Sony Cyber-shot W510: červený základ

Digitální šum

V Cyber-shotu W510 najdeme malý 1/2,3" Super HAD CCD snímač s rozlišením 12 megapixelů, což je na dnešní poměry docela nízká hodnota. Jak ale víme, nižší pixelová hustota je předpoklad nižšího šumu, takže fotografie by mohly být naopak na dnešní poměry dobré. Uvidíme, jak si W510 povede v tomto testu.
Na nejnižší citlivosti není šum vůbec patrný, ale může za to poněkud agresivnější zpracování obrazu, což si můžete všimnout na roztřepených liniích.
ISO 100 má třepání linií trochu silnější, vidět to lze zejména na červených písmenech.
Citlivost ISO 200 dále zesiluje odšumování, vidíme i doostřování obrazu způsobující ustřelené pixely na některých hranách. Snímky jsou použitelné, ale mohly být lepší.
Citlivost ISO 400 nemá moc smysl používat, odšumování nabralo takovou sílu, že kresba značně zmizela. Původně jsem myslel, že bylo jen špatně zaostřeno, ale ani po několika pokusech jsem lepší fotku nedostal.
Další navýšení citlivosti jen zdůrazní rozmazání obrazu, výrazně klesá i barevnost.
ISO 1600 přidává ještě silnější závoj, přes který se původní kresba dá jen odhadovat.
Nejvyšší citlivost ISO 3200 už nemá ani barvy, ani detaily. Jen nějak v náznaku se dá odhadovat, co kde bylo. S odšumováním to Sony u W510 zbytečně přehnalo.

Už na citlivosti ISO 80 je patrné velmi silné odšumování a degradace detailů. Rovněž si můžete všimnout silnějšího doostřování, dost nepříjemné strategie, kterou používá např. i Nikon. Do citlivosti ISO 200 jsou výsledky ještě použitelné, ale nad tuto hranici je odšumování už přepísknuté a detaily v podstatě nejsou.

Protisvětlo

Snímání v protisvětle je náročný úkol jak pro snímací čip, tak i pro objektiv.
Krajina je poněkud tmavší, ale vypadá to lépe, než kdyby byl snímek přeexponovaný. Je fajn, že zde nenajdete chromatickou aberaci, větvičky jsou poměrně ostré, v rozích se však ostrost ztrácí. Ve stínech je přijatelná kresba, nicméně odšumování by nemuselo být tak agresivní. Odlesky na tomto snímku nejsou.
Objektiv nicméně proti odleskům není příliš dobře chráněn a takto barevný flek nemusí být zas až tak těžké získat (na druhou stranu je nutné říci, že takto těžké testovací podmínky jsem při této scéně ještě s jiným kompaktem neabsolvoval). Tuto scénu jsem vyfotil ještě jednou, jak uvidíte v tradiční kapitole Standardní scéna.
Fotoaparát má funkci DRO pro prosvětlování stínů. Tato funkce pracuje kupodivu docela dobře, přestože jde opravdu jen o prosvětlení, žádné expoziční hodnoty se nemění. Dokonce i šum v prosvětlených částech lze považovat za přijatelný. Většina snímků v recenzi je s nastavením DRO STD.