40 ks | 250 Kč s DPH | 6,25 Kč s DPH |
| Fotopapír a fólie 15 x 10 cm | 120 ks | 750 Kč s DPH | 6,25 Kč s DPH |
Následující graf ukazuje srovnání ceny jedné fotografie o rozměrech 15 x 10 cm při tisku určitého počtu kusů na tiskárně a ve fotolabu. K výpočtu ceny fotografií ve fotolabech bylo použito zprůměrované ceny osmi fotolabů (on-line i kamenných). V případě této tiskárny není množstevní sleva nijak znát, zato ve fotolabech znatelně snižuje konečnou cenu. Nejlevnější fotolab tak může nabídnout při tisku více než 500 kusů fotografií koncovou cenu 1,9 Kč za fotografii. To znamená přibližně třetinovou cenu než na testované fototiskárně.
Podobně dopadlo i srovnání variabilních nákladů na spotřební materiál při tisku určitého počtu fotografií (100, 300, 500 a 1000 kusů). Zatímco v případě průměrných nákladů ze všech fotolabů nejde o zas až tak výrazný rozdíl (zejména při nižším počtu fotografií), u nejlevnějšího fotolabů už je rozdíl propastný. U některých fotolabů je nutné platit ještě nějaký manipulační poplatek, takže tímto způsobem se cena trošku vyrovná, ovšem u nejlevnějšího tyto náklady účtovány nebyly.
Graf celkových nákladů zahrnuje i fixní náklady, tedy u tiskárny její pořizovací cenu. V tomto případě je rozdíl ještě větší, a to i oproti průměrné ceně výtisku ze všech uvažovaných fotolabů. Zkrátka a dobře se díky vyšší ceně nelze ani dopátrat bodu, kdy by se koupě této tiskárny vyplatila (to je ale případ prakticky všech termosublimačních fototiskáren). V případě tisku 1.000 kusů fotografií to v nejlevnějším fotolabu znamená ušetření téměř 80 % ceny. Je samozřejmě jasné, že můžete například ve fotolabu tisknout v menších a dražších dávkách, ovšem i tak bude cena mnohem nižší.
Možnosti nastavení a editace
Nyní se zaměříme na možnosti editace a nastavení tisku. V případě této tiskárny máme tyto úpravy možnost dělat přímo na displeji, u jiných modelů bez LCD většinou vůbec nejsou k dispozici. V případě této tiskárny máte možnost si zvolit z několika tiskových možností - tisk jednoho snímku, tisk více snímků na jeden list (rozvržení 2, 4 a 8 snímků na jeden fotopapír), tisk rejstříku (tedy přehled malých náhledů fotografií) a tisk podle data. Samozřejmostí jsou volby bezokrajového tisku nebo naopak s okraji. Editace fotografie zahrnuje opět pouze základní úkony, mezi které patří rotace nebo ořezání snímku. Dále je k dispozici také úprava jasu, přičemž lze využít i automatické korekce (jas, kontrast a barvy) a funkce Image Intelligence, která sama detekuje obličej na snímku a upraví jej na co nejlepší výsledek.
Jedná se tedy o základní funkce, které lze nalézt na většině tiskáren s LCD displejem. Na druhou stranu chybí například funkce tisku průkazové fotografie nebo menších formátů (snad jen na PC lze zvolit tisk v menší velikosti L), dále pak také další barevné úpravy nebo redukce červených očí.
